Cesta na Guantánamo

Jediná věc, kterou vím určitě je ta, že to jsou špatní lidé a očekáváme úzkou spolupráci s Blairovou vládou, abychom si poradili s tímto problémem. Rodiče odjeli do Pakistánu a já jsem zůstal v cizině. Vrať se zpátky. Říkala, že bych měI odjet do Pakistánu a oženit se. Tak jsem si pořídil lístek. Mám ti pomoct? V pořádku. Není potřeba. Máš všechno? Budu hotový za deset minut. Dobrá, pospěš si. Ve skutečnosti jsem nechtěI jet, protože jsem měI zaměstnání. Ale ona mi říkala, že je načase vrátit se do Pakistánu. Buď opatrný. A pozdravuj tátu. OdjížděI jsem z letiště v Birminghamu. Odtud jsem letěI přímo do Pakistánu. 28. ZÁŘÍ 2001 Vzal jsem si taxi do naší vesnice. Můj otec tam byl celou tu dobu. Jak se cítíš můj synu? Dobře. Byl jsem tam asi čtyři dny. Potkal jsem tam děvče a rozhodli jsme se, že se vezmeme. Pak jsem vyhledal Ruhela. Ruhel? Když mě požádal, abych jel do Huwelijku, řekl jsem si: No proč ne? Je to můj kamarád a měI bych jet. Můžou to být parádní prázdniny. Vrať se mi rychle! Jasně, hned jsem zpátky. Já a Shafiq jsme si vzali taxi na letiště. ChtěI jsem jít na Asifovu svatbu. Protože jsem nebyl v Pakistánu 13 let a chtěI jsem znovu vidět alespoň část mojí rodiny. Máš pas, vízum a všechno? Jo, mám všechno. V pořádku Monire? – Jo, dobrý. Jo, všechno je v pořádku. Odjíždím do Pakistánu, člověče. Mohir byl moc fajn kluk. Byl z Bengálska, jako já. Nikdy by neřekl nikomu nic zlého. Přistáli jsme v Karáčí. Nešli jsme do hotelu, protože jsme si říkali, že to tam bude pro nás moc drahé. Takže jsme zašli do mešity. V ulicích Karáčí demonstrovaly davy lidí organizovaných Pakistánskou islámskou stranou, podporující Talibán. Je to známka politického napětí, která sebou přinese americkou ozbrojenou intervenci v Afganistánu. V Karáčí jsme strávili asi týden. Chodili jsme, prohlíželi si město, nakupovali jsme. Prostě jsme se jen tak poflakovali. Safiq šel navštívit svoji rodinu, takže jsme já a Monir strávili několik dní spolu. Chtěli, abych zůstal ve vesničce, ale já jsem odjel do Karáčí. 11. ŘÍJEN 2001 – Mešita Binori – Safiq se vrátil do Karáčí s polečně se svým bratrancem Zahidem. Ze které části Pakistánu pocházíš? Já jsem z Multany. Ruhel je můj nejlepší přítel, přestože je z Bengálska… Znám Asifa od jeho narození… Co se děje? Kašlu na ty blbosti člověče. Kašlu. Seru na ty kraviny… To bylo páteční odpoledne… Šli jsme kolem mešity… Dovnitř chodilo množství lidí, takže jsme tam šli taky, abychom se podívali. Bombardování Afganistánu!… …vynutilo změnu sil v Afganistánu. To může vést jedině… …k chaosu a teroru. Lidi vykřikovali líbivá hesla. Prorok řekl: „Měli by jste pomoct Afgáncům, jak jenom budete moct. “ A taky jsme chtěli vidět, jaký je Afganistán doopravdy. Měli bychom tam jet, kámo… Cesta stojí jenom 350 rupií. Proč tam chceš jet? Pro novou zkušenost nebo abys jim pomáhal? Tak alespoň na pár dní… Mají tam ty ohromné kvašené, pečené chleby… Takhle velké? – Takové. Jakým jazykem to mluví? Urdu nebo co? Myslím, že je to Pasjtoe. Pasjtoe? To nevíme, ale vím jenom, že tam musíme jít. Tam, chytni to. Dej mi rýži. Podej taky to afgánské jídlo, říkám ti, že to bude dobré… Vlastně, když jsme tam byli dva týdny… Hodně lidí se nás ptalo na Pakistán. Říkali, že Afganistán nebude napadený… 12. ŘÍJEN 2001 Nasedli jsme do autobusu a jeli jsme… Jsi v pořádku? V Pakistánu, díky Bohu, má hodně lidí bradky. Dobří a zlí lidé jsou… …v každém společenství. Viděli jste, co tam lítá much? V noci řidič autobusu do někoho narazil… Všichni jsme se šli podívat. Řidič byl rozrušený a tak jsme vystoupili. Hledali jsme autobus, kterým bychom mohli dojet do Quetty. QUETTA 13. ŘÍJEN 2001 Když jsme dojeli do Quetta, museli jsme změnit autobus. Kousek před hranicemi jsme se stavili ještě v mešitě. A takhle jsme ho tam nechali… Kde je Shafiq? Zastav! Někoho jsme tam nechali. Mohl bys mě vzít na Afgánskou hranici? Jeď! Kvete nekontrolovaný pohraniční obchod… PAKISTÁNSKO – AFGÁNSKÁ HRANICE 3. ŘÍJEN 2001 Mezi hranici střežícími statečnými Afgánskými úředníky. Lidé na ně spoléhají, očekávají jídlo, lékařskou péči… …a oznámení jejich potřeb ostatnímu světu. Byli tam lidé na motocyklech. Zaplatili jsme jim kolem 200 rupií… Převezli nás přes hranici. Nakonec jsem přešel hranici pěšky… Nikdo mě nezastavil. Kde jste kurva byli? Pojebanci… Proč jste odjeli beze mě? Byli jsme v mešitě, sral jsi moc dlouho. Příště neser tak dlouho, anebo se vyser v autobuse. Pohněte si… Když jsme překračovali hranici, vypadalo to normálně. Jako přechod hranice, jako vždycky. Nebylo ani poznat, že jsme v jiné zemi… Chtěli jsme se tam dostat. To byla jiná situace. ViděI jsi to? AFGANISTÁN Jakmile jsme dorazili do Kandaharu… …tak začalo bombardování. Zasrané hovna… Koukni se na to! Bylo to strašné… Cítil jsem se jako v nějakém filmu. KANDAHÁR Kašlu na tebe… – Nech mě, prosím tě, spát… Co děláš kravál? Vypadá to nahovno… Koukněte na ty chleby… Ty jsou kurva velké, člověče. Jsou obrovské, vezmeme dva. Dej mi kousek. Na, tumáš… Kandahár v jižním Afganistánu horká země Talibánců. Tyto záběry jsou z televize „Al Jazzira“ a ukazují, že podpora Talibánců… …se zdá být stále silná i přes americké bombardování. Dlouhý život Usama bin Ládinovi! Strávili jsme den v Kandaháru, potom jsme odjeli do Kábulu. Cesta do Kábulu byla hrozná… Prospi se, vzbudím tě. Budu pořád tady… Můžeme zastavit? On je fakt nemocný. Ne, nezastavujeme. Jak daleko je do Kábulu? 10-12 hodin jízdy. Jsi celý? Vypadáš dobře. Nedělej si moc starosti… Jsi docela v pořádku. Nechceš konečně sklapnout? Ovládej se… Kurva, zavři už tu hubu! KÁBUL 16. ŘÍJEN 2001 Američané vytrvale bombardují talibánské tanky… …a transport v severním Kábulu. Zůstali jsme v Kábulu kolem dva a půI týdne. Co to je za sračky, fuj… Kousni si člověče, dělej… Smrdí to. A je to trochu jakoby ostré… Buď stále šťasten. Po mizerně prospaném dnu v Afganistánu jsem si myslel, že umřu… Tady není normální jídlo. Je to hovno, nic víc… No to jsou ty přílohy… …a ten táhnoucí se sýr na těstu. Tak člověče, to je dobré. Jak popisují svědkové, současné bombardování je prozatím nejtěžší… Znovu se hlavní město Kábul stalo cílem útoků… Obyvatelé mluví o střelbě v předměstích… Vypadni. …i o velkém požáru na místním letišti. My jsme se hlavně toulali. Nebyli jsme naštvaní, protože tam, kde jsme byli, nic nebouchalo. Mluvíš Urdsky? Je tady Sher Khan? Chtěli bychom si o něčem promluvit… Chceme se vrátit zpátky do Pakistánu. Proč? Neděláme tady nic… Nikomu nepomáháme. Jenom se tady povalujeme… Můžeš pro nás něco připravit? Dobře, vyberu vám nějaké auto. Doopravdy? Jo, to není problém. Říkal, že nám zařídí auto do Pakistánu. Ok, dobře. Poprvé spadly bomby do centra Afgánského hlavního města. Zdá se, že je to obytná čtvrt… Není to potvrzená informace, ale Talibové říkají, že… …zemřelo 500 osob při výbuchu bomby v Jalalabadské mešitě. Jede tenhle autobus do Pakistánu? Ano, jede. Chtěli jsme jenom, aby nás někdo vzal tím správným směrem. Ocitli jsme se v tom domě uprostřed ničeho… PROVINCIE KUNDUZ ŘÍJEN 2001 Byli jsme na sebe vzteklí. Ptali jsme se: co se k čertu děje? Ti kámoši si zvykli k nám přicházet a ptali se každý den, kdy přijede auto. Jednoho dne přijelo auto, které nás vzalo do Kunduzu. Vojáci na cestě do Kunduzu byli dnešního rána plní energie. Zdálo se, že město padne… …vojáci doufali, že vjedou do města prvního, v pondělí. KUNDUZ LISTOPAD 2001 Každý měI určené místo. Všichni bojovníci nosili Kalašnikovy. Bomby nebyly shazovány ve městě… …ale jenom na okrajích města. Když jsme byli poprvé v Kunduzu, chytli jsme se do pasti. Zayide, co to říká? Mluví o válce. Před věma roky, ve vězení v Dostumu… …mu usekali prsty, jeden po druhém… A jeho bratr byl roztrhaný na kusy dvěma tanky. V Dostumu to udělali ti, kteří na nás hážou bomby. Oni skandovali „Dlouhý život Islamskému Emirátu Afganistánu“… …a „Smrt Americe“. To bylo hrozné. To mohly být taky moje poslední dny… Velitelé severní liniie hlásí, že je to poslední bitva Talibánského hnutí odporu. Zprávy říkaly, že je to konec obranné linie Kunduzu, že byla prolomena. Lidé začali panikařit… Všichni šli ve směru náklaďáků… Pospěšte si! Nasedat na náklaďáky. Co se děje? Zastavil jsem se, abych našel Monira, ale nepovedlo se mi to. ViděI jsi Monira? Musíš hned odjet. Kde je můj kamarád Monir? Co se děje? Pár jich už odešlo. Jedeme. Monire! Vzdali jsme se. Odjeď hned. Není tady, bratranče. Kde je Monir? Máme bezpečný průjezd. Nakonec jsem nasedl na náklaďák… Lidi říkali: však ho najdeš, najdeš ho… Ale nestalo se tak… To bylo naposledy, co jsem viděI Monira. Jeli jsme zhruba osm hodin na periférii Kunduzu. Museli jsme se vrátit; bylo to nemorální. MěI jsem na mysli, že nikoho tam nemůžeme opustit. Řekli jsme si, že vždycky budeme držet pohromadě. Vtom náhle, znenadání, začalo bombardování… Za celou noc jsme udělali velké kolo a vrátili jsme se tam, odkud jsme vyšli. Jo, jak je? Shafiq a Asif byli na tom náklaďáku. Aby mě nezastřelili, taky jsem potom nastoupil… Víš, kdyby jsme nenasedli, možná by jsme už nežili… Slyšeli jsme křik lidí, všude kolem ležely kousky těI… Hlavně jsem viděI lidi bez nohou a s utrženýma rukama… Byli tam i ranění, kterým jsi nemohl pomoct. Co se stalo? Vybuchla bomba… Jaký výbuch bomby? Jsi raněný? Všechno v pořádku? Kde je Shafiq? Je tam… Vodu? Dobře. Vypadal špatně, celý od krve. Celé ruce, nohy, obličej, všechno v krvi. SmrděI krví… Ruhel seděI na náklaďáku a já jsem na něj taky vyskočil. Díváme se na Talibánské bojovníky, jedoucí v dlouhé řadě vozidel… Je to největší seskupení vzdávajících se sil Talibanu… …sledované kamerami z celého světa. Představitelé spojenckých zemí se chtějí dozvědět… …jak zacházejí s afgánskými vězni, a zvláště s cizinci. Doufali jsme, že jsou to naši bratři, Muslimové. Že nás nebudou využívat ani s námi špatně zacházet. To nám také slibovali. Vzali nás nedaleko, jen dvě nebo tři míle… Hýbněte sebou! Sedej! Ber ho. Žádné mluvení! Všichni na zem! Ticho! Prohledejte je. Myslel jsem si, že mě ten chlap chce zabít, když jsem tam před ním stál… Co to je? He? Co to je? Tohle je Pakistánec. To je pro tebe. Pakistanče! Pojď sem! To si mysleli všichni a i já jsem si myslel, že je s námi už konec. Opodál bylo vidět, jakoby tam udělali masové hroby… …pro lidi, házeli tam torza těI, hodně lidí bylo zraněných. Mohl jsi jim říkat, že ještě žijí, ale stejně je tam naházeli. Svázali mi ruce za zády… Byli jsme spoutaní… Tak silně, že se nám nedostávala krev do žil. Byl tam vykopaný široký výkop, naházeli tam všechny. Kolem výkopu chodili ozbrojenci, mohli nás všechny postřílet. Já a Shafiq jsme byli na stejném náklaďáku. Asif tam byl s námi. Protože byl náklaďák plný, nemohl jet s námi. Do Mazar-E-Sharifu to trvalo den, možná den a půI… MAZAR-E-SHARIF Já a Shafiq jsme měli štěstí, dostali jsme se do velkého kontejneru. Po pěti minutách tam bylo fakt dusno. Začal jsem mít problémy s dýcháním… Někteří lidi řvali… …jiní třískali do stěn, modlili se… Vstal jsem a začal jsem křičet… …a tehdy mě někdo vedle mě stáhnul dolů… …a jak mě stáhnul dolů, tak se tam o něco lépe dýchalo. A všichni šli na podlahu… O pár hodin později jsme uslyšeli nějakou střelbu… Neviděli jsme o co jde… Trvalo to půI hodiny, možná hodinu… Potom všechno utichlo. Pak jsem se probudil a uviděI jsem v kontejneru světlo. Pochopil jsem, že vedle mě leží mtvé tělo a další ještě vedle. Je mokré a opravdu studené… Hadr, byl tam hadr. Utírali jsme ním vodu, vymačkali a pili jsme ji. Zkontroluj je! Vstávej! Tady je jeden. Vstávej! Tenhle je mrtvý. Kdo ještě žije? Ten tady. Vstávej! Vzali těla, ta z náklaďáku a naházeli je na hromadu. Prohledávali jim kapsy… NevěděI jsem co se dělo. Byl jsem jako zombie. Mohl jsi cítit pach těI, nasáknout jím… Asif je v pořádku? Postřelili ho… VĚZENÍ SHEBERGHAN PROSINEC 2001 Stovky Afgánců a bojovníků je zde drženo v extrémních a nelidských podmínkách. Tito Talibánští bojovníci jsou velmi nebezpeční. To je také důvodem, proč jsou v nedalekém vězení v Kalagangi… …zbytek talibanských vězňů, držená v přelidnění, se modlí k Bohu. Několik dní jsme byli bez jídla a pití… Chleba! Dej mi kousek! Večer bylo tak těsno, že nebylo možné uložit se ke spaní. Jednou přijel Červený kříž. Myslel jsem, že už bude lépe… Odkud jsi? Jsem z Pakistánu. Ve vězení každý říkal: „Neříkej nikomu, že jsi Brit“. Jak se jmenuješ? Ramish. Odkud jsi? Z Pakistánu. Dej mi kousek! Řekl jsem tomu novináři svoji love story… Děláš si srandu… Můj příběh: jsem z Pakistánu a chci se co nejrychleji vrátit domů. 30. PROSINEC 2001. Kdo z vás mluví anglicky? Anglicky? Anglicky. Hledá někoho, kdo umí anglicky. Já umím anglicky. Tak pojď, rychle! Jak se jmenuješ? Ruhel Ahmed. Věk? Dvacet. Odkud jsi? Jsem z Tiptonu. Kde sakra je Tipton? Tipton – Birmingham. Říkáš že jsi z Anglie? Ano. Tipton – Anglie. Ty jsi z Anglie? Sračko! Co tady děláš? Vypadni Odpověz mi! Přijeli jsme na výlet, člověče. Jací my? Já a moji dva kámoši. Jména. Jak se jmenují? Dělej! Shafiq Rasul a Asif Iqbal. Dobře. Děkuji. Poslouchej, jsi teď v rukou USA, všechno je v pořádku. Vemte ho a prohledejte! Prohledat mě? Přiveďte Shafiqa Rasula a Asifa Iqbala. Vstávej! Proč mě prohledáváte? Jenom trošku prozkoumáme… …zadržené, které můžeme použít ke shromáždění informací. Kam? Polez! Když žiješ v Anglii, říkáš si o Američanech: „Ok, jsou dobří. “ Jméno? – Asif Iqbal. Myslel jsem si, že už je to dobré, že se už nic nemůže stát. Byl jsem na omylu… Odkud jsi? Z Pakistanu. Nelži mi, Shafiqu. Odkud jsi? Z Pakistánu, z Karáčí. Přestaň mi kurva Ihát! Ještě jednou. Odkud jsi? Žiju v Anglii, ale pocházím z Pakistánu. Aha. Pocházím z Pakistánu. Jenom seď! Natáhni nohy! Co se kurva děje? – Drž hubu! Drž hubu! Myslel jsem, že nás pověsí… LETECKÁ ZÁKLADNA KANDAHÁR AFGANISTÁN Vstávat, pohněte sebou! Ty! Ty! Ty! Ten chlápek, co mě prohledával, mě srazil na zem a zároveň mě kopal. Ty! Ty! Ty! Ty! Ty! Vstávat! Vstávat! Vstyk! Pohněte! Nahoru! Pohni! Dělej! Dozadu na dvůr, okamžitě! Hned! Ok pánové, představení skončilo. Vezmi si oblečení. Nehýbej se! Nehýbej se! Podívej na mě, dívej se. Vidíš toho chlápka? Jestli se pohneš, ustřelí ti tu zasranou hlavu! Ani se nepohni! Letecká základna Kandahár v severním Afganistánu. Toto je vězení pro několik nejnebezpečnějších bojovníků z Al-Kaidy. Myslím že už jsme oddělili ty skutečné zlé, takže bůh je s námi. Mariňáci jsou připraveni na všechno. Nesměli jsme mluvit. Nesměli jsme chodit… NesměI ses podívat nahoru, na vojáky. Vstaň. Dobře. Pojď sem! Ukaž mi ruce. Vězeň 78! Zpátky. Znáš cestu. Jdi po cestě! Stůj! Obrať se! Obličejem od nás! Jdi! Jdi! Jdi! Zvedněte ho! Postavte ho na kolena. Na kolena. Tak, dobře. Vojáku, narovnej ho. – Rozkaz. Sundej mu pytel. Děkuji. Vidíš mě? Vidíš jeho? Mám mu říct? Jestli se hneš, zastřelí tě. Díky, vojáku. Jak se jmenuješ? – Shafiq Rasul. Tvoje datum narození? 15. dubna 1977 S kým jsi jel do Pakistánu? S kamarády. Jeden z nich se měI ženit. Je tady. Jednoho jsme ztratili v Kunduzu. Možná se mu podařilo odjet dřívějším konvojem. Možná byl bombardovaný… Myslíš si, že je mrtvý? Jo, myslím… Jak se jmenuje? – Monir. Tři, dva, jedna… Zůstaň tam, kde jsi. Zůstaň v této poloze! Ve dne bylo horko a v noci zima… Chcete něco? Tady máte. Zpátky! Zpátky! Ty! Ty! Dozadu! Zpátky! Každou hodinu nás vzbudili, postavili do řady a kontrolovali všechna čísla. Hej, tábore! Všichni vstát! Chci vidět vaše pásky. Zvedněte je. Chci vidět čísla. 72, 10, 79, 60, 21, 147… …207, 28, 15, 91. Hněte sebou! Pohyb! Co je, člověče? Jestli se hneš, zastřelím tě! Jasné? Jo, jo… Chceš něco k jídlu? Jenom přemýšlím, proč? Můžeš dostat co chceš, dokonce i víc, než jsi schopen sníst. Jestli nám řekneš, co lidi říkají… Co chceš vědět? Začneme od začátku. Ale já nemluvím jejich jazykem. Co to povídáš? – Já mluvím Bengálsky. A oni? – Nevím, urdu, arabsky? Nějak tak. Nevím… Víš co si myslím? Myslím si, že jsi hromada sraček. Jak dlouho se touláš s tím kolegou? A nerozumíš jeho jedinému zasranému slovu? Co myslíš? Na kolena, na zem, obličejem dolů! Seru na vás… Ukazují na tebe, na oči. Říkají: „Dívej se dolů“, užívajíc ruce, po celý čas. Jestli se na ně podíváš, potrestají tě. Hej ty! Padni zadkem na zem! Jsi z Al-Kaidy?! Ne. Zvedni toho zkurvysyna… Podívej se na mě! Jesteś z Al-Kaidy?! Ne. Jsi z Al-Kaidy?! Ne, nejsem. Poslouchej, ty zkurvenče… Může to skončit, kdykoliv sám rozhodneš. Může to skončit, anebo tvat celou noc. Můžeme tady být celou noc, a třeba i celý zítřek. Dobrá. Jsi z Al-Kaidy. Máme tě spolu s Talibánci. Chci vědět, kde je Bin Ladin. Dívej se na mě! Kde je Bin Ladin? Nevím… nemám zdání. Zvedni ho. Když mě udeřil, svalil jsem se na zem. Když jsem se vrátil, můj obličej byl celý dobitý. 7, 8, 9, 10, 11, 12… …13,14,15,16,17,18,19, 20. Lidi by tam už byli mrtví, kdyby neměli Korán. Kontrola! Probuďte se! Dělejte! Všichni vstát! Všichni vstát! Vztyk! Běž rychleji, budeme tam dřív. Můžeme to udělat. Pohni, pohni, pohni! Židli, posaďte ho na židli. Je zpoután zezadu. Zpoutej ho zepředu. Vezmi si tohle. Takže… Asif… Divíš se, že slyšíš další Britský hlas? Ano… Ale dost daleko od domova, pravděpodobně. Rozdíl mezi námi dvěma je v tom, Asife, že já můžu objasnit, proč jsem tady. Ty, zdáse, s tím budeš mít trochu problémy. Takže začneme od začátku? Všechno v pořádku? Podívej se na tyhle šaty. Mám tady policejní kartotéku tebe i Asize. Podívej se… Toto je informace z Interpolu. Takže? Takže to chci vyjasnit. Nebudu tě oblbovat… A nechci, abys oblboval ani ty mě. Tím můžeme dosáhnout toho, že naše budou mnohem snadnější… Jsi naprosto šťastný kvůli policejní kartotéce. Můžeme začít? Podvody, krádeže a rvačky. Jo, byl jsem za to odsouzený… To jsou potvrzená fakta? – Jo. Takže ti nekecám?! – Ne. Takže mi možná vysvětlíš, co jsi dělal v mešitě ve Feensbiju? Co? Dejte pokoj. Nevím o čem mluvíte. Nebyl jsem v té mešitě. Ok, tak mi řekni, jak jsi se stal členem Al Ma Juru? Čeho? Zvedni se! Posaďte ho do židle. Překvapuje tě, že 16 hodin potom, co jsi opustil Anglii, byla provedena razie na tvůj barák? To je blbost… Ne, to není blbost. To je pravda. Ty kecáš, že jsi chodil do hlavní mešity v Birminghamu. Ne, chodil jsem tam. To je taky blbost, že jsi jel autobusem do Londýna, na protestní pochod? Souhlasíš s tím? Je těžké tomu uvěřit… Mám pro tebe pár novinek, co se děje doma v Anglii. Něco ti ukážu, je to pro tebe malá lekce… Podívej se na to. Toto je kopie papírů z Ministerstva vnitra. Vidíš to? Interpol. Ministerstvo vnitra. Je to nový zákon naší vlády, který potvrzuje… deportaci všech rodin, které mají… nebo mohou mít spojení… …na teroristické organizace nebo jejich buňky. Chápeš, jaké to může mít důsledky pro tebe a tvoji rodinu? Tvoje sestra je na universitě, že? Můžu jí pomoct v pokračování studia na universitě v Pakistánu. Vidíš jak je to vážné? Číslo 78! Číslo 78! Pohni sebou, dělej! Vstávej. Sem! Pohni sebou! Ruce za hlavu! Nehýbej se! Nehýbej se, kurva! Nahoru! Pohni sebou, dělej! Na kolena! Na kolena! Lež na zemi. Roztáhni nohy! Sundat pytel. Pohni sebou! Copak, jsi vystrašený? Sundat pytel. Stůj klidně. Dobrá, jděte… Drž hlavu nahoře. Zmrde… 13. LEDEN 2002 Většina Al-Kaidských a talibanských vězňů dnes přijíždí na základnu Guantanamo na Kubě. Přes mezinárodní kritiku… Amerika tvrdí, že podmínky v táboře X-Ray jsou humánní… Skutečnost je, že zacházení je odpovídající… Nemám pochybnosti o tom, že je lidské a dobré… …a shodné se Ženevskou konvencí, z velké části. Pamatujte si, že ti na základně Guantanamo jsou vrahové… To jsou, eeh… Oni neuznávají stejné hodnoty, jaké uznáváme my… Na kolena, přeneste ho tudy. Nedovol mu, aby se díval. Nedovol mu, aby se díval. Teď podléháte jednotkám Námořnictva. Je to vaše poslední část cesty. Na zem! Drž tu zasranou hlavu dole! Nohy nech zkřížené. Klečeli jsme na kolenou celé dny… Příšerná bolest. Dny byly strašně horké, cítil jsem jak mi slunko připaluje hlavu. Dolů, dolů! Pohni sebou, pohni! Hlavu dolů! Nenech ho jít tak daleko. Hej, zařiďte doktora. Vezměte ho odsud. Zavři tu zkurvenou hubu! Moje oči, pálí mě! Copak, chlapečku? Rozumíš? Ty jsi ten posraný Brit? Posraný Britský obchodník… Vstávej, na kolena! Na posraný kolena! Já to za tebe neudělám. Co to je? – Drž hubu! Nehýbej se! Drž se dál od oplocení, dál od stěny. Ustup od plotu. Sem chčiješ a odtud piješ vodu. Chápeš? Drž se dál od oplocení. Držte hubu! Zavřete hubu, kurva! Během prvního měsíce, možná půI druhého, jsme se ani vzájemně neznali. Co to sakra děláš?! Jenom věším prostěradlo. Ne, okamžitě to sundej! Sedni si a buď zticha! Ty mluvíš anglicky? Za tu dobu už ses měI naučit pravidla Nemohli jsme se modlit, dokonce ani vstát v cele. V prvních dvou týdnech jsme nemohli mluvit ani s lidmi v sousedních celách. Jsi v pořádku, brácho? Ticho! Žádné mluvení! Především, když jsem viděI… Každý viděI „Návrat do budoucnosti“… Ten chlápek, co je tam ve žlutém úboru… …byl stejný jako já. Hej, vstávej, přestaň se modlit. Hej, přestaň se modlit! Počkej tam. Říkají tomu extrémní síla reakce. Pět vojáků ve skupině přijde do tvé cely… …jejich úkolem je zajistit tě. Na kolena! Vyveď ho! Rozkaz. Žádné mluvení! Hej! Sundej tu věcičku z hlavy. Okamžitě! Jdi dále do cely, ihned! No tak dělej, pohni! Nehýbej se! Dělej, hni sebou! Jak se jmenuješ? Asif Asif Iqbal. Odkud jsi Asif?e – Z Tiptonu. Já jsem z britské ambasády. Jak se ti daří? Nejde mi o tvůj emocionální stav. Chci znát tvůj zdravotní stav. Asife, co jsi dělal v Afganistánu? Jel jsem tam, abych se oženil. Tvůj kolega v Afganistánu… …nám řekl, že jsi tam jel kvůli Jihadu.. To je blbost. Když nám řekneš pravdu… – Říkám vám ji, říkám pravdu. Nejel jsem tam kvůli Jihadu, člověče. Jel jsem tam, abych se oženil. Odjel jsem s Tiptonu, abych se oženil. Můj táta je v Pakistánu. Můžete se ho zeptat. Čeká na mě. Tvůj kamarád nám řekl, žes tam byl kvůli Jihadu… Můj kamarád? Jak ses dostal do Afganistánu? Nemůžu nic dokázat… Vy mi i tak nevěříte… Takže vám už nic více neřeknu. Koukni na tamtu slepici. No, pojď sem… Je pěkná. – To jo. Sakra! Přestaň si s ní hrát, člověče. KANDAHÁR 10. ÚNOR 2002. Vstaň, vstaň! Jsem z anglické MI-5… CtěI bych ti dát pár otázek a pomoct ti, jo? Odpověz na moje otázky nejlíp jak umíš. Uděláme co bude možné, abychom tě odsud dostali co nejrychleji. Víš něco o mých kamarádech Asifovi a Shafiqovi? To jsou ti dva, co jsi s nimi přijel do té země? Ano. Ty dva kamarády, které jsi popsal… …posledně vypověděli, že… …jsi z Al-Kaidy. To jsou kecy. Máš k tomu připomínky? Myslím, že mi neříkáš pravdu. Zadám ti pár otázek. – A potom mi pomůžeš? Budu se snažit, jak nejlépe budu umět. Znáš důvody, pro které by tvoji kamarádi měli říct, že jsi spojený s Al-Kaidou? Myslím, že jsou to kecy a neříkáš pravdu. Nemyslím, nemyslím… Dovedeš si představit nějaký důvod, proč by to měli o tobě říkat? Já nevím, jestli to o mě vůbec řekli. Jak to jde? Jsi v pořádku? Jmenuju se Ruhel. Ruhel? Mluvíš jazykem Urdu? Já? Ne. Žádné mluvení! Jsi v pořádku? Jak dlouho jsi tady? Hej, přestaňte. Žádné mluvení! Proč to děláte? Ničeho se nedotýkejte. Je to možné? To mi připomíná ZOO. Co to sakra děláš? Hej! Co děláš? Modlíš se jako Muslim? Co to sakra děláš? Myslel jsem, že jsi Brit. A co tvoje královna? Na základně Guantanámo je teď 186 vězňů… …vyslýchaných v těchto dřevěných domcích… …skrze CIA, FBI a vojenskými vyšetřovateli. Myslím, že tady chceš zůstat navždycky. Heh? To chceš? Chceš tady zůstat až do posraného konce? Nebuď moc chytrej, chlapečku. Nebuď moc vychytralý, kurva… Řekneš mi to teď! A řekneš pravdu! He? Řekneš mi to? Řekl jsi, že jsi bojovník? Myslím, myslím že jsem to kurva slyšel! Nezabírej můj čas! Myslel si, že tě zničí, ale dokázal jenom to, žes byl silnější. Myslím, že jsem se stal silnější… Ničil mě několik týdnů… …potom to bylo už dobré. Doctor Dre. Eminem… Znáš je? Obdivuješ je? Udělej to! Stále nespíš? Třeba mi zarýmuješ tu písničku, cos učil tamtoho kolegu… Chceš abych ti rapoval? Dobře, člověče, jak chceš. – Tak poslouchej… Listen up – poslouchej pozorně. Jmenuju se Shafiq Rasul a jsem z Tiptonu. Říkal jsem, že nejsem z Talibanu, ale nechtěli mě poslouchat. You won’t believe. I Just came out here for my mates wedding do ya? Never thought my ass would have ended up in Cuba. And between I’ve been through to mad different shit & killing handle… And the worst is having Shaqur slice with the ankles. Yo. Between me and you this Gods we thought… I see him on his knees and think he prays the queen yo. – Dobry, to stačí. Každopádně dík. Prospi se trochu. Kej, sedni si! Žádné chození dookola… Proč ne? Není tělocvik. Znáš pravidla. V táboře X-Ray jsme obvykle chodili tak pět minut v týdnu. Vzali nás ven na pět minut. Pohni sebou! Dělej! Hej! Uctívej svatý Korán. Ty, jdeme. Zády k cele, ruce na hlavu. Pohni, dělej! V jeskyni v Afganistánu, jsme našli dokument, který říká, že jsi spojený s Al-Kaidou. To je blbost… Našli jsme taky dokumenty tvého bratra. – Kecy… Našli jsme taky tvůj pas. – Nenašli. Právě že ano. – Ne, pas je v domě mého strýce. Našli jsme tam tvůj pas. Víš, že jsi dost slavný? Zapsali jsme tvoje jméno na internet. Dostal jsem 13000 výsledků. Velmi málo pravděpodobné, že by byl vinen válkou v Afganistánu… – Dobrá, ok…. vrah nebo náboženský fanatik. Něco nesedí? Hmm? Můj bratranec nežije. NevěděI jsi to? Ne, dlouho jsem se s ním neviděI. Jak se jmenoval? Sundej tu deku, musím vidět na tvoje ruce. Děvko! Hej, sedej! – Hej, děvko! Zavři tlamu. Sedni! – Hej, děvko! Děvko! Zasraný zkurvenec… – Děvko! Sedni si, sakra! – Děvko! Drž hubu, kurva! – Děvko! Vytři si prdel! – Děvko! Blbý zkurvysyn. Sedej! – Děvko! Sedni si! Kurva, sedni! – Děvko! Člověče, jemu přeskočilo. Prostě ho nech na pokoji. Sedni si, sakra! Drž hubu! – Vždyť jenom říká – děvko – Dělal to už před tím, než se dostal na Kubu. MěI takový zvyk, řvát na všechny celou dobu. Ticho! Podržte ho. Znehybněte ho. – Co to děláte? Nechte ho být! Zasraní idioti, pustťe ho! Drž hubu, nebo budeš další na řadě, hajzle! Držte huby, zasrané opice! Vy zmrdi, pusťte ho! To byl jenom předkrm, zkurvenci. To byl jenom předkrm. Byl jsem informován, že tvého otce v Afganistánu nenašli. Takže, co jsi dělal v Afganistánu? Hej, ty. Probuď se. Byli tam potkani, myši, hadi… taky škorpioni. Vzbuď se, ale nehýbej se, jo? Nehýbej se, v tvojí cele je tarantule, jdu dovnitř. Máš v cele tarantuli. Co? – Buď zticha, jo? Nehýbej se, jdu tam. – No kurva! Nehýbej se! Sakra, kurva! Je mrtvý, je mrtvý… Byl dost velký, ne? Jo, byl velký. – Srát na něj… Dobrá, spi už, vela je čistá. – Velký dík, člověče. – Ok. Děkuju. – Není zač. Dobrá, všichni poslouchejte. Představení skončilo, vraťte se ke spaní… Asif a Shafiq byli drženi v táboře X-Ray tři měsíce. Ruhel tam strávil šest týdnů. Shafiqu. – Nemluvit! Americká vláda dnes oznámila, že… …vězňové jsou přemisťováni do nových, speciálně postavených budov… …na základně Guantanámo, nazvaných Camp Delta. Pohni sebou, dělej. Vstávej! Dali mě do cely číslo 11. Byl jsi členem Al-Kaidy? Ne. Jak dlouho jsi byl v Afganistánu? Víte, že umím anglicky… Jsem Brit. Mluvíš anglicky a nepotřebuješ tlumočníka. Jsem Brit. Jsi vyznavačem islámského náboženství? Jsi dobrým muslimem? Snažím se být… Byli jsme v Deltě zhruba měsíc, pak přijel Ruhel. Ruheli! No ne! – Jo! Koho to tu máme? Co je, člověče? – Dva staří bejci. – Vodjeď, smrade. Dobře vypadáš. – Si děláš srandu. – Srát na to. Uklidni se. Nezvedej se! O ne! Kartáček… Kašlu na všechny… Byli jsme v táboře Camp Delta kolem roku… …a nic se nestalo. Pouze ty samé otázky, stále ty samé… Ale to se mělo změnit… Chci ti něco ukázat. Říkal jsi, že jsi nosil dres Adidasu? Nosil jsem kalhoty adidas. To není to, co jsi řekl. Kdo to je? To je tvůj kamarád Asif Iqbal. Toto?! Ne, to není on. Toto jsi ty, v dresu… Adidas. Ne, to nejsem já. Říkal jsem už, že jsem nosil kalhoty Adidas. Tohle jsi neříkal. Poznáváš tohohle? Muhameda Allaha? Ne. Kdo je to? Řídil útoky z 11. září… To jsi ty. Souhlasí? To nejsem já.. – Jsi to ty… – Říkal jsem ti to už. …na shromáždění v Afganistánu, zorganizovaném Usamou bin Ladinem. Souhlasí? Říkám, že na té posrané fotce nejsem já. To nejsem já. Nejsem to já. Cela číslo 7. Klídek, jo? A kdes byl ty tak dlouho? Jsi jistě Shafiq Rasul… Přijela jsem z Washingtonu. Tohle je shromáždění v Afganistánu. Pamatuješ si, že jsi tam byl? Podívej se pozorně. Chci abys mi řekl, jestli tady někoho poznáváš – kohokoliv. To je Usama bin Ladin. Promlouvá ke shromáždění. Ti lidé, co tady sedí. Poznáváš někoho z nich? Asif, Ruhel, ty. To je z roku 2000? Dva tisíce – podle data? Tak jak je napsáno. V roce 2000 jsem vůbec v Afganistánu nebyl. Prvního srpna jsem pracoval v Curries. Dělal jsem v Curries celé tamto léto. To nemusí být 1.8. To může být taky 8.1. To nemá význam. Pracoval jsem v Curries celý rok 2000. Nebyl jsem v Afganistánu. Vidím tě na kazetě… z Afganistánu… v roce 2000 Jak jsem to mohl být já, když…? Protože tě vidím na kazetě s přáteli Ruhelem a Asifem… – Ne. …jak posloucháte Usamu bin Ladina v Afganistánu. Žena, co tam byla, mi řekla, že umisťovali lidi na izolaci, po léta a že se nakonec zlomí. IZOLACE KVĚTEN 2003. Byl jsem tam asi tři, tři a půI měsíce. Vstyk! Protáhni ruce přes díru. Pěkného dne přeji. Hej Ruheli! Kdo je tam? – Jsi to ty? Asif? – Jsi to ty? Jo. – Jsi celý? Jo, člověče. A co u tebe? – Dobrý, člověče. To byla pro nás úplně nová situace. Trestali nás tím, že nám pouštěli na max hudbu z 80-tých let, asi dva nebo tři měsíce. V podlaze byl hák. Nohy byly přivázané k tomu háku. A potom ti vložili ruce mezi kotníky… …na podlaze a připoutali tě k tomu háku na podlaze. Drželi tě tam hodinu, dvě, někdy pět nebo šest… Nemohl jsi jít na záchod, musel ses vyprázdnit tam, kde jsi byl… Podívej se na tohle! Poradil by sis s ní? Vypadni! – Seď si tu a hoň si ho čtyři hodiny. Piješ vodu? – Ano. Jsi členem Al-Kaidy? – Ne. Setkal ses s Usamou bin Ladinem? – Ne. Bojoval jsi společně s Talibanem? – Ne. Nejdřív nás natáčeli kamerou, potom nám přichystávali stresové situace. Pomoc! Pomoc! Chtěli abych přiznal, že jsem byl bojovníkem. Když jsem jednou řekl, že jsem byl bojovník, příště se ptali, jestli jsem členem Al-Kaidy Když řekneš, že jsi člen Al-Kaidy… to je vlastně konec. Řekl jsi, že jsi posraný bojovník? – Ano. Máš strach, bojíš se mě, kurva? – Ano. Co jsi říkal? Chceš mi říct, že jsi zasraný bojovník? To jsi chtěI? Co? Co? -Ano. Ano? -Ano. Jsi zasraný bojovník? – Ano. Řekl jsem, že jsem to byl já. Jestli přiznám, co se tehdy stalo, tak mi dají papír, abych mohl napsat dopis. Řekl jsem, že jsem na tom snímku a že jsem tam byl. Nazdar Asife. Tvoje věc se zdá být konečně vyřešená. Jak se s tím cítíš? To je dobře. Prosím? Říkám, že je to dobře. To je dobře? – Ano. Proč jsi to řekl? V lednu jsem byl v Anglii. V srpnu jsem byl v Anglii. To není problém. Můžu dokázat, že jsem byl v Anglii. To jsou kecy. Nerozumíš? – Ano. Pro mě a Asifa… byla policie alibi. Po roku… Jednou to bylo za rvačku. Podruhé za krádež a podvod. Dokonce ani to, jestli to byl leden nebo srpen nemělo význam… …protože jsem byl celý rok držený na policejní stanici. Mám pro tebe nějaké dopisy. Dám je Američanům ke kontrole. – Ok. Jsem tady kvůli té videonahrávce. Kolikrát mám odpovídat na ty samé otázky? Jak mi to má pomoct? Co? Nemám co bych ti řekl. Odejdi. Jsem tady, abych ti pomohl. Chodíš sem na rozkaz té posrané ženské. Je mi líto. Vyser si, člověče… Prostě běžte do prdele. Posral jsi to. – Co? Byl jsi nafoukaný a nechtěI jsi spolupracovat. Kde jsou ty dopisy? Dal jsem ti dopisy, abys je předal ambasádě… Nedostaneš žádné posrané dopisy. Nejsi ochotný spolupracovat. Běž do prdele, člověče. Po zhruba třech měsících mě pustili. Řekli: jsi v pořádku, dopustili jsme se velkého omylu. Blahopřeju. Jsi čistý… Ruhela pustili z izolačky. Cvičili jsme společně… Začali s námi dobře zacházet… Dostali jsme jídlo, dvojité porce, každou neděli filmy, jídlo od McDonalda, Pizza Hut. Chci abys nám pomohl. Chci, abys pro nás pracoval… Chceš pro nás pracovat? Vytáhnu tě odsud na pár měsíců… Vyser si oko. Dělat pro tebe? Seru na tebe. Ruhel, Shafiq a Asif byli na Guantanámu drženi ještě další tři měsíce. Jak se daří? Stále ještě nesměli mluvit, ani vidět rodinu nebo právníky. Podepiš ten papír, podepiš, že jsi byl držen na základně Guantanámo… …protože jsi byl spojený s Al-Kajdoua Talibanem. – Ne. – Seru vám na to. Seru na vás i na ten papír. Nepodepíšu to. Takže nikdy nepojedeš domů. Oni to nikdy nepotvrdili. Nikdy neřekli: „Nebyl jsi to ty. “ Nikdy nepřiznali, že se zmýlili. Více než 750 jich bylo drženo ve vězení v Guantanámu… Říká se, že jich tam kolem 500 stále ještě je. Pouze deset jich bylo obžalováno. Žádný nebyl uznán vinným z jakéhokoliv zločinu. Camp Delta JTF Guantanamo „Čest je spojena s obranou svobody“ 7. BŘEZEN 2004 Hej! Hej! Nečum z toho okna. Hej princezno… ohluchla jsi? To je kurva problém? – Nečum přes to okno. – Copak to je kurva nějaký problém? Chceš abych tě poslal zpátky? Co?! Chceš abych tě poslal zpátky? – Poslat zpátky, co? Kluci, poslouchejte, on mě chce poslat zpátky… Víš co si myslím? Ty mě nemůžeš nikam poslat. Nejsem tvůj majetek… Dej pryč tu kameru, člověče. Dej pryč tu posranou kameru. Zadržení Britové se vracejí domů z Guantanáma. Byli transportováni R.A.F. do Northoltu… …odkud je policie eskortovala do stanice Puddington Green… …než byli propuštěni. Šel jsem do hotelu. Byl jsem tam první… Čekal jsem tam pět – deset minut, pak se otevřely dveře a vešel můj táta. Ta chvíle byla pro mě vším… To změnilo můj život. Teď je úplně jiný. Jinak se dívám na určité věci, jinak se dívám na to, co se děje ve světě. To nebylo příjemné místo. Když se podívám zpět, byla to zkušenost… A změnilo to můj život k mému prospěchu, takže toho ve skutečnosti nelituju. Naučil jsem se velkou věc, více se ponořuji do svého náboženství, než jsem to dělal předtím. Více než kdykoliv… Myslím, že pro mě je to nejlepší v tom, že to pohnulo mým životem. Začal jsem postupovat vpřed… …namísto abych se ohlížel. Je čas se změnit. PAKISTÁN ČERVEN 2005. Je to stejné, jako to bylo. To je neskutečné. LAHORE 1. ČERVENEC Jedeme přímo do Lahore, neměli bychom jet jinou cestou? Rovně touhle cestou. Zeptejte se někoho a řeknou vám… Halo? Kdo je to? Kde je Merchung? To je ta cesta. Jeďte po této cestě až do Merchungu. Chaudry Iqbal. Z Anglie. Tady jsem! Asif se oženil 2. července 2005 Americký vyšetřovatel od začátku tvrdil, že byl „britský“ důstojník… …který vyslýchal Ruhela, Shafiqa a Asifa v Kandaháru. Zahid, bratranec Shafiqa byl odeslán z vězení v Sheberghanu do Pakistánu. Byl propuštěn z vězení v červenci 2005. Nikdo neví, co se stalo s Monirem. Asif, Shafiq a Ruhel žijí v Anglii.