Vodovoda / Tapped
Vodovoda / Tapped

Balená voda je největší reklamní a marketingový podvod na světě. Načerpat zdarma pitnou vodu, stočit ji do plastových lahví, rozvézt po světě a prodat zpátky lidem prostě přináší snadné výdělky. Film přitom ukazuje, že voda v plastové lahvi bývá tatáž a mnohdy ještě daleko horší, nežli jaká teče doma z vodovodu. Autorka rozkrývá, jak se firmy Nestlé, Pepsi či Coca-Cola díky mezerám v zákonech vyhýbají daním z čerpání vody a recyklace, zveřejňování výsledků studií o zdravotní (ne)závadnosti i morální odpovědnosti za nepřímé důsledky jejich podnikání. Plastové lahve obsahují látky, které jsou nebezpečné pro lidské zdraví, přispívají k výskytu rakoviny, neplodnosti a dalších onemocnění. Nadměrné lokální čerpání vody a nedostatečná recyklace plastu ohrožují naše životní prostředí.

Tapped - Kanada, 2009, 75 min - anglické znění s českými titulky




 

Kolem roku 2030 budou 2/3 lidstva trpět nedostatkem pitné vody. Tenhle problém budou řešit všichni bez ohledu na to, kde žijí. Když začnete vodu považovat za komoditu, jejíž cena se odvíjí od nabídky a poptávky, skončí to kontrolou korporací nad veškerou pitnou vodou. Američané koupili v roce 2009 přes 29 miliard lahví vody. Vezměte si, cena balené vody převyšuje cenu pohonných hmot. Když vám tohle dojde, zjistíte, že voda je budoucí impérium. Do Maine jsem se přestěhoval už dávno, když jsem byl dítě. Tehdy to tu bylo značně klidnější. Časy se ale mění, což je přirozené, nečekali jsme ale změnu kultury, a našeho životního stylu. - Bylo to prima, díky. - Jsi dobrý kamarád, oceňuju to. Tak se měj, a já ti to sem pak hodím zpátky. Pojedu pomalu. Jsme zvyklí na menší obchody, na farmy. Je jich tu kolem hodně, a bylo jich tu ještě víc před několika lety, farem a obchodů. To jsme tu znali. Nezvykli jsme si ale na největší světovou potravinářskou společnost, která přijíždí do naší oblasti. Nestlé je v USA zastoupena pod různými jmény, z nichž jedno je Poland Spring. Nestlé má jedny z největších zisků z balené vody. Přijíždí do měst, aby zde těžila jejich vodu. Připomíná mi to ropnou horečku v Texasu třicátých let. 3083 občanů Fryeburgu Maine, bojují s největší světovou společností na výrobu balené vody, Nestlé. Švýcarskou korporací, s obratem 3,5 miliard $ z prodeje balené vody v roce 2008. Pracoval jsem jako tajemník ministra v Clintonově vládě. Kdykoliv jsme jeli do rozvojových zemí, vždy jsem našel ve svých poznámkách, že jednou z hlavních tří bezpečnostně-národních zájmů USA, je pitná voda. 75% povrchu Země je pokryto vodou. Pitnou vodu tvoří jen 1%. Napříč USA je povrchová voda oceánů, nádrží a řek, veřejným majetkem. Podzemní voda má ale jiná pravidla, lišící se stát od státu. V Maine platí pravidlo zvané "absolutní dominance", které bylo zavedeno koncem 18. století. Znamená, že ten, kdo má největší pumpu, získá nejvíce vody. Což ve Fryeburgu Maine znamená Nestlé. Nestlé získalo povolení, které není veřejné, pokud někdo nezajde k soudu, a neprojde si místní povolenky. Takže Nestlé vstoupila mezi místní komunitu, na kterou to mělo mít dopad, dříve, než se to mohla dozvědět. Jsou chytří. Začali zkoumat, co musí udělat ve státech a komunitách, a měli dlouhodobé plány na tento rozvoj. Nikoho ve městě na nic neupozornili, nikdy neřekli, co budou dělat. Prostě začali pumpovat vodu. Bez našeho vědomí a souhlasu si nás zmapovali, nakoupili půdu všude tam, kde se nacházela voda. A lidé ve městě jen zírali, to jsme nevěděli. Nestlé zdarma čerpá vodu a prodává ji s velkým ziskem. To je přece nápad, ne? Co říkáte? Nestlé se rozhodla, že sem prostě přijede a vezme si vodu. A někdo z nás řekl: Tak moment, nenecháme vás jen tak si vzít naši vodu. Je naše. Pokud by o nás opravdu měli zájem, mohli přijít do města a platit tu daně. A my jsme navrhovali daň z těžby, takže z balené vody by lidé z Maine platili méně než 1% ceny a lidé ze zbytku země, kupující vodu Poland Spring, by platili zbytek. Vždyť Nestlé vydělávala na vodě, která jí stojí 6-11 centů za galon za těžbu, zpracování a balení a pak jí prodává za 6 $ za galon. A Nestlé řekla, že nebude nic platit. Tečka. Řekli, že s takovým poplatkem by nedosáhli zisku. To byl konec diskuze. To, co se děje zde ve Fryeburgu, se děje na celém světě. Nestlé a další společnosti prodávající vodu, se snaží si vymoci právo na vodu. Proč by se měly obecní zdroje, ekosystém, voda, těžit, aby ji lidí mohli pít z plastových lahví? Když je jejich voda z kohoutku stejně dobrá? Kdo kontroluje tyhle zdroje? Kdo je vlastní? Nestlé dělá všude po celé zemi to, že si vymezuje kontrolu. Všechno je o kontrole. Můžeme jen litovat toho, že jsme se té kontroly nad vodou zbavili, tímto způsobem. Lidé v Maine utratili hodně veřejných i soukromých peněz, aby zajistili, že voda je čistá a zůstane čistá po generace. Nerad vidím, že naši vodu někde odváží. Voda patří lidem ve městě, to ale nic nedostává. Považujete to za dobrý obchod? Aktivisté uvádí, že občané malých měst typu Fryeburg, se jen těžko můžou postavit převaze zkušených právníků Nestlé. Myslíme si, že velké korporace jako Nestlé sem nastoupí se suitou právníků a tady v místních regionech, kde zpracovávají vodu jsou velmi silné. Je to situace, kdy jste totálně v defenzívě. Jsou silnější. Město získává vodu z těch pramenů po stovky let. Řekli nám, že Nestlé nechce, aby město nadále tu vodu mělo. Pak ji svedli do hlubších studen. Pak se něco stalo v únoru 2004. Den a půl byli lidé ve vesnici Fryeburg najednou bez vody. Nestlé ale nepřestala pumpovat vodu. Měli spoustu vody, zatímco do sanatoria museli vodu přivézt hasiči v cisterně. Jen to ukazuje, že občané jsou vždy až na druhém místě. Je to zkorumpovaný a zkompromitovaný proces. A to je velkou součástí toho problému. Když to můžete dělat na jednom místě, můžete to dělat jinde. Nastoluje to precedens. Jakmile jednou vytvoříte ten precedens, nikdy ho už nevezmete zpátky. V budoucnu nebudeme bojovat jen s Nestlé, budou přijíždět další společnosti, protože v Maine je hodně vody. Pokud dovolíme Nestlé vymezit si nyní kontrolu, postupem času budeme mít boj čím dál více ztížený. Mezinárodní korporace přijíždí do našeho státu, do naší přírody a chtějí kontrolu nad naši vodou! Od Kalifornie, po Michigan, až po Maine, Nestlé bojuje právními prostředky proti místním regionům, aby si zajistila lokální zdroje vody. Musíme se spojit a říct jim, že si naši vodu nevezmou! Chceme naši vodu zpátky! Ujistíme se, že Nestlé se vrátí zpátky do Švýcarska? Jdeme do toho? Voda je základní lidské právo. Je důležitá pro přežití na planetě. Když začnete uvažovat jako o komoditě o věcech, nezbytných pro přežití takovýmto způsobem, který k nim jen lidem zkomplikuje přístup, máte tu základ politické nestability. Mark Twain kdysi řekl: whisky je na pití, voda je na boj. A tady bude hodně bojů, než to skončí. Každý den největší americké společnosti na balenou vodu, Nestlé, Coke a Pepsi, pumpují milióny galonů vody ze země, zabalí je, transportují je a prodají je za cenu 1900x vyšší, než je cena vody z kohoutku. Je to zlé pro životní prostředí, pro veřejný vodovodní systém, i pro daňové poplatníky. Obce po celé zemi se sjednocují, v boji za zachování kontroly nad vodními zdroji. Budete na ráně, budete hnáni k odpovědnosti, a budete odvoláni, když nedostojíte svým závazkům k občanům tohoto města. Žijete zde a zodpovídáte se nám a nikoliv těmto korporacím! Od debat na městských radách až k soudním procesům, aktivisté vedou spor s korporacemi, ohledně práv na prodej jejich městské vody. Je dost vody pro lidskou potřebu, ale málo pro lidskou chamtivost. Světová banka uvádí hodnotu světového obchodu s vodou, na 800 miliard dolarů. To je spousta peněz. Takže si umíte představit, proč ty gigantické společnosti tak touží po tom trhu. Celé je to o vlastnictví a kontrole vody. Pokud tu bitvu nevyhrajeme zde ve Fryeburgu, pokud to zde nezvládneme, pak zbytek USA to jen těžko zvládne lépe. Problém změn klimatu se obohatil o další otázku, odkud pochází naše voda? Bude tu pořád? Tenhle problém budou řešit všichni bez ohledu na to, kde žijí, v příštích 20-25 letech. Vloni udeřilo sucho v 35 státech. Když si vezmete, že vody stále na jistých místech ubývá, díky změnám klimatu, je naprosto nezbytné, abychom udělali vše, co umíme, na ochranu zdrojů pitné vody pro veřejnost. Když si začnou soukromé subjekty nárokovat veřejnou vodu, dostanete se do střetu morálních hodnot a profitu společností. V Severní Karolíně moc neznáme pojem jako vysušená, popraskaná půda. Zažili jsme to ale. Bylo to hodně špatné a v zimě, to bylo kruté. Jedinečnou ironií bylo to, že Pepsi stále pokračovala v produkci balené vody. A to bylo v době největšího sucha. Těžili přes 400 000 galonů denně. Balili veřejnou vodu, kterou prodávali zpět, v době největšího sucha. Myslel jsem, že by dávalo smysl dočasně zastavit produkci. Oni ale nezastavili. Občané Raleighu nebyli jedinými postiženými během sucha. Město Atlanta a severní Georgia byly postižené těžkým stupněm sucha 4. Požádali jsme lidi, aby omezili spotřebu vody. Lidé v Atlantě si mysleli, že je tu spousta vody. Protože jsme obklopeni zelení. Nedošlo jim, že čas nám ubíhá. Teď bychom měli stát skoro půldruhého metru ve vodě. Je to nejhorší úbytek, co jsme kdy viděli. V Atlantě bylo druhé nejhorší sucho v historii. Před rokem, rokem a půl. A ovlivnilo to množství použitelné vody. Máme přísné restrikce v používání vody, které se vztahují k kropení trávníku, mytí aut a tak. Co mě nejvíce vytáčí je to, že si nejsme všichni rovni. A sice tak, že společnosti jako Coca Cola čerpají vodu z jezera, v době sucha a místní populace má přitom restrikce. Tato továrna použila v roce 2007 118 milionů galonů vody. Společnosti vyrábějící vodu těží podzemní vodu v USA jen ve velmi malém množství. Výzkumná společnost pro pitnou vodu provedla výzkum, podle kterého společnosti čerpají jen 0,2 % podzemní vody v USA. Možná je to jen tak malé procento, ale jde jen o několik míst, a hodně lidí postihlo to, že po těžbě spodní vody je postihl úbytek vody, mokřiny vyschly, rybí populace byly zdecimovány. Balená voda má samozřejmě také dopad na životní prostředí. Ale neliší se od žádných jiných produktů, využívajích vodu. Ale pivo neteče z kohoutku, neotočíte kohoutkem, neteče Cola. Ale můžete otočit kohoutkem a máte vodu. A ta je zdarma. Když byla Nestlé předvolána ke slyšení před Kongresem, ohledně vlivu těžby vody na řeky a potoky, uvedla, že jejich těžba nemá žádný vliv na úbytek vody. Je to způsobeno hrázemi, které staví bobři... Je to výsledek jen vaší studie, nebo i jiných, nezávislých? Nevím o žádných nezávislých studiích, - ráda vám ale poskytnu ty naše. - Kolik by na to muselo být bobrů? To nevím, kolik, pane... 15 let tvrdě pracujeme na tom, aby byl tento zdroj čistý a přístupný pro všechny. A během posledních několika let je typické, že odpadky v této řece jsou hlavně plastové lahve. Stovky a stovky plastových lahví od pitné vody. Oni mají zisky a my máme problémy. Pokud by část zisků investovali zpět do jezera, bylo by to jiné. Opravdu vodu považují za modré zlato. Za zdroj zisku. Nevidí ji jako základní právo, jako něco samozřejmého. Pro lidstvo a pro přírodu. Pouze jako zdroj zisků. Pokud voda za deset let zmizí, oni už svůj zisk budou mít. Voda se stala rychle mizejícím zdrojem. A nyní jsme v pozici, kdy naše zásoby jsou stále více ohroženy. Jezera Falls, Jordan, musíme je prostě chránit. A to zrovna teď moc dobře neděláme. Nemáme všude zavedenou dobrou a zevrubnou politiku, k tomu, jak se chovat ke zdrojům vody a jejímu množství. Můj oblíbený příklad je Atlanta. V době sucha guvernér svolal lidi, aby se spolu pomodlili za déšť. Všichni obyvatelé státu Georgia, všichni, kdo věříte v sílu modlitby, vyzvěte Boha, ať sešle déšť na náš stát, region, národ. A požehná vodě. Téměř postavili ohromnou umělou horu se sněhem, kde by lidé mohli lyžovat v létě. Neexistovala žádná racionální odpovědná politika, která by řekla: Tohle je pitomost. Vzhledem k přínosu gigantů jako Nestlé, Coke a Pepsi pro místní ekonomiky, vládní činitelé jsou často nuceni zvolit dopad na životní prostředí, nebo ztrátu pracovních míst. Tahle vláda nedělá nic. Je prodejná. Všechno jde do aukce. I právo na veřejnou vodu. Tady nemůžete jen sedět na zadku a doufat, že váš zvolený zástupce bude vždy činit to pravé pro občany. Máme se jich ptát, co dělají s naší vodou, když ji ale kupujeme? Když ji nebudeme kupovat, nebudou ji vyrábět, alespoň v takovém množství. Musíme se na to podívat z celkového hlediska. Potřebujeme to? Potřebujeme, aby to pokračovalo? Plundrujeme naši planetu, utrácíme zbytečně peníze? Jako zákazníci? Balená voda je největší reklamní a marketingový trik historie. Balenou vodu jsme začali kupovat na konci 70.let, když se přes oceán dostal Perrier a dostal se na městský trh. Byl to nový produkt a stal se hitem pro městské obyvatelstvo. Je mnohem lepší si ho dát během oběda místo alkoholu. Umožňuje vám se nadále družit, stejně jako alkohol, ale bez vedlejších účinků, takže můžete pokračovat v práci. Objevila se v hezké zelené lahvi, ale z té jsme na ulici nepili, to se stalo až v roce 1989. To se balená voda prvně plnila do levných, čistých plastových lahví, které se vyráběly z PET. A to změnilo trh. Změna nastala, když se do věci vložily Coke a Pepsi. Představili vodu, protože jim klesaly prodeje limonád. Utratily stovky milionů $ tím, že nás nabádaly k pití vody. Říkaly, že zhubneme, budeme krásnější, spojily vodu s celebritami, atlety a modelkami. A tak jsme pili, až z toho byl obchod za 11,5 miliard $ v 2007. Jsme jako velká batolata. Pořád máme ten vodní prs u úst, neustále, musíme vědět, že je to něco jen pro nás, co pak můžeme zahodit. Chceme všechno individuální, jen pro nás. Nechceme to mýt, nebo se o to starat, chceme to jen vyhodit a chceme to mít kdykoliv chceme. Takže na jedné straně je tu ohromná reklamní masáž, na druhé tu není žádná kritika balené vody, až do nedávné doby. A veřejné vodárny nemají žádný rozpočet pro styk s veřejností, mají sotva peníze na vlastní provoz. Takže nemají šanci na reklamu v médiích, tisku ani televizi. Mnoho reklam říká, že balená voda je zdravější než kohoutková. Nepovažujeme vodu z kohoutku za našeho konkurenta, my ne... Je možné, že lidé nepoznají rozdíl v chuti vody... Já poznám rozdíl mezi mnoha balenými vodami, stejně tak rozdíl mezi balenou vodou a dalšími tekutinami. - Vážně? - Rozhodně. - Víte, jste pod přísahou. - Samozřejmě. Říkám to s čistým... Dáme vám vzorky... Balená voda určitě nemá konkurenci ve vodě z kohoutku. Nabízíme skvělý produkt. Přenosná, pohodlná, osvěžující a čistá. Užívají slovo čistá, což naznačuje, že veřejná voda je nečistá. Čistá. Čistá voda. Čistá. Čistá, osvěžující voda. Máme naprosto bezpečný produkt. Bezpečný, bezpečný. Balená voda je bezpečný, pohodlný a zdravý produkt. Vždy říkají, že produkt je zdravý. - Naznačují, že voda z kohoutku není. - Je mnohem čistší, - než mnohé veřejné zdroje. - Chtějí přesvědčit lidi, že veřejná voda není bezpečná ke konzumaci. Znovu říkám, veřejná voda není naše konkurence. Susan Wellingtonová z Gatorade a Pepsi uvádí, až budeme hotovi, veřejná voda bude jen na sprchování a nádobí. - Já nevím... - To nezní, jako by měla ráda veřejnou vodu. To se zeptejte jí. - To je názor jednotlivce. - To je názor Pepsi. Dobře, jedna osoba v Pepsi. V roce 2000 řekl Robert Morrison, šéf Quaker Oats, spadající pod Pepsi, že největším nepřítelem je voda z kohoutku. - Co vy na to? - To jsou jen takové výroky. Říkám vám, že v rámci mezinárodního společenství pro balenou vodu, nesoutěžíme s veřejnou vodou. Nejsme konkurenti vody z kohoutku. Až na těch 1,2,3... 5 lidí z Pepsi. Hodně společností, vyrábějících balenou vodu, si dává pozor, aby se nevyjadřovali k veřejné vodě, protože na ní závisí. V mnoha případech je balená voda obyčejná voda z kohoutku. Ty firmy si berou naši vodu a pak nám ji prodají zpět se ziskem. A my si myslíme, že si kupujeme něco extra. To není moc dobrý obchod, když platíte za něco, co máte vlastně z kohoutku zdarma. Když jsem připravovala podklady pro můj článek, zašla jsem do občerstvení na rohu a během 2 dní jsem se zeptala 15-20 lidí, kteří tam pili vodu Dasani, jestli ví, odkud ta voda pochází? A nikdo z nich to nevěděl. Když si koupíte Aquafinu, nebo Dasani, je to většinou vaše voda z kohoutku. Kupujete vodu z vašeho kohoutku a platíte 1 000x více. Jde o to, že dostáváte čistou, osvěžující vodu. Chtějí, abychom tomu věřili. I nálepky nás k tomu nabádají. Není zavádějící mít zde horu, když to pochází z městského zdroje? To opět nechám na vás. Navzdory hoře na etiketě, Aquafina od Pepsi, stejně jako Dasani od Coke, pochází z kohoutku a nikoliv z horského pramenu. Pouze díky veřejnému nátlaku nakonec Aquafina přidala slova: pochází z veřejného zdroje. Hora zůstala. Coke dosud neuveřejnila stejné znění na Dasani. Zjistili jsme, že průmysl s balenou vodou jen neochotně poskytuje informace o tom, co vlastně jejich lahve obsahují. Balení nemusí poskytovat všechny informace o originálním produktu, proto je pro nás důležité, získat info od výrobců, kteří přesně ví, co se děje v jejich továrnách a co se čerpá do jejich lahví. Myslím, že většina veřejnosti netuší, že plasty se vyrábí v rafineriích a petrochemických továrnách. Obaly na nápoje obsahují na dně recyklační značku. Balená voda má vyraženo PET, případně PETE. Polyetylen terephthalat. Hlavní součástí PET je parasylin. Čistá tekutina, získaná z rafinace surové ropy. 80% výrobků PET v USA končí v Nestlé, Coke, nebo Pepsi obalech na nápoje. V USA je několik ropných společností, zpracovávajících parasylin, Jedna z předních je Flint Hills, největší soukromá rafinerie v zemi, nacházející se v Corpus Christi v Texasu. Tohle je první krok ve výrobě PET. Výroba plastových lahví každoročně spotřebuje 714 milionů galonů ropy. Což by stačilo na pohonné hmoty pro 100 000 aut. Tohle je Flint Hills, moji drazí. - Tady se vyrábí plasty. - Ano, tady začíná výroba. Vyrábí parasylin, což je hlavní přísada výroby plastů, co ale mnoho lidí neví, je to, že spadá pod benzeny, a benzen způsobuje rakovinu. Takže jak pokračuje výroba, lidé zde jsou nemocní a umírají. Když moje sestra zemřela na rakovinu, netušila jsem, jak se mi změní život. Na jejím pohřbu ke mně chodili lidé a říkali, tolik lidí v jejím věku, žijících na západním pobřeží, umírají na rakovinu hlavy. Po pohřbu, kdy přišlo tolik lidí, jsme si řekli, co když sestra a ostatní nemusely zemřít? Tak jsme začali vlastní vyšetřování a zjistili jsme, že naše domy byly postaveny na vrcholku skládky odpadu z ropných produktů. Tahle spojitost s ropným průmyslem nás přivedla k tomu, zabývat se dopadem činnosti rafinérií na životní prostředí, protože tam to vše směřuje. Nechceme, aby lidé umírali tak hrozně, jako moje sestra. Když se díváte na finální produkt, plastovou láhev, nevidíte už ten proces výroby, bolesti hlavy, bolest, utrpení a zdravotní problémy, vznikající, když bydlíte poblíž. Co oči nevidí, srdce nebolí. Tohle jsou ale skutečné problémy, které zažívají skuteční lidé. Mnoho lidí ze sousedství je nemocných. Nejsem to jen já. I moji dva sousedi jsou nemocní. Cokoliv, co je ve vzduchu škodlivé, má vliv na vaše zdraví. Cokoliv a klimatizace vám to zanese přímo do domu. Temnota ke mně přichází a říká mi, že se blíží konec. Už nikdy nebudu zase pracovat. Musí být na kyslíku. A já mám nemocný jícen, multisystémovou poruchu, která se může projevit kdekoliv jinde. Když nemáte zdravé a silné srdce, a zdravé silné plíce, tak nemáte nic. Musíte myslet nejenom na tu jednu lahev vody, a co může udělat s vašim zdravím, ale pokračováním jejich kupování ten byznys podporujete. Když je přestanete podporovat, pomůžete nejen svému zdraví, ale i neznámých lidí, kteří třeba umírají, jako zde v Corpus Christi. Pracoval jsem pro státní agenturu pro kontrolu znečištění, APA, a řekli nám, že nás můžou vyhodit a zničit, pokud bychom se snažili informovat veřejnost, i kdyby si lidé nestěžovali, že ve vzduchu můžou být toxické substance, nebo když jim řekneme pravidla, že si můžou stěžovat, že mají právo na čistý vzduch, že když si budou stěžovat, že můžeme vyšetřovat, můžeme oznamovat nedodržení limitů, můžeme společnosti popotahovat a donutit je zredukovat znečištění. Dokud lidé nezvednou telefony a nestěžují si, nemáme agitovat u veřejnosti. Považuji sám sebe za odpad. Protože odpad je bezcenný, stejně jako já. Pokud by tu nebyla láska mé ženy a mých vnuků, nebyl bych tady. Pouze jejich láska, s kterou se o mě starají, mě tu drží. Co jiného mám dělat? Jsou důvody, proč lidé nežijí v okolí rafinerií. Při pití zdejší vody a dýchání zdejšího vzduchu, máte vyšší procento onemocnění rakovinou, defektů novorozenců a dalších cchorob. Defekty novorozenců v Corpus Christi jsou o 84% vyšší, než je státní průměr. Jedna z obav, kterou vidím u plastových lahví z PET, je značná kontaminace spodní vody. Většina petrochemických továren má velké úniky chemikálií do země. Takže součástí cyklu výroby PET je to, že je zde mnoho problémů, s výrobou spojených. Podzemní voda i vzduch jsou kontaminovány, půda je kontaminována. Protože to ale lidi většinou vůbec nevidí, nemusíte na to myslet, takže vám to prochází. Podle mě je to dokonalý zločin. Továrna nebyla vždy jen dva bloky vzdálená. Postupně se přibližovala, kousek po kousku. Nevěnovali jsme tomu pozornost, dokud jsme neslyšeli lidi mluvit o znečištění ovzduší, Tehdy jsme to zaregistrovali. A teď už to pozorně sledujeme. Lidé říkají, že jsme blázni, když žijeme blízko rafinerie. Nastěhovali jsme se sem, když jsme byli mladí, byli jsme vzrušení, že jsme našli dům, škola byla hned vedle... Nyní, když se dívám zpět, chtěla bych se odstěhovat, žijeme ale tak blízko, že dům asi snadno neprodáme. Jsou bitvy, které můžete bojovat a vyhrát, a pak jsou ty, které začnete a prohrajete. Tohle je ten druhý příklad. Člověk jako já nemůže bojovat proti Flint Hills. Pokud jako společnost nebudeme chránit ty slabé, tak necháme náš národ nechráněný a zranitelný. Když lidé kupují balenou vodu v lahvích z PET, zvyšují tím rizika obětí a počet toxických látek, kterým je místní populace vystavena. I když se může jednat jen lidi z bezprostředního okolí, v konečném důsledku to má vliv na celou zemi. Protože platíme my všichni. Dokud bude balená voda stále prezentována jako bezpečná, všichni tím budeme nevyhnutelně ovlivněni. Nevíme, jaké jsou dlouhodobé následky. Takže si lidé pořád myslí, když pijí balenou vodu, že dostávají zdravý produkt. Nejsou nuceni myslet, že je možná ten plast v nepořádku. A věříme vládě i průmyslu. Když řeknou, že je to v pořádku, tak si řekneme fajn, super. Náš produkt i balení jsou bezpečné, nevidím žádné možné dlouhodobé následky. Naši členové splňují limity Potravinářské a lékové správy - FDA. Problémem je, že jsme zjistili, že je to pouze jedna osoba, která se v FDA stará o celou problematiku balené vody v zemi. Vy jste ta osoba? Ano, částečně se tím zabývám, mám ale i jiné úkoly. Nezní to dobře, že v celé FDA je na to jen jedna osoba, ale kdo ví? V FDA je spousta šikovných lidí, co dělají vše, co můžou. Jsou ale přetíženi. Tento průmysl je tak rozsáhlý, mocný a bohatý, že FDA nemůže vše sledovat a její ruce jsou svázány. Je značný rozdíl v zákonech o balené a veřejné vodě. Jednoduše řečeno, veřejná pitná voda je značně kontrolována a regulována, a balená voda je v podstatě bez kontroly. Nemyslím, že by nastala možnost, že by balená voda nebyla pod dohledem FDA. Pokud je vyrobena i prodána v Maine, nespadá pod FDA. Máme pod dohledem jen produkty, které se pohybují mezi státy. Většina balené vody se vyrábí i konzumuje v státě. A FDA nad touhle vodou pak nemá kontrolu. Je pravda, že přímo výrobce balené vody provádí její testování a jeho výsledky vám dává? Výrobci balených vod sami dělají testování, svých produktů a zdrojů. Ale ty společnosti nemají povinnost vám pravidelně podávat zprávu? Ne, nemají. Každé město dává na internet výsledek testování pitné vody. Výrobci balené vody nejsou povinni veřejnosti toto zpřístupnit. Jejich testy můžou zůstat skryty v složkách, pevných discích. Nemusejí se zveřejňovat. Zkusili jsme použít právo na svobodné informace, abychom nějaké údaje získali. FDA je ale velmi laxní v tom, vyhovět občanským organizacím, už po 4 roky. Představte si, že by se něco stalo za dobu, co jsme v oboru. Proto chtějí vědět, že je voda tak čistá, jak jen to jde. Už hodněkrát se něco stalo a hodněkrát se voda stahovala. - Voda? - Ano. Aha. No nikdy jsem o ničem neslyšel. FDA nařídilo stažení vody... ... balená voda, zřejmě kontaminována mikroorganismy, může vyvolat zvracení a průjem... 72 milionů lahví vody bylo staženo... Když je ve veřejné pitné vodě zjištěn nějaký nedostatek, je to díky konstantnímu testování. Veřejná voda je regulována Národním úřadem pro ochranu životního prostředí USA - EPA. EPA má zdravotní standardy, které musí každá veřejná vodárna plnit. Veřejné vodárny musí být testovány několikrát denně. Vodárna města s obyvatelstvem nad 1 milión musí být testována 300x měsíčně. Město s 3 a více milióny obyvatel má kontroly 400x měsíčně. Takže komu budete věřit? Jedné osobě v FDA, která jen částečně dohlíží na miliardy lahví balené vody, které jsou dle ní bezpečné? Nebo obecním vodárnám, testovaným mnohokrát denně? Komu uvěříte? Když mluvíme o průmyslu s balenou vodou, mluvíme o téměř žádných testech. A lidé jen předpokládají, že získávají bezpečnou vodu. Testovali jsme přes 1000 lahví a našli jsme vše od arzenu, po vyluhované zbytky plastů a bakteriální kontaminaci. A z toho jsme poznali, že opravdu nevíme, co v baleních dostáváme. Někteří lidé doslova přesedlali na balenou vodu, protože se bojí kvality vody. Problém je to, že si neuvědomují, že kupování balené vody není vždy bezpečné. Že můžou být vystaveni jiným chemickým složkám. Testy během let ukázaly v lahvích všechny možné kontaminanty, což bychom nezjistili, pokud by ti lidé nepodstoupili testy. V nezávislém testu balené vody bylo testováno 7 vod v 2 nezávislých laboratořích. První byla Test America, a druhá byl Dr. Sommer, environmentální chemik. Výsledky nám analyzoval z důvodu přesných faktů, Dr. King, epidemiolog a toxikolog. Pokud se podíváte na ty data a přečtete je, zhrozíte se. Nad tím, co bylo nalezeno. Vinylchloridy, butiny, styreny, benzeny... Je to děsivé. První skupina lahví byla testována přímo z obchodů. Test America nalezla ve výsledcích vzorků toluen, což je v podstatě technický benzín, používaný jako ředidlo. Je neurotoxický a také negativně ovlivňuje reprodukci. Druhá skupina byla ponechána v kufru auta po 1 týden. Dr. Michael Sommer testoval vzorky z 5 různých lahví. V jednom vzorku nalezl styren. Styren způsobuje rakovinu. A může způsobovat negativní novorozenecké změny. Rovněž nalezl 3 různé druhy ftalátů. Ty způsobují dysfunkce, zejména u plodů. A můžou způsobit mužskou i ženskou neplodnost. Znepokojuje mě, když vidím matky, jak slepě věří balené vodě a dávající jí i dětem. Naprosto důvěřují tomu produktu, aniž by se ptaly, co vlastně dětem dávají. Naprosto důvěřujeme tomu průmyslu, který se sám kontroluje, a nikomu se nezodpovídá. Je to děsivé. Jednorázové lahve na vodu jsou vyráběny z PET. 5 galonové nádoby na vodu se dělají z plastových polykarbonátů. Jejichž hlavní složkou je kontroverzní bisfenol A - BPA. Bisfenol A je hlavní molekulou, ze které se vyrábí tvrdé čiré plasty. A z těchto polykarbonátů se bisfenol A uvolňuje do vody. Bisfenol A je zřejmě jedna z těch nejvíce nebezpečných, toxických chemikálií, jaké lidstvo zná. BPA se nachází v množství produktů, jako jsou sportovní lahve, kojenecké lahve a barely s vodou. Problém je, že bisfenol A uvolňuje malé množství estrogenu. Problémy s BPA začaly, když členové vědecké komunity zpochybnili metodologii dřívějších studií. Činnosti všech regulačních agentur po celém světě jsou založeny na konceptu z 16. století. A to je: toxicita závisí na množství. A co je horší, takhle to nefunguje ani u jednoho hormonu. Testovali jsme množství 25 000x nižší, než kdo kdy testoval. A nalezli jsme poškození u všech částí samčích myších rozmnožovacích orgánů. Po dekádě výzkumu dopadů malého množství BPA, závěry Dr. Fredericka Vom Saala upoutaly pozornost médií. Jeho práce, na které s ním spolupracovali další nezávislí vědci, přiměla Senát vyšetřovat FDA. Média uvedla, že neochota vlády regulovat tyto chemikálie je založena na tom, že se spoléhá na biostudie, které zpracovává sám chemický průmysl. Musím vám říct, že pokud je to pravda, nezasévá to ohromné pochybnosti o tom, jestli je regulační systém schopen chránit veřejnost? Senátore, v FDA jsou všechny produkty, co schvalujeme, založeny na datech, které jsou uvedeny ve studiích, od onoho určitého výrobce. Takže vy jen spoléháte na studie přímo od výrobců? To je hanba. Nedělali to správně dříve, nedělají to správně ani s BPA. A bude to mít závažné následky. Senátore, prošli jsme si všechny studie, které máme, jsou jich stovky. FDA neprošla všechny důkazy. Prošla jen dvě studie, vydané chemickým průmyslem a na jejich základě rozhodla. Požádal jste o studie z nezávislých zdrojů? - Normálně o ně nežádáme. - Pak nechráníte americký lid. Národní zdravotní institut zveřejnil 700 veřejných studií, týkajících se bisfenolu A. 38 mezinárodně uznávaných vědců uvedlo, že se velmi obávají dopadu bisfenolu A na lidské zdraví. Stává se to stále, že regulační úřady jsou v moci průmyslu, který regulují. A FDA, zejména oddělení potravin, je v moci potravinářského a balícího průmyslu již hodně let. Musíme začít dělat to, co máme. Ne to, co po nás chce průmysl. Chcete to komentovat? Ne. Myslíte, že je vše v pořádku? V posledních 30 letech neexistuje možnost, že by lidské zdraví zažívalo takový nárůst například dětské cukrovky, a nemělo by to spojitost s touto chemikálií. Má vliv na obezitu, rakovinu prsu, prostaty, cukrovku, poruchy mozku, jako jsou poruchy soustředění, hyperaktivita, poškození jater, nemoc vaječníků, nemoci dělohy, nízké množství spermií u mužů. Mluvíme o průmyslu s obratem 7 milard $ ročně. Utratí cokoliv z této částky, aby přesvědčil veřejnost, že tato chemikálie je neškodná. Vědci, pracující pro tyto společnosti, nikdy nevydají studii s výsledky, kde by byly údaje, které by se jejich sponzorům nelíbily. Jejich práce je založena na tom, že pracují pro společnosti a chrání jejich produkty. Walmart udělal krok vpřed a odstranil tyto obaly z regálů. Prý jsou více opatrní, než FDA. Co mi k tomu řeknete? Oceňuji, že chcete informace ohledně BPA, a FDA vám je ráda poskytne, já ale nejsem kompetentní osoba. Myslím si, že FDA nechce, abychom se na BPA ptali, - z důvodu probíhajícího vyšetřování. - To není pravda. - Můžete o tom mluvit teď? - Ne. Kdybych věděl, že se na to zeptáte, nedal bych vám interview. Bisfenol A tolik děsí regulační agentury, protože u něj udělaly neskutečně závažnou chybu. A bisfenol A je osudovou chemikálií, která potopí celý regulační proces, a bude znovu požadovat novou kompletní analýzu všech chemikálií. Z 80 milionů lahví vody, kterou Američané denně zkonzumují, jich 30 milionů končí na skládkách. Celosvětové procento recyklace nápojových obalů je 50 %. USA spadají pod průměr, s pouze 20 % recyklací. Tohle číslo rok od rokem klesá. Je důležité uvést, že 100% obalů balené vody, je recyklovaných. - A rádi bychom podpořili... - Jsou recyklované, ale nerecyklují se. Všechny ne. Prostě proto, že není dostatek recyklační a sběrné kapacity. Cena za bezpečnou pitnou vodu v celé zemi padá na obecní rozpočty. A ty utrácí hodně peněz na to, aby poskytly bezpečný produkt, a bojují s výrobci balené vody a někdy jsou pod jejich náporem. A nakonec musí snášet hlášky typu vaše voda není dobrá jako naše. A obecní rozpočty musí platit i recyklace plastových obalů. Proč část recyklačních poplatků neplatí výrobci balené vody? No to je přece nápad! Přesně o to se snaží legislativa - nastolit zálohový systém. Státy, mající zálohový systém. Jen 11 států má zálohy na obaly. Zákazník zaplatí zálohu na obal, a při vrácení obalu k recyklaci ji dostane zpět. Tohle platí celý recyklační proces. Je to kompletně v kompetenci soukromých výrobců. Nejen, že to nemusí zatěžovat daňové poplatníky, nemusí se starat ani o vládní financování, které by program recyklace financovalo. Státy se zálohou ve výši 5 centů získají zpět cca 70 % obalů. V Michiganu je záloha 10 centů, zpět získají 97% obalů. Je to prověřený a funkční systém, funguje 25 i více let, A víme, že funguje dobře. Hodně států do systému nezavedlo obaly balené vody, protože při zavedení systému před 25 lety neexistovaly. Z 11 států se zálohami, jen 6 zálohuje i obaly pro balenou vodu. Většina států se zálohovým systémem podchycuje jen nealkoholické nápoje a pivo. A když přijde na přetřes možnost rozšíření záloh, přijde na řadu lobby, miliony $ se utratí v boji proti zálohám. Myslíme si, že to je nepotřebná daň pro americké spotřebitele. Radši bychom viděli více uličních recyklačních kontejnerů. Recyklační kontejnery jsou preferovaná a efektivní metoda, a snažíme se spotřebitele pobídnout k recyklaci. Společnosti tohle říkají, myslí, že je to nejlepší řešení, jak dostat obaly zpět k recyklačnímu procesu. Odmítají zálohy. Nelíbí se jim to, protože by to musely financovat. Museli by platit 1, nebo 2 penny za obal, po započtení nákladů, a peněz, které získávají z recyklace plastů. Jsou nákladné, prodejci je nemají rádi. Považujeme recyklační kontejnery za efektivnější. Co se stane, když lidé nemají přístup ke kontejnerům? - Kolik lidí k nim nemá přístup? - Zhruba polovina. - 50% Američanů nemůže recyklovat. - Ano, nemají kontejnery. A samozřejmě balená voda je přenosný produkt, takže se lidé neobtěžují obal přinést domů do kontejneru. Není to pro ně pohodlné. Pokud je 1/3 produktů konzumována mimo domov, tak 1/3 obalů produktů nemá šanci na recyklaci. A to je 56 miliard obalů. To číslo se nemůže jen tak přejít. Plastové lahve většinou končí v popelnicích. Některé se spálí. Hodně jich končí v Pacifiku. Lidi to otravuje. Nemají čas ani prostor obaly držet, dokud to nebudou moci vhodit do recyklačních center, nebo na skládky. Když prší, plastové lahve jsou vodou unášeny, do potoků, řek, do moře. Proto jich tolik vidíme v přírodě. Jedeme už 3 hodiny, snažíme se dostat na pláž Camello. Což je nejjižnější pláž v USA. Zde vše končí. Když něco zahodíte, asi na to brzy zapomenete, ale skončí to zde. Z 80 milionů kusů balené vody, denně spotřebované v USA, hodně obalů končí v moři, kde jsou unášeny mořskými proudy a končí vyvržené na nějakém odlehlém útesu. Tohle jsou teď součásti písku. Místo korálů, lastur a kamenů jsou to plasty. Tohle je pláž budoucnosti. Tady se budeme v budoucnu rekreovat, pokud nepřestaneme znečišťovat životní prostředí plasty. Až budoucí geologové odeberou vzorky zemského jádra, a dostanou se k vzorkům 20. a 21. století, najdou vrstvy plastů. A v oblastech jako je pláž Camello, budou vrstvy s plasty nejhlouběji na Zemi. Pokud eliminujeme odpad z balené vody, vyřešíme jeden z největších problémů, jakému naše životní prostředí čelí. Učil jsem chemii na kalifornské univerzitě v San Diegu. Viděl jsem na vlastní oči, jak je oceán znečišťován, protože jsem bydlel hned vedle zátoky, kde jsem vyrostl a došlo mi, že voda není tak kvalitní, jako když jsem byl malý. Chtěl jsem o tom zjistit víc, takže jsem začal studovat kvalitu vody. Získal jsem kapitánskou licenci, a stal jsem se kapitánem výzkumné oceánografické lodi. Od roku 1995 provádíme oceánografický výzkum od Austrálie až po střední Kalifornii. Nyní jsme se zaměřili a zkoumáme Severní tichomořský proud a hromadění plastického odpadu v této oblasti. Síť. Malá síť. Kde je černá síť? V středním Tichomoří jsme objevili oblast, nazývanou Východní odpadková skvrna. Je 2x větší než Texas, a obsahuje neskutečné množství plastů, všechen odpad se zde kumuluje od Asie po západní pobřeží severní Ameriky. Vezmi i tu oranžovou věc, co máš tamhle u sebe. Tyhle úkazy, které zde vidíme, se opakují v severním i jižním Atlantiku, jižním Pacifiku a Indickém oceánu. A teprve teď zjišťujeme, kolik odpadu tam vlastně je. Děláme to, že do proudu hodíme a táhneme síť a stává se, že když ji zase navineme, najdeme více plastů, než planktonu. A to co tu vidíme, je výsledek tažení sítě na vzdálenost 1 míle, uprostřed oceánu, tak daleko od země, jak jen to jde. A místo čisté mořské vody s mořskými živočichy, vidíme polévku z plastů, kterých je víc, než planktonu. V roce 1999 jsme udělali výzkum a našli jsme 6x více plastů, než planktonu. V roce 2008 jsme udělali stejný výzkum, a našli jsme 46x více plastů, než planktonu. Naše odpadky naplňují oceány, přeměňují je na plastové polévky, a ty plastové částice jsou jedovaté pilulky, které tráví miliony ryb a živočichy, které se jimi živí. Takže v mořských živočichách nalézáte zbytky obalů vody. Samozřejmě. Vezměte si nejběžnější rybu oceánů, což je lampovník. Pojídá tyhle malé části plastů. Nevíme, kolik částic plastů je nutné k usmrcení té rybky, ale vím, že nejvíce jsme našli 26 kousků plastu v rybě. Vidíme postupnou degradaci zdraví ryb i nás, lidí. Balená voda může najít svoji roli například v oblastech postižených katastrofou, jsou ale věci ohledně balené vody, kvůli kterým není vhodná pro pravidelnou konzumaci. A tyhle věci musí být stále zmiňovány, protože balená voda se stává velkým znečišťovatelem životního prostředí. Všechny tyhle kontaminanty končí v oceánech, které slábnou. Tohle je přímá, okamžitá hrozba, která ohrožuje mořský svět. Věřím, že smysluplné změny musí přijít zespod. Takže když naštveme hodně lidí, kteří dostanou vztek, a budou chtít něco udělat, můžeme něco změnit. Jsem velmi tvrdohlavá a neústupná, a tyhle vlastnosti mě pohánějí, i když jsem zastrašována. Nemám strach, jen mám velký vztek. Jen pojďte, já toho nenechám, jsem naštvaná a budu bojovat. Chemická továrna Dow nás požádala, jestli bychom se nemohli sejít a mít z toho vzájemný prospěch, za což pozdržíme zveřejnění této zprávy, dokud nebude schválena k publikaci chemickým průmyslem. Považovali jsme to za pokus o korupci. Řekli jsme jistým způsobem, co si s tím návrhem můžou udělat. Pak změnili taktiku. Začali prohlašovat, jestli si uvědomujeme, jak je chemický průmysl naší prací znepokojen, a tím nás naštvali. A to byla chyba. Asi jsem naštval lidi ve vedení mojí agentury, Nebyli moc šťastni z toho, co jsme udělal. Já jsem ale jen použil zákon, abych chránil veřejné zdraví. Což je to, jak má agentura pracovat. Nemá chránit společnosti, znečišťovatele. Viděl jsem, že agentura byla až moc ovlivnitelná zvláštními zájmy olejářského a petrochemického průmyslu. Takže v roce 1992 jsem v tichosti odešel. Teď ale nejste moc tichý. Z nějakého důvodu jsme začali považovat čistou pitnou vodu jako samozřejmost. - A to je omyl. - Musí zde být nějaká podpora, pro životní prostředí a dlouhodobé zájmy společnosti, která zajistí ochranu tohoto nepostradatelného zdroje. Musíme posílit systém veřejné pitné vody, a vyžadovat takové zákony, které nám zajistí čistou vodu. V demokracii je důležité, že se lidé za věci perou. Demokracie je sport pro všechny. ... a naši vodu dáváte mezinárodní korporaci, čímž náš okrsek vystavujete riziku. Neexistuje žádná extra voda! Dnes zde připravujeme zákaz balené vody, ale nejen zákaz provizního prodeje této vody, ale připravujeme i investice do infrastruktury veřejné vody. Musíme investovat do systému veřejné vody, a zastavit propagaci balené vody. Pitím balené vody dáváme signál, že kašleme na veřejnou vodu. Lidé z města doufají, že se kampaň balené vody roznese po kancelářích i celé společnosti. Je pohodlné mít sebou lahev vody, proč ale nemít svoji vlastní lahev? Podporovatelé těchto opatření chtějí mít v kancelářích plnitelné barely s vodou, které jsou zdarma. Nemáte tu zátěž miliard obalů, znečišťujících životní prostředí. Životní prostředí je všechno. Žijeme v něm, hrajeme si v něm, modlíme se v něm, chodíme v něm do školy. Stát uvažuje o rozšíření záloh i na neperlivé balené nápoje. Větší a lepší zálohy na lahve se brzy můžou stát skutečností. Jde o ochranu našeho životního prostředí do budoucna, je načase přijmout větší a lepší zálohy. Je nezbytné zvětšit zálohy, aby se omezily odpadky, a zvýšily se příjmy státu New York. Není to jeden z největších problémů, kterým dnes čelíme? Tohle je opravdu bitva o budoucnost. Mladé pokolení musí povstat, a zaujmout místo v boji. Musí bojovat i za své děti a vnoučata. Stále více míst zakazuje balenou vodu. Stále více měst zakazuje používat městské finance na nákup balené vody. Automaty ve veřejných budovách už nenabízejí balenou vodu. Restaurace už nabízí jen veřejnou filtrovanou vodu. Washingtonská univerzita v St. Louis ukončí její prodej v tomto semestru. Máme úspěchy. A budeme je mít i nadále. Ale je to stále boj Davida s Goliášem. Jsme děti revolucionářů. A nevzdáme to bez boje. Nevzdáme to bez boje. Nestlé, Coke a Pepsi odmítly rozhovor pro tento film.

 

Komentáře  

 
-2 #3 Pavel11 2013-11-03 18:56
Voda z vodovodu je nanic. Je tam schválně přidáváno mnoho jedů, aby bylo lidstvo nemocné. Voda z plastů je taky nanic. Ochucené nápoje jsou samý EE jedy, včetně tajného přidávání aspartamu jako nervového bojového prostředku na výrobu biorobotů z občanů, Piva jsou plná chemikálií a reziduí z pěstování chmele a obilí včetně rundupu, jodizování technickým nebezpečným prvkem a pod ... Sežeňte si filtry a upravte si vodu na pití sami. Pak se nemusí vůbec pít hektolitry denně. Píte H2O3.
 
 
+1 #2 pepe 2011-10-05 20:52
Tento dokument je tak malinko mimo mísu. Nechápu, proč si někdo stěžuje na právní neschopnost drancování zdrojů vody, když stačí tu balenou vodu nepoužívat. Pokud toho ale lidé nejsou schopni, je tu spíše otázka, jestli je vůbec důležité to řešit. Vždyť přeci litr vody je pořád litr vody, a stejně to vypije člověk z kohoutku jako z lahve. Pochopil bych, že někomu vadí ekologická stopa spojená s tímto kolotočem, to ale není předmětem dokumentu. Sám používám výhradně vodu z vodovodu, ale když někdo chce nutně 2litry např coca coly denně, proč ne. Mne spíše mrzí ty peníze, co musím potom státu zaplatit za falešnou léčbu jejich nesmyslných nemocí a obezit.
 
 
+4 #1 Anna 2011-08-25 12:05
Dobrý den, mám jednoho studenta, který provedl dva velice zdařilé pokusy o návrh potisku na tričko s propagací vašeho webu, myslíte, že bych vám je mohla zaslat na mail? Děkuji AM
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit