Konec Ameriky

The End of America - USA, 2008, 74 min - anglické znění s českými titulky

Film založený na bestselleru Naomi Wolf „The End of America“ rozebírá deset kroků, kterými si země procházejí, když se postupně začínají stávat fašistickým státem. Jde zejména o nalezení vnitřního, nebo vnějšího nepřítele, vytvoření tajných věznic, polovojenských jednotek nezodpovídajících-se občanům. Dále zpracování systému dohledu na domácí obyvatelstvo, infiltrace, zastrašování a obtěžování občanských spolků a organizací, bezdůvodné a opakované zadržování bezúhonných občanů, zaměření klíčových osobností a vytvoření jejich seznamu, kontrolu tisku, označení odpůrců vládnoucí politické strany za zrádce, omezeni vlády zákona a postavení sebe nad zákon. Vše názorně předvedeno na historických příkladech a jejich analogiích ze současné reality.

Tento film byl natočen jako naléhavá zpráva a zahrnuje amatérská videa z webu, blogů a také domácí videa.

Vidíš to? Amerika. Pro zbytek světa je jako maják a nejen díky našemu systému vlády, ale proto, jak se lidé díky tomu cítí uvnitř. Co milujete na Americe? Prostě miluji tu zemi a lidi. Miluji Ameriku, protože jsem svobodná. Řekni mi, co na Americe miluješ. Všechno. Zakladatelé nenapsali ústavu a listinu práv z přesvědčení. Sepsali tyto dokumenty ve strachu, který měli oni a jejich rodiny z míst, kde lidi, které znali věšeli za promluvení o svých právech. Když čtu ústavu, jsou chvíle, kdy v tom opravdu cítím tu vznešenost a krásu. V tom původním snu, s nímž byla tato země založena a tu neuvěřitelnou naději, kterou vložili do těch dokumentů a neuvěřitelná…skoro jsem kolem sebe cítila tu ochranu, kterou ty dokumenty daly osobně mě a mým dětem. A pak jsem cítila ohrožena. Amerika a naši přátelé se této hrozbě postaví veškerými našimi prostředky. FBI! Policie! Otevřete! Nová zpráva tvrdí, že prezident a jeho poradci stále zhotovují protiteroristickou politiku. Policie ve Washingtonu DC nainstalovala hromadu sledovacích kamer. Dostali jsme požadavek z Bílého domu v podobě vyměnění všech prokurátorů Spojených států. Nemučíme lidi. Řeknu vám to znovu. My nemučíme lidi. Předcházení hromadného útisku bude zodpovědností prezidentů. Daleko do budoucnosti. Konec Ameriky. Vždy jsem byla spisovatelka a píši o politice a společenských problémech. Naomi Wolf je autorkou několika knih včetně feministické klasiky z devadesátých let, Mýtus o kráse. Jak se jmenujete? – Jmenuji se Sam. A jsem moc ráda, že žiji v zemi, kde mohu vyjádřit své názory beze strachu. Ale napsala jsem Konec Ameriky, protože jsem viděla, že se to mění. Poslední kniha nejprodávanější autorky se jmenuje Konec Ameriky. Mým hostem je Naomi Wolf. Bojuje proti nepřátelům. Přirovnání George Bushe k Hitlerovi je… – …říkám, že… …trochu moc. Končíme. To je vše. Naomi Wolf. Děkuji. Začala jsem s rozhovory po celé zemi. Mluvila jsem s lidmi na městských shromážděních. Toto trýznění. Stává se z toho policejní stát. Vystřihli teroristické útoky z celé řady. Ve skutečnosti jsem si toho vědoma, jo. A víte, co se opravdu musí stát? Opravdové diskuse této zemi se opravdu musí vrátit k občanům. Když jsem cestovala po Americe, abych o této hrozbě lidi varovala, velmi silně jsem cítila, jak každý z nás hraje určitou roli při postavení se za ústavu. A opravdu jsem chtěla pomoci všem lidem z každé společenské vrstvy, aby se chtěli postavit a bojovat. Takže, dnes s vámi budu mluvit o několika velmi znepokojujících varovných znameních, kterým musíme věnovat pozornost. A musíme se jim postavit. Napsala jsem tuto knihu v tak trochu v zoufalém spěchu. Minulý rok, protože jsem viděla stav nouze, kterému čelíme. Mám přítelkyni, často spolu mluvíme o novinách. A mluvili jsme o Bushově vládě a o věcech, které se odehrávaly. A stále říkala: „Toto udělali v Německu. Toto udělali v Německu.“ A nejdříve, musím vám říct, myslela jsem si, že je to šílený rozhovor. Tak extrémní a tak vzdálený. A pustila jsem ho z mysli. A ona toho nenechala, stále opakovala: „Toto udělali v Německu.“ Nakonec mě posadila a položila přede mě svazek knih a řekla: „Čti.“ A já jsem začala číst, a jak jsem četla, doslova se mi ježily vlasy. Protože důležitá fakta a obrazy a výrazy vyskakovaly z knihy a shodovaly se s ději okolo nás. Malé příklady. Ministerstvo vládní bezpečnosti se jmenovalo Vnitrostátní bezpečnost. Slovo vlast, Heimat (něm. vlast) se stalo v projevech národního socialismu běžným kolem roku 1931-1932. Národní socialismus začal s vykládáním padlých ve válce z vlaků ve tmě, aby lidé nevěděli o rozsahu úmrtí ve válce a média si to nemohla vyfotit. Toto vláda také vykládala padlé ve válce v Iráku z letadel uprostřed noci. Černá voda. Existovala polovojenská organizace Schwarz Wasser (něm. Černá voda). A z mého čtení jsem si uvědomila, že se cíleně, strategicky, systematicky vydala malá skupina lidí, aby podryla ústavu. Otevřela dveře, aby přišel horor. Takže mi z mého čtení bylo jasné, že Německo v těch letech se ode dneška tak moc nelišilo. Tedy, my míváme sklony si myslet: „Oh, Nacistické Německo“. Je to jako film od Leni Riefenstahl (německá herečka). Ale Německo v letech 1930-31-32 mělo ve skutečnosti organizace za práva gayů a organizace za lidská práva a feministické organizace, mělo slavné osobnosti. Mělo všechny druhy novin. Všechny druhy diskusí. Všechny dobré úrovně. Byl to moderní stát. Příchod Třetí říše. Nezastavila jsem se u Německa, začala jsem číst i o Stalinovu Rusku a Mussoliniho Itálii. Východní Německo v padesátých letech. Československo v šedesátých letech. Pinochetův převrat v Chile v sedmdesátých letech. A tvrdý zákrok proti protestantům za demokracii v Číně na konci devadesátých let. Stejné věci se stále a stále a stále objevovaly. Malé potlačení lidských práv, malé změny v ústavě. A viděla jsem, že velcí diktátoři se od sebe vzájemně učí to, co byl v podstatě plán. Na uzavření otevřené společnosti. A pak jsem si uvědomila, že tento plán je prostý. Skládá se z deseti kroků. 10 jasných kroků. A pak jsem si s mrazením uvědomila, že tyto kroky jsou byly v dnešní době ve Spojených státech podniknuty. Strach je ta nejničivější ze všech hrozeb, které v demokracii můžeme mít. Strach způsobí, že obyčejně slušní lidé dělají věci, které nemají v povaze. 1. Apelovat na vnitřní a vnější hrozbu. První věcí je apelovat na hrozivou vnitřní a vnější hrozbu. A někdy je ta hrozba opravdová. Po 11. září využila Bushova vláda příšerný zločin proti našemu národu, aby zahájila, jak tomu říkali, cituji „Válka proti teroru.“ Teroristický bombový atentát. Madrid, Španělsko – 2004. Teroristický bombový atentát. Londýn, Velká Británie – 2005 Ostatní země, na které zaútočili stejní ničemové šly po teroristech, ale stále chránily práva svých občanů. Ale Bushův tým vyhnal míru vašeho znepokojení vysoko, jak jen to šlo. Najdeme a zničíme hlavní osoby. Vláda říká, že protože 19 útočníků se dostalo do země legálně, vyšetřovatelé chtějí vědět, jestli další teroristé proklouzli stejně. Ihned po 11. září vytvořila vláda ministerstvo státní bezpečnosti. A jedna z prvních věcí, které mělo udělal bylo přijít na způsob, jak doslova manipulovat s úrovní našeho strachu. Toto není běžné, nebyla bych si tak jistá, že je to skutečně pouze válka proti teroru, ale že je to také velká hrozba. Žlutá, oranžová, červená. Kdo z těch, kteří opravdu válčí s terorismem to dělá? Dělá to Israel? Oni opravdu teroristy mají. A neříkají: „Dnes je oranžový den.“ Jejda. Je červený. Oni se tam tiše ty chlapy snaží najít a zabránit těm útokům. A podle nich hrdost neohrožuje občany a neznemožňuje denní život beze strachu. Připomenu vám, jak se doslal národní socialismus k moci. V Berlíně v roce 1933 byla zapálena německá vládní budova Reichstag. Mnoho historiků tvrdí, že to byl inscenovaný útok. Ale byl to příšerný šok pro lidský význam bezpečnosti. Národní socialismus se toho chopil, aby prosadil zákony, které by podryly německou ústavu. Takže řekli, že nejste patrioti, pokud také neprosadíte ty kauzule a později také zmocňovací zákony. Znamená to, že vám stát může otevřít vaši poštu. Znamená to, že stát může poslouchat vaše hovory. Znamená to, že vy jako parlament předáváte mnoho pravomocí vůdci. Takže ten legální postup připravil vše pro následující události. Nyní vidíme i my v naši vlastní zemi manévry se zákony, které podrývají naše občanské svobody. Do října 2001 prohnal Bílý dům Vlastenecký zákon kongresem. Vlastenecký zákon je více jak 300 stránek dlouhý. A váží tolik, co dítě. Byl vytisknut ve 3 ráno a do 11 o něm museli hlasovat. Vlastenecký zákon dával vládě přístup k vašemu odposlouchávání. K vašemu elektronickému dozoru. K průzkumu vašich lékařských záznamů. K vašim bankovním záznamům. K výkazům o vaší kreditní kartě. Dokonce i ke knihám, které jste si vypůjčili v knihovně. To všechno, aniž byste kdy udělali cokoliv špatného a to všechno bez soudního povolení. Pak podnikneme nezbytný krok v poražení terorismu při ochraně veškerých ústavních práv všech Američanů. Kongres prosadil nový zákon nazvaný Scelující a zpevňovací Ameriku poskytováním vhodných prostředků potřebných k zachycení a zastavení terorismu zodpovědného za čin v roce 2001. Vlastenecký zákon. Jistě je to vstup zla z hlediska špatných zkratek. Vlastenecký zákon opravdu otevřel dveře následujícím událostem. Vláda využila zástěrku boje proti terorismu, aby výrazně rozšířila dotěrnou moc platných vládních zákonů. Náš boj proti teroru začíná u Al-Qaedy, ale nekončí u ní. Neskončí, dokud nebude každá teroristická skupina z celého světa nalezena, zastavena a poražena. Vystrašili nás apelováním na největší hrozbu ze všech… zbraně hromadného ničení. A na falešnou hrozbu nukleární války. Nyní není pochyb, že Saddam Hussein nyní vlastní zbraně hromadného ničení. Vzpomínáte si na to bubnování: „Válka v Iráku, válka v Iráku, musíme je napadnout, musíme je napadnout?“ Vzpomínáte si na Yellowcake (oxid uranu), děkuji, v Nigérii. Britská vláda zjistila, že Saddam Hussein získal velké množství uranu z Afriky. Irák vyslal agenty do Nigérie a nakupují Yellowcake, který se používá používá do jaderných bomb, takže, to se pěkně pamatuje, „Nemůžeme čekat na čadící zbraň, až přijde v podobě atomového hřibu.“ To mě vystrašilo. Vás ne? Ne. – Ne? Pak jste chytřejší, než já. Ale byl to naprostý podvod. A skrze celé ministerstvo zahraničí to bylo: „Podvod, podvod, nedělejte to, nedělejte to!“ Ale oni se té hrozby chytili. Tato vláda lidi nemučí. My lidi nemučíme. – Shah Muhammad (Pákistánec držený v Guantanamu)? My lidi nemučíme. – Waterboarding (druh mučení)? Nemučí… Nemluvím o technikách… – To je mučení. My lidi nemučíme. To je… – Ne, poslouchejte, poslouchejte mě. Chci, abyste mě poslouchal. 2. Tajné vězení, kde se odehrává mučení. Druhá věc, která se vždy v uzavírající se společnosti stane je vytvoření tajné soustavy vězení mimo vládu zákona. Kde se odehrává mučení. A tím tajnou myslím nikomu se nezodpovídající. Bílý dům roky tvrdí, že Amerika nemučí. Teď už víme, že Amerika mučí a mučí krutě. Ale nyní víme kategoricky, že to mučení bylo nařízeno v vrchu, vše od příkazů věšení vězňů ze stropu za ruce, elektrody na genitáliích, výhružky členům rodiny, extrémní tepla a zimy, vynucená nahota. Toto jsou taktiky převzaty přímo z gulagu (pracovní tábory v bývalém Sovětském svazu). A víme, že po světě jsou místa, kde lidé prostě zmizeli. CIA drží podezřelé z terorismu v tajných vězeních. Tajná vězení v Guantanamu se stala místy, kde agenti Spojených států mučili vězně. Vláda mučení obhajovala jako nezbytné pro záchranu amerických životů. Podle řádu určí sám prezident, kdo bude obžalován z terorismu… Vzbudil jsem se 14. listopadu roku 2001 a v Timesech jsem si přečetl, že prezident vydal to, co nazývali Armádní rozkaz číslo 1. A je to rozkaz, ve kterém prezident oslovuje velitele a v podstatě říká, že prezident může vybrat jakéhokoliv necivilistu kdekoliv na světě, o kterém si prezident myslí, že by mohl být zapleten v terorismu. Lov započal. Jsou to nepřátelští bojovníci a teroristi, kteří jsou zadržováni za bojové činy proti naší zemi, a proto musíme zavést jiná pravidla. Když jsou lidé neoblíbení, hanobení, zobrazováni jako ďábelští, tehdy jsou práva zametena pod koberec. Vláda se snažila znovu nastavit parametry mučení. John Yoo napsal v roce 2002 sdělení, které bylo sématickým návrhem, opravdu zlým sémantickým návrhem, ve kterém se snažil znovu nastavit parametry mučení pouze podle dvou kritérií. První bylo selhání orgánu. A to druhé bylo, že hrozná bolest a utrpení musí být způsobeno určitým záměrem. A nic lehčího podle tohoto sdělení nepředstavovalo mučení. Dobře, vy jste napsal… napomáhal jste sepsání sdělení z roku 2002, je to pravda? Ano, pane. To sdělení bylo v určitém smyslu vykonáno, je to pravda? Co myslíte tím vykonáno, pane? Tím vykonáno myslím, že se tím poučením, které bylo v tom sdělení uvedeno řídili a uskutečnili ho. Víte nyní, co myslím tím vykonáno, pane? Takže se mě ptáte… – Zrovna jsem vám řekl… Řídili se podle toho sdělení? Nespustím se s vámi tady v těch pěti minutách do nějakých her, potřebuji, abyste na tu otázku odpověděl nebo odmítnul. Špionážní výslech. Armáda po desetiletí vlastnila příručku k vyslýchání. Schvaluje 16 metod vyslýchání. Rumsfeld přikázal rozšířit 16 metod vyslýchání na 35. A to započalo naši zkázu. Nemyslím si, že lidé stát zastaví protestem proti tomu, co se těmto vězňům dělá. A dokonce i slušní lidé říkají, že to nedokáží pochopit, tedy tito lidé jsou prezentování jako ti nejhorší z nejhorších, takže mimo etiku mučení vězňů v našich věznicích, mimo skutečnost, že ústava zakazuje kruté a neobvyklé tresty, mimo skutečnost, že je to v rozporu se zákonem, jak Spojených států, tak mezinárodním. Proto by nás mělo zajímat, že tmaví lidé s muslimskými jmény jsou mučeni. Kvůli nám samým by nás to mělo zajímat, kvůli záznamům z historie. Když se podíváte na Německo, uvidíte tento zřejmý vzorec. V roce 1931-32 bylo stále mučení v Německu nezákonné. Ale SA, tyto neoficiální polovojenské skupiny, tahaly lidi z děr jako je tato, pokud se zeptali na něco konfrontačního. A vzali je do těchto provizorních mučících sklepů. Jedna z ranných částí Hitlerova režimu byla, že vybíral lidi a dával je do těchto provizorních koncentračních táborů. A namísto toho, aby tomu říkal mučení, což to opravdu bylo, říkali tomu, co lidem dělali: „Rozšířené vyslýchací techniky.“ Ten termín je přesně ten stejný termín, který používá vláda Spojených států o tom, jak zachází s lidmi ve věznicích Spojených států. Po významných válkách nedávné historie Amerika vydala zákony, které chránily práva vězňů více a více bezpečně. (Dokument o Ženevské dohodě.) No, Rumsfeld naléhal, aby armáda používala těchto hrubých metod vyslíchání. Armáda se cítila být vázána ctí a z právního hlediska se museli podrobit Ženevské dohodě. A podle Ženevské dohody nesmí být mučení použito při absolutně žádných okolnostech. Ženeva se nevztahuje na náš konflikt s al Qaedou, zadržení al Qaedy se také nepovažují za válečné zajatce. Pokud se na to podíváte pragmaticky: Funguje mučení? Zajistí to to, co chcete a zachrání to nevinný život? Odpověď zní: Ne, nezachrání. Waterboarding je věc, kterou dělal Saddam Hussein, když vládl v Iráku. V podstatě to nefungovalo a bylo to nezákonné a navíc to zajistilo informace, které byly naprosto špatné. Dokonce i ospravedlnění napadení Iráku, zabití statisíců lidí v Iráku bylo založeno na lži, na falešném doznání získané mučením. Použijeme to jako ospravedlnění na svrhnutí režimu, na napadení země, na zabití statisíců lidí. Toto není poslední válka, ve které bude Amerika bojovat. Dnes vytváříme představu toho, jak bude v budoucnu zacházeno s válečnými zajatci, kteří ještě nejsou na světě. V roce 2006 schválil kongres zákon o armádním zplnomocnění, který zbavil zadržené osoby mnoha práv na soud a umožnil mnoho druhů brutality. Rozšiřuje to popis nepřátelského bojovníka a dává prezidentovi moc zadržet je s konečnou platností. Když kongres chválil zákon o armádním zplnomocnění, byla to opravdu rána do zad zakladatelům, protože oni bojovali za každého obviněného, aby měl právo na rychlý a veřejný soud s nezaujatou porotou. Tento návrh zákona hovoří o určitých jasných přestupcích, které budou považovány za zločiny, pokud budou spáchány zadrženými osobami. Takže zákon o armádním zplnomocnění zbavuje zadržené práva na řešení zacházení s mimi ve vazbě. A dokonce ani nemohou vidět důkazy, použité proti nim. Pokud budou ti lidé souzeni, nebudou postaveni před normální soud, který známe, ale před speciální soud nazvaný Armádní komise. Může se to odehrát tajně. Mohou být použity důkazy z mučení. Mohou vynést rozsudek smrti. Popravdě by mohl být odsouzen a popraven, aniž by o tom někdo v této zemi věděl, všechno se to mohlo stát na letadlové lodi. Armádní soudní dvory jsou podvodné soudy, utvořeny podle Stalinových veřejných soudů a Hitlerových lidových soudů. Kde obžalovaní podobně nemohli slyšet důkazy, které byli proti nim vzneseny. V otevřené společnosti jsou soudní řízení, že? To znamená, že vás musí z obvinit něčeho, co jste udělali. V uzavřené společnosti vás vaše nevina neochrání. Nejhrozivější bylo, že zákon o armádním zplnomocnění rozšířil definici nepřátelského bojovníka tak, aby zahrnovala kteréhokoliv nevinného občana Spojených států. Právě teď by mohl prezident Spojených států, kterýkoliv další prezident říct, že kdokoliv z nás tady, kdokoliv z lidí na ulicích je nepřátelský bojovník. Vzhledem k soudnímu řádu mohou být Američani drženi jako nepřátelští bojovníci. A protože to prezident řekl, jste jím. Zatím vás nemohou mučit, ale znesnadní vám promluvit si s právníkem, uvidět svou rodinu a psychiatři vědí, že delší izolace dělá z duševně zdravých lidí šílené. Existuje bod a já to vím, že pokud otevřu New York Times na Deníku z Wall Street a dočtu se, že někdo, s kým se ztotožňuji, novinář, reportér byl nazván nepřátelským bojovníkem a byl uvězněn, tehdy mi zavřou pusu. To je moje hranice. Každý má nějakou hranici. Takže proto, mimo etiku a mimo mravnost, by každý z nás měl být zděšen, že stát mučí zadržené a vězně našim jménem i právě teď, kdy mluvíme. V Iráku máme těžkou práci. Odvádíme tam důležitou práci, musíme zajistit našim diplomatům ochranu. 3. Vytvořit polovojenskou sílu. Třetí věc, kterou vždy rádoby diktátor udělá je, že vytvoří polovojenskou sílu. která není řízena lidmi. Nějaké nápady? Blackwater. – Blackwater. Přesně. Když v noci nespím, tato věc mě děsí ze všeho nejvíce. Blackwater v Iráku. Blackwater je polovojenská síla, vedena Erikem Princem, který má blízké vztahy s Bílým domem. Z rodinného bohatství Erica Prince bylo přispěno více jak 2,4 miliónu dolarů Republikánské straně a jejím kandidátům. Blackwater si sama zajistila více jak 500 miliónů dolarů v celostátních bezpečnostních smlouvách do roku 2000. Dvě třetiny těch smluv jsou známy jako „Žádné další společnosti.“ Kdo potřebuje munici? Většina Američanů neví, že lidé, kteří s Blackwater uzavřeli smlouvu jsou vybraní mučitelé a vrazi ze zemí, které mučí a vraždí vlastní civilisty. Máte nějaké problémy s najímáním lidí z Chille, aby se aktivně zúčastnili této války? Věřím, že lidé z té země mají odvodné smlouvy. Většina z nás ví, že Blackwater hodně operuje mimo vládu práva jako v Iráku a víme, že chladnokrevně zavraždili 17 civilistů. Zranění Iráčané: „Nikdo neudělal nic, čím by vyprovokoval Blackwater.“ Mít bezpečnostní smluvní strany místo našich vojáků bezpečnostních funkcí, stále jsme nedošli k rozhodujícímu faktoru a sice k tomu, jak je udržet v zodpovědnosti. Přiznáváte, že člen Blackwater zastřelil a zabil nevinné civilisty, ano? Ne, pane. S tím nesouhlasím. Mohli tam být nepokoje, dopravní nehody… toto je válka. FBI má vyšetřit střelbu Blackwater. Mohl byste mi říci, jaká vyšetřování jste podnikli? Kongresmane, pokud chcete, vrátíme se k vám s dalšími detaily. Vy odmítáte odpovědět? Je to… – Kongresmane, budu to pro vás muset prozkoumat. Dostalo se nám lepší odpovědi od Blackwater, než od vládního oddělení, co se týče získání informací. Jde o to, že když se věci pokazí, kde jsou společenské hodnoty? Když se to FBI snažila vyšetřovat, vládní oddělení to zastavilo. A když stát začne krýt své vlastní vrahy, začíná se to ubírat opravdu nebezpečnou cestou. Před pár měsíci jsem se zeptala vašeho ministra obrany, který zákon řídí jejich činy. Já jsem se ho na to chtěl zeptat, pokračujte. Pomozte. Blackwater je pro mě strašná tajná hrozba, protože jsem četla historii a vím, co jste schopni udělat dokonce i ve funkční demokracii s hrstkou polovojenské síly, která utlačuje lidi. Například Mussolini, vždy skvělý inovátor, začínal pokládat Itálii na kolena využíváním „Blackshirts (Černé košile).“ říkal jim RDT. Byli to veteráni z války a on je posílal, aby šli zmlátit toho editora novin, zmlátit toho politika. A to je zastrašující, nakonec byli případy toho, kdy byli opravdoví parlamentáři zastrašeni těmito Blackshirts a začali ustupovat. A to připravilo podmínky pro to, aby mohl Mussolini uspět. A Hitler samozřejmě poznal něco, co dělalo to, o co se on snažil, a tak rozvinul Brownshirts. (Hnědé košile) Takže, proč je polovojenská síla tak znepokojující? Proč máme čtvrtý dodatek? Zakladatelé věděli, co udělá pevná armáda obyčejným občanům, která není nařízena lidmi, nezodpovídá se lidem. Zajistili, aby se státní hlídky zodpovídaly lidem, proto zajistili, že bude Posse comitatus, což znamená, že policie je domácí, civilní síla, že naše ulice nejsou okupovány armádou. A proto se Spojené státy liší ode všech zemí světa. Kde vědí, že se k nim stát nemůže vloupat. Blackwater Worldwide je riskantní síla pro záchranu rukojmích. Je navržena tak, aby učila osvědčené taktiky pro nejběžnější situace. Mnoho z nás neví, že Blackwater už ve Spojených státech operuje. V New Orleans po hurikánu Katrina nahlásil Jeremy Scahill, že se střílelo na civilisty. Byl jsem v New Orleans při následcích hurikánu Katrina a viděl jsem členy Blackwater, jak jezdí po ulicích v neoznačených autech byli po zuby ozbrojeni zbraněmi M-4, neprůstřelnými vestami a s dalšími zbraněmi připoutanými k nohou. Největší vládní bezpečnostní společnost vytvořila světové výcvikové zařízení v Cootny County. Idaho sepsalo předběžnou smlouvu o práci s Blackwater. Cítíme, že reputace Blackwater ublíží reputaci Idaha. Ze všech těchto kroků mi toto nedá v noci spát. Když cestuji, lidé v Chicagu říkají: „Blackwater zrovna založili předmostí v Illinois.“ U ústí řeky Mississippi. Severní Kalifornie, lidé v San Diegu říkají: „Jo, bojujeme tento opravdu těžký boj, protože Blackwater se chce usadit na hranicích.“ Snaží se kontrolovat hranice. (Po sporech v Iráku teď Blackwater trhá Kalifornii.) Jejich řízení má být více aktivní, monitorovat protesty, jejich stránka se soustředí na Manhattan. Polovojenská síla. Bez ní nemůžete uzavřít otevřenou společnost. Jsme v krizi, jsme ve válce, nepřítel se nás snaží napadnout. Tento návrh nám dovolí shromáždit informace o tom nepříteli, které bychom jinak nezískali. 4. Dozor nad obyčejnými občany. Další znak uzavírající se společnosti je, když vláda začne mí pod pohledem obyčejné občany. Mussolini to zavedl. Hitler založil špehy sousedů, Východní Německo založilo Stasi. A dnešní Čína má systém Dungan. Potřebujete dohlížecí aparát, abyste uzavřeli otevřenou společnost. Většina z nás ví, že nám mohou přečíst emaily. A mohou nám odposlouchávat telefonní hovory. Ale většina lidí, musím říci, že si dost naivně myslí, že když nedělají nic špatného, co na tom záleží? Vše, co potřebujete je přečíst si historii, abyste věděli, že v uzavírající se společnosti jste nemuseli udělat nic špatného. Pokud existuje dohlížecí aparát, mohou poslouchat a… jak budou vznikat další instituce, mohou prostě říct, že jste udělali něco špatného nebo využít pákový efekt skrze dohled, aby vás zastrašili. Stasi, tajná policie Východního Německa. Každého drželi ve strachu a tichu. Roky si všichni mysleli, že mají u Stasi svou složku. Po pádu zdi se ukázalo, že měli složky pouze na deset procent lidí. Ale jen stačí vědět, že jste pod dohledem, aby vás drželi vyděšené a ve strachu. Takže toto je jeden z kroků, se kterým mám velmi osobní vztah a hodně ho pociťuji. Z následujícího důvodu. Rok a půl jsem pokaždé, když jsem chtěla letět letadlem, dostala povolení. A bylo na něm napsáno „SSSS“. Značka velké hrozby bezpečnosti. A odvedli mě z řady a provedli celou tu speciální bezpečnostní prohlídku. A já jsem se pořád ptala: „Co je to? Proč to děláte? Proč to děláte?“ A nakonec mi takový mladý milý agent TSA (americké aerolinky) řekl: „Jste na seznamu.“ A já říkám: „Seznamu? Jsem na seznamu?“ Jak byl nacistické Německo schopno shromáždit tak rychle tolik Židů? Vytvořili seznam. Jak se povedlo Pinochetovi udělat taková masová zatýkání? Masová zatýkání jsou vždy hlavním znakem uzavírající se společnosti. Tisíce, desetitisíce lidí na neblaze proslulém fotbalovém stadiónu. Seznam. Tisíce lidé bylo shromážděno a popraveno. Každá uzavírající se společnost má seznam. Takže jsem si to prozkoumala. A ukázalo se, že jsem byla ve velmi dobré společnosti. K červenci roku 2008 bylo na sledovacím seznam více jak milión Američanů. Každý měsíc přibude 20 000 jmen. Milión záznamů. Není možné, aby bylo ve Spojených státech milión teroristů. Učíme se žít s Velkým Bratrem. Například víme, že na tom seznamu je mnoho slavných lidí. Senátor Edward Kennedy. Nelson Mandela. Bojovníci za mír, jeptišky, na seznamu je mnoho lidí. Poté, co jsem provedla průzkum, zjistila jsem, že jsem byla ve velmi dobré společnosti. Mnoho jasně nevinných občanů Spojených států jsou na seznamu. Máme za to, že na sledovacím seznamu je další člen. Drew Griffin ze CNN. Jak jsem se na ten seznam dostal? No, TSA tvrdí, že to ani nejsem já, i když to jsem já, koho na letištích zastavují. A já se ptám: „Proč by se jméno Drewa Griffina objevovalo na seznamu po jeho vyšetřování proti TSA?“ Jaká je podstata tohoto náhlého zjištění, že Drew Griffin je terorista? Jaký to zvláštní a zajímavý a znepokojující jev. David Antoon. Vysoce vyznamenaný veterán z války ve Vietnamu. Sloužil statečně své zemi. Kritizoval válku v Iráku. Můžete se podívat na zbraně hromadného ničení a uvidíte manipulaci informací pro americkou veřejnost, aby přijali a schválili válku, která opravdu nemá žádnou podstatu. Zabíjení bez svědomí: Irák – Tajná válka. Takže jsem o tom začal psát. Netrvalo to dlouho a všimnul jsem si, že pokaždé, když jsem si koupil lístek a nastoupil do letadla, dostal jsem povolení, kde bylo napsáno „SSSS“. Vždy, když cestuji. Vždy, když cestují moje děti. Vždy, když cestuje moje žena. Vždy, když moje šestaosmdesátiletá… …vlastní matka cestuje. Všichni jsou na sledovacím seznamu. Takže, je to nepříjemnost, ale uráží mě to. Takže, když chcete uzavřít otevřenou společnost, držíte všechny pod dohledem, aby byli lidé stále více vystrašeni na to, aby povstali a promluvili. Na jedno z těchto shromáždění přišel mladý agent FBI. A s sebou měl přenosný radiový vysílač ukrytí mezi potravinami. Krevní vazba, která nás poutá k vysněné vlasti, nikdy nemohou být rozbita. 5. Infiltrovat skupiny občanů. Pátá věc, která se vždy stává v uzavírající se společnosti je, že se objevuje zvýšená infiltrace skupin občanů a to je protizákonné. ACLU (americká unie občanských svobod) má mnoho zdokumentovaných případů, protizákonných infiltrací skupin jako je tato. A vlastně je tady dnes asi také někdo. Ahoj! Doufám, že vám funguje zvuk. Už ne! Žádná válka! V roce 2004 na národním shromáždění republikánů prováděla New Yorkská policie nezákonnou špionáž na osobách protestujících proti válce. New Yorská policie špehovala aktivisty před shromážděním v roce 2004. Také byly zprávy, že FBI prováděla nezákonnou špionáž na jiných nenásilných skupinách Američanů, které se shromažďovaly v kostelech a domech Quakerů (nábožná společnost přátel) na bohoslužbu. Dům schůzek Quakerů byl nazván „Hrozbou“. Pentagon uznal existenci tajného špionážního programu. Dokumenty získané ACLU odhalily, že policisté v přestrojení pronikli do místních skupin, které jsou proti rozsudku smrti a válce. Dokument ukázal, že téměř šestadvacetkrát se státní policisté v přestrojení tajně zúčastnili protestů. Jako v tento v listopadu roku 2005. Sportovní novinář David Zirin byl členem skupiny, která úspěšně odrazila čtyři rozsudky smrti ve státě Marylandu. To, co ale nevěděl bylo, že státní policie vyslala agenty v přestrojení, aby monitorovali legální aktivity této skupiny Američanů. Na shromážděních byl někdo, koho jsme znali jako „Lucy.“ A Lucy tam sedávala byla… Slovo, které mě stále napadalo bylo Pappy. Protože tam sedávala s velkým úsměvem a na hodně věcí se ptala a dělala si poznámky. Vždy to byly ty nejzákladnější otázky. Jako: „Teda, proč děláme toto?“ Otázky, na které jste rád, že se někdo nový ve skupině ptá. A později zjistil, že Lucy byla tím špionem. Je očividné, že se rozhodli, že se tam nic nelegálního neděje. A přesto nám dále monitorovali emaily. Stále chodili na naše shromáždění. To je to, co mě ne tom tak štve. Tato myšlenka, že někteří lidé si zaslouží být pod dohledem a někteří lidé ne. Lidé by se měli zeptat: „Kam putují moje peníze z vládního programu Domovní ochrana? Opravdu se využívají na udržení bezpečnosti? Nebo se používají na potlačení nesouhlasu?“ Víme, že když půjdete do své skupiny proti válce nebo do skupiny na záchranu životního prostředí. Mohl by tam také být někdo… a to vychází přímo z COINTELPRO (nezákonné projekty FBI). Provedli jsme to v šedesátých a sedmdesátých letech, dokud proti tomu nebyly zákony, kongres zasáhl a byly odčiněny. Ale ve vašich místních skupinách bude nějaký opravdu… Pomyslete na toho opravdu problémového člověka, který se vždy snaží vyprovokovat hádku. Toto je taktika infiltrování agentů, kteří vypadají a oblékají se jako běžní občané, aktivisté. Ale jsou tam, aby způsobovali problémy, aby vám znemožňovali se pohnout kupředu, aby tu skupinu roztrhli, aby ty lidi pošpinili. Dozor a infiltrace. To je způsob, jak si pohrávat s myslí lidí. Aby byli z duševního hlediska neochotni se sami za sebe postavit nebo dokonce věřit své vlastní skutečnosti. Je to duševní duševní tlak, nejen taktický. Bushova vláda tvrdí, že prezidentova moc v boji ve válce zahrnuje pravomoc zadržet nepřátelského bojovníka, ikdyž to jsou občané Spojených států. 6. Zadržet a propustit obyčejné občany. Další věcí je soudně zadržet a propustit občany. A toto je opět taktika zastrašení. Pinochet to udělal. Národní socialisté to udělali. Pamatujete si Jamese Yee? Kazatel James Yee. Americký občan byl přiřazen do zátoky Guantanamo. Dovolil si promluvit proti špatnému zacházení s vězni, které tam uviděl. Vzbudil jsem zájem o vyskytujících se zneužíváních. Jak bylo doslovně náboženství používáno jako zbraň k pokusu o zlomení těchto jedinců. A pak se objevila znepokojující událost. Kapitán James Yee byl zatčen poté, co byl chycen s tajnými dokumenty a grafy. Kazatel James Yee ze vracel ze služby v Guantanamu. Když vystoupil z letadla na Floridě, byl zadržen. V podstatě se dívali na články, které jsem si vytisknul z internetu. Byl jsem zapsán do magisterského programu. A dělal jsem výzkum o syrském prezidentovi. Ihned poté jsem byl obviněn z toho, že jsem byl teroristický špeh a byl jsem uvězněn. Byl jsem uvězněn na samotce v Charlestonu v Jižní Karolíně. V tom stejném zařízení, kde vláda Spojených států drží, jak oni tomu říkají, občany Spojených států jako nepřátelské bojovníky. Bál jsem se, že mě falešně z těchto zločinů usvědčí, a pak mě neprávem popraví, ať už elektrickým křeslem nebo nějakými jinými prostředky. James Yee byl držen na samotce 76 dní. Obvinění stažena. Ale teď je propuštěn z vězení. A pokaždé, když překročí hranice ho seberou a zadržují ho a pustí ho. Můj život by byl navždy ovlivněn stálým dohledem, který americká vláda uvalila na své občany. Maher Arar, softwarový technik. Maher Arar, kanadský občan byl se svou rodinou na dovolené v Tunisu. Když letěli domů, byl odveden na letišti a oddělen od své rodiny. Byl jsem odveden stranou imigračními pracovníky. Vzali mi otisky prstů, a vyfotili mě. A najednou přišli pracovníci FBI a začali mě vyslíchat. Byl zastaven na JFK. (letiště Johna Fitzgerald Kennedyho) Vytáhnut z fronty. Celý den ho vyslíchali. A pak byl odveden do městské vazby v New Yorku. Tento otec dvou dětí byl držen na samotce 2 týdny. Opakovaně žádal o svého právníka. Říkal jim, že bude mučen v Sýrii. Říkal jim, že nechce jít do Sýrie. Pak byl přemístěn do Jordánu v Sýrii. Kde je byl ve vazbě rok. Byla tam úplná tma… …bylo to metr široké… …1,8 metru hluboké… …a 2 metry vysoké… …byla to mučící komora. Byl bičován elektrickým kabelem. Byl vyslíchán více jak 18 hodin denně. Poprvé, když mě mlátili jsem seděl na židli. Ukázal mi ten kabel… …a začal mě mlátit po celém těle. Nikdo během prvních 2 týdnů v Sýrii nevěděl, kam byl přemístěn, protože vláda Spojených států to nikomu neřekla. Maher Arar byl držen v cele připomínající hrob a mučen více jak 10 měsíců. Byl pak propuštěn a žádné žaloby proti němu nebyly nikdy zaznamenány. Stále se bojím… Už nelétám letadlem, nelétám. Nemohl jsem si najít práci. Zničili mi život. Zničili mi život. Myšlenka, že prezident může prostě vybrat jakéhokoliv člověka na světě a držet ho ve vězení na volném moři, držet ho navždy je opravdový šok. A je to proti všemu, za čím kdy právní systém nebo demokracie nebo republika stála. Máme německé divadlo, německé filmy, německý tisk, německou literaturu, německé umění a německé vysílání. 7. Zaměření se na klíčové osobnosti. Další věc, která se vždy stává, sedmý krok je zaměření se na klíčové osobnosti. v tom byl tak dobrý. Systematicky se zaměřoval na lidi, kteří s režimem nebyli za jedno. Takže začínáte vidět klíčové osobnosti, zřejmé osobnosti nějak zvýrazněné, aby byli potrestáni, nebo aby měli omezení, omezení povolání. Vidíte lidi jako Dixie Chicks. (americká country skupina) Stydíme se, že je prezident Spojených států z Texasu. Hit Chicks Travelin‘ Soldier klesl z čísla jedna do zapomnění za dva týdny. Nahradil ho válku propagující hit Darryla Worleyho „Have you forgotten? (Copak jste zapomněli?)“ Myslím, že nešlo o místní typ lidí… Je to určité hledisko, ale hlavní úpad byl způsoben shora, nesměli jste hrát Dixie Chicks. Jedna nahodilá poznámka. Přáli si, aby Bush nebyl z Texasu. A jako další věc si uvědomíte, že Clear Channel (americká vysílací společnost), která má blízké pouto k Bílému domu zajišťuje, že radiové stanice nebudou hrát jejich hudbu. Nemáme pódium ani mikrofon. (Stydím se, že jsou Dixie Chicks z Texasu.) Máme jen svou šekovou knížku. (Mozek Natalir má široká prázdná místa.) A musíme platit za ty CDčka a lístky a trička za všechny ty věci, za které jsme zaplatili tolik. A pak jako další z těch ohlasů slyšíte o „spontánním“ pálení cédéček Dixie Chicks po celém jihu. A vy víte, že se okolo toho děje něco zábavného, protože cédéčka nehoří. Co je to za ohlas? Pálení knih. Jistě. V dubnu roku 1933 se odehrálo spontánní pálení knih, kde měli studenti dát na hromadu knihy lidí, kteří nesouhlasili s režimem a zničit je a zapálit. Vidíte lidi jako je Dan Rather. Kritická reportáž Bushovy služby v armádě. Zprávy CBS „60 minut“ a tento reportér byl dnes propuštěn za naše otázky o službě prezidenta Bushe v armádě. CBS včera propustila čtyři z jejich nejlepších novinářů. Následovně vyvinul Bílý dům na jeho zaměstnavatele takový tlak, že Dan teď raději odejde sám, než aby jeho zaměstnavatel ustoupil tlaku Bílého domu a propustil ho. Jde o to, že nemůžete mít svobodu tisku, pokud budete mít obrovské společnosti a velkou vládu vnucující se, zastrašující redakci. Takže vyšetřující reportáže se stanou něčím, co nebudeme chtít vidět. Mnoho zřejmých lidí jako Valerie Plame. Mé jméno a identita byli nedbale a bezohledně zneužity vyššími vládními úředníky a jak Bílým domem, tak i ministerstvem zahraničí. Byla vybrána, aby potrestala svého muže, který prozradil to, že prezident lhal o uranu Yellowcake. Poté, co CIA zaplatila její cestu do Afriky, její manžel Joe Wilson napsal tento článek napadající racionalitu války. Že Irák má zbraně hromadného ničení. Dick Cheney (46. viceprezident US) zuřil. A když zjistil, že Wilsonova manželka pracovala u CIA, chtěl ji využít, aby ho zostudil. Tvrdí se, že Lewis Libby prozradil, že Wilsonova žena Valery Plame byla agentem CIA. A vy jste přesvědčen, že to udělali z tohoto důvodu? Protože se jim nelíbilo, co jste říkal? No, popravdě si myslím, že šlo o vážnější scénář. Myslím, že to udělali, protože se snažili ochránit maskování lží a nesprávných informací, které zajistili na začátku ospravedlnění války. Účelně odkryli agenta CIA Valery Plame. To už není zrada? Odhalení špeha? Zmínil jsem se, že to byl jeden z našich špehů? Zničil sloupek z 14. července skrytou pozici a vaše tajné postavení. Ano, zničil. Už jsem nadále nemohla vykonávat práci, na kterou jsem byla dobře vycvičena. Takže profese v tomto oboru byla ukončena. Byla to její celá kariéra. A její celá kariéra závisela na udržení tajnosti. A oni ji vědomě zničili. Valery Plame. Její kariéra skončila. Její život ohrozil lidi kolem ní. A ve své monografii tvrdí, že když vyšla na její verandu, spíše tedy, aby se na svou verandu podívala, a má dvě batolata, Uviděla, že šrouby držící plošinu 6 metrů nad ní byly povoleny. Ano. Zaměření se na klíčové osobnosti. Žalujte New York Times. 8. Omezit tisk. Další krok, který rádoby diktátor vždy podnikne je omezení tisku. Jistě, že mě to opravdu děsí, ale děsí to nás všechny. Nemůže být žádná omluva pro někoho, komu je svěřeno důležité zpravodajství, aby to vyzradil. A žádná omluva pro žádné noviny, aby to otiskly. Bill Keller, vedoucí editor New York Times vydává příběh, který odhaluje, že Bílý dům pod záminkou boje proti teroru tajně a nelegálně monitoroval finanční transakce skrze belgickou telekomunikační společnost SWIFT. Některý tisk a hlavně New York Times ztížili práci obrany proti dalším teroristickým útokům trváním na uveřejnění detailních informací o důležitých programech národní bezpečnosti. Bylo tam to bubnování prohlášení z Bílého domu. „Zrada, zrada, zrada.“ Pravicový učenci a zvolení úředníci ihned volali po žalobě New York Times a jejich tajných zdrojů podle zákona o špionáži. A já požaduji, aby generální prokurátor zahájil vyšetřování a soudní stíhání New York Times, jejich reportérů, editorů, kteří na tom pracovali a vydavateli. Další učenci využili prohlášení z Bílého domu, která volala po soudním procesu s Billem Kellerem založeném na zradě. Kdokoliv, kdo vyzradí nebo uveřejní tajná data v čase války ve velmi úspěšném programu jako základna SWIFT. Měli by být souzeni za zradu, pokud budou shledání vinnými ze zrady, nevadilo by mi, kdyby byli popraveni. Byla tady ta prohlážení: „Takové reportéry žalovat podle zákona o špionáži.“ „Žalovat reportéry, kteří uveřejnili tajné informace podle zákona o špionáži.“ No, kdokoliv, kdo pracuje v novinářství ví, že skrze naskrz New York a Washington dobří reportéři vysílají tajné informace pořád. Protože takto dělají svou práci. Toto je opravdu děsivé, pokud jste četli historii uzavírajících se společností, protože to, co vás ihned napadne je to, že v roce 1936 – 37 Nikolai Bukharin, editor Izvestia, ekvivalentu New York Times v Rusku byl Stalinem obžalován za zradu. Byl souzen u podvodného soudu v Moskvě a byl popraven. Zákon o špionáži z roku 1917 byl připraven za první světové války. Zákon o špionáži v podstatě definoval kritiku války jako zločin, srovnával nesouhlas se špionáží. A umožnilo to státním agentům shromáždit běžné občany, knihovníky, aktivisty, vedoucí dělnictva. reportéry bez soudního povolení. Často byli tito lidé zbiti. Byli uvězněni. Eugene Debs, v té době kandidát na prezidenta byl odsouzen k deseti letům ve vězení skrze zákon o špionáži. Jeho zločin? Řečnil o prvním dodatku. Takže to vlečení se zákonu o špionáži na desetiletí ve Spojených státech utichlo. Takže, když uslyšíte tento úder bubnů: „Zrada, zrada. Špionáž, špionáž.“ Až k zákonu a špionáži. Víte, že jste se přesunuli na velmi nebezpečné místo v uzavírající se společnosti. Bilal Hussein byl fotografem Doprovodného tisku (AP). Byl členem týmu fotografů a reportérů, kteří byli nominováni na Pulitzerovu cenu za dokumentaci války z Fallujah. Armáda Spojených států ho zadržela na více jak rok. Doprovodný tisk nemohl zjistil, kde je, co se mu stalo, jaká jsou proti němu obvinění. Novinový fotograf obviněn v Iráku za vztahy s povstalci. Žaloba byla, že se pohyboval okolo povstalců. Vždyť je to reportér. Bez toho, abyste byl okolo svých předmětů příběh nezískáte. Že? To byl zločin. Vykonával novinářství. Osvoboďte Bilala. Během té doby, pokud jste hlavou AP a váš muž je ve vazbě, bůh ví, co se s ním děje, jak budete na Bílý dům tvrdí? Myslíte, že to nezamrazí? Spojené státy propouští iráckého fotografa po dvou letech ve vazbě bez žaloby. Hussein si udržel svou nevinu tím, že trval na tom, že vše co udělal bylo, že dělal práci novinového fotografa ve válečné zóně. Můžete říct, že to je Irák. Ale co když i reportérům tady, ve Spojených státech bude hrozit vězení? Za zločin vykonáváni novinářství. Válka je symptom. Kapitalismus je nemoc. Zpět, zpět, zpět. Všichni ustupte. Všichni o krok zpět. Další opravdu děsivý příklad je Josh Wolf, shoda jmen. Je americký nezávislý novinář uvězněný federálním soudem za to, že odmítl předat kolekci videokazet, které natočil během politického protestu. Video natočil Josh Wolf. Asi dva dny poté, co jsem natočil ten protest se u mě ukázala FBI a ptala se na hromadu otázek a chtěli získat kopii celé kazety. I poté, co ho navštívila FBI, se Josh Wolf choval jako novinář a odmítl vydat své prostředky. Za toto byl odsouzen k pobytu ve vězení. Myslel jsem si, že to bude jako: „Novinář strávil noc ve vězení, a pak se rozhodli stáhnout žalobu.“ Toto nebyl ten případ. Od soudu vás odvedou šerifové, donutí vás se úplně se vysléci, vepředu pouta, řetěz okolo pasu, spoutaná chodidla. Vzpomínám si, že jsem viděl toho opravdu velkého chlapa, obrovského chlapa, oholená hlava, tetování. Vypadal naprosto děsivě, jak jen mohou být. Říká: „Tak za co tu jsi?“ A já jsem říkal: „Jsem novinář, který odmítl poskytnout kazetu a svědčit před soudem o protestujících lidech. Tak říká: „Takže tady jsi za to, že jsi nikoho neprásknul. To je úžasně skvělé, chlape.“ Říkal: „Řekni o tom lide. Získáš si respekt. Nemáš se o co bát.“ A já jsem řekl: „Dobře, zapište si, nejsem tady, abych někoho prásknul.“ Josh si odseděl 226 dní v cele 2,5m x 3m. Jeho rozsudek byl nejdelší ze všech novinářů v historii US. To opravdové nebezpečí, ten opravdový hrozivý fakt byl, že se vláda snažila získat totožnosti lidí, kteří nepodporují činnost této vlády. A využívala novináře jako agenta, opravdu agenta, aby to udělal. Proč je pravda důležitá Když jsem mluvil se zpravodaji o zbraních hromadného ničení v Iráku, byli ochotni promluvit, protože věděli, že tu důvěrnost zachovám. A když ztratíte schopnost zaručit ochranu svým zdrojům, pak ztratíte ty informace. A nakonec je to veřejnost jako celek, kdo prohraje. Pohyb! Pohyb! Pán tam byl zatčen a je nás hodně… Co to sakra? 9. Přehodnotit kritiku na špionáž a nesouhlas na zradu. Devátý krok je přehodnotit kritiku jak špionáž a nesouhlas jako zradu. A toto vidíme více a více. Pamatujete si senátora Clintona? Kritizoval válku v Iráku a zase tam byly ty údery bubnu: „Zrada, zrada, zrada.“ Ale v uzavírající se společnost začínáte vidět stále více zákonů omezující projev. Nesouhlas je patriotický. Bush: Nejhorší prezident vůbec. – US, ihned pryč z Iráku! Už jsme viděli, že Bílý dům využil zákony, aby utišil nesouhlas. Pokud budete obviněni na základě zákona o špionáži, můžete být uvězněni na 10 let. Pokud budete obžalováni ze zrady, můžete být popraveni. Ale ještě děsivější jsou nové zákony. Jeden, který byl schválen jako nový popis protestu jako terorismus. A další, který byl navržen prostě jako omezení svobody projevu. Na národním shromáždění republikánů v St. Paul v roce 2008 bylo zatčeno 400 amerických občanů za protesty. Více jak stovka byla obžalována z těžkých zločinů. A desítky reportérů byly zatčeny. Kam mám jít? – Vypadněte! Kde jsou novináři? Odejděte, madam. Zrovna utíkám ze shromáždění. Na chodník…hned! Pane, chci mluvit s vašim nadřízeným. Zatkněte ji! – Nezatýkejte mě! Nezatýkejte mě! Zadržte. Je zatčena. Zůstaňte tam. Ustupte. Mezi zatčenými reportéry byla Amy Goodman. Novinářka a nyní pořadatelka demokratického programu. Amy dostaneme tě z toho velmi brzy. – Toto je pobuřující. V nedalekém parku bylo hromadné zatýkání více jak 200 lidí, kteří se asi protestu nezúčastnili. Věděli jsme, že jsme nic špatného neudělali. Nikdo neměl transparenty, nikdo nedemonstroval, jen jsme se poflakovali. Najednou z ničeho nic přišla policie a každý teď trochu znervózněl. A oni řekli: „Dámy a pánové, jste všichni zatčeni.“ Viděl jsem rodiny a děcka v tričkách univerzity v Minnesotě. A v tu dobu tomu nikdo vlastně nevěřil. Ale pak začali pomalu přicházet a bylo jasné, že to je hromadné zatýkání, a že budou zatýkat lidi, aniž by ti lidé způsobovali nějaké problémy a aniž by ti policisté viděli jakýkoliv zločin, než poflakování se v parku. Policie na místě zabavila všechna videa a filmy, vyjímaje této kazety, která byla ukryta v trávě. Na základě zákonu o vlastenectví z Minnesoty bylo později osm občanů protestujících obžalováni z terorismu. Ustupte! H.R. 1955, který naštěstí zatím nebyl schválen. Zčásti proto, protože jsme venku ohledně toto protestovali. Byl to hodně podporovaný zákon, prošel ve sněmovně po cestě do senátu, což by v podstatě dělalo z této konverzace zločin, protože to bylo formulováno tak volně, že to dělalo zločin z každého „použití síly proti vládě.“ To je přesně jako ze Stalinovy příručky. Bylo to formulováno tak volně, že pokud byste řekli… jako to já řeknu na konci, že musíme vyšetřit a žalovat všechny, kteří se dopustili zločinu v Bílém domě, to je zločin a mimochodem by to zahrnovalo i vás jako stoupence zločineckého projevu. To je hlavní znak uzavírající se společnosti, protože teď jde o to, přehodnotit kohokoliv, kdo kritizuje stát, jako teroristu. Takže členové kongresu chtějí vědět, proč prezident Bush někdy tvrdí, že může někdy prostě ignorovat zákon, pokud se mu chce. Tato teorie prezidentovy moci je nyní podle mě tak extrémní, že je to až neslýchané. On věří, že má moc porušit federální zákon. 10. Svrhnout vládu zákona. Desátý krok je svrhnutí vlády zákona. Viděli jste to velmi jasně v Itálii. Mussolini prostě začal ignorovat parlament. Ale parlament může říct: „Hej, my jsme parlament, nemůžete nád prostě ignorovat.“ Připadá vám to povědomé? Jo. Takže v této fázi začínáte vidět to, co vidíme my právě teď, což je, že kongres předvolá Harriet Miers a Joshe Boltena. A bílý dům řekne: „Je nám líto, ale smůla.“ Bush přikázal Miers, aby se vzepřela předvolání sněmovny. Podle zákona je to pohrdání kongresem. A to je protizákonné, že? Ale kongres tvrdí: „Ne, ne, ne, vy tomu nerozumíte. My jsme kongres a Bílý dům je „nic“. Skandál s generálními prokurátory. Skandál s generálními prokurátory v US. Vzpomínáte si na to? Budova ministerstva spravedlnosti. Z Bílého domu přišla žádost o možnost výměny všech generálních prokurátorů US. Když jsem o tom poprvé četla, bylo tam 8 nebo 9 prokurátorů US, na které se zaměřili a chtěli je pryč. A četla jsem Gurbels, takže jsem si řekla: „Vsadím se, že se pokusí je všechny odstranit.“ A opravdu, chybějící emaily, které nemůžeme najít, jsou pryč, by ukázaly důkazy svědků, že byla diskuse o odstranění všech prokurátorů US najednou. Takže, proč je to důležité? Opět v roce 1933, v tomto velmi rozhodujícím roce, během jednoho měsíce Gurbels odstranil všechny prokurátory a soudce a nahradil je svýma lidma. Jak uděláte toto, stále můžete mít volby, stále to můžete sledovat, ale prostě nemáte svobodu. Prezident s připomínkami k zákonům což dělal více, než kterýkoliv jiný prezident v podstatě říká kongresu: „Je mi líto, nezajímá mě, co si myslíte.“ Inspektoři pořádají schůze kvůli tomu, že pan Bush využívá něco, čemu se říká: „Připomínky k zákonům.“ Prezident si ponechává právo korigovat, vyhodnotit nebo si nevšímat opatření na půdě národní bezpečnosti nebo konstituční. Prezident Bush to udělal 110 krát k odmítnutí 750 jednotlivých zákonů, které byly schváleny kongresem. Připomínky k zákonům reprezentují podstatné selhání kongresu, k využití této konstituční pravomoci a nyní se nám to vrací, kdy prezident podepisuje vydání připomínek k zákonům, které podkopávají klíčová zaopatření zákonodárství. Opravdu se nacházíme v situaci, kdy se prezident pře o své vlastní prezidentské moci způsoby, které jsou protiklady ústavy a hodnot, které obsahuje. Takže v poslední fázi začínáte vidět rychlou zkázu vlády zákona. Nebo usnadňování vyhlášení policejního práva. Video z výcviku. Počínaje říjnem, armáda plánuje poprvé rozmístit aktivní jednotky uvnitř Spojených států, aby sloužily jako celostátní odpověď na stavy nouze. 1. října 2008 prezident rozmístil bojový oddíl z Iráku do Spojených států amerických. 3000 – 4000 vojáků se objeví na amerických ulicích. Jejich rozkaz je zajistit, cituji „kontrolu davu“ a utlumit osoby, které představují hrozbu veřejnému pořádku. Tato škoda byla nadělána, aby se vytáhly poslední nitky. Aby to vypadalo jako demokracie, ale aby se zajistilo, že se to kyvadlo nakonec nevrátí. Vrátí se to kyvadlo? Může? Vrátí? No, naneštěstí se občanské svobody nevrátí jako jiné problémy. Občanské svobody jsou velmi vzácné zboží, když je ztratíte, chce se jim utéci vám z rukou jako písek a je těžké je znovu získat. Jakmile ztratíme tyto pravomoci, jakmile ztratíme tyto jednotlivé větve vlády, žádná výkonná moc dobrovolně neřekne: „Dobře, kongres může mít zpět svou pravomoc. Občané, můžete dostat zpět své pravomoci.“ Demokracie je dřina. A pokud dokážete zastrašit opozici… kterého vůdce by to nelákalo? To je fakt, který zakladatelé znali. Okna se zavírají, ale nejsou ještě zavřená, a pokud povstaneme spolu, není na Zemi žádná síla, která by nás mohla zastavit. A nejduležitější věc, která nám zůstala je psychologie svobody! Vezměte si zpět tuto zemi, vzdávám vám čest. Zdá se mi, že vládě zákona bylo příšerně ublíženo při následcích 11. září. A doufám, že se dostaneme do bodu, kdy budeme mít nějaký národní výbor, který se ohlédne na to, co jsme udělali a začne tu škodu napravovat. My, bychom jako američtí občané opravdu měli požadovat společenské hodnoty. Měli bychom. Musíme Američany zapojit a vzdělávat a měli by mít nějaké znalosti o tom, jak volit a na jakých základech se dělají rozhodnutí. Možná jsou zákony, které musí být zrušeny, ale opravdu si myslím, že je to spíše záležitost postavení se a promluvení: „Toto nejsme my a ty, kdo to udělali poženeme k zodpovědnosti.“ Pokud existuje hnutí mezi infiltrovanými lidmi, které říká: „Toto nepřijmeme.“ Pak si myslím, že dveře zůstanou otevřeny, protože to bude viděno jako veřejný akt, který je součástí větší řady… malých vzdorů. Věřím, že nakonec základní strach obyčejných Američanů pozná, že byly podniknuty nějaké špatné věci a že pozná, že potřebujeme změnit to, co bylo za posledních pár let vykonáno. Ztratili jsme naši cestu. Jen musíme opět najít způsob, jak se vrátit na cestu, která nám tak dlouho dobře sloužila. A sloužila našim předkům tak dobře. Jefferson a Franklin kategoricky věřili, že to nebylo pouze právo Američanů, kritizovat vládu, byla to jejich povinnost. Deklarace nezávislosti opravdu zní: „Máte povinnost povstat a svrhnout tyranii a nespravedlnost. Je to vaše zodpovědnost, jakožto Američanů.“ A Benjamin Franklin věděl, že je to na nás. Existuje ten skvělý příběh, že přicházel na ústavní shromáždění a žena se zeptala: „Takže, co to je? Je to republika nebo to není republika?“ A on řekl: „Republika, madam, pokud ji udržíte.“ Pokud neobnovíme ústavu, kterýkoliv prezident může v budoucnu svrhout opět naši svobodu. Připojte se k hnutí na podporu působení Programu americké svobody, abychom: Obnovili zákaz zatýkání bez soudního příkazu. Zastavili mučení a předávání osob z jedné jurisdikce ke druhé. Zastavili zneužívání vyjádření prezidenta k zákonům. Zavřeli zátoku Guantanamo. Využili federální soudy k trestnímu stíhání podezřelých z teroru. Ochránili novináře od žaloby na základě zákonu o špionáži. Zabránili vládě v napíchávání našich telefonů a emailů a ve vloupávání se do našich domů bez oprávnění. Zakladatelé nás požádali, abychom bojovali za svobodu. Připojte se k boji. Titulky vytvořil pBen. Je ro citace Edwarda Abbeyho a zní: „Vlastenec musí být připraven bránit svou zemi proti své vládě.“ A upřímně si myslím, že to je v mnoha směrech to, co jsem udělal. Dodatek 25, část 1: V případě vyloučení prezidenta z úřadu nebo jeho smrti nebo rezignace se prezidentem stane víceprezident. Jmenuji se Robert C. Byrd. Jsem senátor Spojených států. A jsem Američan. Toto je moje ústava. Toto je naše ústava. A takto začíná: Jsme občané Spojených států, k vytvoření lepší unie založte spravedlnost, zajistěte vnitrostátní klid, poskytněte veřejnou ochranu, povyšte na všeobecnou prosperitu a zabezpečte požehnání svobody. Toto diktátorství by bylo zatraceně jednodušší, pokud bych byl teda diktátor. Podnikněte něco. Běžte na:

Konec Ameriky