9/11: Pravda a tisk

9/11: Pravda a tisk
9/11: Press for Truth - USA, 2006, 125 min - anglické znění s českými titulky

9/11: Press for truth je dokumentární film zabývající se útoky na Světové obchodní centrum 11. září 2001 z hlediska počátečního blokování vyšetřování vládou a celkové role médií. Film sleduje převážně osudy „Jersey Girls“, což jsou ženy, které ztratili ve WTC své blízké. Tyto ženy se rozhodly pátrat na vlastní pěst vstříc vládní neochotě započít oficiální vyšetřování těchto událostí, jejich tlak nakonec přispěl rozhodující měrou k ustanovení vyšetřovací komise Kongresu Spojených států. Ve svém pátraní se, ale setkaly s nepochopením vládních orgánů a médií. Při revizi vládní zprávy konstatovaly, že přes 70% jejich stěžejních otázek nebylo vládnou plně či vůbec zodpovězeno, přestože ta nejprve jejich dotazy přislíbila převzít jako osnovu pro směr vyšetřování.

Právě se díváte na velmi znepokojující záběry Světového obchodního centra(WTC). Máme nepotvrzené zprávy, že do jedné z věží WTC narazilo letadlo. Byl to silný náraz. Lidé skáčou z oken, vidím jak skáčou, já … Vidíte obě Věže, obrovská exploze, padající trosky… Druhá zasažená budova, se právě zřítila. Celá budova se kompletně zřítila. … na letecké základně, se vrací do Bílého domu, aby promluvil k národu … Dobrý večer. Drazí spoluobčané. Teroristé dnes zaútočili na naši svobodu a náš způsob života. Okamžitě po prvním útoku jsem uvedl v činnost vládní krizový plán. Přesměroval jsem všechny zdroje našich zpravodajských služeb, aby našli osoby zodpovědné za útoky a přivedli je ke spravedlnosti. Nebudeme rozlišovat mezi těmi, kteří ty útoky spáchali a těmi, kteří jim pomáhali. Děkuji vám. Dobrou noc. A bůh žehnej Americe. Jmenuji se Lorie Van Auken. Můj muž Kenneth Van Auken byl zabit 11. Září ve WTC, byl ve 105. patře v Severní Věži, která byla zasažena jako první, ale zřítila se až jako druhá. Jmenuji se Patricia Casazza. Ztratila jsem svého muže, Johna Casazza. Pracoval pro Cantor Fitzgerald ve 104. patře první Věže. Jmenuji se Mindy Kleinberg a ztratila jsem svého muže, Allena. Pracoval pro Cantor Fitzgerald ve 104. patře Severní Věže. Ráno 11. Září jsem od něho dostala zprávu, ve které stálo: „Miluji tě. Jsem ve WTC, do budovy něco narazilo. Nevím jestli se dostanu ven, ale strašně tě miluji a doufám, že tě uvidím později. Sbohem.“ „Nestihla jsem to vzít. Zkusila jsem mu volat zpátky, ale už sem se mu nedovolala. Takže jsem s ním už nemluvila. Zrovna jsem prala, když mi zavolal muž a řekl mi, že si myslí, že v jeho budově bouchla bomba. Za chvíli mi znovu zavolal a řekl, že zkontroloval všechny východy. Víš, patro je plné hustého černého dýmu a „nemyslím si, že to zvládneme“, řekl, víš „Miluji tě a řekni Johnovi, že ho miluji“. 11. Září 2001 bylo zabito 2972 lidí z více jak 80 zemí, nechajíc za sebou tisíce pozůstalých. Zatímco někteří ještě truchlili, jiní se už přes svou ztrátu dokázali dostat. Bohoslužba za mého manžela byla v říjnu. A pak jsem přešla do útočného módu. V ten moment jsem začala všechno prověřovat. Strávila jsem spoustu času u počítače. Začala jsem číst všechny články, které jsem našla. Na začátku jsem žalem vůbec nespala, bylo těžké si lehnout. Tak jsem prohledávala celé noci internet. Chci se setkat s NSA, CIA a FBI dohromady v jedné místnosti. Ze všech lidí, kteří pátrali na vlastní pěst, se našly čtyři ovdovělé matky. Obyvatelky New Jersey, Mindy Kleinberg, Patty Casazza, Lorie Van Auken spolu s Kristen Breitweiser, později známé jako „Jersey Girls“. Staly se z nás stejně smýšlející přátelé, všechny jsme měly otázky. Všechny jsme měly otázky a chtěly odpovědi. Jedna z nejdůležitějších otázek stále rostoucího seznamu: Proč selhala armáda USA v zastavení čtyř unesených letadel? Zprávy CBS: FAA zalarmoval americkou protileteckou obranu o možných únosech v 8:38. Poslední letadlo se zřítilo v Pensylvánii po 10 hodině. To jsou skoro 2 hodiny, kdy letadla létala po nebi Spojených států , bez jakékoliv odezvy amerického letectva. Pak našly článek v kanadských novinách, Vdovy z New Jersey zjistily, že to je pro NORAD, vojenské velitelství americké protiletecké obrany, rutina, Tragická nehoda malého proudového letadla, které nikdo neřídil. Ženy si vzpomněly, že se o této nehodě z roku 1991 hodně mluvilo. „Jen 25 minut po startu, ztratili letový kontroloři rádiový kontakt s pilotem. F-16 na cvičení, byly poslány, aby to prověřily. Nakonec bylo doprovázeno 6ti stíhačkami… a FAA ho sledovala na radaru. Na nejvyšších místech, v armádě, dokonce i v Bílém domě, bylo diskutováno co dělat.“ Řekněte mi, jaký byl rozdíl mezi tím a 11. Zářím. PODIVUJÍ SE NAD NEDOSTATKEM ODPOVĚDNOSTI PREZIDENTA A JEHO TAJNÉ SLUŽBY. PREZIDENT BUSH BYL TO RÁNO NA FLORIDĚ VE TŘÍDĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY, KDE SEDĚL VÍCE JAK 7 MINUT PO TOM CO BYL INFORMOVÁN O DRUHÉM ÚTOKU. /Dick Cheney/ „Tajná služba má dohodu s FAA. Po útoku na WTC mezi sebou měli otevřenou linku.“ /Tim Russert/ „Sledovali je na radaru.“ /Dick Cheney/ „A za těchto okolností jsme se přesunuli.“ „Neřekli, „Pane“ či se zdvořile zeptali. Přišli a řekli, musíme okamžitě jít,“ „a popadli mě“- /Tim Russert/ „Doslova vás popadli a táhli?“ /Cheney/ „Přesně.“ Okamžitě po prvním útoku jsem uvedl v činnost vládní krizový plán. Když někdo nedokázal informovat lidi ve vedení, kteří s tou situací mohli něco udělat, tak proč nezkoumáme postupy které selhaly, aby jsme je mohli napravit? Naše rodiny nechtěly, aby jsme kladli takové otázky. Bylo to bolestivé. Měli by jsme truchlit a vyrovnávat se s tím, a součástí toho procesu bylo přijít na to, co přesně se ten den stalo. Na začátku jsme hledali odpovědi opravdu horečně, ale z hlavních sdělovacích prostředků jsme měli velmi málo informací, které by zodpověděly naše otázky. Prostě jsme měli stále více otázek… když jsme něco zjistili, měli jsme ještě více otázek. Jeden článek vedl k otázce, která vyvolala další, která vedla k další otázce a když jste je nemohli číst všechny najednou, tak jste ani nemohli přijít s odpovědí, která by dávala smysl, tak jsme je začali všechny sepisovat. Rodiny vznesly otázky o záznamech FBI a zdánlivém hledání spravedlnosti po 11. Září. Přesměroval jsem všechny zdroje našich zpravodajských služeb, aby našli osoby zodpovědné za útoky a přivedli je ke spravedlnosti. Týden po útocích, jsme měli řadu zpráv, které tvrdily, že únosci měli mnoho kompliců přímo ve Spojených státech. /ASHCROFT/ „75 lidí, kteří jsou právě zadržováni“. „přes 480 zatčených,“ „skoro tisíc lidí.“ Rodiny čekaly až s těmito lidmi začnou procesy, ale nikdy se nedočkaly. Po veřejné šarádě masivních zatýkání, nechalo ministerstvo spravedlnosti podezřelé potichu jít, jednoho po druhém. O rok později se rodiny dozvěděly, že jenom 6 ze všech zadržených je stále ve vazbě a žádný z nich nebyl obviněn z teroristických útoků. FBI neustále měnila agenty, kteří to vyšetřovaly, když se to celé snažíte dát dohromady, potřebujete čas. Novinářka Gail Sheehy strávila celé měsíce se 4 vdovami. „Snažili se zjistit, že je děláno a bude děláno více, ale stále zjišťovaly, že je děláno méně.“ Tiskly jsme si články, kopírovaly je. V Listopadu začaly mít rodiny pozůstalých pocit, že bude potřeba nezávislé vyšetřování, které by udělalo to, co nebylo ochotno udělat ministerstvo spravedlnosti a média. Cítili jsme, že je naše země v nebezpečí… před teroristy a neschopností a… možná něčím horším. …Přijely do Washingtonu. Zastavily se, zbavily se svých krátkých kalhot a oblékly se do malých krásných sukní a oblečků a tím zmást členy Kongresu a mít možnost se ptát: „Co s tím hodláte dělat?“ Brzy byl navržen zákon o Komisi pro 11. Září. „Senátor Tom Daschle minulý týden řekl, že jste mu několikrát volal a naléhal, aby nevyšetřoval události z 11. Září.“ /Dick Cheney/“Tom se zmýlil. V tomto případě jsme si nejspíš nerozuměli 😀 „Řekl mi, že prezident mu řekl, aby to nedělal. Tvrdíte mi, že ho nežádali, aby zablokoval vyšetřování?“ Lorie byla nezávislá. Mindy byla 100% demokrat… Vlastně, Kristen a já, jsme volily v prvních volbách prezidenta Bushe. a i když měl být naším největším zastáncem, ukázalo se, že je jedním z největších odpůrců. Pořád nevíme, co se v těch budovách stalo. Vdovy z Jersey nebyly jediné, kdo hledaly odpovědi a začaly být frustrovaní. Sally Regenhard z New Yorku ztratila syna, hasiče, když se zřítila budova. Založila hnutí za bezpečnost mrakodrapů. Nahrávky tísňových hovorů a 500 rozhovorů s hasičským sborem z 11. Září, to všechno bylo veřejnosti odepřeno. Sally se dala dohromady s další vdovou Monicou Gabrielle, která ztratila svého manžela ve WTC. Proč se budovy zřítily? Jak se mohly, jak se mohly takové mrakodrapy jen tak zhroutit za 10 sekund? Nikdy předtím a ani potom oheň nezpůsobil pád budovy. Budova WTC 7 nebyla zasažena letadlem, přesto se později odpoledne zřítila. „Budova 7 je v plamenech a očividně těsně před kolapsem.“ Největší strukturální selhání v dějinách, největší ztráta na životech na americké půdě od dob Občanské války a ani jeden vládní nebo zvolený představitel nechce vědět jak a proč se to stalo? Když pochopili, že síla je v množství, se rodiny sešly před Kapitolem, aby se dožadovaly odpovědí. „Potřebujeme úplné a nezávislé vyšetřování. Musíme klást nepříjemné otázky a hledat nesnadné odpovědi. Národ se musí poučit z hořkých lekcí 11. Září.“ „Žádáme Ameriku, aby stála za námi…“ Byla jsem vyděšená, když jsem měla před někým mluvit. Tohle nikdo z nás nikdy před tím nedělal. Setkání sjednotilo už jednou rozdělené rodiny. Bob McIlvaine, který ztratil svého syna přijel z Philadelphie, aby se k nim připojil. Odejít bylo těžké. Hledal jsem sám sebe… Jen mluvil s lidmi… snažil se někoho najít. To bylo poprvé co jsme se takto sešli a zatlačili na ustavení komise. Sdílejíc mnoho stejných otázek a obav, se začala formovat koalice rodin pozůstalých s cílem oficiálního vyšetřování. Zavolejte svému kongresmanovi. Řekněte mu, že chcete být v bezpečí. /CHENEY/ „Vyšetřování nesmí zasahovat do pokračujících snah zabránit dalším útokům.“ Frustrovaní přístupem Bíleho domu a očividným nezájmem veřejnosti, začali členové rodin hledat podporu u zpravodajských médií. A tím, že se média soustředily na „bolest a trápení“, nebylo pro ně těžké získat jejich pozornost. „Víte byla to moje osobní bolest a můj příběh a opravdu jsem to s nikým nechtěla sdílet. „Ale vědomě jsme se rozhodli, že s nimi budeme mluvit, dobře, něco vám o sobě řeknu,“ pokud budete mluvit o faktu, že ještě nebylo zahájeno vyšetřování.“ „Právě se ke mně připojily čtyři ženy, které při útocích ztratily své manžely…“ „Kristen Breitweiser je jedna z vdov z New Jersey, která ztratila…“ „Tyto ženy se daly dohromady po tom, co byli jejich manželé zabiti. A teď vedou kampaň za to, aby zjistily co se přesně 11.Září stalo.“ A média konečně začala informovat o našich aktivitách, protože dosud informovaly jen o aktivitách vlády. Veřejně vystupovat nebylo jednoduché. Potřebovali jsme tlak veřejnosti k tomu, abychom mohli ve Washingtonu něčeho dosáhnout. Myslím, že byl potřeba obrovský tlak, aby je donutili něco udělat. „Prezident Bush podepsal zákon o vytvoření nezávislé komise pro 11. Září“ Ustupujíc tlaku, Bílý dům konečně souhlasil, ale jak se později ukázalo, spíše chtěl vyšetřování zabránit tím, že prezident jmenoval předsedou komise Dr. Henryho Kissingera. Má sklony k zakrývání skutečností a to tu nepotřebujeme. Je spousta otázek o jeho roli ve válce ve Vietnamu a převratu v Chille. Několik rodin ho požádalo o setkání v New Yorku. Kristen Breitweiser si před schůzkou zjistila Kissingerovy potencionální konflikty zájmů. Lorie položila několik přímých otázek, což zjevně naštvalo několik lidí v místnosti. „Máte nějaké klienty ze Saudské Arábie, o kterých by jste nám chtěl říct? Byl nervózní, kroutil se a ošíval se. A pak se zeptala, jestli někdy měl klienta jménem bin Ládin, a on skoro spadnul ze své pohovky.“ „Bývalý ministr zahraničí Henry Kissinger v pátek odstoupil ze své pozice.“ Mysleli jsme si, že schůzka proběhla dobře. „Nechtěl bych stát v cestě někomu z pozůstalých. Myslím tím, oni jsou…“ Kissinger byl brzy nahrazen Tomem Keanem, bývalým guvernérem New Jersey… …a bývalým kongresmanem Lee Hamiltonem, který předsedal sněmovnímu zpravodajskému výboru. …zbytek osmi členů komise byli lidé a právníci z D.C., rovnoměrně rozděleno mezi Republikány a Demokraty. Vzpomeňte si na vyšetřování Clintonovo sexuálních prohřešků. Utratilo se za ně 100 miliónů dolarů. 100 miliónů dolarů… a na začátku vyšetřování vraždy 3000 lidí uvolnili jen 3 milióny dolarů. Rozpočet byl později rozšířen na 14 miliónů. Ale dostali na to méně času, než chtěli. – jen rok a půl Aby mohli komisi sledovat, pozůstalý ustavili „Dohlížecí výbor“. Tato skupina položila stovky dobře zdokumentovaných otázek ,na něž čekali odpovědi. „Toto je oficiální začátek veřejných slyšení. Bude výjimečně obtížný a důležitý úkol…“ V březnu 2003, 441 dní po útocích, v New Yorku konečně začalo oficiální vyšetřování. Mindy Kleinberg za advokáty 11. Září. Ráno 11.Září, v 8:40 já a můj 3letý syn Sam jsme šli na zastávku autobusu. Bradovi bylo 24 let a byl to nejstarší z našich tří synů. Členové Dohlížejícího výboru byli mezi prvními, kdo před komisí vypovídal. „Ahoj mami, tady Brad. Jenom jsem ti chtěl říct… Určitě jsi slyšela, co se stalo, nebo možná neslyšela… do WTC 1 narazilo letadlo. Jsme v pořádku. Jsme ve WTC 2. Jsem živý a zdravý, ale je to pěkně strašidelná zkušenost. Viděl jsem někoho, jak vypadal z 91. patra… až na zem. Takže klidně zavolej. Myslím, že tu budeme celý den. Nejsem si jistý jestli nás pošlou domů. Ale zavolej mi později. Tátovi jsem už volal, miluji tě.“ „Přivítejte starostu města New York, Michaela Bloomberga.“ Několik rodin bylo znepokojeno už od začátku tím, jakým způsobem bylo vyšetřování vedeno. Prosili jsme a naléhali, aby ti lidé byli vyslechnuti pod přísahou. Na začátku nebyli. Jak slyšení pokračovala, byly rodiny více a více frustrované, triviálními otázkami lidí z komise. „Měly jsme pro všechny vyslýchané otázky, ale nikdo je nepoložil.“ Byla to totální ztráta času. Byla to skupina lidí, kteří se na sebe usmívali a kladli ty samé otázky pořád dokola. Vyhýbali se problémům tak, že otázky nebyly správně definované. Je to zatloukání. Pokud jde o mě, tak je kryli. Jsem velmi rozhořčený a naštvaný. Ale nikdo ještě nebyl připraven na to co se měli dozvědět o Philipovi Zelikowovi. Výkonném předsedovi komise pro 11. Září. On měl moc určovat, jakým směrem půjde vyšetřování, kdo bude vyslechnut, co bude ve zprávě a co ne. „Dozvěděli jsme se, že dočasně sloužil v bushově administrativě… a byl to on, kdo napsal návrh na ustavení Národní bezpečnostní rady bushovi vlády… … byl to on kdo navrhl strategii preventivní války, která byla později využita v Iráku… že je blízký přítel Condoleezzi Rice. Chceme, aby rezignoval.“ Phillip Zelikow rezignovat odmítl a předseda Kean odmítl obavy rodin o konfliktu zájmů. Po roce působení, dostala komise jen zlomek požadovaných dokumentů. „V této chvíli máme doslova stovky krabic materiálu, ale ještě jsme je neprobrali…“ Dávali jim spoustu krabic dokumentů, ale ty důležité vynechali. „Byla oznámena dohoda mezi Bílým domem a komisí vyšetřující útoky z 11. Září, která je velmi kontroverzní. Jen určití členové komise budou mít povolení zkoumat tajné dokumenty Bílého domu a jejich poznámky budou posouzeny vládou.“ „Myslím tím, jsem členem komise. Prezident řekl, že jenom malá část komise může vidět malou část dokumentů a k tomu ještě bude muset konzultovat s Bílým domem co řekne ostatním.“ Jen dva členové komise měli přímý přístup k těmto dokumentům? Jamie Gorelick náměstek ministra spravedlnosti za Clintonovi vlády, a Phillip Zelikow. Cítila jsme, že od té chvíle to už bylo manipulováno. „Většina lidí z komise si myslela, že by bylo lepší vidět tyto dokumenty na vlastní oči, než je nevidět vůbec.“ „Je to podvod. Absolutně nechutné. Je to důležité. Nemůžeme plnit naše povinnosti, když nemáme přístup ke všem informacím, včetně těch z Bílého domu.“ A jak se vyšetřování blížilo ke konci, prezident, vice prezident a poradce pro národní bezpečnost, stále odmítali veřejné slyšení. Ale jen malé množství Američanů vědělo o skutečném stavu. Až do té doby, neměly slyšení moc pozornosti. Ale to se náhle změnilo. Ve výpovědi před komisí pro 11. Září a v nové knize, která bude zítra publikována, „Proti všem nepřátelům“, nám Clarke řekne co se dělo uvnitř Bílého domu před, během a po 11. Září. „Pozůstalým obětí z 11. Září …vaše vláda vás zklamala …ti kdož vás měli chránit …vás zklamali. a i já vás zklamal. „Pan Clarke je první člověk, který se omluvil rodinám obětí…“ Jeho výpověď rodinám poskytla šanci na zvýšení tlaku na neochotné svědky z Bílého domu. Bushova vláda souhlasila s výpovědí Condoleezzi Rice před komisí… Pro prezidenta Bushe to byl dramatický zvrat. „Nařídil jsem tento druh spolupráce, protože jsem uvážil, že je potřeba vidět celý obraz.“ A dokonce i prezident a vice prezident souhlasili, že se s komisí setkají, ale dohromady. Trvali na tom, že půjdou spolu, neveřejně a ne pod přísahou. „Proč vy a vice prezident trváte na tom, že před komisi půjdete spolu?“ „Protože 9 kom–“ „komise na nás má otázky, proto se s nimi setkáme a já se těším na setkání s nimi a odpovídání na jejich otázky“ „Ptal jsem se na to, proč tam jdete spolu a ne každý zvlášť, což byl jejich požadavek.“ „Protože to je dobrá šance pro nás oba odpovědět na otázky, které na nás komise bude mít… a já se těším až jim na ně budu moci odpovědět, kdo dál?“ „Musíme mít jeden příběh, takže já řeknu část a když to bude špatně on mi pomůže a pudem na další otázku.“ „Chci poděkovat předsedovi a jeho zástupci, že nám dal šanci sdílet náš postoj na různá témata. Měli spoustu dobrých otázek a bylo to, Jsem rád, že jsem to udělal. Jsem rád, že jsem si na to našel čas.“ „Na jakém tématu strávili členové komise nejvíce času?“ „Já vážně, raději nebudu zacházet do detailů.“ „Jsou to prezident a vice prezident Spojených států. Nemysleli by jste si, že budou schopní postavit se a mluvit každý zvlášť? Měli jít pod přísahou a veřejně.“ „Nemyslíte, že by si rodiny zasloužily přepis, aby mohli vidět…?“ „Adame, ptal ses mě na to včera. Dostaneš tu samou odpověď.“ V červnu 2004, komise publikovala Finální zprávu. Výsledek, z části, dvou a půl letého boje za odpovědi. „Dva a půl milionu stránek dokumentů. Vyslechli jsme přes 1200 lidí, včetně expertů a úředníků předešlé a současné vlády.“ „a vytvořili jste opravdu nezávislou zprávu, která ctí památku tisíců lidí, kteří 11. Září zemřely, která ctí památku rodin pozůstalých.“ „Díky za vytvoření zprávy, která bude možná jednou z nejdůležitějších publikací našeho věku.“ „Členové komise pracovali tvrdě a dobře. Myslím si, že mluvím za všechny Američany, když jim děkuji za jejich výbornou práci.“ Čekali jsme až zpráva vyjde, a doufali jsme, já jsem vždy věřila, že dostaneme zprávu, která odpoví na mé otázky. Nicméně, zpráva komise zklamala očekávání mnoha rodin, vyšlo z ní najevo, že 11. Září bylo pouhé „selhání představivosti“. Procento otázek na které byla odpověď bylo velmi malé. Řekl bych, že 30% se jich dotýkalo a 70% ne. Materiál, který byl zveřejněn, byl ten, se kterým neměli na vybranou, protože věděli …co jsme věděli my. Můžete dělat vyšetřování a když chcete nějakou oblast vynechat, prostě se jí nebudete zabývat. Když jim nepoložíte všechny otázky nebo když je nenecháte povědět vám celý příběh, pak prostě můžete napsat zprávu zakládající se na polopravdách. „Jsou lidé, kteří ztratili 11. Září své milované, jako rodiny, které ztratily své chlapce ve Vietnamu? Prostě se přes to nemůžou dostat… Někdy se prostě z lidí stávají křižáci na své výpravě, protože se nemůžou smířit s realitou.“ „Rodiny musí pochopit, že bylo prakticky nemožné jakýmkoliv způsobem útokům zabránit ať by se dělalo cokoliv.“ 11. Září začali média dělat svou práci, ale byla nějakým způsobem sabotována a později úplně zastavena. Informovaly výhradně o vládě a jejich aktivitách. Zpravodajská média, křičíc o jednotlivých faktech, znovu a znovu selhali ve spojení nitek dohromady. Jedna věc ve kterou jsem osobně doufal byl další Woodward & Bernstein(Watergate skandál) s ohledem na 11. Září. Někdo, kdokoliv, kdo by se do toho opřel. Rodiny objevily stránku vytvořenou nezávislým vyšetřovatelem Paulem Thompsonem. Jeho kompletní časová osa 11. Září, inovativní internetová pomůcka pro bádání, dala dohromady 7000 zpráv hlavních médií. Byly to všechny naše pojítka, ale dána krásně dohromady a online… A konečně jste měli schopnost spojit nitky. A pak to podložil zdroji z hlavních médií, takže jste pak pochopili nesrovnalosti v oficiální časové ose. Let 93: Se zřítil v 10:03, ale seismická data říkají 10:06. A mi na to máme odkaz, takže můžete vidět seismická data. „Cele tajemství tajných služeb je, že všechny cenné informace získáte tajně. Když se říká pravda, okolo 80%, 8 a 0, informací, které jsou potřeba je ve veřejně přístupných materiálech…“ Thompsonovi práce si brzy všimla média. Časová osa Paula Thompsona je založená na veřejných dokumentech toho co víme, toho co svět ví o 11. Září. James Ridgeway byl mezi prvními, který na časovou osu upozornil. Víte měla by být brána víc vážně, než komise pro 11. Září, protože je veřejně přístupná. Není tam nic tajného… Když jsem začal s výzkumem všiml jsem si divného fenoménu, spousta explozivních informací, které vyšly najevo, byly pohřbeny. Jako náhodný pozorovatel zpráv, jsem si nikdy takových informací nevšimnul. Kousek důležité informace najdete v novinách a další kousek zase ve zprávách. A když si tyto spíše nejasné zprávy začnete dávat dohromady, skončíte s tim, že máte zcela jiný obraz událostí jakékoliv oblasti vztahující se k 11. Září, čím hlouběji kopete tím je oficiální verze rozdílnější. „je jasné, že to co se událo včera v New Yorku se nedalo předpovědět, neměli jsme žádné specifické informace o…“ Jako většina Američanů, Thompson zpočátku nepochyboval o prvních prohlášeních Bushovi vlády o útocích. Vláda neustále tvrdila, že „nebyly žádné varování“ nebo „specifické hrozby“. „Žádné specifické hrozby?“ /Dick Cheney/ „Ne žádné nebezpečí útoků v USA, což zahrnovalo města a letadla atd.“ „Nebyly žádné známky o kterých vím, které by indikovaly tento druh operace na naší půdě.“ poprvé jsem se začal zajímat o 11. Září v půlce roku 2002, hned po tom co byl zveřejněn známý Bushův PDB(denní zpráva) z 6. srpna. „Prezidentovi bylo v srpnu řečeno, že Usáma bin Ládin plánuje únos letadel v USA.“ „Dane, bylo odhaleno, že Bílý dům nemá v úmyslu tuto zprávu zveřejnit a úředníci se celý den snaží zmírnit škody.“ „Myslím, že nikdo nemohl předpovědět… že použijí letadla jako střely, unesená letadla jako střely.“ „Nikdo ve vládě, přinejmenším v tomto rozsahu nemohl předpovědět, že narazí s letadly do budov.“ S jeho přirozenou zvědavostí, začal Thompson hledat zprávy, které by mohli napovědět, jak si byl Bílý dům vědom toho co se chystá al Qaeda udělat, použít letadla jako zbraně. Rychle shromáždil dostatek příkladů, které by si měl být schopný obstarat každý novinář. Jeden z nejstarších se datuje zpět do roku 1995. Měl krycí jméno Bojinka. Plán teroristů, jak zaútočit na americké cíle s pomocí letadel…. „Ramzi Yousef, který vytvořil bombu, která byla použitá v roce 1993 ve WTC, uprchl na Filipíny, kde policie našla místo kde vyráběl bomby… Yousef znovu uprchl, ale jeho komplic byl zadržen a prozradil hrůzný plán.“ Operace Bojinka, plán jak vyhodit do vzduch několik letadel nad Pacifikem, byl často zmiňován, ale Thompson poznamenal, že většina novinářů zapomněla zmínit druhý aspekt plánu. Jen mezinárodní zpravodajství CNN se dostalo hlouběji pod povrch. „V tajných dokumentech z Filipín, opatřených CNN byl plán jasný: Dostane se na palubu letadla, zmocní se kontroly nad kokpitem a narazí s ním do velitelství CIA. Další cíle: Pentagon a WTC(Světové obchodní centrum). Agenti FBI prověřili letecké školy uvedené ve filipínském dokumentu, ale nenašly žádné důkazy plánovaných útoků.“ Jen NBC uveřejnila šokující přiznání muže údajně vycvičeného bin Ládinem. „Bylo to rok před 11. Zářím, pákistánský Brit svěřil FBI neuvěřitelný příběh: „byl trénován bin Ládinovými lidmi, aby unesl letadlo“ a přiznal se, že teď je v Americe, aby ten útok provedl …“ Kahn byl přijat do al Qaedy v britské mešitě, pak odletěl do Lahore v Pákistánu, kde trénoval v kokpitu Boeingu 767, předtím než byl poslán do USA, kde měl unést letadlo z letiště JFK a narazit s ním do budovy. „Řekl jsem jim před 11. Zářím, více jak rok předem, bude… bude uneseno americké letadlo.“ „Khan tvrdí, že dostal strach. Místo, aby setkal se svým kontaktem, uprchl, prohrál všechny své peníze a ve strachu se vydal a učinil přiznání.“ „Byl jsem v Pákistánu, vím o těch únosech, něco se děje.“ „Zprávy NBC se dozvěděly, že Khan podstoupil ne jeden, ale dva testy na polygrafu. Bývalý vyšetřovatel FBI řekl, že agenti z Newarku mu věřili, ale z velitelství přišla zpráva, doslova, Vraťte ho zpět do Londýna a zapomeňte na něj.“ Přístup k této exkluzivní nahrávce NBC je nyní omezen. Červenec 2001, dle pořadu 60 minut, obdržela Egyptská tajná služba zprávu, že 20 lidí al Qaedy proniklo do USA a 4 z nich trénovali na Cessnách… „Teď k Egypťanům, piloti malých letadel, to neznělo tak znepokojivě, ale přesto tu informaci předali CIA a očekávali, že si Washington vyžádá více informací. Ale tento požadavek nikdy nepřišel. Ve skutečnosti dal Thompson dohromady příklady 14 různých států, které USA před 11. Zářím varovaly. Jeden příběh mohl být na první stránce a další až na dvanácté. A jak jsem zjistil, příběh, který byl na dvanácté stránce byl většinou mnohem důležitější, než ten na první. Březen. Italská tajná služba informovala USA na základě odposlouchávání buňky al Qaedy v Miláně. LA Times a Washingtom Post uvedly, že nahrávky varovaly před bratry, kteří chystali v USA masivní útok pomocí letadel. Srpen. Dle marockých a francouzských novin, agent tajné služby uvedl, že „bin Ládinovi muži připravovali operaci obrovských rozměrů, v New Yorku v létě nebo na podzim 2001.“ Tento agent byl povolán do USA, aby předal informace osobně. Srpen. Británie 3x varovala USA o útoku al Qaedy. V poslední varování se mluvilo o několika unesených letadlech. Podle britského Sunday Herald, byly varování ihned přednesena prezidentu Bushovi. Není známo kolik takových varování, oznámených, ale pohřbených na zadních stranách, se dostalo až do Bílého domu. Ale o jedné analýze hrozby útoku je známo, že dosáhla přímo až k prezidentu Bushovi: Je známá jako prezidentův denní brífink „PDB“ z 6. Srpna. Bushova vláda to držela před veřejností v tajnosti několik měsíců, než to bylo zveřejněno ve zprávách CBS v květnu 2002. Bílý dům přešel do defenzívy. Všechny zprávy o únosech, byly tradiční únosy. Vezmete letadlo… lidi se začnou bát, že ho možná vyhodíte do vzduchu. „Chtěl bych se zeptat na PDB z 6. Srpna… Zmínil jste, že…“ O dva roky později prezident Bush zodpověděl otázky, co ho vedlo k tomu vyžádat si PDB z 6.Srpna. „Umm, Ede, požádal jsem o něj a důvod byl takový, že jsme dostaly hodně zpráv o nebezpečí…“ eee gheee (Blablabla-Gigi D´Agostino:) ) od tajných služeb ze zámoří. A tak sem hegeeheee… část souvisela se zasedáním G8 v Ženevě, které jsem se účastnil.“ /G8/ „Osm nejmocnějších lídrů světa se sešlo, aby prodiskutovali globální problémy, a přes nebezpečí násilí, musí držet svět pohromadě. Těsně před summitem G8 CNN.com uvedlo, že „hlava ruské bezpečnostní služby“ varovala o spiknutí teroristů Osami bin Ládina na zavraždění George W. Bushe.“ LA Times uvedly, že američtí politici byli varováni před létáním komerčními lety. „Italská vláda se bojí teroristů stejně jako protestantů, proto byly na letišti připraveny protiletecké baterie…“ Účastnila se Condoleezza Rice. Prezident Bush, Ari Fleischer, Karl Rove, rodina prezidenta Bushe. „Chystali se spát na lodi, takže je nemohlo zasáhnout letadlo.“ „Toto plovoucí středisko se stalo jejich domovem na tři dny, bylo to důležité pro jejich bezpečí.“ Bylo-li PDB z 6. Srpna ovlivněno nebezpečím ze vzduchu v Ženevě, pak jasně prezident Bush, jeho mluvčí Ari Fleischer a jeho národní poradce pro bezpečnost Condi Riceová věděli víc o nebezpečí letadel, ale média si toho nevšimla. Máte informace o simultánních únosech… „Žádné specifické nebezpečí.“ …letadla použité jako zbraně… „Nemyslím si, že někdo mohl předpovědět…“ …konkrétní cíle, zmiňující se o Pentagonu, WTC. „Nikdo v mojí a ani bývalé vládě nemohl předvídat, letadla narážející do budov…“ Dr. Rice, stoupla by jste si a zvedla svou pravou ruku. Přísaháte, že budete mluvit pravdu a nic než pravdu? Přísahám. V dubnu 2004 veřejný tlak konečně přinutil Bílý dům dovolit Dr. Riceové, aby byla vyslechnuta komisí a zodpověděla otázky o PDB a povaze varování, které vláda obdržela. Varování, které jsme obdrželi na jaře a v létě 2001, nebyly specifické co se týká času, místa a druhu útoku. Téměř všechny zprávy se soustředily na aktivitu al Qaedy mimo USA. To bylo v přímém rozporu dobře zdokumentovaných varování v Thompsonově časové přímce. „Co se v PDB z 6. Srpna říkalo, a možná bych vám to měla přečíst…“ „Byli by jsme rádi, kdyby bylo celé odtajněno.“ Když vypovídala, jen Ben Veniste se doopravdy snažil přijít tomu na kloub. „Řekla jste prezidentovi před 6. Srpnem o existenci buňek al Qaedy v USA?“ „Zaprvé, nechte mě to ujasnit—“ „Mohla by jste odpovědět na otázku, protože nemáme moc času.“ „Já to chápu, ale je důležité, je důležité také—“ Nebylo to jako u soudu. Nemohli jste ty lidi podusit, dokud vám nedaly odpověď. „Opravdu si to nepamatuji, jestli jsem o tom s prezidentem mluvila.“ „Nechte mě pokračovat, jestli mohu.“ A co 6. Srpen? Co bylo ve zprávě ze 6. Srpna? A pak začala mlžit… „Byla to stará informace, založená na staré zprávě, žádné nové nebezpečí a nemluvilo se v ní o možných útocích uvnitř USA.“ A co bylo v titulku zprávy?! „Věřím, že tam bylo „bil Ládin rozhodnut zaútočit uvnitř USA“.“ PDB… O dva týdny později, Bílý dům konečně odtajnil PDB. Je tam spousta příkladů tuzemských hrozeb. „Bin Ládin řekl, že se chce pomstít Washingtonu.“ „víte, bin Ládin…chtěl využít agenty, kteří by pronikly do USA a provedly útoky…“ „…Abu Zubayduh plánoval svůj vlastní útok.“ „Informace FBI z té doby indikují vzorce podezřelých aktivit v naší zemi, byly shodné s přípravami únosů nebo dalších typů útoků, včetně nedávného sledování federálních budov v New Yorku.“ To je přítomný čas a na domácí půdě. Ari Fleische vystoupil ihned po 11. Září a řekl, že „nebyly žádná varování“. Koukala jsem na něj, jak mi řekl, že „nebyly žádná varování“. Chci vědět proč se k tomu nikdo nevrátí a ať řekne „co tím myslel?“ „Howard Dean v poslední době nahlas říká, že jste věděli o 11. Září předem.“ Jo. Je čas pro politiku a však víte. eeeee eegeeeheeee (… a tenhle debil má zbraně hromadného ničení -v originále 🙂 Je prostě čas pro politiku a já huh… je to absurdní obvinění. „Tisk to uvedl jednou tady a pak zas tam, ale prostě si to nedali dohromady a řekli Bože, kolik varování jste dostali? Z kolika stran k vám ty informace přišli? A proč se všemi těmi varováními nic nedělalo?“ „Proč ministr spravedlnosti létal jen soukromými letadly?“ „Ministerstvo spravedlnosti citovalo zprávu FBI „odhad nebezpečí“, a řeklo, že Ashcroftovi bylo doporučeno, aby létal soukromými letadly po zbytek jeho funkce.“ A noc před útoky mohl prezident spát klidně, vědíc, že na střechu, kde spal byly umístěny protiletecké střely— v tu dobu ne moc typické bezpečnostní opatření. Tu samou noc, cituji: „bylo obdrženo mimořádně urgentní varování…“ což způsobilo, že někteří důstojníci Pentagonu zrušily své lety na ráno 11.“ „Proč tyto informace nebyly poskytnuty 266 lidem, kteří zemřely na palubách 4 unesených letadel? Z toho se mohlo ve Washingtonu stát žhavé téma.“ Ale to se nikdy nestalo. „Slíbili jsme, že o tom nebudeme mluvit během kampaně, aby se pak zprávě dostalo větší pozornosti kongresu, no a teď už je po kampani a tudíž i po slibu.“ Pane prezidente, vy jste věděl, že jsou ve Spojených státech, byl jste varován CIA, věděl jste to v červenci. Znovu vám to zopakovaly v srpnu, že to je velká hrozba. Neudělal jste nic, aby jste zabezpečil naše hranice, neudělal jste nic, aby jste zabezpečil naše letiště, nezapojil jste místná bezpečnostní složky, nezburcoval jste imigrační a konzuláty a nevaroval jste americký lid. Co jste dělal? Dle toho co jsme zatím viděli, nic… Vláda nejdříve tvrdila „nebyla žádná varování“. Ale byla. Pak Bílý dům trval na tom, že nebyla specifická o tom …kde, …kdy …nebo jak. Rodiny pozůstalých a Časová osa si spojili nitky tam, kde to média nedokázala. Varování bylo mnoho, hodně z nich detailních, některá naléhavá. A přesto, ti zodpovědní, minimálně a nebo vůbec nereagovali, s výjimkou jejich vlastní ochrany. „Kdyby byla veřejnost lépe informována v létě 2001, „byla by zachráněna spousta životů. Útokům by se možná nedalo zabránit, „ale životy být zachráněny mohly. Můj muž byl Věži č.2.“ „Kdyby věděl, že to byl teroristický útok, v budově by nezůstával.“ Řekli jim, že v budově je bezpečno, ať zůstanou u svých stolů, možná by odešli? Možná ti co si mysleli, že první útok bylo neovladatelné letadlo, by přemýšleli jinak a jinak se zachovali? Ale opět nám nebyly dány informace, aby jsme se mohli rozhodnout sami. I když na každém kanále hořela první Věž, nikdo z Federální vlády, kdo v létě obdržel varování, nezavolal New York a nepřikázal evakuaci Věže č.2. Nikdo nerozkázal stíhačkám, aby něco podnikly se zbylými unesenými letadly. Nikdo nezareagoval adekvátně situaci. „Bylo řečeno, že tajné služby se nesmí nikdy mýlit, ale teroristům stačí mít štěstí jen jednou. Toto vysvětlení devastujících útoků z 11. Září, bylo zdánlivě jednoduché, ale od základu špatné. Protože 9/11 neměli teroristé štěstí jen jednou. Měli štěstí pořád a pořád dokola. „Když vidíte opakující se vzor porušených nařízení, porušených zákonů, špatné komunikace, „to už nemůžete nazývat štěstím.“ Když nebudeme vyžadovat zodpovědnost zúčastněných za to, že nedělali svou práci, řádně, jak můžeme očekávat, že teroristi nebudou mít zase štěstí?“ „Pane předsedo, prezident Spojených států.“ „11. Září nepřátelé svobody zaútočili na naši zem. A dnes večer, Spojené státy mají následující požadavky na Taliban. Předejte Spojeným státům všechny vůdce al Qaedy, kteří se skrývají ve vaší zemi.“ Taliban musí jednat a to okamžitě. Předají teroristy nebo budou sdílet jejich osud.“ „Máme živé záběry z Kábulu.“ „…americké pozemní síly, v tuto hodinu, pronikají do Afghánistánu.“ „Mazir-e-Sharif byl obsazen…“ „Dosáhli jsme předměstí Kábulu.“ „Jeden z vyšších důstojníků bin Ládina byl zabit.“ „jedna z nechvalně známých jeskyní al Qaedy. Spousta místa na schování se před americkými bombami.“ „…stálá vojenská aktivita ve White Mountains…“ „Přes zničující porážku al Qaedy v Tora Bora, nikdo neví kde hledat Usámu bin Ládina.“ „Toto jsou zbytky Tora Bora. Zbytek afgánských válečníků odjel domů. Jeskyně Tora Bora jsou dobyty. Úkryt teroristů je jen díra v zemi.“ „Významný prozatímní vůdce osvobozeného Afghánistánu, Chariman Hamid Karzai.“ Jasné vítězství Američanů v Afghánistánu se Paulu Thompsonovi nezdálo až tak jasné. Válka skončila hodně rychle, ale na konci, Američani zabili nebo zajmuli jen jednu osobu z al Qaedy a nikoho z Talibanu. „Fakt je, že nemáme žádnou vysoce postavenou osobu al Qaedy nebo Talibanu. 1 nebo 2 nevýznamné.“ Jeho chápání chování vlády před 9/11 se kompletně změnilo, tak se Thompson rozhodl, že udělá to samé s Afghánistánem. „Tisk se nikdy pořádně nepodíval na to, jak to, že se podařilo uprchnout tolika důležitým lidem. Nicméně, když si spojíte dohromady několik různých zpráv, začnete chápat o co tu jde.“ Začátek listopadu. London Times uvedly, že všichni bin Ládinovi blízcí poradci uprchli v nočním konvoji z hlavního města Kábulu. Svědci říkali, že nechápou proč nebyli zabiti noc před tím, „protože konvoj měl přinejmenším tisíc aut a náklaďáků. …pro americké piloty muselo být jednoduché vidět jejich světla.“ Bin Ládin se ke konvoji připojil 10. v Jalalabadu. Výzvědný důstojník řekl novinám Knight-Ridder, „Bylo jasné, že toto bude úniková oblast do Pákistánu. Byli jsme ohromeni, že se na to nikdo nepřipravil.“ 14. Listopadu Severní aliance dobyla Jalalabad. Tu noc, znovu uprchlo 1000 bojovníků v konvoji několika stovek aut. — tentokrát s bin Ládinem — jeli několik hodin do pevnosti Tora Bora. Američani bombardovali blízké jalalabadské letiště, ale na konvoj očividně nezaútočili. 15. Listopad, v komplexu jeskyň Tora Bora je nyní obklíčeno přibližně 1600 bin Ládinových bojovníků. Nejdůležitější bitva války začala. „Americká letadel monitorují horské stezky a speciální jednotky spolupracují s Pákistánci na blokování možných únikových cest.“ Zatímco existovaly dvě hlavní únikové cesty, Newsweek informoval, že byla bombardována jen jedna. Toho využily stovky členů al Qaedy a Talibanu, včetně nejvyšších důstojníků. Svědci řekli britskému The Daily Telegraph, že byli šokovaní, že Američané obklíčili Tora Bora jen ze tří stran. Bin Ládin odešel z komplexu Tora Bora do Pákistánu spolu s několika oddanými stoupenci. Jasně, že jdeme po Sadámovi… Teda bin Ládinovi, je odříznutý. V srpnu 2005 byla zveřejněna informace, která Thompsonovi doplnila skládanku. V exkluzivním interview pro Newsweek, promluvil velitel CIA, Gary Berntsen, který velel u Tora Bora během invaze. Popsal, že jeho důstojníci sledovali bin Ládina až do Tora Bora. Berntsen chtěl svůj příběh a svou knihu zveřejnit za každou cenu, proto odešel od CIA dva roky před důchodem, aby se tak vůbec mohlo stát. V čase rozhovoru musel mluvit skrze svého advokáta, než dá CIA svolení k publikaci. „V určité chvíli, měli, dle mého chápání, „jasné informace“ o přesné poloze bil Ládina v Tora Bora. „Nemůžu jít do detailů o zdrojích a způsobu získání těchto informací, protože jsou stále tajné.“ „Nicméně jsme měli Ládina doslova zahnaného do kouta v Tora Bora a z nějakého důvodu jsme neudělali to co bylo potřeba, aby jsme zajistili, aby neuprchl.“ „…Cílem nikdy nebylo dostat bin Ládina. Určitě by to bylo žádoucí. Nedávno jsem četl zajímavou úvahu jednoho analytika,v které se tvrdilo, že nemusíte jít po nejvyšších lidech této organizace. Mnohem efektivnější by bylo jít po prostřednících, protože jsou obtížněji nahraditelní.“ Ke konci války, když všichni sledovali Tora Bora, zpravodajská média prošvihla další významnou událost: Opět uniklo tisíce lidí Talibanu a al Qaedy, aniž by na ně Američané vystřelili, tentokrát z města na severu, Kunduzu. A znovu jim bylo dovoleno uprchnout. „Měli jsme nepřítele obklíčeného. Bylo tam, možná 8000 nepřátelských jednotek. „Měli tam to nejlepší z al Qaedy.“ Novinář Seymour Hersh později tuto zprávu zveřejnil v magazínu New Yorker, což TV zpravodajství zmínilo jen stručnou zprávou. „a z ničeho nic, jednu noc kolem díkůvzdání uprostřed bitvy, byl vytvořen letecký koridor mezi Kunduzem a severním Pákistánem a v noci tím koridorem létaly pákistánská podpůrná letadla…“ „Bylo to řádně organizované, ozbrojenci čekali na letišti, až pro ně přiletí letadlo a odletí s nimi. Bylo jich tam až 4 nebo 5 tisíc. Nebyla to jen al Qaeda, ale možná i bin Ládinovy příbuzní a ti byli také evakuováni.“ „Muselo to být s požehnáním Musharrafa, ne?“ „Přesně, ale i Spojených států.“ „Řeknu vám, že to muselo být umožněno z úrovně Donalda Rumsfelda, prostě muselo.“ „To co popisujeme muselo být Američany zaznamenáno… Dobře, jedno nebo dvě asi ne, ale letecký most těchto rozměrů musel být zaznamenán.“ „Právě teď je to nejkontrolovanější část planety. Pokud se tam něco dělo, Američani o tom museli vědět, bez debat.“ „Žádné letadlo nemohlo letět z Kunduzu do Pákistánu, aniž by bylo sestřeleno, teda pokud by jsme ho nechali. A my jsme je nechali, myslím, že není jiného vysvětlení.“ „můj názor je… musela tam být nějaká dohoda, mezi vládou Pákistánu a USA.“ Zaujatý Thompson se začal věnovat Pákistánu. Jeho časová osa uvádí, že bin Ládin byl naposledy viděn v Pákistánu, potom co uprchl z Tora Bora. Ale díky důkladnému pátrání CBS, se dozvěděl, že bin Ládin byl v Pákistánu i před 9/11. „Bin Ládin byl srdečně přijat do vojenské nemocnice v Rawapendi na dialýzu ledvin. Armáda ho chránila, říká zaměstnanec nemocnice, který se přeje zůstat v utajení. Tvrdil, že se o něj starali se vší péčí a úctou.“ Nebudeme dělat rozdíl mezi teroristy a těmi, kteří jim pomáhali. K lepšímu pochopení bin Ládina a Pákistánu, Thompson sledoval stopu časové osy, která začala tajnými operacemi Pákistánu v Rusko-Afgánské válce před 20ti lety. V roce 1979, uprostřed Studené války, Sovětský svaz podnikl invazi do Afghánistánu.. Skrze 80. léta, Rusové bojovali s mujahadíny, skupinou bojovníku, ke které patřil také bin Ládin. Majahadeeni byli podporováni CIA, která doufala, že Rusové povedou drahou válku podobnou Vietnamu. Raději než přímou podporou, CIA tajně směřovala peníze skrze Pákistánskou tajnou službu, ISI. Washington Post uvedl několik jasných faktů konfliktu. Napomohli vytvoření bin Ládina a základů al Qaedy během ruské okupace Afghánistánu, když americká CIA a tajné služby Pákistánu a Saudské Arábie… …vytvořily tuto skupinu lidí, která bojovala s Rusy, v Afghánistánu.. Miliardy dolarů od CIA a Saudů, šly skrze ISI na podporu války. Strategie fungovala a Rusové byli poraženi. „Taliban, nejspíše stvořený pákistánskou ISI. Experti tím vysvětlují rychlé vítězství Talibanu.“ Povzbuzení vítězstvím a přílivem zbraní a peněz, ISI pomohla dosadit Taliban a prohloubit jejich vazby na bin Ládina a jeho teroristickou síť. Proto není rozdílu mezi tréninkovým táborem ISI a táborem al Qaedy. Měli jste lidi pracující pro al Qaedu a ty šli na jejich misi. A pak jste měli jiné pracující pro ISI a ty šli na misi do Kašmíru. Thompson se zajímal jestli se ISI podílela na terorismu, včetně útoků z 9/11. „Uh. Uhh.. Dáme šanci pákistánské vládě, aby spolupracovala …zatímco… hledáme lidi, kteří spáchaly tento neuvěřitelný, opovrženíhodný čin proti Americe.“ „…Pákistánská vláda slíbila, že bude plně spolupracovat…“ Pár dní po útocích, byl Pákistán vyhlášen hlavním spojencem v nové Válce proti teroru. Bílý dům vypadal, že si je jistý, že za útoky je jen al Qaeda. „Zveřejníte zprávu vlády, které dokážou, že on a jeho organizace stojí za útoky a uklidní lidi?“ „Pracujeme tvrdě, aby jsme dali dohromady všechny informace. Informace tajných a pořádkových služeb, myslím si, že blízké době budeme moci zveřejnit dokument, který jasně ukáže důkazy, které proti němu máme.“ „Ne, já si myslím, že to byl nesprávný výklad slov pana ministra, která použil v Nedělní show… Nejsem si vědom toho ,že by někdo řekl „vládní zpráva“ a pan ministr včera neřekl nic o vládní zprávě.“ „víte, mluvíte o akcích v jiných částech světa a jistě chcete podporu co nejvíce lidí, jak jen to je možné… víte, zdá se mi, že všechny žádáte, aby vám slepě věřily…“ Myslím tím, že logika napovídá, že to nemohli zvládnout sami. Byl to důmyslný plán. Bin Ládin a jeho skupina to nemohli udělat sami. Ale kdo mohl? Měli by jsme se zaměřit na roli Pákistánu. Ale 1. Října, FBI objevila důkazy pojící údajné únosce a al Qaedu tak, že sledovali pohyb peněz, které skončily na Floridě u Mohameda Atty. „Údajný únosce Mahamed Atta obdržel peníze převodem z Pákistánu a pak je distribuoval pomocí peněžních poukázek koupených na Floridě. Vyšší důstojník pořádkových služeb řekl CNN, že muž, který Attovi peníze poslal, byl Omar Saeed Sheikh…“ „Údajně kontroloval některé aspekty finančních transakcí sítě al Qaedy.“ „Dříve výborný student Londýnské školy Ekonomie, narozen v Británii, syn pákistánských rodičů mluví 5 jazyky.“ Zpráva se objevila ve všech velkých novinách. Když byl identifikován údajný hlavní finančník al Qaedy, zdálo se, že USA konečně měly svůj důkaz o vině al Qaedy. Americká Válka proti teroru se konečně mohla pohnout. Ale to co většina zpráv o Omaru Saeed Sheikhovi zapomněla uvést, že když skončil ve škole v Londýně, a dle všeho se přidal k al Qaedě, se také přidal k… ISI. „Důstojník A. K. Jain, který ho zatkl tvrdí, že Omar Sheikh připustil, že byl podporován pákistánskou tajnou službou ISI. Řekl mi to… „Přiznal se vám?“ „Oh…ano…ano“ A po jeho propuštění, bylo jasné, že mu byla poskytnuta ochrana a útočiště v Pákistánu, s přímou podporou, vědomím a účastí pákistánské tajné služby.“ Jen dva dny po invazi do Afghánistánu, Times of India uvedly, že FBI získala „věrohodné informace“, že 100 000 dolarů bylo posláno Mohammadu Attovi pokladníkem Omarem Saeedem Sheikhem na rozkaz… šéfa ISI, Lt. Gen. Mahmoodem Ahmedem. Kdyby to byla hlava irácké tajné služby myslíte, že by jsme o tom slyšely? „Musíte pochopit, že Lt. Gen. Mahmood Ahmed byl hlavní hráč.“ William Pepper je mezinárodní právník a konzultant pákistánské vlády. „Indická tajná služba na to přišla. A pak se to dozvěděly Times of India. Poté se do toho vložila FBI, protože se díky indickému vyšetřování tato informace rozšířila.“ Ačkoliv nikdy nebyla zveřejněna, indická tajná služba tvrdila, že FBI ji potvrdila, a brzy se dostala do každých indických novin. V Americe se o tomto příběhu zmínily jen letmo menší noviny. Zpráva byla uvedena jen na internetových stránkách Wall St. Journal. Měla roztomilý název(Naši přátelé v Pákistánu) a obsahovala tuto explozivní informaci. Poté co o tom napsaly Times of India, pokladník Omar Saeed Sheikh už nebyl tak zjevným důkazem, že za tím stála jen al Qaeda. Místo toho, Saeed Sheikh, konající na rozkaz ISI, spíše ukazoval na Pákistán. „A okamžitě se zněj stala nežádoucí osoba a pak jsme se ještě doslechli o dalších lidech, kteří se podíleli na financování.“ Během dalších několika měsíců začaly oficiální místa mást média různými novými jmény, které zněly podobně Omaru Saeedu Sheikhovi. Ne je to tenhle chlápek. Ne tenhle. Začaly to měnit tak rychle, že bylo těžké to sledovat. Rok po 9/11 to Newsweek uzavřel tím, že hlavní finančník je „totální záhada“. Komise pro 9/11 řekla, že otázka toho, kdo ty útoky financoval není až tak důležitá. Já si myslím, že to bylo mlžení a matení toho, že peníze ve skutečnosti šli k únoscům od ISI. „Kdyby jsme doopravdy šli po lidech, kteří financovaly al Qaedu, neměli by jsme bombardovat Pákistán?“ Seymour Hersch říká, „Měli jsme jít raději do Pákistánu nebo Iráku, aby jsme porazili terorismus? Řekl bych, kdyby jste se mě na ti zeptali, řekl bych…. Bez debat, zapomeňte na Irák a soustřeďme se na Pákistán.“ „Není důvod, aby vláda nadále kryla takzvané spojence, kteří přímo či nepřímo podporují teroristy, kteří zabíjejí Američany..“ „Myslíte si, že někdy bude známé o kterých zemích tu mluvíte?“ „Myslím si, že až ty informace budou přidány do archivů. Ale to je až za 20-30 let a mi to potřebujeme vědět už nyní, protože jsou relevantní k hrozbám ,kterým teď lidé USA čelí.“ Ale příběh prošel dalším nečekaným obratem. Několik hlavních zdrojů médií uvedlo, že pákistánský šéf ISI byl ve Washingtonu na ojedinělé návštěvě během týdne okolo 11. Září. „Jste si vědoma zpráv, že šéf ISI byl ve Washingtonu 11. Září, a 10. Září bylo z Pákistánu přesunuto 100 000 dolarů místním skupinám? A když byl tady, setkal se s vámi nebo s někým z vlády?“ „Tu zprávu jsem neviděla a určitě se nesetkal se mnou.“ L.A. Weekly uvedly, že ještě na večer 11. Září(9/11), začali Američani vyjednávat podmínky U.S.-Pákistánské spolupráce se šéfem ISI Mahmoodem Ahmedem, tím samým mužem, který údajně rozkázal převést peníze Mohammedu Attovi. Jednání probíhala ještě několik dní, předtím, než se 14. Září vrátil zpět do Pákistánu Ale agent v utajení Randy Glass říká, že může dokázat, že Američani věděli o roli ISI v 9/11 a rozhodli se s nimi spolupracovat Toto odhalení bylo v dalším přehlédnutém příběhu…tento…byl uvedený v Dateline NBC. Agent Randy Glass se kousek po kousku infiltroval mezi teroristy nakupující zbraně… Bývalý podfukář Glass byl součástí operace vlády zvané Diamondback z roku 1999, dva a půl roku vyšetřování FBI a Úřadu pro alkohol, tabák a zbraně. „22. Července 1999, Glass odletěl do New Yorku na setkání v populárním Tribeca Grill. Byl to oběd pro čtyři. Glass, jeho původní kontakt Diaa Mohsen, obchodník z Jersey City Mike Malick a tajemný muž, R.G. Abbas.“ „Víte kdo mu poskytl peníze?“ „Kdo?“ „Usáma bin Ládin.“ „Glass měl vysílačku. Mezi hosty byli agenti z protiteroristické jednotky FBI.“ „V podstatě mi řekl, že by chtěli nakoupit velké množství sofistikovaných zbraňových systémů.“ „A koho Abbas zastupoval?“ „Abbas mi byl prezentován jako agent ISI.“ Očekávání byla veliká protože jestli Abbas mluvil pravdu, Randy Glass a federálové měli překazit ilegální obchod se zbraněmi s operativcem pákistánské ISI napojeným na teroristy.“ Příběh Randyho Glasse se moc neuchytil. Když se lidí zeptáte: „Slyšeli jste o tom? Slyšeli jste a Randim Glassovi“… Nikdo z nich o tom neslyšel. Možná, že ten příběh nedokázal podnítit lidskou imaginaci, protože nejdramatičtější odhalení skončila na zemi střižny Dateline. Agent FBI Steve Bernowski mi vyhrožoval, že jestli o tom budu mluvit budu obviněn z maření vyšetřování… O dva měsíce později, to zveřejnil The Palm Beach Post. Během naší konverzace Po obědě jsme vyšli ven… ukázal směrem na Světové obchodní centrum a řekl, „Ty věže půjdou dolů“. Neříkám, že Pákistán je „řešením“ 11. Září, protože jím není. Pákistán je jedna malá část velice komplikovaného celku… Otázka co mě zajímá je, kdo další spolupracoval s al Qaedou? Byla použita jako něčí nástroj, stejně jako byli použiti mujahadeeni v 80tých letech americkou vládou? V srpnu 2004, potom co komise pro 11. Září zklamala svou zprávou tolik rodin, časová linka Paula Thompsona byla vydána jako kniha u vydavatelství HarperCollins. Opakující se témata jeho časové osy jsou jasná: Žádná odpovědnost, málo odpovědí a mnoho minutých vodítek. Sponzor útoků by měl být konfrontován, „jestli je mezi vládou Pákistánu a vládou USA nějaká dohoda.“ Muži označení jako organizátoři uprchli. Prakticky nikoho jsme nezajmuli, jednoho nebo dva. Bezvýznamné. A vládní úředníci, kteří ignorovali varování před 9/11 —jsou stále na svých místech. „Nepamatuji se, že by nám říkali, že buňky al Qaedy jsou něco, s čím by jsme měli něco dělat.“ Navzdory rokům vyšetřování a snahy rodin pozůstalých a ostatních, „oficiální verze“ toho co se stalo 11. Září se změnila jen málo. Co je demokracie? Vláda lidu. Je to jednoduchá rovnice, OK. Největší částí demokracie jsou média. Měly by činit odpovědné odpovědnými. Víte, je nemožné, aby občan věděl všechno o všem, protože to zabere tisíce hodin bádání, aby jste byl informován natolik, aby jste mohl pokládat ty správné otázky. Proto potřebujeme média, protože tam někde musí být někdo kdo si spojí nitky. A to zatím nemáme. Myslím, že zpravodajství se od 9/11 drasticky změnilo… Rebecca Abrahams, hlavní editor ABC News: Ve zpravodajství je teď více o obezřetnosti jakým způsobem budeme o události mluvit… Pro ty, kteří raději brouzdají internetem, než sledují zpravodajské kanály, se začalo mluvit o prezidentu Bushovi a jeho chování ve floridské škole, týdny po útocích. Ale většina Američanů o tom nevěděla… Tím, že se jí vyhýbaly, trvalo tři roky, než se nahrávka objevila na zpravodajských kanálech, při výročích útoků. „ABC New s vámi budou celý den, budou vás informovat o událostech dne a začneme s vzpomínkou…“ Vypadalo to, že se nevyhnou otázce prezidentovi nedostatečné reakce. „Prezident sekundu nebo dvě přemýšlel, že odejde z místnosti, ale nechtěl vystrašit děti.“ „Místo toho, se odmlčel, poděkoval dětem a zamířil do prázdné vedlejší třídy.“ Konečně, do prázdna vytvořeného zpravodajskými médii přišel filmař Michael Moore, s jeho úspěšným filmem „Fahrenheit 9/11“. Ostře kritický k vládě, film vyvolal kontroverzi a vášnivé útoky na Moora samotného, včetně přímého přenosu Republikánského národního sněmu. „Prosím mí přátelé, on určitě NENÍ zákeřný filmař.“ Michael Moore Proč to muselo zůstat na McCainovo „zákeřném filmařovi“, aby se o těchto otázkách dozvěděla americká veřejnost? Fahrenheit 911 byl hodně založen na našich reportážích pro BBC a mé knize… ABC News mají volný přístup ke všemu co děláme v televizi BBC. Říkáme jim jděte do toho, udělejte reportáž. Udělejte jí. Nelíbí se vám, jak to udělal Michael Moore? Myslíte, že je příliš polemický nebo zaujatý? Dobře. Udělej nějakou pořádnou reportáž kámo!“ Každý den děláme co můžeme, aby se ven dostaly nějaké informace. Můžete něco natočit, ale stejně se to neodvysílá. Přijde někdo z vedení a udělá rozhodnutí za šéfredaktora. To nejsou novináři. S rostoucím nesouhlasem v Americe po 9/11, nebyly položeny ty nejtvrdší otázky a ještě méně jich bylo zodpovězeno. „V Jižní Africe byly časy, kdy vám kolem krku dali hořící pneumatiky, když nesouhlasili s tím co děláte. A podobné je to tady. Strach z toho, že vám udělají to samé, kvůli nedostatku patriotismu. Teď je to strach, co zabraňuje novinářům klást ty nejtvrdší z nejtvrdších otázek. Tak se tu a tam objevují informace, ale stane se to, že nikdo nechce horkou bramboru. Máme dostatek informací. Kdyby jsme to mohli dát dohromady a dostat to do Washington Post jako 10ti denní sérii zpráv, lidé by se asi hodně divili. Různá fakta jsou známá už hodně dlouho. Myslím si, že efekt na americký lid ztratil účinnost. Tisk by měl dělat lepší práci ve zveřejňování těchto „nesrovnalostí“, dát jednu nesrovnalost vedle druhé… ve shrnující reportáži. Ale tohle není práce zpravodajství. Je to práce úvodníků a politiků a dalších, aby dělali taková rozhodnutí — veřejnosti samotné, příbuzných obětí z 9/11 — aby dělali takové výroky. Všechno co můžeme v našich reportážích dělat, je uvádění fakt. A to děláme, v tu dobu jsme o tom informovali… z našich reportáží věděli co se stalo. Toto je skandál obřích rozměrů. Z Watergate to dělá nepodstatnou záležitost. Nezájem lidí zprava i zleva je podezřelý. Zdá se, že nikdo nechce odhalit pravdu a následovat stopy kamkoliv můžou vést, protože myslím, že povedou na velice vysoká místa. Možná jsme se neměli ptát jaká byla role Nixona ve skandálu Watergate. Možná jsme to měli přijmout. Možná jsme měli přijmout to, že prezident Clinton nikdy s „tou ženou“ slečnou Lewinskou neměl sex. Takže jen proto, že to je oficiální příběh, to neznamená, že nemůžeme pátrat dál jestli je pravdivý. Ano lhali, všichni lhali, je jedno jestli vědomě nebo nevědomě, stalo se to. Teď se potřebujeme zaměřit na to… proč lhali a jaký byl výsledek těch lží… Nemůžeme mít tyhle války, změnit způsob našeho života, to celé založeno na nesprávném pochopení toho co se stalo 9/11. Musíme se přes ten mýtus přenést a pak se dostaneme k pravdě. Musíme to vědět. Prostě musíme. 9/11 bylo největší „neptejte se, nemluvte“… Kdyby nebylo rodin, neměli by jsme nic. A to je děsivé. Musíme se z této tragédie poučit a udělat to nejlepší s našimi životy s naší zemí a donutit lidi, kteří nás měly chránit, aby dělaly ty správné věci. Jediné co chci je, aby se moje děti cítily bezpečně. Měla jsem se víc zajímat o to kdo je ve vládě. Chtěla jsem pravdu a napravit to co bylo špatně. To co máme na konci cesty, jsou nezodpovězené otázky, žádná odpovědnost a já jsem promrhala 4 roky svého života snažíc se, aby se už nikdy nic podobného nestalo. Ještě mě nechte něco říct o mém synovi… Na zdi jeho pokoje je napsáno: „Ve Vědění je Síla“ Dělám to z jednoho jediného důvodu: pokračování jeho odkazu. Jsem na Američany naštvaný. Jsem tak naštvanej na svou vládu, která to celé kryje. John Gerard Caughlin, Timothy J. Caughlin, Anne Marie Cramer, Christopher Seton Cramer, A můj starší bratr Wade Brian Green, chybíte nám, milujeme vás a navždy budete v našich srdcích.