Revoluční operační systém

Byl jsem na Agendě 2000 a jeden z přítomných byl Craig Mundie, nějaké „velké zvíře“ z Microsoftu, myslím místopředseda oddělení spotřebních výrobků nebo něco takového. A, ehm, já ho vlastně nepotkal já jsem do něj vrazil ve výtahu koukl jsem na jeho průkaz a povídám, „Jé, vy děláte v Microsoftu.“ A on se na mě podíval zpět a povídá „Jo. A co děláte vy?“ Myslím že vypadal tak nějak přezíravě chci říct, to je typický kravaťák, znáte to který sleduje ošuntělého hackera no tak jsem mu věnoval vědoucí pohled a povídám „Jsem tvoje nejhorší noční můra.“

Po většinu jeho krátké, ale barvité historie, dominoval počítačovému průmyslu operační systém Windows. Ale to se může brzy změnit, Windows čelí silnému tlaku Linuxu. Silicon Valley [Křemíkové údolí] bylo dlouho místo, kde se vyvíjely nové technologie zakládaly nové společnosti a lidé se stávali bohatými. Teď je Údolí přední linií revoluce která bojuje za jednu z idejí, politicky nejvíc nevhodnou: individuální svobodu Dnem i nocí, nevázaný svazek hackerů a programátorů skládá kousíčky počítačového kódu po celém světě, při tvorbě nástrojů které umožní uživatelům počítačů svobodu používat volné informace a svobodnou výměnu technologie k dosažení jejich cílů. Tato revoluce začala v 80. letech s Hnutí svobodného softwaru a projektem GNU. Nyní je většinou svázána s Linuxem a hnutím Open Source [otevřeného kódu]. Co je to Linux? Máme obor, který dnes roste. Je to obor, týkající se Linuxu. A myslím, že to je dobrá příležitost říci, „Co je to Linux?“ A já vám na tuto otázku odpovím. Mnozí už jistě víte, že je na světě 12 milionů jeho uživatelů. Je to operační systém, vyvíjený stovkami programátorů, spolupracujících přes Internet. Konkurence pro Microsoft Windows NT Velmi oblíbený pro svoji rychlost – to je to, proč tu je ta mánie [LINUS TORVALDS, tvůrce jádra Linuxu] K vysvětlení, co je to Linux musíte vysvětlit co je to operační systém. a… věc s operačním systémem se má tak.. že vlastně.. se vůbec nepředpokládá, že ho někdo uvidí. Protože… nikdo vlastně nepoužívá operační systém. lidé na svém počítačí používají… programy… a jediný úkol v životě operačního systému je pomoci těmto programům, aby mohly fungovat. Takže operační systém nikdy nic nedělá jen tak pro sebe on jenom čeká na programy, až ho požádají o nějaké zdroje, nebo nebo až požádají o nějaký soubor na disku nebo až programy budou chtít aby je propojil s okolním světem. A pak přichází operační systém, vstoupí do procesu a pracuje tak, aby bylo pro lidi snadné psát programy. A, co je to Open Source? [BRUCE PERENS, autor definice open source] Open source je způsob, jakým lidé spolupracují na tvorbě softwaru tak, aby nebyli zatížení všemi těmi problému intelektuálního vlastnictví, aby nemuseli vyjednávat kontrakty pokaždé, když koupíte kousek softwaru, aby nemuseli zatěžovat spousty právníků. V podstatě jenom chceme, aby software pracoval a chceme být schopni aby lidé mohli příspívat svými opravami.. atd. Takže jaksi obětujeme nějaká práva k intelektuálnímu vlastnictví a prostě nechámě celý svět používat software. byl tu Richard Stallman a Free Software Movement [hnutí svobodného softwaru]. Všichni přemýšlejí o Richardu Stallmanovi jako o.. velkém filozofovi. Hm.. A o mě jako o inženýrovi. Richard Stallman je zakládající otec hnutí svoborného softwaru. Kvůli jeho snahám o vytvoření operačního systému GNU, vytvořil právní, filozofickou a technologickou nadaci pro hnutí svobodného softwaru. Bez této pomoci, je nepravděpodobné, že by se Linux a open source někdy vyvinuly do dnešních forem Připojil jsem s ke katedře umělé inteligence na MITu [Massachusetts Institute of Technology] v roce 1971 Připojil jsem se .. k prospívající komunitě hackerů, lidí, kteří milovali programování. milovali objevování, co všechno mohou dělat s počítači. A oni vyvinuli kompletní operační systém, celý ho tam napsali. [RICHARD STALLMAN, zakladatel projektu GNU] A já se stal jedním z týmu, který pokračoval ve vylepšování operačního systému, přidával nové schopnosti. To byla moje práce a já to miloval, všichni jsme to milovali. Proto jsme to dělali. Nazvali jsme náš systém „the Incompatible Time Sharing System“ [nekompatibilní systém sdílení času] což je příklad hravé duše která charakterizuje hackera. Hackeři jsou lidé, kteří si užívají hravou důmyslnost. [počátek svobody – hesla přichází na MIT] Tedy, poprvé to začalo jít špatně když nás okolní svět začal tlačit k tomu, abychom měli hesla. A my jsme žádná hesla na svých počítačích neměli. A důvod byl ten, že hackeři kteří původně navrhli ten systém si uvědomili, že hesla jsou cesta, jak mohou administrátoři ovládat všechny uživatele. A oni nechtěli dělat nástroje víte, zámky a klíče pro administrátory, aby je kontrolovali, no tak je neudělali. Nechali to být. Měli jsme filozofii, že kdokoliv sedí u počítače měl by mít možnost dělat cokoliv chce a někdo jiný, kdo tu byl včera by neměl být schopen volit, co budete dělat dnes Když zaheslovali jednu z mašin na MITu mě, ani hromadě dalších hackerů se to nelíbilo, jsem se rozhodl k podvatnému hacku. Zjistil jsem, jak dekódovat hesla, takže jsem mohl pohledem do databáze kódovaných hesel zjistit, co bude která osoba psát, aby se mohla přihlásit do systému tak jsem poslal zprávy všem lidem, kde stálo, „Ahoj? Vidím, že jsi zvolil(a) heslo mumble, (cokoliv to heslo bylo). Co kdybys to udělal(a) jako já, prostě místo psaní hesla zmáčkni Enter je to mnohem kratší, mnohem jednodušší napsat“. A.. samozřejmě jsem jim touto zprávou dal na vědomí, že celé zabezpečení byl jenom vtip. Jako přídavek toho, že jsem se s nimi podělil o tento hack. A nakonec, pětina všech uživatelů toho počítače se ke mně připojila a zadávali prostě Enter jako svoje heslo. [ Kde se vzaly myšlenky, které vedly k tomu co je dnes známo jako svět open source? Jak to začalo? Kdo to začal? ] Vlastně to začalo počátkem počítačů, protože v té době software jen tak koloval mezi lidmi a myslím, že to bylo někdy v pozdních 70. letech nebo na začátku 80. že lidé začali skutečně znepřístupňovat svůj software, a říkat „Ne, nikdy se nemůžete podívat do zdrojových kódů“. „Nemůžete měnit sotware, i když je to potřeba, abyste to opravili pro chod vaší vlastní aplikace.“ A… eh.. můžete částečně vinit Microsoft Jsou jedni ze skutečných pionýrů proprietárního [chráněného] modelu software. Uprostřed 70. let, skupina hackerů a počítačových nadšenců v Silicon Valley zformovala „Homebrew Computer Club“. [počítačový klub amatérů] V klubovém zpravodaji z 31. ledna 1976, Bill Gates z nedávno založeného Microsoftu, napsal otevřený dopis komunitě kde bod za bodem argumentoval pro relativně nový koncept proprietárního softwaru do té doby bylo volné obíhání softwaru normální praxí mezi uživateli počítačů aniž by nějak přemýšleli o tom, komu patří. V tomto dopise, známém jako „otevřený dopis nadšencům“, Bill Gates píše: „Jako nejvíce kritická věc na trhu pro počítačové amatéry mi přijde nedostatek kvalitních softwarových kurzů, knih a softwaru vůbec. Bez kvalitního softwatu a vlastníka, který rozumí programování, je amatérský počítač promarněný. Bude pro trh amatérů napsán nějaký kvalitní software? Gates pokračuje: „Odezva, kterou jsme dostali od stovek lidí, kteří tvrdí, že používají BASIC, byla vcelku pozitivní. Ovšem jsou zřejmé dvě překvapivé věci. 1) Většina těchto „uživatelů“ si nikdy BASIC nekoupila 2) Velikost honoráře, který jsme získali z prodeje amatérům dává času, stráveném na Altair BASIC hodnotu menší, než 2 dolary za hodinu. Proč je tomu tak? Jak si musí být většina amatérů vědoma, většina z vás krade svůj software. Za hardware se musí platit, ale software je něco ke sdílení. Koho zajímá, jestli lidé, kteří na tom dělali dostanou zaplaceno? Je to fér? Jedna věc, kterou neděláte kradením softwaru, je vrátit se na MITS kvůli nějakému problému, který jste měli MITS nevydělává peníze prodejem softwaru. Jedna věc, kterou děláte je bránění tomu, aby byl napsán kvalitní software. Kdo si může dovolit odvádět profesionální práci za nic? Který amatér může věnovat 3 člověkoroky do programování, vyhledání všech chyb, zdokumentování produktu a distribuce zadarmo? Ve skutečnosti, nikdo kromě nás neinvestoval velké peníze do amatérského softwaru. A co lidé, kteří se přeprodávají Altair BASICu? Nevydělávají na amatérském softwaru? Ano, ale ti, kteří nám byli nahlášeni na konci tratit. To jsou ti, kteří dělají amatérům špatné jméno a měli by být vykopnuti z každého klubového setkání, na kterém se objeví. Ocením dopisy od každého, kdo by chtěl zaplatit, anebo ma radu nebo připomínku. Podepsán Bill Gates, Hlavní partner, Micro-Soft. [ERIC RAYMOND, autor textu Katedrála a bazar] V pozdních 70. letech a na začátku 80., dělal Richard Stallman na výzkumu umělé inteligence a programoval na katedře umělé inteligence na MITu. Richard měl řadu špatných zkušeností v průběhu toho období, které mu znechutily celou myšlenku komerčního softwaru. [ co třeba? ] hmm.. jedna společnost chtěla udělat jednu opravu a on nemohl donutit společnost, vlastnící zdrojové kódy, aby mu to dovolila spravit i když by to bylo k jejímu dobru. A to mě uvedlo do morálního dilematu, víte? Protože aby človek získal moderní počítač té doby (byla do ranná 80. léta) musel získat i proprierární operační systém.. Vývojáři těchto systémů nesdíleli nic s ostatními lidmi. Místo toho se snažili uživatele ovládat, dominovat jim, omezovat je. Řekněme, že když jste získal systém, musel jste podepsat slib, že ho nebudete sdílet s nikým jiným. A to pro mě byl v podstatě slib, že budu špatný, že zradím zbytek světa, vyčlením se ze společnosti, z spolupracující komunity. A já už jsem zažil co se stalo, když jiní lidé tohle udělali nám, když odmítli s námi sdílet, protože podepsali tyto kontrakty. To postihlo celou katedru, drželo nás to od dělání použitelných věcí. Takže jsem to nemohl udělat. Myslel jsem si „To je špatné! Nebudu takto žít“ A z těchto zkušeností se u něj rozvinulo hluboké nepřátelství k myšlence intelektuálního vlastnictví a softwaru. Posléze to projevil založením Free Software Foundation. No tak jsem zvážil jinou alternativu a uvědomil si: Byl jsem vývojář operačního systému. Kdybych měl vyvinout jiný operační systém. A pak jako autor povzbudil ostatní k jeho sdílení. řekněme, každému.. „Přijď a získej to, použij to, buduj novou komunitu“ Pak bych nejen mohl stále používat počítače bez toho aby zrazoval jiné lidi, ale dal bych tu možnost i všem ostatním. Každý bude mít cestu ven z morálního dilematu A tak jsem si uvědomil, že to je to, co musím udělat se svým životem. Prakticky jsem ten projekt začal v lednu 1984. Tedy to je doba, kdy jsem rezignoval na práci v MIT. Abych začal s vývojem operačního systému GNU. Teď bych měl vysvětlit, že název GNU je hack. Protože jde o rekurzivní akronym. Znamená to „GNU’s Not Unix“. Vidítě, že písměno G v GNU znamená GNU. A jméno znamená, že jsem vyvíjel systém, který byl jako operační systém Unix, ale nebyl to operační systém Unix. Byl to odlišný systém. Museli jsme to napsat komletně odznovu, protože Unix byl proprietární. Bylo nám zakázáno sdílet Unix, Nemohli jsme používat Unix, Bylo to zbytečné pro komunitu. Takže jsme si museli napsat náhradu. Během 80. let, kdy Richard Stallman dělal na projektu GNU, počítačoví vědci z Berkelejské univerzity vyvíjeli svůj vlastní svobodný operační systém. Je znám jako Berkeley Unix, nebo BSD, byl založen na jádře Unixu, které bylo licencováno od AT&T. Ovšem, vzhledem k právním problémům s AT&T a vzhledem k roztříštěnosti zdrojových kódů, hackeři a další neinstituční uživatelů ho přisvojovali pomalu Unix se skládal z mnoha oddělených programů které spolu vzájemně komunikovaly. A my jsme prostě museli nahradit tyto programy, jeden po druhém. Takže to, co jsem začal dělat, bylo psaní náhrady pro jeden program, a pak další a další, a pak se začali lidé přidávat, protože jsem publikoval oznámení, kterým jsem zval další lidi, aby se připojili a pomohli tyto programy napsat. A.. hmm. a kolem roku 1991, jsme nahradili prakticky všechny. [ A které to byly, některé ty programy, které jste .. ] No… museli jsme… abystě měl kompletní systém, potřebujete jádro, což je program, který alokuje zdroje pro všechny ostatní programy, potřebujete překladač, který překládá program z čitelného zdrojového kódu, kterému rozumí programátor do čísel, záhadných čísel, které může počítač provádět. potřebujete další programy, které jsou pomáhají kompileru toto dělat potřebujete debugger. potřebujete textový editor. potřebujete formátovače textu. mailery… potřebujete spousty a spousty věcí. V operačním systému Unixového typu jsou stovky programů. Viděl jsem Stallmanovo oznámení. [MICHAEL TIEMANN, spoluzakladatel Cygnus solutions] Vlastně jsem ho potkal v únoru 1987. Přijel, aby udělal pětidenní školení Emacsu v naší společnosti. A v průběhu dne vysvětloval nové cesty myšlení o Emacsu cesty jak ho rozšířit, vylepšit, a použít zdrojový kód Emacsu eh, pro zlepšení nebo zhoršení. Ale večer pilně pracoval na svém kompileru, a protože to ještě neuvolnil na veřejnost, byl, eh, trochu opatrný na to kdo, kdo uvidí zdrojové kódy. Ale já byl velmi netrpělivý a když to poprvé oznámil v červnu, okamžitě jsem si to stáhl. Hrál jsem si s tím. Získal jsem od něj nějaké rady. A když jsem mu poslal zdrojové kódy zpět, byl velmi, eh, akutečně ohromen, jak rychle jsem byl schopen si osvojit jeho technologii. [LARRY AUGUSTIN, spoluzakladatel a ředitel VA Linux Systems] Kdykoliv jsme na něčem dělali ve Stanfordu nebo na univerzitě, Kdykoliv jsme na něčem dělali ve Stanfordu nebo na univerzitě, kdykoliv jsme získali, povětšinou jsme v té době dělali na stanicích od firmy Digital Equipment nebo Sun, většinou Sun. Kdykoliv jsme získali stanici Sun, první co jsme udělali bylo, že jsme trávili dny stahováním GNU volného softwaru z Internetu, sestavováním a instalováním na stanici Sun. Rozhodující věc na GNU je to, že je to svobodný software. A svobodný [free] software se nevztahuje na cenu, ale na svobodu. Přemýšlejte o tom jako o svobodě vyjadřování, ne jako o pivu zdarma [free = zdarma i svobodný]. Svobody, o kterých mluvím jsou svobody udělat změny, pokud chcete, anebo někoho najmout, aby pro vás změny udělal pokud použiváte software pro vaše podníkání, svobody k redistribuci kopií, ke sdílení s ostatními lidmi, a svobody k vylepšením a jejich zveřejnění takže jiní lidí z toho mohou mít také prospěch. Toto jsou svobody, které odlišují svobodný software od uzavřeného softwaru. Toto jsou svobody, které lidem umožňují tvořit komunitu. Pokudy nemáte všechny tyto svobody, stáváte se rozdělenými a jste pod něčí nadvládou. Moje první zkušenost s příspěním svobodnému softwaru přišla na rozhranní let 1989 a 1990. Pracoval jsem jako postgraduální student na Stanfordské univerzitě na nástrojích pro návrh pomocí počítače (CAD). Jedna z věcí, které jsem potřeboval, byl nástroj nazývaný generátor syntaktického analyzátoru [parser generator]. No a Free Software Foundation pod vedením Richarda Stallmana vytvořila výborný nástroj, nazvaný „bison“. A já potřeboval nástroj, který by pracoval v C++. Bison pracoval v C. Tak jsem pozměnil bison a vytvořil něco, nazvaného „bison++“. Je to fantastický pocit nadvlády být schopen vzít kusy software, který byl k dispozici a udělat za okamžik něco, co potřebujete, jeho úpravou. Dal jsem to zpátky na Internet a byl jsem uchvácen počtem lidí kteří si to stáhli a začali to používat. Ve skutečnosti, vzpomínám si, jak jsem chodil na ..ehm.. pracovní pohovory, občas jsem se rozhodl získat práci. A tak jsem se vypravil na pohovor. Mluvil jsem s jedním z lidí, a ptal jsem se ho jaké nástroje používají, on povídá, „No jéje, používali jsme třeba bison++!“ a já na to, „No, já jsem napsal bison++!“ [BRUCE PERENS, autor definice svobodného software] Svobodný software je obyčejně chráněn autorským právem [copyright]. Má svého vlastníka. A má licenci. Není to program zdarma, jehož autor se vzdal všech práv [public domain]. Pokud bychom program šířili a vzdali se svých práv, kdokoliv jiný by mohl udělat drobné změny a proměnit ho v kus balíku proprietárního software, což by znamenalo, že uživatelé by mohli software provozovat, ale neměli by svobodu spolupracovat a sdílet. Abychom tomuto zabránili, použili jsme techniku, zvanou „Copyleft“. Myšlenka „Copyleft“ je to, že je to převrácený „Copyright“. Takže to co děláme je to, že říkáme, tento software je chráněn autorským právem a my, jeho autoři vám dovolujeme šiřit kopie, dovolujeme vám ho měnit, dovolujeme vám k němu přispívat. Ale když ho budete šířit dál, musí to být zase přesně s těmito podmínkami. Takže kdokoliv to od vás získá také má svobodu spolupracovat s ostatními, pokud chce. A pak, kamkoliv tento software jde, svoboda jde spolu s ním. A stává se nezcizitelným právem spolupracovat s ostatními lidmi a tvořit komunitu. [ A co je to zač? Ta licence? Co to bylo za… ] Pokud byl Copyleft hlavní myšlenka, museli jsme mít nějaký konkrétní příklad, abychom ji mohli používat. A ten konkrétní příklad, který jsme použili pro většinu softwarových balíků GNU je Obecná veřejná licence GNU [GNU General Public License], určitý dokument v právnické hantýrce, který výborně definuje všechny naše podmínky. Mnoho dalších lidí používá stejnou licenci, například, Linus Torvalds taky tuhle licenci používá pro Linux. Licence, kterou používám je Obecná veřejná licence GNU. To je ta, co napsal Richard Stallman. A myslím se, že to je vskutku ohromující příspěvek. Je to jedna z mála softwarových licencí, které byly napsány z pozice komunity, spíše než z pozice ..ehm.. ochrany firmy anebo, jako je tomu v případě licence MIT a BSD, které jsou napsány tak, aby splňovaly cíle vládního grantového programu. No a GPL je v tom skutečně unikátní. Není to jenom licence. Je to celá filozofie, která myslím, podložila definici otevřeného kódu [open source]. Neskrývám, že mnoho z toho, co dělám, pochází od Stallmana. „Svobodný software jde do svobodného podnikání: GNU získává svůj první Start-up [začínající firma]“ Rozhodující krok v rozvoji GNU/Linux a hnutí svobodného software bylo vytvoření podnikání, které bylo založeno na softwaru a filozofii. Přírůstek nula v začátcích podnikatelské fáze byla katedra výzkumu elektroniky [Electronics Research Lab] na Stanfordské univerzitě. Známa jako ERL, katedra byla prvním místem pro první inspiraci zakladatele podnikání, založeného na GNU a Linuxu. Tak právě tady byla ERL. Támhlé býval vchod, hned vedle, budovy elektrického inženýrství McCullougha. Když jste vstoupil, šel jste chodbou právě sem. Moje kancelář byla někde, někde tady. A támhle, přes chodbu, tam měl kancelář Michael Tiemann. Michael Tiemann se sebral a eh.. a založil firmu Cygnus Software s myšlenkou prodávat konzultační služby a podporu kolem Svobodného software GNU a Michael si vedl s Cygnusem velmi dobře. No, strávil jsem docela dost času, přemýšlením o tom, jak budeme vydělávat peníze a v původním manifestu GNU což je poslední kapitola manuálu ke GNU Emacsu navrhl Stallman několik různých možných cest, jak vydělávat peníze. Od začátku hnutí svobodného softwaru jsem měl myšlenku, že v něm existuje prostor pro podnikání. Jednou z výhod svobodného software je to, že v něm je volný trh pro každý druh služby nebo podpory. Takže pokud používáte software ve vašem podnikání a chcete kvalitní podporu, máte na výběr mezi lidmi, abyste ji získali, máte na výběr mezi firmami, které podnikají v oboru nabízení podpory. Takže oni vám musí poskytnout kvalitní podporu, nebo půjdete za někým jiným. S proprietárním softwarem, je na podporu monopol, existuje jediná firma typicka ta, která vlastní zdrojové kódy a jenom ta vám může poskytnout podporu takže jste závislý na laskavosti monopolu. Tohle je třeba případ Microsoftu. Takže se není co divit, že podpora nestojí za nic. Výhody svobodného softwaru byly fantastické, ale cena interní podpory, no.. a manažeři z toho byli hodně nervózní takže moje základní myšlenka byla, jestli můžeme založit model který by mohl poskytnout dvou až čtyřnásobek podpory a ee, pohodlnosti kterou může poskytnout interní specialista. A mohli jsme to dělat za čtvrtinu až polovinu ceny což by mělo prolomit hranici, jestli to lidé koupí nebo ne. No a kolem podzimu jsme měli vymyšleny všechny věci kolem toho koho potřebujeme v technickém týmu, jaké budou podmínky prodeje, jak nastavit cenu, a vskutku jsme byli zapsáni do obchodníku rejstříku v listopadu 1989. Jedna z nejsložitějších věcí při zakládání naší společnosti bylo vlastně hledání názvu. Vysvětloval jsem to jednomu svému příteli „máme potíže“ a on odpověděl emailem který v sobě měl jenom pár slov, které obsahovaly řetězec „GNU“. a „Cygnus“ bylo jedno z nich, které vypadalo nejméně odporně a obscénně. Můžu jasně říci, že Cygnus byla první firma, která se zaměřila na svobodny software. Cygnus podporoval svobodný software, zaplnil specifické místečkom, protože jsme měli výborný software, mohli jste ho získat zadarmo, ale nemohli jste získat podporu. Oni vydělávali peníze zpoplatněním podpory. Projekt GNU začal tvorbou sady nástrojů, základních vývojářských nástroju jako je překladač jazyka C, debugger a textový editor, a dalších nutných nástrojů. a jejich záměrem bylo posléze vyvinout jádro, které by pod tím vším sedělo a bylo centrem operačního systému. Kolem roku 1990 úspěšně dokončili tyto nástroje, a ty se hodně používaly na opravdu mnoha variantách Unixu. Ale pořád chybělo svobodné jádro. Jádro byla jedna z posledních věcí, na kterých jsme začali dělat začali jsme to nedlouho předtím. A to je chvíle, kdy se objevil Linus Torvalds. [LINUS TORVALDS, tvůrce Linuxového jádra] „Linus“ or „Lajnas“? Co je správně, jaké výslovnosti dáváte přednost? no.. pokud mluvím švédsky, vyslovuji to „Línus“, pokud finsky, je to „Luínus“, pokud anglicky, tak „Lajnus“. A je mi opravdu jedno, jak lidé vyslovují moje jméno. Ale „Linux“ je vždycky „Linux“. Vyvinul jádro a chodilo mu dříve, než fungovalo naše, a chodilo mu pěkně a stabilně. Jeho jádro se jmenuje „Linux“. Původní cíl byl můj osobní cíl chtěl jsem být schopen provozovat na svém počítači podobné prostředí, na které jsem si zvykl na univerzitních počítačích. A nemohl jsem najít nic, co by se na to hodilo. Dělal jsem do počítačů prakticky celý život. Takže jsem se rozhodl, že to udělám sám. Většinu inspirace v prvopočátku přišla ze SunOS což byl to, co jsem provozoval na univerzitě. [ Na jaké univerzitě? ] Na Helsinské univerzitě [University of Helsinki] ve Finsku. Mezi rokem 1991 a 1993, to byla opravdu dětská léta Linuxu. To byla doba, kdy to stále bylo v alfa nebo beta verzi; bylo to docela nestabilní. Ačkoliv, i v té době to bylo mnohem stabilnější než mnohé z dnešních takzvaných „produkčních“ operačních systémů. Linus použil tradiční metodu psaní programu – potvrzení funkčnosti testováním která funguje, a rozchodil to. ve skutečnosti rychleji, než bych si myslel že je možné. Nazývá se to termínem „monolitické“ [jádro], což znamená, že operační systém je v podstatě sám o sobě jediná nedělitelná entita. naproti tomu v mikrokernelu, je jádro operačního systému v podstatě skupina serverů, které dělají různé věci a mají společný protokol pro komunikaci mezi sebou. [ No a proč… projekt GNU, který měl takový náskok, proč nakonec přišli, řekněme, na chvostu? ] Projekt GNU Hurd jsme nezačali o moc dříve, než začal Linux. A stalo se, že jsme zvolili návrh, který je velmi pokročilý v tom, jakou moc vám dává ale to se také projevuje v tom, že je ho velmi obtížné ladit. Rozhodli jsme se rozdělit jádro, které tradičně tvořil jediný program, rozdělit ho do mnoha menších programů které si budou navzájem asynchronně posílat zprávy, aby spolu mohli komunikovat. Problém je v tom, že při tomto stylu programování je tu velký potenciál k chybám, které je často velmi obtížné odhalit, protože závisejí na tom jestli tenhle program poslal zprávu před nebo po tom, co tento poslal zpávu… No a to mělo za následek, že nám to zabralo léta, než jsme to rozchodili. [ A jaký je vztah Linuxu k projektu GNU? ] No, vztahy ke GNU jsou na několika úrovních. Jedna je čistě filozofická, v myšlence, že „tvorba otevřeného kódu je skvělá myšlenka.“ [RICHARD STALLMAN, zakladatel projektu GNU] Když Linux vyvinul jádro, nedělal to pro projekt GNU. Udělal to nezávisle. A uvolnil ho nezávisle, ani jsme o tom nevěděli. Ale někteří z lidí, kteří o tom věděli se rozhodli porozhlédnout, co ještě mohou nalézt a dát to s jádrem dohromady, aby udělali kompletní systém. [v roce 1991 měla verze Linuxu 0.01 10000 řádek kódu a jednoho uživatele] Porozhlédli se kolem a hle – uzřeli, že všechno, co potřebovali je už dostupné. [v roce 1991 měla verze Linuxu 0.01 10000 řádek kódu a jednoho uživatele] Porozhlédli se kolem a hle – uzřeli, že všechno, co potřebovali je už dostupné. „Jaké štěstí!“ pomysleli si Ale ve skutečnosti to nebyla náhoda. Našli všechny kousky projektu GNU, kterému chybělo jenom to jádro. no a když to dali všechno dohromady opravdu zaplňovali mezeru v systému GNU Linuxem. Ale nevěděli o tom. Jsou mnohé programy vyvíjené Free Software Foundation a tvořené dalšími lidmi stejně jako Linux. A existuje symbióza me Linuxem a těmito programy tyto programy běží na Linuxu a ve stejném čase získávají výhodu z Linuxu jako platformy, zatímco Linux získává výhodu z těchto programů tím, že je prostě schopen je používat. [ Jaké.. jaké programy ? ] mňo… Ten hlavní je GNU překladač C. Který.. Bez překladače C by nebylo možné dát k dispozici Linux nebo většinu otevřených programů. Linux používá GPL, a já souhlasím s tím druhem filozofie, který je za GPL. Někteří říkají, že GPL sama o sobě není moc hezký dokument což je asi tím, že žádný právník nikdy nemůže být moc hezký [v roce 1992 měla verze Linuxu 0.96 40000 řádek kódu a tisíc uživatelů] Hrál jsem si s Linuxem [LARRY AUGUSTIN, spoluzakladatel a ředitel VA Linux Systems] někdy na přelomu let 92 a 93 asi rok. Než jsem se rozhodl, že dosáhl stavu, kdy má všechno co jsem potřeboval, aby mohl nahradit pracovní stanici Sun. A hledal jsem cestu, jak si pořídit Unixovou pracovní stanici domů v té sobě jsme v kanceláři na Stanfordu používali stanice Sun Sparc. Ty stály kolem 7 000 dolarů. A já zoufale chtěl Unixovou stanici i doma! Každý postgraduální student má někdy tuto myšlenku „Ach jo.. kdybych tak mohl dělat doma! Pak bych byl mnohem produktivnější, absolvoval bych dříve, protože bych mohl dříve dokončit svoji disertační práci.“ No, je to prava? Můžete to posoudit.. Víte, většina lidí skončí tak, že věnují spoustu svého času zvyšování produktivity takže kdyby někdy začali pracovat na své disertační práci, dokončili by ji v jednom dni. Někdy to trochu času zabere. A tak jsem se rozhodl, že chci Unixovou stanici doma. A tak jsem zjistli, že mohu použít linux na PC. Za asi 2 000 dolarů jsem si postavil systém, který byl jedenapůlkrát až dvakrát rychlejší než stanice Sun Sparc za 7 000 dolarů. Bylo to něco úžasného. Měl jsem jedenapůlkrát a dvakrát větší rychlost, za čtvrtinu až třetinu ceny. Byl jsem naprosto unešen. Věděl jsem, že je tu příležitost. To byla šance dělat opravdu něco lepšího, než co dělal Sun kolem open source a Linuxu. Původně jsem tomu říkal Linux jako pracovní název. A to proto, že „Linus“ a to „X“ tam musely být. Je to Unix. Je to něco jako zákan. No.. a co se stalo bylo to.. že jsem si původně myslel, že tomu nemůžu říkat veřejně Linux, protože je to příliš egoistické. A to bylo ještě před tím, než jsem měl velké ego, víte? Mysleli si, že berou množství komponent a dávají je k Linuxu takže tomu celému začali říkat „Linuxový systém“ [A Linux System]. no a ten termín se nějak chytil. Výsledek je ten že teď deset milionů lidí používá tuto variantu systému GNU.. operační systém GNU/Linux. A většina o tom nemá ani tušení. [ Někteří lidé obhajují pojmenování jako GNU/Linux. Co si o tom myslíte? ] Myslím, že je to oprávněné, pokud děláte GNU distribuci Linuxu. Stejně si myslím, že Red Hat Linux je v pořádku stejně jako SuSE Linux nebo Debian Linux. Protože když děláte vlastní distribuci Linuxu musíte ji nějak pojmenovat. Ale nazývat obecně Linux jako „GNU Linux“, myslím, že je to směšné. Zapojil jsem se na podzim 1993. Protože mi byla poslána kopie první komerční distribuce Linuxu na CD-ROM, nazývala se Yggdrasi od Adama Richtera. A já dostal kopii, protože… jsem sám psal svobodný software po dlouhou dobu od ranných 80. let. V podstatě jsem byl jedním z prvním přispěvovatelů GNU. Byl jsem naprosto udivený, byl jsem totálné udivený. Protože jsem byl skoro 15 let softwarový inženýr. A podle všech pravidel, která jsem znal.. o kontrole komplexnosti, udržování malé projektové skupiny, o nutnosti mít důkladně definované cíle. měl být Linux katastrofa. A on nebyl. Místo toho to bylo něco úžasného, a já se rozhodl, že musím zjistit jak to udělali. Aby se mohl Linux rozšířit za hranice světa počítačových programátorů potřeboval nějaké využití, aplikaci, která z něj udělá technologii, kterou musíte mít toho bylo dosaženo s vývojem programu, který umožnil vytváření komplexních webových prezentací. Tímto programem byl webový server Apache. Průlomovou aplikací Linuxu byl nepochybně webový server Apache. Pokud se podíváme na historii Linuxu, adaptační křivku Linuxu a adaptační křivku Internetu tak se vzájemně sledují. [v roce 1993 měla verze Linuxu 0.99 100 000 řádek kódu a 20 000 uživatelů] Rok 1993, což byl v podstatě rok, kdy projekt Apache opravdu začal, byl také rokem počátku exploze ISP. Rok, kdy se Internet stal komoditou masového trhu a myšlenka elektronické komerce, založené na webu a, a masové komunikace se stala skutečnosti. [BRIAN BEHLENDORF, spoluzakladatel a prezident projektu Apache] Myslím, že to byla jedna z prvních aplikací, která přiměla lidi jít a říci si „Když nainstaluju Linux, získám nějakou hmatatelnou výhodu, což?“ Chci říct, že pro Linux je mnoho zajímavých aplikací toho času, před dvěma nebo třemi lety, kdy se základní myšlenka začal opravdu šířit ale víte, nic to netáhlo skoro nebyl žádný obchodní případ který by upřednostnil použití Linuxu před NT až do chvíle, kdy přišel Apache a řada dalších věcí, které se k němu přidávají rozšiřují Apache Chci říct, že když chcete jít a postavit.. jít a postavit serverovou farmu bylo to mnohem levnější levnější skutečné dolarové úspory při postavení řešení na Linuxu a serveru Apache, než kdyby to bylo nad IIS pod NT i když to znamenalo, že budete muset dát nějaké peníze za školení personálu, aby se naučil jak to použít a nebo najít lidi, kteří tomu rozumí. Ale dobrá zpráva bylo to, že znalosti nebyly příliš drahé protože všude byli vysokoškoláci kteří už dlouho používali Linxu a byli s ním obeznámení. Pokud se podíváte na křivky trendu webových serverů Apache neustále získává podíl na trhu i když je to teď něco kolem 66% Neustále to natírá veškeré konkurenci z řad uzavřeného software A to proto, že je mnohem spolehlivější, přizpůsobivější a rozšiřitelnější Dělá přesně to, co webmasteři potřebují a kombinace Apache a Linuxu si našla cestu do mnoha komerčních obchodů. V podstatě se Apache stal aplikací, která motivovala poskytovatele Internetu a firmy elektronického obchodu, aby zvolili Linux místo Windows od Microsoftu. Apache asi nejlíp běží na Linuxu a FreeBSD důvod je ten, že komunity kolem těchto operačních systémů jsou zároveň komunity, které nejvíc příspívají projektu Apache A to také byly operační systémy, které začali poskytovatelé Internetu velmi silně používat a poskytovatelé Internetu si Apache opravdu oblíbili protože jim umožňoval dělat spousty různých věcí, které jiné komerční servery neumožňovaly jako třeba možnost hostovat více než jedny webové stránky na jediném stroji což, pokud jste ISP a máte 40 000 uživatelů a každy z nich chce webové stránky, se pro vás stane docela důležité. Jedním z klíčových faktorů při růstu Linuxu bylo to že vznikly firmy, které se specializovaly na distribuci a podporu samotného operačního systému Z těchto společností je neznámější společnost Red Hat Software. [DONNIE BARNES, zaměstnanec č.4 u Red Hatu] Red Hat začal jako produkt Marca Ewinga ještě když dělal u IBM. Chtěl trochu lepší Linuxovou distribuci tak si začal hrát, a zjistil, že strávil více času údržbou své linuxové distribuce než kolik věnoval práci na svém novém projektu Takže tak nějak začal sám svoji distribuci Setkal se s Bobem Youngem, který v té době provozoval společnost ACC Bookstore což byl objednávkový PC Unix katalog A Bob tak nějak věděl, že něco chce, víte, něco vlastního na trh, než jen přeprodávat produkty ostatních lidí byl docela dobrý v marketingu a … Mark věděl, že bude potřebovat s marketingem pomoci protože on sám byl dobrý v technické oblasti, tak se nějak dali dohromady Já jsem začal pracovat v Red Hatu v květnu 1995, v podstatě hned po NC State [Státní univerzita Severní Karoliny] spolu s Erice Troanem, se kterým jsme tvořili zaměstnance č. 4 a č. 5 Ve skutečnosti jsme pracovali v bytě, kde bydlel Mark Ewing byli jsme vlastně vývojářské oddělení firmy Red Hat Software a tak to zůstalo až do listopadu 1995, kdy… toaleta v bytě nějak přetekla vytopila sousedku pod námi a ona se trošku naštvala a.. majitelé bytu zjistili, že tam podnikáme místo abychom tam jenom bydleli. Takže se rozhodli, že nás vyhodí. Takže jsme měli asi týden na nalezení naší první kanceláře, kterou jsme našli a ve spěchu se přestěhovali [v roce 1995 měla verze Linuxu 1.2 250 000 řádek kódu a 500 000 uživatelů] V devadesátém pátém jsme zase začali obcházet firmy rizikového kapitálu a říkali jim, že se tu něco chystá. Že je tu obrovská podnikatelská příležitost, založit další Sun v oblasti open source. No a podnikatelé s rizikovým kapitálem se na to podívali a říkali „Jejda, vy prodáváte systémy a ten software je zdarma. To je trochu děsivé. Nejsme si jistí, že do toho chceme investovat. A.. mimochodem, už jsem investovali do jiných firem, obchodujících se systémy a opravdu to nevynášelo. Máme z toho strach.“ Přišel jsem do USA asi před třemi lety, a skutečný důvod byl ten, že jsem strávil asi 6 nebo 7 let na Helsinské univerzitě a rozhodl se, že je čas vidět skutečný svět, ne jen univerzitní život. Zvláště tato oblast měla většinu nejzajímavajší práce hotovu. Tak jsem se prostě rozhodl.. že se pohnu přes půl světa, a dám tomu šanci. A vyvinulo se to docela dobře. [ A.. vidíte to jako dočasnou, anebo dlouhodobou práci? ] No, na začátku jsme mysleli, že to bude dočasné. Ale teď myslím, že to určitě začíná vypadat na delší dobu. Naše nejmladší dceta má americké i finské občanství, protože se tu narodila a starší mluví i švédsky a anglicky, takže… [v roce 1997 měla verze Linuxu 2.1 800 000 řádek kódu a 3,5 milionu uživatelů] Příští hlavní událost byla ta, do které jsem se sám nasměroval. Napsal jsem pojednání, zvané „Katedrála a bazar“. což byla moje pozorování, moje antropologická analýza o tom, co stálo za tím, že svět open source funguje. My tomu takhle neříkali, pořád jsme používali pojem „svobodný software“. Takže to byla má pozorování, co způsobilo, že svět svobodného software funguje. a proč jsme byli schopni tvořit software extrémně vysoké kvality navzdory tomu, že jsme neustále porušovali všechna běžná pravidla softwarového inženýrství V tomto pojednání jsem stavěl do kontrastu dva odlišné styly vývojářské práce, dva protichůdné styly vývojářské práce. Jeden, kterým je konvenční styl vývoje uzavřeného softwaru, a který jsem nazval styl „Katedrála“. při tomto stylu máte přesnou specifikaci a cíle, malé projektové skupiny, které pracují metodou docela autoritářské hierarchie. a má dlouhé intervaly mezi vydáními. Na druhé straně, to co jsem zjistil, že se děje ve světě Linuxu je mnohem víc decentralizovaný styl, založený na jednání rovného s rovným. Styl tržiště nebo bazaru. Který má velmi krátké intervaly mezi vydáními, konstantní příval zpětné vazby od lidí, kteří formálně stojí mimo projekt, a velmi intenzivní proces hodnocení příspěvků. Překvapivé na tom bylo, že čím více jsem to studoval, tím více to vypadalo, že výměna všech předpokládaných výhod konvenčního uzavřeného vývoje, za jedinou výhodu silného nezávislého hodnocení příspěvků vlastně vypadá jako výhra, vlastně se zdá, že přinese dobré výsledky. [Svobodný software a vysoká hra Netscapu] Důvod, proč je Netscape důležitý je ten [BRUCE PERENS, autor definice open source] že to byla první velká společnost, která se zapojila do open source. Měli jsme Cygnus, který poskytoval podporu, ale ve skutečnosti jsme neměli mnoho podnikatelů. A Netscape šel do open source v podstatě proto, aby mohl konkurovat Microsoftu, který sice poskytoval Internet Explorer, ale nedal nikomu zdrojové kódy, čímž znemožnil firmám spolupracovat. [FRANK HECKER, bývalý systémový inženýr Netscapu] Když jsem pracoval v oddělení prodeje, získal jsem částečnou představu proč.. proč si lidé kupují náš software a co obnáší dělání našehé softwaru úspěšným na trhu proti konkurečním produktům Nicméně, problém byl v tom, že jsme pozorovali, jak šel čas, že náš software.. eh konkuruje softwaru ostatních lidí, hlavně tomu od Microsoftu a později musela cena našeho software jít dolů protože jiní lidé dávali svůj software zadarmo nebo za malou úplatu. A teď byl hlavní problém v tom, že jsme se obávali že Microsoft dosáhne monopolu na trhu prohlížečů a že monopol využijí ke zkažení a úpravě, [ERIC RAYMOND, autor textu Katedrála a bazar] standardů HTML a HTTP, na kterých web závisí. A jakmile by tyto standardy prosadili v zařízeních, mohli by tuto kontrolu použít k vyvedení Netscapu ze serverového trhu, který tvořil hlavní část jejich příjmů. S přibývajícím časem jsem měl obavy že podnikání Netscapu bude ohroženo tím, že jsme něměli dostatek lidí, kteří by dělali to, co jsme potřebovali jako společnost abychom udrželi náš software na trhu. K uolnění Netscapu došlo na začátku roku 1998. A (bylo mi to řečeno až potom) v té době jsem neměl tušení, že to přišlo jako přímý důsledek toho že si správní lidé přečetli text „Katedrála a bazar“. Text „Katedrála a bazar“ od Erica Raymonda, měl významný vliv na rozhodnutí Netscapu uvolnit zdrojový kód. Docela mě to šokovalo. Nebyl jsem opravdu připraven na myšlenku že měním svět třeba jen náhodou. Nicméně on nebyl jediným, kdo ovlivnil toto rozhodnutí. Hmm, a dokonce nebyl nutně ani tím nejdůležitějším, když se na to dívám zpětně. Jak už jsem řekl, Netscape Netscape už o uvolnění zdrojových diskutoval nějakou dobu před tím než vůbec někdo slyšel o Ericově publikaci. Na začátku roku 1997 na akci Linux Congress, to bylo první místo, kde jsem četl tuto publikaci. A jedním z lidí, kteří to slyšeli byl Tim O’Reilly z O’Reilly a spol. A hm, myslel si, že je to docela zajímavé a požádal mě, abych to přednesl na jeho první konferenci o PERLu, která se eh.. konala později ten rok – na podzim 97. A zjevně se dělo něco, o čem mi bylo řečeno později, neměl jsem tušení že se to v tu dobu děje, no nějací lidé z Netscapu slyšeli moji přednášku na konferenci PERLu a donesli tyto myšlenky zpět do Netscapu a tak nějak tam zažehli nadšení. Můj materiál hrál v podstatě roli toho, že dal v Netscapu podklad že dal Netscapu podnikatelský záměr, proč by měl uvolnit zdrojové kódy. Materiál se jmenoval „Zdrojový kód Netscapu jako produkt Netscapu“. eh.. divný název, v podstatě to co název měl znamenat bylo že jsme podle mého názoru potřebovali přemýšlet o zdrojovém kódu ne jako o něčem, co jsem použili při tvorvě našich produktů, ale jako o něčem, co je produktem samo o sobě. Něco, co mohou použít zákazníci, co mohou použít jiní lidé. Přemýšlel jsem o tom, jak může být obchodní model pokud uvolníme zdrojový kód našeho produktu. Jak je budeme licencovat? Jak budeme v tomto prostředí prodávat naše produkty? Pak jsem probral konkurenci, hlavně Microsoft. Co asi udělají, pokud uvolníme zdrojové kódy? Je nějaká možnost, že použijí naše zdrojové kódy proti nám? Použil jsem Ericův materiál jako příklad toho, jak může distribuovaný vývoj fungovat, jak může společnosti vyvíjet software nejen pomocí svých vlastních lidí, ale také spoluprací s lidmi na Internetu. To je důvod, proč jsem ve svém materiálu uvedl odkaz na Ericův článek Jakmile se můj materiál dostal do oběhu, lidé, kteří ho četli, přirozeně našli odkaz na Ericův článek a taky si ho přečetli. [ A kdo všechno se podílel na tom, že k uvolnění kódu došlo u Netscapu? ] V první řadě, osoba, která učinila to rozhodnutí byl Jim Barksdale. A důležitost toho se ukázala později. Že naše hlavní vítězství, velký úspěch který nás zviditelnil a dal nám věrohodnost mezi investory přišel ne díky horlivosti kupy inženýrů, ale protože jedna firma na vrcholu uviděla potenciální sílu této metody a pak tuto vizi v podstatě přenesla na každého pod nimi. Když jsem ten materiál dokončil, nejdřív jsem dal kopii Marku Andreessenovi, což byl spoluzakladate Netscapu a v té době to byl jeden z členů vrchního vedení Netscapu. Mark pak dal kopii materiálu několika dalším lidem z managementu Netscapu, včetně Jima Barksdalea. Nejsem si přesně jistý, kdy Jim a další řídící pracovníci udělali to hlavní rozhodnutí, myslím že to bylo někdy na začátku ledna. Netscape oznámil rozhodnutí uvolnit zdrojové kódy v lednu, dvacátého druhého., ve stejné době, kdy se rozhodl dát Communicator zdarma. [Netscape pojmenoval nový prohlížeč „Mozilla“, podle kódového jména původního prohlížeče Navigator] Když se Netscape rozhodl uvolnit zdrojové kódy, lidé tak nějak procitli a říkali „Sakra, možná že něco je na té myšlence uvolnit zdrojové kódy a dělat vývoj s lidmi mimo společnost.“ A tak rozhodnutí Netscapu přineslo mnoho veřejného zájmu k myšlence svobodného software, která se stala známou jako „open source“, a přineslo mnoho pozornosti operačnímu systému Linux, což byl v té době jeden z nejnápadnějších příkladu open source softwaru. [LARRY AUGUSTIN, spoluzakladatel a ředitel VA Linux Systems] To je naše první kancelář, Mountain View, California. Přestěhovali jsme se sem na počátku roku 1995. Má to 4 000 čtverečních stop [360 m2]. Byla to pro nás neuvěřitelná injekce důvěry, přesunout společnost do našich vlastních kanceláří. Co je na tomto místě opravdu důležité je to, že tohle jsou kanceláře, kde byl vymyšlen pojem „open source“. Pokud vejdete do kanceláře vedoucího a řeknete „svobodný software“, OK, pokud máte štestí, odpověď bude něco jako, „hmm, hmm, svobodný [volný] software, to musí být laciné, podřadné, bezcenné.“ No a když nemáte štěstí, pak si to asociuje s .. masovým útojem Free Software Foundation na práva intelektuálního vlastnictví, což nezávisle na tom, co si myslíte o etice této věci, je mizerný marketing, není to nic, co by podnikatelé chtěli slyšet. Eric Raymond věděl, že je v tom problém. My jsme to nazývali „Free software“ [svobodný, volný software], Ale lidé brali pojem „free“ v asociaci s „free of charge“ [zadarmo], mysleli si, že na tom nemohou vydělávat peníte, že to nemohou prodat, což je vlastně špatný koncept. Museli jsme se dostat přes to, že software je otevřený a zdrojové kódy jsou k dispozici. Velmi důležité věci. Měli jsme schůzi v kancelářich VA Mountain View, kde jsme se Eric, já a Christine Petersonová z Foresight Institute setkali, spolu s dalšími lidmi. Christine Petersonová byla přítomna telefonicky..eh Jon „Mad dog [šílený pes]“ Hall byl taky na telefonu Pak tam byl také Todd Anderson, který pozdějí nějaký čas pracoval pro SuSE. Také tam byl Sam Ockman, který nyní provozuje firmu Penguin Computing [tučňákové počítání]. On byl.. eh.. Byl v té době zaměstnanec VA A tak jsme přišli s konceptem open source [otevřeného kódu], vlastně jsem zavolali Linusovi a ptali se ho, jestli se mu to líbí. Zajímalo ho to, líbilo se mu to. Takže jsme přišli s něčím, co nahradilo „svobodný software“. To byl začátek open source. [ Jak jste přišli na slova „Open Source“? ] Víte, myslím, že ta, která přišla s tím nápadem byla Christine Petersonová. Eh, chtěli jsme tam tu myšlenku, že zdrojové kódy jsou k dispozici a že je to otevřené. Nebylo mnoho na výběr. [RICHARD STALLMAN, zakladatel projektu GNU] Protože první tři přednášející mluvili o hnutí open source, myslím, že bych měl něco říci o hnutí svobodného software. Hnutí open source se zaměřuje na praktické výhody které můžete získat tím, že máte komunitu uživatelů kteří mohou spolupracovat na výměne a vylepšování softwaru. Kompletně souhlasím se závěry, keré tu prezentovali. Důvody, proč je můj pohled jiný, když se angažuji v hnutí svobodného softwaru raději než v hnutí open source, jsou ty, že věřím, že je tu něco důležitějšího stake. Ta svoboda spolupráce s ostatními lidmi, svoboda tvořit komunitu… je důležitá pro kvalitu našeho života. Je důležitá pro to, abychom měli dobrou společnost, ve které můžeme žít. A to je podle mého názoru mnohem důležitější, než mít výkonný a spolehlivý software. Ale myslím si, že někteří lidé z tábora svobodného software… jsou trochu vystrašení komercionalizací. A víte, samozřejmě že rebel je odrazen úspěchem. a.. myslím, že komercionalizace je velmi důležitá. Chceme tento software široce rozšířit, a já pravidelně pracuji s Richardem Stallmanem, což je takový pamětník svobodného softwaru, a nemyslím, že máme nějaké filozofické odlišnosti. Já jako autor definice open source a on jako původce svobodného softwaru jako organizované skupiny, kromě jediné věci. Richard si myslí, že veškerý software by měl být svobodný, a já si myslím, že svobodný a uzavřený software mohou spoluexistovat. To je jediný rozdíl mezi námi. Už předtím jsme se rozhodli, co potřebujeme, ee, definici, potřebovali jsme nějaký druh meta-licence, která by definovala termín „open source“. ee, definici, potřebovali jsme nějaký druh meta-licence, která by definovala termín „open source“. No a s čím jsme přišli byl dokument, zvaný „Definice open source“. Je to odvozené od direktiv „Debian Free Software“, které původně napsal Bruce Parens. Napsal jsem původní návrh diskutoval jsem to asi měsíc v vývojáři Debianu Debian je distribuce Linuxu a udělal jsem to politikou jejich projektu A Eric a já jsme se rozhodli přejmenovat to co jsme napsali pro Debian jako „Definice open source“ a říci, že open source je software který vám dá seznam devíti práv což je definice open source. [právo 1 – svobodná redistribuce] První právo je svobodná redistribuce to neznamená, že „free“ znamená zadarmo je to míněno jako svoboda No, musíte mít možnost svobodné redistribuce svého softwaru komukoli jinému A to že to je zdarma je v podstatě vedlejší účinek Můžete vybírat za tuto redistribuci, nebo ne [právo 2 – zdrojový kód] Musí to přijít se zdrojovým kódem Takže někdo může udržovat program. Pokud přejdou třeba z PC na Mac mohou pozměnit software. [právo 3 – odvozeniny jsou povoleny] Musí být možnost dělat odvozená díla Pokud někdo musí vylepšit váš program pak musí být schopní redistribuovat výsledek [právo 4 – integrita zdrojových kódů autora] eh, musí být obstarána integrita zdrojového kódu autora která říká, že čest autora musí být tak nějak zachována a pokud uděláte nějakou změnu musíte změnit jméno programu anebo nějak viditelně vyznačit svoji změnu takže vaše změna není přičítána autorovi [právo 5 – nediskriminovat lidi či skupiny] Žádný člověk nebo skupina nesmí být diskriminování. Eh, příklad, který většinou dávám je že nemůžete třeba zakázat potratové klinice anebo proti-potratovým aktivistům používat softwaru [právo 6 – nediskriminovat obor] Žádný obor nesmí být diskriminován a to znamená, že software musí být použitelný i v podníkání i ve škole [právo 7 – šíření licence] Licence se musí dát redistribuovat Jinými slovy musím být schopen předat někomu licenci a ta pak musí také fungovat a i když ji ten někdo dá třetí osobě [právo 8 – licence nesmí být vázána na produkt] licence nesmí být vázána na produkt jinými slovy pokud distribuujete můj software na systém Red Hat v licenci nesmí stát že ho nesmíte šířit na systém SuSE nebo Debian [právo 9 – licence nesmí kontaminovat jiný software] Licence nesmí kontaminovat jiný software takže když to šíříte na CD s jiným programem nesmí licence říkat, že ten jiný program musí být svobodný jinak že nemůžete šiřit můj software. A jediná další část definice open source je seznam licencí, které byly akceptovány A jedna, se kterou jsme začali byla GPL což byl vlastně příklad toho kolik z definice open source je v licenci BSD protože software pro BSD tu byl před Linuxem [Linux a open source – okamžik, kdy se to chytlo] Myslím, že další klíčová událost byla ta, kdy dodavatelé databází otočili což se stalo asi o tři měsíce dříve, než jsem to čekal a vlastně k tomu došlo na přelomu července a srpna závazky, že naportují databázi od Oraclu a Sybase a dalších klíčových dodavatelů databází. [ A proč to bylo rozhodující? ] protože jsme věděli, že aby bylo open source věrohodné a hlavně aby byl Linux věrohodný, potřebujeme mít závazky od nezávislých dodavatelů softwaru že udělají verze aplikací pro tyto platformy a já se vlastně trochu obával myslel jsem, že budeme chvíli zranitelní v době mezi oznámením kampaně open source a obrácením databázových dodavatelů to byla chvíle, kdy nás mohla nepřátelská akce vedená Microsoftem nebo jinou společností uzavřeného softwaru to byla chvíle, kde nás mohla rychlá marketingová útočná kampaň potopit ale jakmile velcí dodavatelé databází obrátili tak to otevřelo cestu pro nezávislé dodavatele softwaru [ISVs] která začala efekt snéhové koule každých šest měsíců, nebo tak nějak jsem se setkával se podnikateli rizikového kapitálu [v roce 1998 měla verze Linuxu 2.110 1,5 milionu řádek kódu a 7,5 milionu uživatelů] ukazoval jim nová čísla která ukazovala, jak další a další lidé přijímají Linux a noví lidé převádějí aplikaci, přibývají noví uživatelé a ukazoval jsem jim náš seznam zákazníků a náš seznam zákazníků se stával čím dál tím víc působivý Začaly se objevovat firmy jako Cisco firmy jako, víte, ty .com se začaly objevovat na našem seznamu zákazníků a pořád podnikatelé rizikového kapitálu pořád se na to dívali a pořád říkali „Hmm, my to nemůžeme udělat“ Nakonec se Linus objevil na obálce časopisu Fortune Něco se dělo s open source No a v tu chvíli to podnikatelé rizikového kapitáli nemohli ignorovat už se jim dělalo zle z toho, jak všude kolem slyší o Linuxu už jsem je unavil, víte když jsem jim to ukazoval, v tu dobu to bylo skoro každý týdenk No a tak se rozhodli, že je čas investovat, že se skutečně něco děje Upozornil jsem na open source lidi na Internetu už dříve jsem mnoho udělal.. administrativní práci při zakládání Iniciativy Open Source Initiative [Open Source Initiative, OSI] a myslím, že o šest měsíců později jsem četl slova open source pořád v novinách a byl jsem tím totálně ohromený A o rok později Microsoft mluvil o uvolnění nějakých zdrojových kódů A někdo z tisku se zeptal Steva Ballmera jestli uvolní jejich zdrojové kódy a Steve Ballmer odpověděl, „Open Source znamená víc, než pouze uvolnění zdrojových kódů“ a já si uvědomil, že musel číst můj dokument a porozumět mu a řekl to teď tisku Když jste jenom obyčejný člověk na síti který to nedělá jako práci a tak nějak sepíšete manifest který se rozšíří po světě a o rok později o tom mluví místopředseda Microsoftu tak byste si myslel, že jste na drogách, ne? Ale ono se to opravdu dělo [*LUG, Lokální skupiny uživatelů] [LINUS TORVALDS, tvůrce jádra Linuxu] Lokální skupiny uživatelů [LUG] tíhly k tomu být více než jen nástroj budování sociální sítě hlavně seznamovaly lidi s okolnostmi a teké pracovaly jako určitý druh podpory pro lidi, kteří, kteří neměli například schopnost platit za komerční podporu Takže jedna z věcí, kterou dělají v této oblasti ja nepříklad toto. Myslím, že tak jednou za měsíc pořádají install fest, což znamená že lidé, kteří mají problémy s instalací Linuxu na jejich strojích anebo mají nějaké problémy, chci říct že třeba nainstalovali Linux ale chtějí nějak specificky nastavit síť mohou přínést své počítače na takové setkání skupiny uživatelů a tam bude mnoho lidí, kteří jim ochotně pomohou kteří už možná viděli tentýž problém předtím. No ve skutečnosti to nejde tak dobře. Už jsem to zkoušel sám dříve a měl jsem problémy. A tak jsem přišel na tento install fest, kde se to hemží odborníky. Snad budu mít víc štěstí, až to tam budu cpát. Místo toho, abyste musel posílat maily, nebo psát do diskusních skupin na Internetu a čekat někdy i pár dní na odpověď je lehčí sem přijít a najít lidi kteří možná vědí něco o vašem problému a mohou vám být schopni pomoci a doufejme že během pár hodin budete mít svůj počítač nainstalován Původně jsem to chtěl nainstalovat na můj eee, větší laptop a tak jsem prohledal Internet a našel, kde tam jsou nějaké zdroje pomoci A teď jsem tu protože zkouším dostat Linux tady na tu malou svini ;). je to Toshiba Libretto Není to úplně nejlehčí protože je to divný kus hardwaru, takže.. Nejsou tu nějaké volné židle? [20 států USA vede protimonopolní kampaň proti Microsoftu] Myslím, že případ ministerstva spravedlnosti způsobil to, že si lidé uvědomili, že by se měli aspoň podívat na alternativy k Microsoftu. A že možná Microsoft není vůbec ten americký sen. a tento druh změny vnímání lze velmi jasně vidět že lidé berou Microsoft jako hotovou věc a možná že stále kupují Microsoft, tak jsou si minimálně trochu více vědomi toho sporu Microsoft vlastně používá Linux jako obranu Použili Linux jako důkaz tvrzení že nemají monopol protože Linux je může v podstatě kdykoliv vyhodit z jejich výhodné pozice. To byl velmi důmyslný argument, velmi ošidný protože to neříkalo nic k obvinění že se předtím angažovali a v zastrašování a různých protisoutěživých praktikách. ale bylo to od nich chytré Ale stejně na to soudce neskočil. [Hackeři spojte se! – Protest Dne vrácení peněz za Windows – 15. února 1999] Zatímco běžně se v Linux komunitě nestaráme o Microsoft, ale ve Slashdotu vyšel kolem prosince 98 článek kde chlápek jménem Matt napsal… že někomu v Austrálii se podařilo získat peníze zpět za nepoužitou kopii Windows, kterou získal spolu se svým počítačem. Takže vyhlásil den 19. ledna, bylo to v lednu? ne, bylo to v únoru. Byl to únor. Omlouvám se, 19. února.. vyhlásil den 19. února Dnem vrácení peněz za Windows. a vyzval všechny k tomu, aby šli za výrobci počítačů, a vrátili jim jejich nepoužité kopie Windows… tak, jak to bylo specifikováno v Licenční dohodě pro koncové uživatele Windows. Je důležité si uvědomit, že přímo v licenci se píše, že můžete získat peníze zpět, pokud nepoužijete ten software, a že výrobce je k tomu nucen zákonem.. anebo je nucen kontraktem. a zjistili jsme, že když zavoláme těmto výrobcům, že řeknou… „Už mě chlapče neotravuj.“ a zavěsí. Opravdu jsme nechtěli šířit místo, setkání, do.. víte, do posledních sekund. Co jsme udělali bylo, museli jsme se potkat na místě kde můžeme mít kontrolu v různých městech v okolí. Takže já to vedl v San Jose a myslím že ty Nicku… Já.. já a Rick Moen jsme byli v San Franciscu. Správně takže jsme měli mapy a dali jsme je každému, kdo měl přijít. Takže jsme se setkali u Dennyho, to je za hranicí města Foster City.. za hranicí města Foster City, což zároveň znamená, že to bylo mimo kompetenci policie Foster City, což znamená, že jakékoliv incidenty, které by se stalo na místě setkání by spadaly pod jurisdikci San Matea, a kdyby nám řekli, abychom zmizeli, řekli bychom „Jasně, jdeme do Foster City, nashle“ Je to něco jako metoda z filmu „Dukes of Hazzard“, jak se vyhnout poldům… Takže jsme nastoupili z druhé strany této budovy. Prošli jsme kolem a nahoru tam do tú parkovací budovy, a tam pro nás měl Microsoft přivítání nápoje a velkou ceduli.. „Microsoft vítá komunitu open source“. a kameramani lokálních zpráv získali záběry Erica Raymonda a představitelů Microsoftu. Vysvětlení Microsoftu bylo to… ..že to není věc Microsoftu, ale OEM partnerů. Takže máme jít zpět za výrobci počítačů a tam to zkusit znovu a získat peníze zpět od nich. Tak jsme jim odpověděli, že jsme to zkoušeli a že to není možné, že potřebujeme, aby teď něco udělal Microsoft. A oni zase opakovali své tvrzení znovu a znovu… „musíte jít za OEM partnery a výrobci a získat peníze od nich.“ Bylo nás tam asi 150, půlka měla nějaké cedule.. No, skončili jsme právě tady na tom nádvoří. V zásadě jsme se hlavně setkali, seskupili se mimo, skupiny poslaly různé lidi, lidé z tábora FreeBSD sem poslali pár lidí.. Eric Raymond a Chris se zkusili dostat nahoru. Zablokovali nám výtah. [ Kde jsou kanceláře? ] Kanceláře jsou tam nahoře, na 9. poschodí. Napsali o nás pár pěkných článků. a myslíme, že jako důsledek umožnila Toshiba zakoupit laptop bez operačního systému. Takže je to malé vítezství, ale… A i teď, společnosti jako třeba IBM a.. mnoho dalších počítačových společností umožňuje zakoupení počítačů bez Windows. [Jste teď, anebo jste někdy byl, členem komunistické strany?] Když jsem byl dítě a chodil do školy, a učitelé se nás snažili naučit sdíle. Říkali, že když si přinesete nějaké sladkosti, nemůžete je sníst všechny sám, musíte se rozdělit s dalšími dětmi. Ale teď administrativa říká učitelům, že by měly učit děti říkat ANO licencování. Pokud přinesete do školy nějaký software, „OH! Ne, nesdílej to… ..sdílení znamená, že jsi pirát, sdílení znamená, že půjdeš do vězení.“ To není způsob, jakým by měla společnost fungovat. Potřebujeme dobrou vůli, ochotu pomoci jiným lidem, aspoň v případě, kdy to není moc těžké, protože to je základ společnosti, to je základní prostředek, který nám dáva společnost namísto bezohledné džungle [ A co lidé, kteří tvrdí, že když bude bujet pirátství a eliminujete finanční motivaci a … …kreativní práce, software, nebude … ] Nemají pravdu v obou případech. Zaprvé, lidé vydělávají na vývoji svobodného softwaru, a za druhé – svoboda mít komunitu je důležitější. [ Lidé, kteří se náhodně podívají na svobodný software a open source si pomyslí… Protože se očekává, že se budete dělit a dělat vše pro dobrou vůli, nevypadá to trochu komunisticky? Jak na to odpovíte? ] To je absolutní nesmysl, opravdu se rozčilím, když tohle někdo řekne. [MICHAEL TIEMANN, spoluzakladatel Cygnus solutions] Dříve, v roce 1989 by vlastně nařčení z komunismu byl kompliment. slovo, které v té době lidé používali bylo „bláznivé“, a já od nich chtěl, aby používali kapitalismus. Komunismus je ideologie, která nutí lidi k podílu. Pokud se nerozdělíte, uvrhnou vás do vězení nebo zabijí. V roce 1990 jsme měli návštěvu, ředitele Moskevské univerzity, a před dvěma týdny jsem ho vlastně viděl v Helsinkách, ale prostě přijel a Richard Stallman mu doporučil návštěvu Cygnusu, protože ho zajímalo, jak se model svobodného software… může použít při aplikaci na stimulování podnikatelské inovace v Rusku, a my jsme byli trochu tajnůstkářští kolem našeho obchodního modelu, protože víte, nebyli jsme si opravdu jistí, jestli to bude fungovat, nechtěli jsme vypadat příliš blbě, kdyby to dopadlo neúspěšně. Ale jednal jsem s ním velmi otevřeně. Čím více jsem mu toho řekl, tím více třásl hlavou, a já se na konci zeptal „Co je špatně?“ A on říká, „To zní příliš mnoho jako komunismus, aby to v Rusku mělo úspěch.“ Šel byste do gulagu a skončil v masovém hrobu s kulkou v týlu. Open source není komunismu, protože lidi k ničemu nenutí. Karel Marx neobjevil pomoc vašemu sousedovi. Mít společné věci neznamená mít komunismus, Společné věci existovaly dávno před tím, než se stal komunismus filozofií vlády. [v roce 1999 měla verze Linuxu 2.2 12 milionů uživatelů] v našich životech je mnoho společných věcí, například když jedeme po dálnici, je to něco, co je udržováno pro naše společné dobro. Ve skutečnosti pojmenování našeho obchodního modelu … znamená, že trochu míjí problém ať je to pojmenováno jako komunismus nebo jako kapitalismus na pojmenování nezáleží, hlavní otázka je, kolik hodnoty to může přinést, jak je to podnikání rozšiřitelné, jaké druhy problémů má, jakou rychlost inovace může unést. a pak, jak to chce pojmenovat je jen na vás. Revoluce si získává pozornost. Mnoho lidí popisuje srpnovou akci LinuxWorld jako „Linixovou coming-out party“, Linusovi Torvaldsovi to přišlo směšné a ptal se „Cože? Linux byl gay?“ Ale někteří říkali „Ano, to byl náš debutantský bál.“ Bylo to, když se linuxová bohové a hardwaroví hackeři opravdu dali dohromady s kravaťáky. Ve tři hodiny odpoledne, 10. srpna 1999, přednesl Linus Torvalds zásadní projev na LinuxWorldu. Davy 6000 lidí se začaly řadit ve 12:00 v poledne. Dámy a pánové, prosím přivítejte Larryho Augustina.. předsedu konference LinuxWorld a prezidenta a obchodního ředitele VA Linux Systems. Tihle musí tleskat, platím je. Děkuji vám všem, že jste tady, vypadá to, že je to zatím skvělá show. Pokud mi teď dovolíte, zkusím se vyhnout té záři světla. Pořád si myslím, že je pořád dost lidí, i když je tohle už druhá show, Pořád si myslím, že je pořád dost lidí, kteří pořád neví.. ..co je na Linuxu tak vzrušujícího. Vedle se koná skvělá výstava, Jsou tam kupy exponátů a všeho, ale jsou to hlavně lidé tady, kdo jsou hlavní přispěvovatelé, ne ty firmy. Vím, že člověka, který bude pokračovat všichni znáte, takže nemusím ho nemusím představovat. Dámy a pánové, přichází Linus Torvalds. Linus Díky. Utište se. Utište se. řekněte „ůůůůů“. ano. Nechci tu mít jenom běžnou přednášku, shledal jsem je nudnými, asi si o nich teď většina z vás také myslí, že jsou nudné protože jste je slyšeli desetkrát. Ale po technických novinkách zkusíme, zda je možné uspořádat sezení otázek a odpovědí s 5 000 lidmi, nebo kolik vás tu vlastně je. a vlastně to asi nemusí být možné, protože jeden z 5 000 lidí je opravdu hlučný. Jednu věc, kterou udělám, a co dělám při každé přednášce je ta věc s vděčností, Musím přiznat fakt, že nejsem jediný, kdo dělá Linux. RHAT IPO [Initial Public Offer – nové akcie]: 11. srpna 1999 Red Hat Software byla první Linuxová firma, která šla na burzu. Red Hat, růst 228 procent to jsou akcie, na které každý čekal. Samozřejmě stojí za Linuxem. R-H-A-T, já vím Všechno, co mi dnes bylo řečeno jsou poznámky o tom, kolik je cena akcií, celé ráno, víte, bylo to 41, pak 42, pak 47 53, 51.. Každý počítač, nakolik to můžu tvrdit na podlaží výstavy je na stránce nějakého účtu firmy pro elektronické obchodování, znají cenu Red Hatu Nemohu tomu uvěřit, 47 Teď jsem slyšel 53. Sakra chlape.. Počkej, já to nenakoupil. Tys nenakoupil? Ne, ne, já to nekoupil. Měl jsem to koupit, ale ee.. Ne ne, je to super. Kdyby to, kdyby to.. Chlapi, nevíte? No, víte to, že je Red Hat úspěšný znamená že to legitimizuje Linux, takže je pro nás mnohem snažší jít na burzu Rob Malda (server CmdrTaco.com) … o akciích Red Hatu Lidé jsou trochu rozdělení. Máte mnoho lidí kteří jsou trochu hardcore a ti jsou tak nějak uražení tím že i když opravdu tvrdě pracují, vůbec z toho nemají možná nějaký přiměřený podíl. Někteří lidé se naštvali. a víte na mnoha mailing listech nebo na Slashdotu si přečtete tenhle člověk je opravdu rozčilený, nedostal šanci… nedostal šanci koupit akcie Red Hatu nedostal příležitost získat… získat zaměstnnání od téhle firmy.. Ale jedno šokující tajemství je to že většině hardcore lidí je to vlastně jedno Tihle lidé jsou tak nějak v zákopech Oni ten kód píšou, protože ho potřebují. [V průběhu LinuxWorld získal Richard Stallman cenu komunity IDG a Linuse Torvaldse] Kdybychom mohli pozvat Richarda Stallmana což je zakladatel Free Software Association [asociace svobodného software] a Tima Neye, generálního ředitele. Tady jsou. Hahahahaha Ah, tady je to. A teď, Richarde, viděl jsem tě natáčet na Linuxové konferenci v Paříži Ale neměl jsem audio stopy. Takže, mohl by jsi příště přidat audio k jejich, eh.. stažení videa Oh.. nemám nad tím žádnou kontrolu bohužel, tyto věci mohou být udělány pouze pomocí uzavřeného softwaru. Tady ti dáme cenu a než něco řekneš, tak necháme tobě a Timovi podržet malé znázornění příspěvku směřujícího k Free Software Association. Došlo k velmi ironickým věcem, ale k ničemu, jako je tohle Dát cenu Linuse Torvaldse nadaci svobodného software je něco jako dát cenu Hana Sola rebelské flotile. Někteří jste si možná neuvědomili, jak daleko tohle přirovnání sahá ale dovolte mi říci, jak jsme se sem dostali co se stalo bylo, že před 15 lety, pokud jste chtěl používat počítač jediná cesta, jak to udělat, byla používáním proprietárního softwaru, softwaru, který rozděluje a zotročuje uživatele. A mnoha lidem… mnoha lidem se to nelíbilo. Ale neviděli jinou možnost. Ale někteří z nás byli rozhodnuti udělat alternativu. A řekli jsme si, že vyvineme svobodný operační systém, operační systém svobodného softwaru který dá uživatelům šanci, prožívat svobodu při používání svých počítačů. Mnoho lidí říkalo, „No, myšlenka je to pěkná ale je to tak obtížné, že to nikdy nedokončíte, takže se toho nebudu účastnit, nevěřím, že to může být někdy dokončeno.“ Ale naštěstí si to neřekl každý. A my jsme zřetelně věděli, že jednou se nám podaří jádro dokončit. Ale jak se to dělo. někdo jiný udělal lepší jádro dřív než my. Ve starých časech jsme měli celkovou strategii že upoutáme pozornost lidí na důležitost svobody Na svobodu, kterou mohou, nebo nemusí mít, když používají svůj počítač. A co s tím můžeme dělat? Pokud jde o to, co můžu říct, jediná schopná cesta, jak to zkusit změnit, je nechat tu strategii pracovat znovu tudíž šířit informaci, že operační systém, který používáte je vlastně systém GNU. Trochu modifikovaný, samozřejmě. A až si to lidé uvědomí, tak se podívají na důvody, proč jsme ho vyvinuli. Popřemýšlejí o těch They’ll think about these věcech. A někteří z nich se rozhodnou, že souhlasí. Takže se ptejte lidí, prosím řekněte jim, že tohle je systém GNU. Je to kombinace systému GNU a Linuxu, říkáme tomu GNU/Linux [ Tak Larry, když jsi byl před 8, 9 lety na Stanfordu, v průběhu postgraduálního studia napadlo tě někdy, že budeš v této pozici? ] Ne [ Všechny žerty stranou. ] Ne, čestně, neměl jsem ani tušení [ Co jsi si myslel, že budeš po dokončení postgraduálního studia? ] To je dobrá otázka, Vlastně jsem neměl představu. Chci říci, jsme teď tady, na téhle velké výstavní ploše Lidé tu blázní do Linuxu máme 6 200 lidí narvaných do přednáškového sálu aby viděli Linux, Linus mluví poslední noc. Teď jsme tu, s.. se všemi těmi obrovskými obchodníky všude po celé výstavě Neměli jsme nejmenší představu, že k tomuhle dojde happen. Měli jsme jenom malý operační systém, se kterým jsme byli spokojení. O který se staralo jen pár lidí, Myslel jsem, že budu mít malou konzultační firmu. A teď tu náhle jsem, s touto probíhající obrovskou výstavou. Je to neskutečné Před rokem jste mohli koknout a říct, že to bude velké a každý na výstavě mohl říci Výstava byla minulý rok docela velká, bude, bude takhle velká i tento rok?“ A vy jim připomenete „Ale minulý rok, to bylo teprve před 6 měsíci.“ A oni řeknou „Oh… čas pro Linux.“ [7. října 1999 podepsali VA Linux Systems s US Securities a Exchange Commission vydání akcií] Takže když jsme šli do akcií… přijeli jsme do San Diega v úterý v noci a středu ráno jsme strávili setkáním s investory v San Diegu Letěli jsme do San Franciska a strávili středeční odpoledne setkáním s investorskými firmami v San Franciscu [9. prosinec 99 si firma VA Linux vybrala jako den začátku obchodování s jejich akciemi.] a pak ve čtvrtek ráno na IPO kde jsme dohohli kdy budou naše akcie obchodovány veřejně. Takže bylo pěkné, že jsme skončili cestu v San Francisku protože jsme mohli jít příští ráno do obchodního místa a mohli sledovat veřejné obchodování. A protože bylo San Francisko blízko firmě a našim rodinám, mohli jsme pozvat lidi, aby se k nám v prvním dnu obchodování připojili. Takže jsem pozval svoji ženu a Linuse s Tove [Linusova manželka], a řadu dalších přátel a lidí kteří dělali ve firmě. Kdykoli jsme pozvali Linuse a Tove, oni mají, eh, dvě malé děti, a já mám dceru, Andreu. A my vždycky brali děti s sebou takže jsme přišli na obchodní místo, se všemi těmi obchodníky, s těmito tříletými dětmi které běhaly kolem a honili se po obchodní mísnosti, po obchodní mísnosti.. Tak Linus a já jsme vešli a vyšli nahoru, na obchodní patro a všichni byli velmi nadšení. A my se jich vyptávali „Jak to jde? Jde to ok?“ A oni na to „Oh, je to. Eh.. jsme velmi vzrušení, Myslíme, že to jde dobře [VA Linux ocenil své nové akcie na $30 a zvolil obchodní symbol LNUX] Nechceme, nechceme, nechceme to zakřiknout.“ Vešli jsme a tam bylo obrovská obrazovka, na které běžel kanál CNBC [obchodní informace] A bylo to pro nás ohromující, ale téma dne byl Linux. A máme tu IPO [nové akcie], které dnes pojedou. A když říkám, že pojedou, tak pojedou. Odhady, které jsem se doslechl jsou ohromující. Ale sledujte VA Linux Systems. Budou uvolněny dnes ve 12:40. Obchodní symbol je L-N-U-X. Poskytovatel serverů pro široké použití a pracovních stanic, speciálně navržených pro operační systém Linux. Původní rozsah pro IPO byl 11 – 13 dolarů, pak 21 až 23, pak 28 – 30. Cena byla stanovena na 30, odhady, které jsem zaslechl nechci říkat protože je nikdo nepotvrdil. Ale jestli je to pravda, tak vás to dostane, až se ve 12:40 uvolní. Otočil jsem se na Linuse a povídám, „Jejda, myslel jsi si někdy, že sem někdy přijdeš a Linux bude hlavní téma na CNBC?“ A Linux zavtipkoval „Jasně!“. Takže jsme vešli a oni nám ukázali příkazy k prodeji či nákupu, jak přicházely a bylo to neskutečné. Viděli jsme čísla jako 320 dolarů, 340 dolarů za akcii. A mě to prostě naprosto šokovalo. Víte, bylo to více než 10 krát více, než navržená cena. Bylo to neuvěřitelné. [První obchod byl za $299 za akcii – což byl nový historický rekord nejvyššího prvního obchodu] A pamatuji si Linuse, jak mě tak nějak poklepal po zádech a řekl, „Uvolni se..“ a bylo to vážně vzrušující, tohle vidět. Byli jsme, bylo to něco šíleného. Byli jsme omráčení. Byli jsme rádi, že jsme byli schopní se dostat zpátky do kanceláře, byli jsme v San Francisku, takže jsme se mohli vrátit do kanceláře VA abychom viděli každého v kanceláři sledujíc IPO. Když jsme se vrátili, každý byl jasně velmi vzrušený. IPO si vedlo fantasticky dobře. Uspořádali jsme malou oslavu. Bylo zajímavé, že zatímco jsme slavili bylo tam dost lidí, kteří stále zkoušeli pracovat. Vzpomínám si na výkřiky „Buďte zticha!“, „Mám tu někoho na telefonu!“, „My tu pracujeme!“, A.. jak jsme přišli do kanceláře. Tak jedna z věci, které jsem udělal, bylo upořádání prezentace z cesty pro zaměstnance v kanceláři, takže mohli získat představu, co jsme říkali investorům, a správně porozumět, co jsme jim připravili Znovu tu máme hlavní věc dne – VA Linux. Nyní vzrostl o 766 % z 235 dolarů na 265. Soudím, že je to historicky nejlépe si vedoucí IPO [nová akcie]. Tady to máme Sycamore Networks byly ohodnoceny na 38 dolarů a vzrostly na 270. Tak tohle je porazilo. A mimochodem… [ Jak se cítíte při potenciálních miliardách dolarů bohatství, které se rodí z tvého díla a ty je nemůžeš vyinkasovat? ] No, kdybych nedal Linux k dispozici taky bych tyhle peníze nemohl získat. Takže je to spíš situace vítěz-vítěz [výhodná pro všechny]. Fakt, že je mnoho komerčních firem znamená, že je mnoho linuxových lidí, kteří dělají na Linuxu nějak bokem. A teď jsou placeni za to, že dělají něco co dělat chtěli. A to mi pomáhá v tom smyslu, že jsem chtěl aby dělali na Linuxu. 19. června 2001, RedHat nahlásil první zisk za čtvrtletí. Příštího dne jeho akcie otvíraly na 4,87 dolaru za kus. 27. černa 2001, VA Linux ohlásili opuštění obchodování s počítačovými systémy kvůli ztrátám z montáže. Příštího dne jeho akcie otvíraly na 2,61 dolaru za kus. Slovo nakonec od muže, který to všechno začal Celý projekt GNU je vážně jeden velký hack. Je to jeden velký čin podvratné hravé šikovnosti, který má změnit společnost k lepšímu, protože mě zajímají pouze změny k lepšímu, ale důmyslnou cestou. Ahoj, jmenujeme se GNU/Stallmans, a tohle je „Píseň svobodného softwaru“ Hned se k nám přidej a sdílej software Budete svobodní, hackeři, budete svobodní. Budete svobodní, hackeři, budete svobodní. Chamtivci mohou získat hromady peněz, To je pravda, hackeři, to je pravda. Ale nemohou pomoci svým sousedům; To není dobré, hackeři, to není dobré. Pokud budeme mít dostatek svobodného softwaru Na požádání, hackeři, na požádání, Zahodíme ty špinavé licence, navždycky, hakeři, navždycky. Hned se k nám přidej a sdílej software Budete svobodní, hackeři, budete svobodní. Hned se k nám přidej a sdílej software Budete svobodní, hackeři, budete svobodní. Oh, budete svobodní. Říkám vám, Že budete svobodní. Říkám vám Že budete svobodní.