Yesmeni opravují svět

Mike Bonanno: Jste připraveni? ( kašle ) Jsem velice šťastný, že tady můžu být. Protože dnes nastal historický okamžik pro nás všechny v Dow. A já jsem vděčný. Půjdeme tudy. Jsem vděčný. Mike: Jsi velice potěšen, že Jsem velice potěšen, že tu mohu být. Ano, velice potěšen, že tu mohu být, Steve. Mike: Tohle je můj přítel Andy… ( bouchnutí dveří ) – Ahoj. Dobrý den. – Dobrý den, pane. …a já se jmenuji Mike. Dnes držím kameru – Je to v pohodě, když – Žena: Ano. Určitě. – Je dobré to vědět. – Přesně tak. Mike: Andy by měl být naživo v televizi Bude před 300 miliony lidí. Oni si myslí, že je představitelem jedné z největších společností na světě… což samozřejmě není. A kvůli tomu vypadá tak nervózně. Měl bych se dívat… – Žena: Jo. – …přímo do kamery? Okej. ( vzdechy, mumlání ) Pojďme se podívat sem. . Mike: Andy se chystá říct opravdu velkou lež která, bohužel, připraví jednu společnost na burze o dvě miliardy dolarů. Ale předtím vám ještě řeknu tenhle příběh… – Jednu minutu. – …Hádám, že bych vám měl říct jak jsme se dostali, do téhle situace. ( hraje big band ) Yes Meni dávají svět do pořádku – Ahoj, já jsem Mike. – A já jsem Andy. A tohle je film, ve kterém my dva… Oba: Dáváme svět do pořádku. ( křik ) Dáváme svět do pořádku? – Ano. – Dobrá, jdeme na to. – ( oba se smějí ) – Já se bojím. – Uh-huh. – ( oba se smějí ) A co teď? Mikův hlas: To co děláme je, že se vydáváme za představitele jedné velké korporace, kterou nemáme rádi. ( klikání myší ) Udělali jsme falešné webové stránky a teď čekáme až nás lidi budou zvát na konference. Jmenuji se Fred. Jsem z Halliburtonu. Já se jmenuji Hanniford Schmidt. Jsem ze světové obchodní organizace. Jsem z Arizony. Já se jmenuji Francisco Guerrero. Orboloo Hochmanks. Stovky řídících pracovníků z oblasti oleje a plynu dnes byly oklamány. Yes Meni berou louisianské úředníky na velkou jízdu. – Yes Meni. – Muž: Yes Meni, antiglobalizační aktivisté, kteří cestují po světě a dělají si srandičky na firemních událostech. Muž #2: …banda levičáckých odpůrců… …světově proslulí potížisté… Zkažení, zvrácení, krutí– Muž: A to co oni rádi dělají je, že vezmou absurdní nápad, a tenhle nápad prezentují naprosto vážně ( všichni se smějí ) Tahle skupina to udělala už hodně krát předtím. Mají už velké množství takovýchto úspěchů. Takže jak se tohle stalo? Equity International říká, že se tihle podvodníci ukázali… Mike: Doma v našem podzemním hlavním stanu, nastal čas, abychom začali plánovat naši další misi. Tom Foreman: Desetitisíce Iráčanů zemřely. Mezi vládou a byznis-lídry rostou obavy z náhlého vzestupu potravinových nepokojů– Foreman: Trhy jsou stále nestabilní. Nezaměstnanost roste. Ropné společnosti zaznamenaly největší zisky ve světové historii. Mike: Ale je tolik věcí, který jsou špatný, Po kom bychom měli jít teď? Odpověď jsme dostali formou textové zprávy. ( bouchnutí ) Mike: Chemická společnost DOW (americká agrochemická firma, patří mezi 3 největší na světě) právě koupila Union Carbide, (jedna z nejstarších amerických chemických firem) společnost, která se nechvalně proslavila v 80. letech. Pamatujete, v 80. letech– Challenger, Černobyl… Bhopal. Bhopal? V roce 1984 továrna na pesticidy v Bhopalu, která patřila Union Carbide, explodovala, nejméně 5000 lidí zemřelo během několika týdnů a statisíce zůstaly do konce života postiženy. Bylo to největší průmyslové neštěstí v historii, Ale Union Carbide se domluvil s indickou vládou na 470 milionech dolarů, což znamenalo, že většina z obětí dostala méně než 1000 dolarů. Warren Anderson: Nyní chci říci to, že jménem akcionářů Union Carbide jsem přesvědčený, že obětem se dostane férové a spravedlivé kompenzace bez nepříznivého materiálního vlivu na finanční poměry korporace Union Carbide. Mike: Na akcionáře to mělo malý nepříznivý efekt, ale v Bhopalu, lidi trpí pořád. Když DOW oznámila, že koupí Union Carbide, konečně nastala naděje na spravedlnost. DOW řekla, že poskytne kompenzace obětem,které Carbide zanedbal. a ihned zaplatila přes dvě miliardy dolarů… ( nahrávka skřípe ) …14 azbestovým plantážím v Texasu. DOW by měla udělat pro Bhopal to, co udělala pro Texas. Ale my víme, že neudělá. Takže jsme se rozhodli, že to uděláme za ně. Založili jsme falešnou webovou stránku chemičky DOW, DowEthics.com, a čekali jsme… – a čekali… – ( hodiny tikají ) …a čekali. – A pak, jednoho dne jsme dostali šanci. – ( zvoní telefon ) Počítač: Máte e-mail. Mike: Právě jsme byli pozváni na konferenci o mezinárodních financích. Některé z největších světových bank by tam měly být. Tohle je ten druh bank, které pomáhají společnostem jako Union Carbide a DOW v tom, co dělají. Společnost řekne: „Chceme postavit šmejdovou továrnu v nějaké nerozvinuté zemi. Se zkorumpovaným právním systémem. Továrna může vybouchnout a můžou zemřít lidé, ale vyděláme na tom hodně peněz.“ A banka přijde zpátky a řekne: „Skvěle! To zní jako plán.“ Co tak můžeme udělat, abychom bankéřům ukázali,že tato logika je špatná? Takže právě teď stříkám Gilgu, pozlaceného kostlivce– vlastně, zlatého kostlivce– kterého použijeme na přednášce chemičky DOW v Londýně na konferenci o finančních službách. Už za několik málo dní. Jediný dobrý kostlivec, je zlatý kostlivec. Mike: A jestliže je Gilda dost nevyděsí máme záložní plán. Půjčili jsme si divadelní pyrotechnický přístroj, – takže můžeme… – Oh jasně, díky. …udělat velký oblak dýmu. – Ah! – Můj Bože. Mike: Jsme na cestě na konferenci a mluvit bude Erastus Hamm na té konferenci, za chemičku DOW. Mikův hlas: Náš plán byl, že DOW vůbec poprvé ukáže, jak vypočítává kupní hodnotu lidského života. Donutí to tyhle bankéře přemýšlet dvakrát? Nastal čas to zjistit. Andy: Velice vám děkuji. 1. května spustíme beta verzi našeho programu „Přijatelné riziko,“ První kalkulátor možného rizika v obchodu na světě, který vám pomůže okamžitě zjistit jaká rizika jsou ještě přijatelná a jaká již ne. V konečném součtu obchodních vyhlídek bude projekt X jen dalším kostlivcem ve skříni, něčím, čeho bude vaše společnost později litovat? Nebo to bude zlatý kostlivec? Pěkným příkladem je prodej technologií I.B.M. Německu za druhé světové války pro použití při identifikování určitých populací. Tohle bylo samozřejmě, velice špatné, ale nikdo nemůže popřít, že nebyli ziskoví. A i přestože toto téma zůstává jejich kostlivcem ve skříni, při pohledu zpět je jasné, že je to zlatý kostlivec. Možná už jste slyšeli vtip „Kolik Američanů je potřeba k výměně žárovky? dvanáct– Jeden aby vylezl po žebříku a jedenáct aby rozjelo soudní proces.“ ( všichni se smějí ) „A co Indové? Oh, jen jeden.“ ( ticho ) My bychom samozřejmě nikdy nechtěli ani naznačit, že život Inda stojí za méně nebo více než jakýkoliv jiný. Já osobně věřím v posvátnost každého života. Ale trh má svoje vlastní pravidla, a pokud jsme ochotni s nimi žít, musíme dělat většinu rozhodnutí, které dělá. Protože jestli existuje jedna věc, kterou chceme, abyste si dnes zapamatovali, tak to je ta, že jediný dobrý kostlivec je zlatý kostlivec. – Ooh! – ( obecenstvo tleská ) Překvapení. ( smích ) Tohle je Gilda. Ona je maskotem programu „Přijatelné riziko“. Gilda je tady proto, aby vám řekla, že jestliže máte kostlivce ve skříni, neměl by to být jen kostlivec. Stejně tak dobře to může být zlatý kostlivec. A jak se přesouváme do budoucnosti se vzrůstající komplexností a se vyrůstajícími příležitostmi, „Přijatelný risk“ od DOW vám zaručí, že váš dotyk bude Midasův dotyk. ( kýchnutí ) Rád bych to tu zakončil krátkou básní. „Radši bych byl pohledný než nevzhledný, radši bych byl mladý než starý, kdybych nemohl mít hromadu stříbra, vystačil by mi i sud zlata.“ Velice vám děkuji. Doufám že se stavíte – a seznámíte se s naším programem blíže. – ( potlesk ) – ( mumlání ) – Děkuji vám. – Mockrát děkuji. – Děkuji. Díky. Mockrát děkuji. Tady je přívěsek na klíče. Děkuji. Absolutně. – Děkuji. – Bohužel už nemám další vizitku, – už jsem je všechny rozdal. – Oh skvělé. Ano, vy jste tu přednášel před námi. – Díky. – Ano. Je mi potěšením. – Děkuji. – Bylo to velice zajímavé. Je to aplikovatelné… je váš model aplikovatelný na cokoliv? Myslím jestli ho můžeme použít v rizikovém managementu? Oh, určitě. Jo, jo, jo. Řeknu klukům z našeho rizikového managementu, aby se na to podívali, protože my děláme hodně zajímavých věcí. Úžasné. Tohle je zajímavé. – Mockrát děkuji. – Děkuji. – Dobře, mějte se. – Ano, ahoj. Ahoj. Chtěl bych na trh představit nový produkt, – Andy: Mm-hmm. – A vy– Jak jsem to pochopil, váš odhadce rizika vyřeší hrozbu dopadu na lidi Andy: Je to tak. jako protiklad toho, kolik peněz na tom vyděláte. Jakoukoliv cestou to uděláte, vždycky to bude stát nějaké životy ( Andy se směje ) Jo, dobrá– Jo. Ale jestli v tom procesu vyděláte nějaké peníze, pak je to přijatelné. – ( všichni se smějí ) – Je to tak? No, to je opravdu– Jo, to je přesně to co jsem říkal. Je to– Nezdálo se vám něco– Ne, myslím si že to bylo opravdu osvěžující. Okej. Mike: Osvěžující? Mysleli jsme, že to bude šokující, ale ne osvěžující. Pro nás, tohle bylo tak osvěžující jako nápoj smrti v Jonestownu. Muž: Největší sebevražda a vražda více než 900 Američanů, kteří vypili ovocný punč s kyanidem od jejich duchovního vůdce a potom si lehli a zemřeli. Mike: To je ta věc ohledně sekt– Co je šokující pro lidi zvenku, přijde normální lidem uvnitř. A proto přijde bankéřům normální nespoutaná chamtivost? A jestli ano, kdo byl v tomto případě kultovním vůdcem? Tohle je Milton Friedman. Bylo nám řečeno, že on je nejvlivnějším světovým ekonomem. Hrála v tomto roli vláda? Jen trošku. Jen udržovala volnou cestu pro lidskou chamtivost a vlastní zájmy, ke prosazování zájmů zákazníků. Mike: V téhle knize Friedman použil slovo svoboda 374krát. Ale svobodou nemyslí tohle, ale tohle– Svobodu korporací vydělávat, bez ohledu na rizika pro lidi a bez zásahů ze strany vlády. Dr. Milton Friedman– vědec, pečlivý myslitel a velký učitel– George W. Bush: Hrdina svobody– Milton Friedman. Vyhledal jsem Dr. Friedmana a měl jsem to potěšení a čest ho potkat spolu s jeho manželkou Rose. Stali se z nás přátelé, a teď mu říkám Miltone. Mike: Pokud chceme pochopit přístup bankéřů, potřebujeme najít gurua chamtivosti. Byl tu jen jeden problém. – ( kostelní zvon ) – ( poryvy větru ) Mike: Ale Friedmanovy myšlenky jsou nyní na vzestupu, jeho následovníci nesou pochodeň. Okej, takže bychom tam měli jít? – Muž: Jo. – Skvěle, děkujeme. Říkám mu strejda Milty. Mike: Tihle hoši patří k volnětržním thinktankům, které utratily miliardy korporátních dolarů pokoušejíce se o to, abychom uvěřili, že pokud prostě necháme korporace, aby si dělaly co chtějí, všechno dopadne skvěle. Andy: My jsme vlastně na takové výpravě. Chceme dát svět do pořádku a chceme vědět, jak to máme udělat. Soukromé vlastnictví, vláda zákona a vládními regulacemi a kontrolou neomezený trh. Když vidíme démonizované společnosti, měli bychom proti nim něco dělat. Když vidíme jak volný trh kritizuje, měli bychom proti tomu něco dělat. Více bohatství vede k většímu výkonu, větším inovacím a, v podstatě, k samým dobrým věcem. – Bohatství. – Peníze. – Privatizace. – Bohatství. – Peníze. – Individuální svoboda. – Privatizace. – Volné trhy. – Vlastnictví. – A velké množství peněz. Kapitalismus a svoboda. Bohatství a prosperita. ( sborový zpěv ) Mike: Dostáváme toto poselství a stejně tak miliony dalších. Tihle hoši šíří Friedmanovo poselství o volném trhu všemi možnými prostředky, které mají k dispozici, jako promluvy ke Kongresu, virální videa a jako hosté v nedělních ranních talkshows. Chlubí se, že nabourali Kjótský protokol a že pomohli zrušit regulace týkající se bydlení, bankovnictví, energií a životního prostředí. Velice rádi se ukážou komukoliv na kameru… – dokonce i nám. – ( zpěv pokračuje ) Vidíte, že za vámi je modré pozadí. Co by jste chtěl, aby na něm bylo? Planeta Země. Oh skvělé, modré pozadí. Řekl bych, Jeffersonův památník. – Co třeba Jeffersonův památník? – Ten už je zabraný. – Oh, ten už je zabraný, sakra. – Andy: Někdo jiný… Jsem si jistý, že máte pěkné pozadí – Washingtonu. – ( přiblížení na ohňostroj ) Nedávejte mně před nic z Washingtonu. Nenávidím Washington. Dejte tam scénu z vnějšího vesmíru nebo tak něco. Řekl bych svět, ve kterém je člověk svým pánem, spíš než nástrojem, kterým je manipulováno těmi, kdo mají politickou moc. Jak to máme vyjádřit? Nemáte samostatný obrázek nebo… sérii nějakých obrázků? Myslím, že to jsou obrázky člověka– prostě úspěch svobodného člověka, který následuje to, co mu přikazuje jeho srdce a jeho touhy. – Myslím že něco takového můžeme najít. – To zní dobře. Mike: Takže teď, když máme naše nové přátele na lopatě nastal čas, abychom jim položili nepříjemné otázky. Co byste řekl lidem, kteří stále hovoří o katastrofě v Bhopalu a dalších tragédiích? Muž: Bhopal je velice zajímavý příklad. Ten podnik vytvořil vzdělávací příležitosti pro vynořující se indickou technokratickou třídu. Vytvořilo to nějakou přidanou hodnotu a daňovou základnu pro tu komunitu, a něco kolem 3000 lidí tam zemřelo. To je tragédie, ale vždycky existuje riziko, když kráčíte vstříc budoucnosti. Mike: „Vždycky existuje riziko, když kráčíte vstříc budoucnosti“? Pro tisíc lidí v Bhopalu, nebyla žádná budoucnost. Jonestownská sebevražedná sekta alespoň zavraždila sama sebe. Zastánci volného trhu neváhají vystavit riziku kohokoliv. – Zpátky doma… – Počítač: Máte nový e-mail. …Máme nový mail. Ukázalo se, že naše falešní webová stránka byla opravdu dar z nebes. Tentokrát to nebyla nějaká bezvýznamná konference– tentokrát jsme vyhráli jackpot. BBC, světově možná nejrespektovanější zpravodajská organizace, připravovala velké vysílání o Bhopalu a chtěli vědět jestli se DOW konečně rozhodla postavit k věcem čelem. Řekli, že interview, bude sledovat až tři sta milionů lidí. Tohle bylo to, na co jsme čekali. K velkému překvapení BBC, DOW odpověděla, že jí bude potěšením veřejně promluvit o této katastrofě. A pro nás, 300 milionů lidí bylo asi tak milionkrát víc, než jakékoliv obecenstvo, co jsme kdy měli. Měli jsme obavy. Takže jsme se zeptali BBC, jestli místo jejich ústředny v Londýně můžeme vysílat z neutrálního území– Z původní země revoluce. – ( davy aplaudují ) – ( smích ) – Mike: Jsem aspoň trochu nervózní? – Jsme hrozně moc nervózní Oh bože, to je jako jít pod gilotinu. Myslím si, že je to někde tady blízko, to místo, kde v Paříži používali gilotinu, Kancelář. Mmm, myslím, že je to ta největší věc, co jsme kdy udělali. Tohle. Nečesal jsem si vlasy skoro… – Mike: 100 let? – …20 let. Jo, opravdu. Myslím, že jsem to dělával takhle. Správně. ( šeptání ) Jsme hotoví. Oh bože. Oh bože. Když jsme se před třemi lety začali s Union Carbide, věděli jsme do čeho jdeme. Takže dneska jsme připraveni udělat to, co musíme. ( povzdech ) No uvidíme. Myslím, že bude lepší když hned nevybalíme všechno. ( bouchnutí dveří ) – Ahoj. Ahoj. – Dobrý den, pane. Sledujete BBC, dnešní hlavní zpravodajství. Indie si dnes připomíná nejhorší průmyslové neštěstí na světě. Dnes uplynulo dvacet let od ode dne, kdy z chemičky Union Carbide v Bhopalu unikl smrtící plyn. Úniku je připisováno nejméně 18 000 obětí, a mnoho místních lidí tvrdí, že kontaminovaná oblast nebyla nikdy zcela vyčištěna Jo, měl bych se prostě jen dívat… – Žena: Ano. – …přímo do kamery? Okej. Továrna tu stále stojí a nadále zůstává problémem pro lidi, kteří tu žijí. Tohle místo, já jsem tam byla, je pořád plné toxického odpadu. Lidé, kteří žijí v těchto domech, každý z nich má svůj příběh o tom, co se stalo před dvaceti lety. Mnoho z nich ztratilo členy své rodiny, a říkají, že stále trpí kvůli té tragédii. A taky říkají že by se za to měl někdo zodpovídat. Vlastně, to co říkají je, že se snaží přesvědčit tu společnost, aby se pokusila to tady vyčistit. Ale jestli společnost přijme tu zodpovědnost je nejisté. A právě nyní se s námi naživo z Paříže spojí Jude Finisterra. Je mluvčím chemičky Dow, která převzala Union Carbide. Dobré ráno. Den vzpomínkové slavnosti v Bhopalu. Přijímáte nyní zodpovědnost za to co se stalo? Steve, ano, dnes je velký den pro nás všechny v DOW a myslím že i pro miliony lidí na celém světě. Uplynulo dvacet let od toho neštěstí a já jsem dnes velice šťasten, že mohu oznámit, že DOW poprvé přijme odpovědnost za katastrofu v Bhopalu. Máme 12ti miliardový plán, abychom konečně dlouhodobě, plně odškodnili oběti, včetně 120 000 lidí, kteří budou potřebovat lékařskou pomoc až do konce života, A abychom okamžitě a úplně napravili bhopalskou krajinu. Když jsem před třemi lety převzali kontrolu nad Union Carbide věděli jsme do čeho jdeme a že to stojí za těch 12 miliard dolarů. 12 miliard dolarů. Rozhodli jsme se zlikvidovat Union Carbide– tuhle noční můru pro celý svět a tvrdý oříšek pro DOW– a použít těch 12 miliard dolarů, abychom adekvátně odškodnili tyto oběti. Jude, to jsou skvělé zprávy, že jste konečně přijali zodpovědnost– někteří lidé by řekli, že příliš pozdě. Je to po třech, téměř čtyřech letech. Když jsme převzali Union Carbide, urovnali jsme okamžitě jejich závazky ve Spojených Státech. A nyní– o tři roky později– jsme připraveni udělat to samé i v Indii. Měli jsme to udělat před třemi lety. Děláme to teď. A rád bych také řekl, že to není žádná maličkost. Je to poprvé v historii, kdy veřejně vlastněná společnost takové velikosti jako je DOW, se účastní takové akce, která je významně na spodní linii důležitosti, jednoduše protože je to správná věc. Naši akcionáři budou možná nesouhlasit, Steve, ale myslím si, že pokud jsou takoví jako já,, budou nadšeni z toho, že jsou součástí takovéto historické chvíle, kdy děláme správnou věc pro ty, ke kterým jsme se obrátili zády. Jen abych zopakoval co Jude Finisterra, mluvčí chemičky DOW, právě řekl: řekl, že chemička DOW nyní přebírá plnou zodpovědnost za události v Bhopalu. – Skvěle. Hotovo? – Vedl jste si dobře. Skvěle. A teď chtějí… – A teď byste měl– – …Rádio. Mohu vám říct jednu věc: Rozhodně nekončíme v podnikání. Budeme pokračovat v tvorbě zisku; jen prostě budeme vydělávat o trochu méně než normálně. Ale děláme tu správnou věc. My tady přirovnáváme hodnotu peněz k hodnotě lidského života, ale takové srovnání nelze udělat. Je dobré něco takového oznámit. Konečně jednou dobré zprávy. Přesně. Myslím tím, jak často DOW– chápete. ( smích ) Já bych jinak nechtěl být mluvčím DOW. Dobrá. Oh můj bože. Oh můj bože. Myslím si, že se teď nervově zhroutím. „DOW přijímá zodpovědnost za Bhopal– mluvčí.“ – Mike: Kde to je? – Andy: V Reuters. „Gratulujeme, vaše vystoupení– Všichni tady v BBC máme radost.“ Už je to přes hodinu a stále to vévodí zprávám. Haló, tady je Jude. Kdo to řekl? Možná nejsou ve spojení s DOW, s vedením. ( telefon zvoní ) Haló? Ano, tady je Jude Finisterra. Jistě. Dobře. Jistě. Dobře. Nechte mně jen– Ano, mohu vás požádat, abyste na chvíli– vydržel? Okej, děkuji. ( šeptání ) Už to vědí. Takže teď se prostě přiznám, ne? Dobrá, nemohu říct, že je to hoax. Je to upřímná reprezentace toho, co by měla DOW udělat. Maria Ashanin: Dnes ráno BBC World přinesla falešné stanovisko týkající se odpovědnosti za tragédii v Bhopalu. Osoba, která přednesla toto stanovisko se vydávala za mluvčího chemičky DOW jménem Jude Finisterra. DOW potvrdila, že toto stanovisko nebylo v žádném případě pravdivé. Dnes v dřívějších hodinách jsme odvysílali rozhovor s někým, kdo se vydával za zástupce chemičky DOW, společnosti, která převzala kontrolu nad továrnou Union Carbide. Tento rozhovor byl falešný a byl součástí předem připraveného podvodu. Andy: Podívej se na to teď– Podívej se na to. Tohle je ve zprávách na Googlu. „DOW řekla, že prohlášení odvysílané v BBC, podle kterého přijala odpovědnost za neštěstí v indickém Bhopalu, není pravdivé“ To je vtipná věta. Byla to předem připravení falešná zpráva, zahrnující také falešnou webovou stránku. Chemička DOW ihned vydala několik prohlášení, ve kterých popřela totožnost Juda Finisterra. A dnes se vracíme zpět právě kvůli tomuto muži… Právě teď jdeme zpátky do studia BBC, tam kde jsme byli dnes ráno, protože s námi chtějí zase mluvit. Okej, co budou chtít vědět? Tak se jdeme podívat. ( žena mluví ) Takže vaše pravé jméno je Andy? – Jo. – Ahoj. – Ahoj. Promiňte. – ( všichni se smějí ) ( muž mluví ) Kdy vás napadlo, něco takového nahrát? Nás tohle vůbec nenapadlo. Vy jste nás sami kontaktovali. ( muž mluví ) Víte co se stalo s akciemi DOW na burze? – Jo, to jsem slyšel. Už se to vrátilo? – Man: Jsem si jistý že ano. Žert, který krátce srazil 3% z hodnoty akcií chemičky DOW přišel právě 20 let potom, co z továrny Union Carbide v Bhopalu unikl toxický materiál. Muž: Dnešní neobvyklé ponížení jednoho z amerických chemických gigantů se odehrálo v souvislosti s připomenutím si, že Bhopal zůstává otevřenou ránou. Před chvílí jsem mluvil s Andym Bichlbaumem a zeptal jsem se ho, co dělal, když dostal od BBC mail, který ho žádal o rozhovor. V podstatě DOW oznámila falešnou zprávu, ve které tvrdili lidem, že nemohou udělat nic pro Bhopal, že nemohou přijmout zodpovědnost. A my jsme chtěli dokázat, že to není přesné. Nicméně to byl velice krutý žert vůči lidem z Bhopalu. – Víte, my– – Mysleli jste vůbec na lidi z Bhopalu, když jste se rozhodli provést tento kousek? Ano, ano mysleli. Jistě, je to samozřejmě tragédie dneška. Rozšířili jste mezi ně falešnou zprávu– které oni následně uvěřili a mysleli si, že dostanou odškodnění od DOW, a pak, o dvě hodiny později zjistili, že to není pravda. Postavme toto proti sobě: My jsme možná dali lidem dvě hodiny falešných nadějí, DOW jim dala 20 let utrpení. Myslím tím, tohle je to, čemu čelíme. Očekáváte, že vám na dveře zaklepou právníci chemičky? Nemám představu, co DOW udělá. Mike: Právníci DOW nezavolali. A miliony lidí se poprvé dozvěděli, že ani po 20 letech není Bhopal vyřešen. Ale média také zaznamenala, že hodně obětí v Bhopalu plakalo štěstím, když slyšelo ty zprávy. A že potom byli hořce zklamáni. Nenaštvali jsme nakonec lidi, kterým jsme chtěli pomoct? Byla jen jedna možnost, jak to zjistit. Tak jsme tady. Jsme v Indii. – Oba: Ahoj. – ( auto troubí ) Mike: A tohle je Bhopal. Bhopal je velké město. Žije tady přes milion lidí. Bohužel jsme slyšeli z mnoha novinových zpráv, že lidé tady v Bhopalu byli extrémně rozčíleni kvůli tomu, že jsme jim dali falešné naděje, že dostanou nějaké odškodnění po 21 letech. Co myslíš že budou dělat? No, já nevím. Jaké jsou tady místní zvyky? ( jekot v Hindi ) Falešné naděje. Falešné naděje. Tihle chlapi nám dali falešnou naději! Falešné naděje. Falešné naděje. Musí trpět. Uškrťte je! Uškrťme je. – ( napodobování dušení ) – ( smích ) Mike: Jsme tady, na klinice Sambhavna a tohle místo bylo založeno skupinou lidí, aby pomáhalo obětem nejhorší průmyslové nehody v historii. Rachna Dhingra: Takže pacienti sem přicházejí. Tohle je vstupní formulář, podle kterého zjistíme jak moc byli vystaveni působení plynu– jak daleko bydleli, nebo jestli tu noc spali ve stanu. A potom stanovíme stupeň závažnosti. Tohle jsou některé z postižených dětí. Každá soustava jejich těla byla zasažena– Muskuloskeletální, nervový systém. 40% žen, které jsem přijdou a je jim méně než 40 mají menopauzu. Jo. – Tohle je Sathyu. – Ahoj. Ahoj, Oh můj bože. – Jsme rád že vás vidím. – Ahoj. ( směje se ) Ahoj. Sathyu: Slyšeli jsme ty zprávy, že DOW je ochotna zaplatit 12 miliard dolarů. Ze začátku jsme– Prostě jsme si mysleli, že je to příliš krásné, na to aby to byla pravda… – Uh-huh. – …A DOW se chovala moc špatně na to, aby to byla pravda. – Jo. – Ale stejně jsme si říkali, že je to možná pravda, možná že v tom vidí nějaký smysl. Asi hodinu jsme měli ten dojem. Jo. Plakali lidi… – radostí? – Já jsem brečel. – To ne. – Hodně lidí plakalo. Byli jste naštvaní, na začátku, – když jste slyšeli, že to není pravda? – Ne, nebyl jsem naštvaný, ne. Wau. – Myslíte že to za to stálo? – Rozhodně ano. Říkáme už žádný další Bhopal. To skrz co si tady ti lidi museli projít, by už neměl zažít nikdo jiný na světě. Myslím že jsme v Shivaji Nagar A je to tady trošku– trošku– no, trochu– jako bludiště. Trochu– Jak jsi to říkal? Ztratili jsme se. Tak se tomu říká. Pokoušíme se potkat s jedním novinářem, abychom s ním udělali rozhovor. A ztratili jsme se. To je on. Tady je. Oh můj bože. Mikův hlas: Rajkumar Keswani jako první informoval o tomto neštěstí. Vlastně již roky předtím, než se to stalo. Kolikrát jste předpověděl, že se to neštěstí stane, ještě předtím než se to stalo? V novinách čtyřikrát, jednou u premiéra… x-krát u lokálních autorit… a jednou u Nejvyššího soudu. Jsem ten největší nešťastník na tomhle světě… který má zprávy o svých selháních. Kdybych uspěl, nikdy by se to nestalo. Když jste slyšel, že je to hoax, ta věc co jsme udělali, byl jste– co jste si pomyslel? Myslel jsem si, že je to skvělá věc. Dostali jsme se do situace, do které jsme si mysleli, že se nikdy nedostaneme. Takže je to jako ocitnout se v nebi. ( hoši se smějí ) Protože jsem si jistý, že já se do nebe nedostanu, takže když někdo– když očekávám, že se dostanu do pekla a někdo mně na chvíli dá do nebe– tak řeknu, „Okej, díky.“ – Ahoj. – Ahoj. Mike: 20 let od toho neštěstí, jedy, které zůstaly v té továrně stále prosakují do podzemní vody. Komunity, které vidíte červeně nemají ani kapku čisté vody. – Sathyu: Oh, opravdu? – Ano. – Sathyu: Až dodnes? – Dodnes. Pěti komunitám se dostane okolo 12% z toho, co potřebují. Ale je to kontaminovaná voda. Někteří ji používají k pití, vaření, praní prádla. Mike: DOW by měla po sobě uklidit ten nepořádek, ale neudělá to. Místo toho utrácejí desítky milionu dolarů na kampaň, která má zlepšit jejich image. Reklama: Pro každého z nás existuje moment objevení. a právě v té chvíli, v záblesku synapse, zjistíme, že život je elementární. A v oslnivé záři tohoto zjištění můžeme přehlédnout ten prvek, který není znázorněný. Jeho význam je tak jasný, jeho přítomnost je jednoduše pochopitelná. Tento chybějící prvek je lidský prvek. A když ho přidáme do rovnice, proces se změní. Lidský element je elementem změny. Lidský element: nic není důležitější; nic není elementárnější. ( lidé se baví ) Mike: Tohle je Kevin Finn. Obchoduje s cennými papíry. Tohle je to co dělám: sedím tady a jen se koukám na tuhle obrazovku. 12, 14 hodin denně. Je to velice romantické, opravdu. Mike: Více než kdokoliv jiný víme, že Kevin nám může vysvětlit, proč DOW neudělá nic, aby pomohla v Bhopalu. Řekl nám co se stalo, když Andy vystoupil v BBC. Kevin: Uprostřed noci mi zavolal můj podřízený– chemička DOW udělal nějaké prohlášení, které se jejím akcionářům nelíbí, protože akcie DOW klesají, S&P 500 klesal. Musel jsem vstát z postele, můj podřízený bláznil, protože všechno šlo proti mně. Můj kamarád mi říkal, že si myslí, že je to nějaké globální spiknutí obchodníků, kteří nás chtějí vyždímat, a pak zjistil že jsou to dva šprýmaři. Mike: Efekt toho našeho oznámení na BBC byl takový, že DOW přišla na burze o 2 miliardy dolarů během 23 minut. Tohle mi oznamuje všechno co se děje ve světě. Takže kdybych tady seděl 3. prosince a koukal se na to, mohl bych říct, „Chemička DOW se rozhodla vypořádat s lidmi v Bhopalu.“ A lidi, kteří vlastní DOW by se chovali jako… ( křičí ) „Prodáno!“ Každý, s kým jsme o tom mluvili, byl opravdu šťastný, že DOW dělá správnou věc. Jasně. Jasně, okej. Já neříkám, že by to neměli udělat. Já jen říkám, že jasně, vypadá to jako dobrá věc dokud nejste akcionář chemičky DOW a očekáváte, že dostanete 20 miliard dolarů, že se vám to ze zisku vrátí zpět nebo že koupíte nějakou novou chemickou továrnu. A těm lidem to tam připadá, aspoň v tomto bodě, že nedostanou žádné peníze. Mohli jste vidět, jak byli kvůli tomu naštvaní, že jo? Mike: Byli jsme zmateni. Jako děti nás učili, že je špatné udělat něco zlého, a že když uděláš něco dobrého, dostaneš odměnu. Když jsme oznámili, že DOW udělá něco skvělého, trh dal DOW výprask. Takže jak můžeme přinutit společnosti konat dobro? – ( alarm zvoní) – Mike: Je potřeba změnit pravidla trhu, ale to znamená regulace a regulace znamenají vládu. Jediný problém byl, že vláda pila Friedmanův koktejl volného trhu. Reagan: Volné trhy produkují zázrak za zázrakem v ekonomickém růstu. Clinton: Otevřené trhy a a obchod založený na pravidlech jsou nejlepším hnacím motorem jaký známe. Potom vláda ustoupila a nechala systém volného obchodu dělat svoji práci. Čím lépe na tom jsme, tím více naše ekonomika roste, tím lépe na tom jsem já a tím lépe můj byznis roste. Mike: Posledních 30 let, lídři nejmocnějších zemí dělali všechno, co jim propagátoři volného trhu doporučovali. A to co doporučovali bylo jednoduché. Řešením není, aby vláda nějak intervenovala nebo regulovala. Vlastně, většina problémů se vyřeší sama. Ať svobodní lidé pracují v systému volného trhu. Mike: Následujíce rady jako tato, vlády po celém světě se zbavily celých balíčků regulací na ochranu lidí, jako třeba v bankovnictví. ( koktání ) Jsem přesvědčený, že stupeň újmy nebo efekt přelévání, jakkoliv se kazí rizikové hypotéky, že trh vymyslí cesty, aby minimalizoval a rozptýlil negativní důsledky. Mike: Jejich víra v trh byla neotřesitelná, ale my všichni jsme věděli, co se stane příště. Reportérka: Nyní, když je největší světová pojišťovací společnost, AIG, na okraji kolapsu, může to znamenat konec pro Wall Street. Mike: Jaká další neštěstí přijdou? Globální oteplování je hloupost. Není to seriózní problém. Teplo je zdravější, teplo je více příjemné a proto státy jako Arizona rapidně zvyšují populaci. Globální oteplování přináší výhody. Počet smrtí z podchlazení významně poklesne. Mike: Stejně jako s rizikovými hypotékami, naši „volnotržní“ přátelé dělali co mohli, aby vládě zabránili v zasahování. Kromě toho tady byly sázky vyšší. Myslí, že je docela možné že kdyby to nebylo pro skupiny jako je naše, Spojené státy by dnes mohly dost dobře participovat na Kjótském protokolu. Jestli jste viděli reklamy, které jsme měli asi před rokem, které jsme produkovali v souvislosti s globálním oteplováním, kde náš největší svár je „Oxid uhličitý– oni tomu říkají znečištění, my tomu říkáme život.“ Reklama: Na těchto obrázcích je něco, co nemůžete vidět. To co vydechujeme a co rostliny vdechují. Oxid uhličitý– oni tomu říkají znečištění, my tomu říkáme život. Dostali jsme hodně nenávistných mailů. Dva senátoři poslali minulý podzim dopis Exxon mobilu, (Exxon mobil je nadnárodní korporace působící v těžebním průmyslu) který požadoval konec financování C.E.I.. Mike: Takže Exxon tajně platil thinktanky, které nám měly říkat, že bychom neměli regulovat Exxon. ( tříštění skla ) Mike: Veřejné pohoršení donutilo Exxon přestat. Fakticky, Exxon nás v loňském roce vůbec nepodporoval. Mike: To bylo skvělé, ale Exxon si našel jiné cesty, jako ovlivňovat politiku– jako tohoto muže – Lee Raymonda. Je správcem jednoho z klíčových volnětržních thinktanků. Dříve také býval ředitelem Exxonu. A v roce kdy odtud odešel, se stal oficiálním poradcem americké vlády ve věcech energie. Tohle bylo děsivé. Pokud bychom nechali, aby kult volného trhu nadále řídil svět, za chvíli by tu nebyl žádný svět, který bychom dávali do pořádku. Museli jsme něco udělat, takže když jsem uslyšeli o obrovské konferenci o ropě, která se konala v Kanadě, rozhodli jsme se jet. Vydávajíce se za velkou P.R agenturu, nabídli jsme jim Lee Raymonda, bývalého ředitele Exxonu, jako hlavního řečníka. A oni po tom skočili. Ale to nevěděli, že v den přednášky bude Raymond nedostupný a já jako jeho asistent ho nahradím. – Fůha! Jo. – Okej. Tento hlavní projev přiláká značnou část médií a bude jedním z hlavních okamžiků GO Expa. Mike: Co bychom měli udělat, abychom zvedli obecenstvo ze židlí? Bude to muset být víc šokující než cokoliv co jsme udělali dosud. O dva týdny dříve Jestli je tady jedna věc, která bude přebývat ve světě, který přijde, s klimatickými změnami a tím vším, jsou to lidé, mrtví lidé. Tohle je pilotní program na využití tohoto paliva. Jmenuje se Vivoleum, a to jsme my a vyrábíme Vivoleum. Mike: Jako asistent Leeho Raymonda, Andy představí Vivoleum jako nové biopalivo od Exxonu, které je vyráběno z obětí klimatických změn. A dokonce ukáže i příklad. Začalo to tak, že jsme vyrobili jednoho Reggieho, a pak jsme odlévali hromadu Reggie-ů z vosku. Tohle tady jsou lidské vlasy. Andy: Tohle obnáší hodně experimentování, abychom zjistili, jak udělat svíčku, která je cítit jako lidské maso. Au! Já jsem ztratil Reggieho. – Rychle! – Au! Mike: Chceme si být jisti, že ti olejáři budou vědět z čeho jsou vyrobeny svíčky, které drží v ruce. Takže jim ukážeme tohle video, které vzdává poctu Reggiemu Wattsovi, smrtelně nemocnému vrátnému z Exxon Mobilu, který chce být dobrovolně přeměněn na palivo. Myslím že bych chtěl– Myslím, že bych chtěl, aby ze mně byla svíčka. Myslím, že svíčka by byla srandovní, protože pro svíčku existuje tolik využití. Na zeměkouli je dnes 6 miliard lidí. My pravděpodobně využíváme energii, možná, miliardy z nich, přinejlepším. Jednou mně testovali jako střelu pro „pekelný oheň“. To bylo fakt dobrý. Zatím jsme prostě nenašli zázračné palivo, které by nahradilo ropu, ale ve skutečnosti se k tomu už blížíme, když nám nebude překážet vláda. – Takhle to funguje. – Mike: Máme toto zázračné palivo, a naši dědečkové by se otáčeli v masových hrobech. ( hraje dramatická hudba ) Hlasatel: zprávy CTV s Barb Higgins a Darrelem Janzem. Dobrý večer. Dnes došlo k neobvyklé situaci na GO Expu, konferenci o energii v Stampede Parku. Organizátoři a stovky řídících pracovníků z ropného průmyslu z Alberty byli oklamáni. Reportér: Bylo slíbeno velké prohlášení od klíčového hráče v energetickém průmyslu. Účastníci zaplatili 5O dolarů, aby mohli slyšet tuto řeč ze strany Národního ropného výboru, skupiny, která radí Bílému domu v otázkách ropy a plynu. Muž: Vítejte na hlavním slavnostním obědě Expa. Prosím uvítejme S. K. Wolffa. Nejprve musím říct, že je skvělé vidět, na všech tvářích tady, tu upřímnou hojnost velkého průmyslu v celé kráse. A proč ne? Bez ropy by nejméně 4 miliardy lidí hladověly. A hladovějící by se stali novou špínou. Ale já tu dnes nejsem proto, abych tady každého poplácával po zádech. Jsem zde, abych mluvil o plánu B. Mike: Jak začal Andy představoval tvrdé řešení klimatických změn od Exxonu, 10 dobrovolníků rozdávalo 300 lidských svíček. Tento den bude jako žádný jiný. Koho jako prvního napadla myšlenka na využití tuku z žijících zvířat na osvětlení jeho domu? Dokonce dnes, obyvatelé Shetlandských ostrovů řežou hlavy papuchalkům a do jejich pahýlů dávají knoty kvůli výrobě svíček. My v Exxonu pevně věříme, že volný trh, pokud bude ponechán svým vlastním zásadám, vždy najde řešení na dilemata, kterým musí lidstvo čelit. Naši novou technologii jsme nazvali Vivoleum. Mike: Jak Andy začal popisovat nové biopalivo Exxonu, lidé si zapálili svíčky. Ve vzduchu byl cítit podivný zápach. To co tady vidíte, je umělecké ztvárnění velké moderní továrny, materiál na výrobu Vivolea je obnovitelný, levný a odpovídá potřebám zmenšujícího se trhu s většími dodávkami. Tanec kapitálu se ukáže v celé své kráse. Mike: Konečně nastal čas představit Reggieho Wattse, umírajícího vrátného z Exxonu, který chtěl být dobrovolně použitý na výrobu paliva. A nyní si ukážeme vide, které vzdává poctu Reggiemu Wattsovi. Chvíli jsem pracoval v údržbě. Přesunul jsem se nahoru do údržby 2. Začal jsem uklízet– toxický odpad. Když jsem od doktora uslyšel, že zemřu, cítil jsem, že musím najít něco, pro co budu žít. ( muž mluví ) Vypnete to? Prosím vypněte to. Řekl jsem si, že bych chtěl být svíčkou. Pro svíčku existuje tolik využití. Myslím jakože když chcete něco romantického, jako že by bylo pěkné vědět, že jsem byl svíčkou na stole. Chápete, když se lidé– když se lidé poprvé potkají na rande. Myslím, že by to bylo skvělé. Tohle je pohřební obřad. Chápete, tenhle člověk zemřel. – Vypněte to, než to udělám já. – Tento muž zemřel! „Lidi jsou už takoví.“ ( smích ) To fakt jsou. Co to má být? Velice děkuji, pánové. Mockrát děkuji. Mike: Velice se omlouvám, ale byli jsme zastaveni. Zjevně nám není dovoleno tu mít pohřební obřad za muže, jehož smrt umožnila vzniknout tomuto projektu. A já jsem– Já jsem– Proč– Máte vůbec právo tohle dělat? Já– Co– – ( mírný potlesk ) – Muž: Dobrá práce. Reggie Watts byl zaměstnancem Exxonu a tyhle jsou ze 30 – 40% z jeho masa – Tady se píše že tyhle svíčky jsou z 80% vyrobeny z… – Z 80%, omlouvám se. A těch zbývajících 20% je co? Těch zbývajících 20, to je pojivo, chápete– pojivo, které to drží pohromadě. Musíme přemýšlet– Jaká jsou vaše pověření od Exxon Mobilu? Z jaké části jeho těla to je? – Pojďte s námi, prosím. – Jistě. Takže on není od Exxonu? Nemá nic společného s National Petroleum? Nic? – Wau. – Muž: No chlape. ( povídání ) Teď! Děkuji. – Hej. – Vypněte to. – Nedotýkejte se mojí kamery. – Vypněte ji. Ihned. Mike: Donutili jsme vůbec ty lidi od ropy, aby se zamysleli nad tím, co dělají? Těžko říct. A nebylo moc času to zjistit. Velké ropné společnosti už ničily planetu, a nejen urychlováním klimatických změn. Tenhle dům tady býval na druhé straně. – Jo, ale kde? – Byl přímo tady. A přesunulo ho to sem. Dřív mi to zabralo dva nebo tři dny v týdnu, abych se dostal sem dolů do práce a letos v lovecké sezóně jsem neulovil vůbec nic. Prostě jsem nebyl v zabíjecí náladě. A všechno ostatní jsem viděl mrtvé. Prostě jsem neměl náladu. Chápejte, já nejsem nějakej zabiják. Jen mám rád věci kolem zabíjení. – Jo. – ( smích ) Je to prostě úžasné. Když jedete po proudu, některé z rybníku, které jsme využívali k rybolovu, teď vypadají jako zátoky Mike: Po celé dekády vláda ignorovala varování vědců a nechala průmysl, aby rozparceloval mokřady, které chránily New Orleans před hurikány. Mark Davis: Kolem milionu akrů země zmizelo od roku 1930. Dělali to kanál po kanálu, pole po poli, přístav za přístavem, pozemek za pozemkem. Bylo to jako smrt 1000 ranami. Myšlenkou vlády, kulturně a legálně, bylo, že průšvihy se budou řešit až ve chvíli, kdy k nim dojde. A v některých ohledech tohle je náhled toho, co má zbytek téhle země a zbytek světa pro ně schované. ( hučení větru ) Mike: Když udeřila Katrina, nebyly tam mokřady, aby zmenšily její intenzitu a hráze neměly nejmenší šanci. takže skutečným viníkem destrukce New Orleans nebyl jen velký hurikán, ale chamtivost převlečená za pokrok. Co způsobuje neuvěřitelný pokrok v technologiích? Byl to sebezájem, nebo jestli chcete, chamtivost– chamtivost výrobců, kteří chtěli vyrábět cokoliv, na čem by vydělali nějaký dolar. Mike: Chamtivost způsobila největší katastrofu, která kdy potkala Spojené státy a nyní vláda cpe miliardy dolarů do obnovovacích kontraktů. Jinými slovy, ať chamtivost vyřeší ten problém. Objevila se myšlenka, že je odpovědností vlády naplánovat znovuvybudování New Orleans. Je lepší to nechat v rukách trhu. Mike: Chtěli jsme se blíže podívat na to, jak trh opravuje pobřeží Mexického zálivu. Jsme na cestě na konferenci o rekonstrukci pobřeží Mexického zálivu ve Washingtonském konferenčním centru. Jdeme si promluvit s několika lidma, kteří jsou zaneprázdněni rekonstrukcí New Orleans. – ( troubení ) – Jo, dávej pozor. I v tomto hrozném neštěstí jsou záblesky naděje, a s nimi přichází neuvěřitelná příležitost. Jsem optimistický, když vidím místnost plnou lidí, kteří chtějí mít prospěch z těchto příležitostí. A z našeho pohledu je to dobrá zpráva. Je to skvělá věc. Víte je to jak říkali Izraelci: Jednou za čas dobrá krize není špatná; Přijdete s novýma věcma. Mike: Viděli jsme hodně nových věcí. Ale nemělo tohle být o rekonstrukci pobřeží Mexického zálivu? My se obzvláště zajímáme o rekonstrukci pobřeží. A, uh, je tohle– má to s tím něco společného? Tohle je na bombové výbuchy a uchovávání munice. Perimetr a fyzická bezpečnost, Hlavně na anti-ram cestovní zátarasy. Žena: Tenhle konkrétní přístroj může být použit v armádě. Wau. Takže je to vlastně toaleta pro případ katastrof. Mike: Všechny tyhle věci by byly pro lidi z New Orleans úplně skvělé, kdyby se chystali jít do války. Kde jsou věci, které mají pomáhat lidem? – ( hraje hudba ze Středního Východu ) – Ah, tady to je. Pavilon ze střední Asie. Lidé z Kyrgyzstánu jsou připraveni pomoci lidem z Louisiany, Mississippi a Alabamy postavením jurt jako dočasného přístřeší. A tady je jurta. – Oh můj bože. – To je ono. Můžete to zakrýt, můžete tady rozdělat oheň, můžete to otevřít. A když přijdou záplavy, dá se to rozebrat během méně než hodiny. – Zajímají se o to, že by poslali jednu zdarma… – Skvělé. – …do Louisiany na zkoušku, kdyby jste měli zájem. – Děkujeme. – Jo. – Ne! Mike: Jurty tady byly jedinou věcí, která měla pomoci lidem. Ale zástupci vlády nevypadali příliš nadšeně. V jurtách nejsou peníze. Rozhodli jsme se, že předčíme všechny tady na té konferenci a porazíme volný trh jeho vlastními zbraněmi. Vynalezli bychom maximální katastrofální technologii: přístroj tak důmyslný, že by mohl ochránit každého téměř od čehokoliv. Ale stál by tolik peněz, že by si ho mohli dovolit jen ti nejbohatší byznismeni. – Tady je potřeba to ubrat. – Jo. Jedinou otázku bylo, jaká společnost by chtěla vyrábět takovou věc? Hlasatel zpráv Myslete. Halliburton. Muž: Oni jsou ti, kteří dělají výzkum, vyrábí bahno, tvoří nástroje vyrábí sondy, dělají pokusy mapují pásma, kompletují balíky, cementují roury, nabíjí zbraně, perforují, čerpají rosol, drží písek podpírají a kompletují roury pro produkci nafty, řídí svět pro všechny lidi na celé zemi, kteří žijí v domech postavených z ropy. Mike: Halliburton je světovým lídrem ve vytváření zisku z každého druhu neštěstí. Vydělali miliardy na první válce v Zálivu a jejím pokračování a stovky milionů na hurikánu Katrina– všechno placeno vládou Spojených států, jejíž viceprezident byl jedním z jejich ředitelů. Kdyby někdo porodil z jalové krávy tele, tak by to byl Halliburton. Dnes ráno jsme vstali hodně brzo, jeli jsme do velmi módního hotelu, jehož jméno musíme zatajit, protože nám vyhrožovali, když zveřejníme tento materiál… ( smích ) s jejich jménem. Ale víte co– jak se to vlastně jmenuje, ten hotel? – Ritz Carlton. – Ritz Carlton, přesně ten. – Jak se máte? – Já jsem Northrop Goody. Jsem tu za Halliburton, s Fredem Wolfem. Jen pomáhám tomu demo produktu. Mohl by nám jeden z vás pomoci s našimi obleky? Máme celkem 3. Musíte si do toho stoupnout, natáhnout si to. – Je to něco jako overal. – Já si to na sebe vezmu. – Vezmete si to na sebe? Výborně, skvěle. – Já si to vezmu. – Žádný problém. – Jste dobrej společník. – Jste fakt dobrej společník. – Žádný problém. Mike: Konference o katastrofálních ztrátách byla pro lidi z pojišťovnictví. Znali čísla a my jsme jim chtěli předvést docela jednoduchou matematiku. Globální kalamita + miliardy lidí = Jsme v háji S Gildou jsme chtěli strašit. S Reggiem jsme zkusili soucit. Nyní jdeme vyzkoušet absurditu. Uh, opravdu oceňujeme, že jsme byli pozváni, abychom promluvili na této akci. Um, hodně práce v pojišťovacím oboru, samozřejmě. Pojišťovnictví se stalo extrémně znepokojeným ohledně nových lidských smrtelných nemocí, které vidíme ve světě okolo sebe. A já samozřejmě mluvím o klimatických změnách a neštěstích, které přinášejí. Ale já osobně vám mohu zaručit, že chytré hlavy budou vždy schopny proměnit citrony na limonádu. Vezměte si takový černý mor. To byla nepochybně hnusná událost, že ano, u které zemřela třetina evropské populace ve hrozné agónii. Nikdo by to samozřejmě nepřál žádné civilizaci. Ale bez toho– bez černého moru– By staré obchodní modely Evropy nebyly nikdy překonané těmi podnikateli renesance. A co by byl svět bez Mony Lisy? A nebo blíže k domovu, Co taková Velká potopa? Tahle světoborná pohroma– doslova– byla současníky Noeho jistě vnímána jako hrozná katastrofa, a pravděpodobně i Noem samotným. Ale i Noe si uměl zařídit den. A na konci toho dne nejenom že jsme měli nový svět, ale Noe se taky octnul s monopolem na zvířata. Ale pro ty z nás v důležitých pozicích, kteří v krizi musí převzít zodpovědnost, je potřeba ještě inovativnějších řešení. Rád bych nyní představil svého kolegu Dr. Notrhorpa Goodyho, který je vedoucím našeho vývojového oddělení produktů pro případ nouze v Halliburtonu. A doktor Goody nám představí nějaké ukázky – některých výrobků, které jeho oddělení vyvinulo. – ( aplaus ) Chceme něco, co bude schopno zachránit lidskou bytost bez ohledu na to, co na něj hodí matka příroda. A tohle je odpověď. Tohle je halliburtonovská „koule pro přežití“. Ke spuštění jsou potřeba tři jednoduché kroky: oblečení, expanze a samozřejmě vypuštění Vypouštění z budov. Máme umělecké ztvárnění jak by to mohlo vypadat v Houstonu, kdybychom vypustili naše koule na přežití. V případě extrémní katastrofy může nastat nedostatek zdrojů. V tom případě my tady máme naši kouli na přežití… – ( vzum ) – …která extrahuje tyto zdroje, v tomto případě ze zvířat. Nechcete být vystaven škodlivinám, ale přitom stále chcete extrahovat živiny například z krávy. Budou schopné fungovat pod vodou, do 50 metrů. Mohou být využity v jakýchkoliv podmínkách. Je jedno zda jste v lavině v Kalifornii nebo třeba v Antarktidě. Samozřejmě v jiných podmínkách, ať už to je tsunami nebo tornáda, koule na přežití je navrhovaná, aby vydržela. Avšak nejlepší částí koule je to, že lidé potřebují lidi. Naší největší inspirací pro způsob, jakým by měla komunita s koulemi na přežití fungovat, pochází z biologie. Hm, jak někteří z vás možná ví, améby se sdružují a vlastně formují další tělo. Agregují se, a tak z těchto jednobuněčných organismů vzniká jedno tělo. Například tady je formace ve tvaru voru koulí pro přežití v oceánu– plovou, komunikují, vyměňují si živiny, diferencují funkce. A nakonec, tohle jsou doslova tisíce koulí na přežití tancující ulicemi. ( potlesk ) Rádi vám zodpovíme jakékoliv dotazy, takže jestli jsou nějaké další technického rázu, tak tady pro Northropa, nebo obecnější… Jo. Napadá mě, že mohou hrát roli také při teroristických útocích. Jaké obranné mechanismy byste si představovali proti biologickým, chemickým nebo radiologickým útokům? Kdybyste mohl demonstrovat tu želví polohu, prosím, to by bylo skvělé Jednoduše když si dřepnete– Předpokládám, že budete mít nějakou bublinovou masku nebo něco… Jo, zaměřovač, display přes obličej, takhle to je. Dost úžasné. Podle mně by bylo dobré, kdybyste je udělali tak, aby je lidi mohli nosit dlouhodobě… aby byly víc odpružené nebo tak něco. Dokážu si představit, že budou na trhu dost drahé. – Jo. – To jo. Ačkoliv pro lidi, kteří je budou potřebovat, nebude cena hrát žádnou roli. A když je budete vyrábět pro vládu… Zdravím. Northrop. – Carey. Jak se máte? Je to velice zajímavé. Jedna z věcí, kterou se snažíme dělat, je modelování terorismu po celém světě. Takže tohle je něco, co by se hodilo při takovýchto příležitostech. To jo. Tak to je. Mnohem více než Katrina. Jo. Jo, ano, myslím… Udělali jsme všechno co jsme mohli, abychom těmhle lidem ukázali jak je špatný když naši budoucnost ovládá chamtivost… Ach jo. – ale místo abychom je vystrašili, jen si vzali naše vizitky. Zdravím. Úžasné. A chcete si vzít jednu z mých? Naše snaha byla k ničemu. Vskutku to není moc dobře vyjádřeno. A když se nad tím zamyslím, tak všechny naše byly k ničemu. ( hraje orchestr ) ale víte jak, Yes Man se nikdy nevzdává. Věděli jsme že na to máme. Jediný co jsme potřebovali byl úplně nový přístup. Možná byl hloupý nápad dělat si srandu z hloupých nápadů. Museli jsme se stát chytrými, protože lidi s fakt hloupými nápady byli hodně hodně chytří. „Jedině krize, reálná nebo domnělá, může přinést skutečnou změnu.“ Milton Friedman Pro Friedmana a jeho následovníky nebyla pohroma jenom šancí zbohatnout, ale taky příležitostí protlačit všechna možná nepopulární opatření, jako privatizaci veřejných škol, zavírání veřejných nemocnic, a vyhazování lidí z jejich domovů. Toto je bytový projekt Lafitte. Přežil Katrinu neporušený. To bylo štěstí pro tisíce obyvatel, kteří se chtěli vrátit domů a začít znovu stavět. Takže co udělala vláda? Rozhodli se to zbourat. Pro nás to neštěstí nastalo až po bouři… – Uh-huh. – …když lidé zjistili, že budou zanecháni bez pomoci v cizím, podivném městě, a čekali, až se budou moci vrátit domů a vláda se chystá jim ten domov vzít. Tohle bylo naše před tou bouří a když ta bouře přešla, tak všude jinde lidé dostali šanci vrátit se domů– tohle je náš domov. Proč nám berou naši pýchu a radost? Oni neví, čím si lidé procházejí. Wade Rathke: Celé město bylo spláchnuto. A teď se to musí celé přestavět. Součástí toho bylo, že pokud vás napadlo, že před bouří nemůžete prorazit, tak ta bouře znamenala, že všechno bylo rozmetané na salát. Takže jestli byla tahle myšlenka městem naplno zamítnuta, a voliči a cokoliv, ale nyní je tvoje šance aby se ti to povedlo. Mike: Když se obyvatelé snažili vrátit po hurikánu domů, našli své domovy zamčené, Oddělením vlády Spojených států pro bydlení a městské plánování. (HUD) Pres Kabacoff: Federální vláda přišla s programem zbavit se veřejného bydlení a zprivatizovat ho. A to je to co děláme. Takže utvoříte pěknou komunitu takže chudí lidé mají šanci žít v prostředí, kde lidé pracují, jsou součástí amerického snu. A vždycky máte několik týpků, kteří nejsou zvyklí na způsob života jaký my žijeme, když odpadky hážou na zem, klejí na balkóně. Tou myšlenu ve skutečnosti je poskytnout model chování, v zásadě, – pro ty chudé týpky? – Přesně tak. Mike: Na BBC jsme se snažili ukázat, že se společnosti mohou chovat různě. A zjistili jsme, že nemohou dokud vláda nepřijme pravidla pro jejich kontrolu. i když i tady v New Orleans, kde byla pomoc nejvíce potřeba, vláda také popíjela drink volného trhu. Věřím v proces vedený trhem. (Ray Nagin, starosta New Orleans) Ekonomika, kapitalismus– ten to všechno převezme. A trh je připravený odpovědět. Mike: Takže vláda nevěří ve vládu. Věděli jsme co musíme udělat: Musíme se stát vládou. A chceme zjistit, co by se stalo, kdyby vláda udělala správnou věc. Připravujeme se na konferenci o rekonstrukci pobřeží Mexického zálivu – v Pontchartrainském centru v Kenneru blízko letiště. – Jdeme na to – Neměl bys řídit, někdo jiný by měl řídit. – Dobrá. Takže je to skoro jako bychom měli říct, že čelíme stavu nouze. Budu mluvit jako zástupce HUD, asistent náměstka tajemníka HUD, který se nemohl dostavit, a CNN to bude vysílat naživo. Mike: Tahle konference se koná na první výročí Katriny. Tisíce dodavatelů, kteří znovu budovali New Orleans tam bude. – Co se děje? – Nagin je tady… Oh můj bože. Starosta Ray Nagin se dostaví. To je trochu víc než jsme očekávali, že by se mohlo stát. Mike: Když jsme vymýšleli náš plán, říkali jsme tomu chlápkovi–organizátorovi konference– že zastupujeme Alphonsa Jacksona, šéfa HUD. Když starosta a guvernér zjistili, že Jackson bude tady, museli tu být taky. Už zase, hlavní řečník se nemůže dostavit ale jeho asistent může. Zjistí starosta, že je něco špatně? Co si budou dodavatelé myslet o novém radikálním přístupu HUD k veřejnému bydlení, o přístupu, který je může stát peníze a dokonce některé z nich připravit o práci? ( potlesk ) …oddělení vlády Spojených států pro bydlení a městské plánování (HUD). Je mi ctí, že mohu sdílet toto pódium s našimi dvěma partnery při obnově, s René Oswinem, který reprezentuje HUD, který je zcela jistě jedním z našich nejdůležitějších partnerů v našem rekonstrukčním úsilí, a starostou New Orleans Naginem, jehož úkoly jsou enormní. Já bych se rád zastavil a poděkoval Renému, který je tady za HUD. HUD je nám neuvěřitelným partnerem. Jsme na pokraji toho, abychom udělali některé unikátní věci, něco co by nás v New Orleans ani nenapadlo, a nyní jsme si jisti a jsme připraveni zlepšit veřejné bydlení v New Orleans. Jistě víte, že odtud pochází mnoho informací, a také odtud pochází i mnoho dezinformací. Ale já pevně věřím, že pravda a lež nemohou zůstat spolu na jednom místě v ten samý čas. To mi připomíná příběh, který jsem jednou slyšel. Pravda a lež se byly koupat v jezeře Pontchartrain. Koupaly se nahé a oblečení nechaly na břehu. A tam venku se fakt dobře bavily. Ale potom lež náhle vyskočila z vody oblékla se a začala utíkat dolů po Elysian Fields Avenue. Pravda vyskočila z vody a začala běžet za lží. Takže dámy a pánové, to co tu máme je dobře oblečená lež pronásledovaní nahou pravdou. ( potlesk ) Není snadné nyní navázat. Nic co by vás přimělo se cítit jako nahá pravda, eh? Uh, drazí přátelé, s největší radostí vám dnes mohu oznámit zcela nové oddělení HUDu. Způsob naší práce se zcela změní a tato změna se uděje právě tady, dnes v New Orleans. Až do minulého týdne naším cílem tady v HUD bylo bourat veřejné bydlení kdekoliv to šlo. Jako spoustu lidí ve Washingtonu jsme si i my mysleli, že tyto projekty způsobují kriminalitu a nezaměstnanost. Mýlili jsme se. Když jsme zbourali St. Thomas a nahradili ho smíšenými byty, jen jeden z 27 bývalých rezidentů se vrátil zpět. A ten zbytek čelí mnoha problémům, v některých případech také bezdomovectví. Tohle prostě nefunguje. A my už nechce udělat tu samou chybu znovu. Dnes odpoledne začneme znovuotevírat všechny domy veřejného bydlení v New Orleans a dovolíme těmto Američanům, aby byli opět součástí svého města. Ale otevření dveří– Děkuji vám. Ale otevření dveří nestačí. Jak jistě víte, hlavním důvodem proč New Orleans tak snadno podlehlo Katrině bylo zničení mokřadů. a jsem velmi, velmi rád, že mohu oznámit, že Exxon a Shell souhlasili s financováním znovuobnovení těchto mokřadů pomocí čísti z jejich 60 miliardového zisku za tento rok. Jak J. Stephen Simon, viceprezident Exxonu, řekl, „Exxon Mobil věnuje 8.6 miliard dolarů ze svých tržeb v tomto regionu, jako ujištění, že Exxon Mobil se už nikdy nebude podílet na zničení velkého amerického města.“ Dámy a pánové, neobnovíme pouze New Orleans, obnovíme americký sen. Prosím připojte se k nám v bytovém komplexu Lafitte při stříhání stuhy ihned po tomto zasedání. Kvůli tomu tu ve skutečnosti jsme, takže ať se to uskuteční. Vraťme New Orleans zpátky. Muž: Myslím že to bylo velmi povznášející. Tohle je opravdu problém. Mnoho lidí se chce vrátit do svých domovů a prostě nemohou, takže si myslím, že to je velmi pozitivní zpráva. Oh, velmi povzbuzující. A co je opravdu povzbudivé to není hlavně to, že vrátíme ty lidi domů a pomůžeme jim znovu to tam vybudovat, ale to poznání že se musíme vypořádat s matkou přírodou a to, že Exxon významně přispěje k obnovení mokřadů je– to je opravdu povzbudivé. ( potlesk ) Mike: Tohle bylo povzbudivé. Když dodavatelé viděli, že vláda jde udělat správnou věc, tak i přesto že je to bude něco stát, tak aplaudovali. Friedman neměl pravdu. Chamtivost sama osobě nevládne světu. – Ahoj. – Ahoj. Jmenuji se Steve Strader z WWL. – Nebude vám vadit, když si spolu tady promluvíme? – Rozhodně ne. – Máte průkaz? – Ne, dnes ne. Mike: A tohle je čas, kdy budeme mít úspěch… – Dobrá. Děkuji. Nashle. – …to si myslíme. Město ani stát říkají, že o ničem takovém nevědí, že tohle oznámení je veliké překvapení i pro guvernéra a pro kancelář starosty. Proč by HUD tohle dělala bez konzultace s městem a státem? No, je to trochu– nedělali jsme to bez konzultace s nimi. Nemáte žádné průkazy. Říkáte že jste v agentuře noví? Mám průkaz, ale je v kanceláři. – Donesu vám ho. – Kde je váš PR team? – Mike: Jsem přímo tady. Ahoj. – Hm……tam. – Ahoj, jste od HUD? – Ano, to jsem. – Máte průkaz? – Máme tu jeden celý projekt HUD – dosud nedokončený. – Jo. Někdo říká, že tohle je jen fraška, že ve skutečnosti nejste z HUD a tohle není skutečné oznámení. No. můžou říkat co se jim zachce. Kdo jsou tihle lidé? – Kde je vaše kancelář? – Ve Washingtonu. Kde ve Washingtonu? On právě– právě se připojil k agentuře z Francie. – On je– – Z Francie? Jo, byl speciálním atašé oddělení vnitřních záležitostí ve Francii. Proč jste tak skeptický? Právě jsme slyšeli řeč a za já mám chvíli vysílání. Potřebuji potvrdit, jestli to byla opravdová řeč HUD nebo ne. Guvernér a starosta nic nevědí. Byli šokováni. Nutně potřebujeme vědět, jestli je tohle pravda nebo ne. Stojí právě tady. Muž který zjevně spáchal hoax na vaše oddělení. Právě mám na telefonu HUD a oni tvrdí, že jste lhář. Okej, můžou si říkat co chtějí. – Pardon? – Mohou říkat co se jim zlíbí. „Mohou říkat co se jim zlíbí.“ Ale vy pro ně pracujete – že ano? Jako asistent náměstka tajemníka? – Přesně tak. Teď když jste byl odhalen, nechcete mi vysvětlit, proč jste to udělal? Pokud se snažíte na něco poukázat, tak proč nepřijdete sem a neřeknete mi, proč jste to udělal? Dobře chlape. Zavolám vám za pár minut. Ale tohle je hoax– opravdu velký hoax, který jste dnes spáchali. – Prostě jste strhli mnoho hoaxů. – Děkuji. To– Chci říct, řekl bych, chápete, HUD tady rozšiřuje hoax předstíráním, že zbouráním dostupného bydlení se to vše vyřeší. Chci říct, to až dosud dělali. Nastal čas, kdy všichni ti lidé bojují za to aby se mohli vrátit zpátky. Oni se chtějí vrátit zpátky do svých domovů a oni si zaslouží být tady. To je šílené. – A stojí za to lhát těm lidem tady? – Oh, určitě. Určitě. Ve skutečnosti jim říkáme pravdu. Tohle je ve skutečnosti pravda na místě, kde by normálně byly lži. ( hraje jazz band ) Jak obtížné bude napravit to co tady vidíme a udělat to obyvatelným, řekněme příští týden? Jen sundáme– Jen sundáme ty desky. Ano, to je dobrý začátek,ne? – Určitě. – To tedy je. Konečně znovuotevřeme veřejné bydlení pro ty obyvatele– pracovní sílu, která se nastěhuje zpět a znovu postaví New Orleans. Smutné, zvrácené, kruté– všechna tato slova popisují žert spáchaný na louisianských úřednících a skoro tisícovce dodavatelů dnes v New Orleans. Jsem asistent náměstka tajemníka, …asistenta, v podstatě sekretariátu Alphonsa Jacksona. Reportérka: René Oswin ani neumí správně vyslovit svůj titul nebo vztah k sekretáři HUD Alphonsu Jacksonovi. ( jásot ) Poté co vzali starostu na vyjížďku, tito dodavatelé ho následovali k přestřižení stuhy v bytovém komplexu Lafitte. Pane Oswine, vy nejste ani v seznamu HUD. Nejste v seznamu, nemáte ani telefonní číslo. Už se na to přišlo, že ano? Už se na to přišlo. Díky že jste nám dali příležitost být v médiích. HANO, orgán bytové problematiky v New Orleans říká, že tohle je jen krutý krutý žert, který se snaží dát lidem nějakou falešnou naději, že se mohou přestěhovat zpět do svých bytů. Je opravdu smutné, že někdo může zveřejnit takový krutý hoax, a hrát si se znepokojením rodin, které se zoufale snaží vrátit do svých domovů. Máme potvrzeno z HUD, že on opravdu není jejich zaměstnancem. Tohle všechno byl jen velký hoax, tahle oslava tady, celá tato tisková konference. Myslím si, že je to prostě volání o pomoc, je to volání o pomoc. Respektuji tento hoax, protože možná právě takovýto hoax je přinutí se sem podívat a zjistí čím si procházíme. Takže ten hoax je to jediné co máme. A já nejsem rozlobená. Dám si nějaké barbecue. Juakali: Myslím chlapci, že to co jste odhalili, je fakt, že HUD může dělat takovéto skvělé věci kdyby chtěl. Za druhé, přitáhli jste pozornost k těmto lidem, takže teď se budou ptát, „No, proč neděláte takovéto věci?“ A za třetí, vytváříte diskuzi, která bude živit, organizovat a přenášet zápas na další úroveň. Takže podle mého názoru všechno co jste udělali bylo skvělé. Mike: Stálo to za tu námahu. Byli jsme na vrcholku světa. Ale pak začala prosakovat realita. Udělali jsme skandál, ale nedali jsme svět do pořádku. Volný trh stále ničil New Orleans. Všude na světě lidé přicházeli o své domovy. Změny klimatu se zhoršovaly. A lidé v Bhopalu stále trpěli. Opravdu potřebujeme dát svět do pořádku. Ale to budou zapotřebí víc než dva týpci s levnými obleky a falešnými webovými stránkami. Budou nás potřeba miliony. ( křik ve francouzštině ) Mike: Ale stejně jako byl smeten starý režim, věděli jsme, že opravdová změna nebude snadná. Po tom všem tu kult volného trhu stále je. – Bohatství. – Peníze. – Privatizace. – Bohatství. – Peníze. – Volné trhy. – Privatizace. – Vlastnictví. Velké množství peněz. A nyní si to můžeme dovolit. Mike: Pamatujete si tyhle hochy? Oni neodcházejí. A my taky ne. Potřebovali jsme opravdu ambiciózní plán, protože všechno co jsme kdy četli v novinách bylo, že je třeba vše vrátit do starých kolejí, ale jak to vypadalo předtím, než se to pokazilo? Problém byl, jak to udělat. Potřebovali jsme ukázat jak vypadá opravdová změna. Takže společně s mnoha přáteli, pokryjeme Manhattan 100 000 výtisky našich vlastních novin. Budeme jim říkat New York Times Až na to, že naše New York Times budou trošku jiné. Ty naše budou situovány do doby za 6 měsíců. Budou ukazovat, co by se mohlo stát pokud necháme naší fantazii volný průběh. Všechny veřejné univerzity zdarma. Národní ropný průmysl financuje opatření proti změnám klimatu. Zákon o maximální mzdě prošel. Věci se mají docela špatně a já si myslím, že pro hodně lidí je těžké si představit, že by svět fungoval jinak. Takže se snažíme, co nejvíc realisticky jak to jde, představit tento svět jinak. Andy: Právě donesli testovací výtisk našich New York Timesů a vypadá to sakra uvěřitelně. Fakt dobrý. Válka v Iráku končí. Obvyklá otázka: Jak jste to sakra udělali? Andy, chceš začít? Jak dlouho jste na tom pracovali – a kolik vás bylo? – Bylo nás hodně. Nebyli to jen YesMeni. Byla to velká skupina lidí. Byli jsme jen jednou z mnoha skupin. Byl to nápad, který podnítil představivost mnoha lidí. Chtěli vidět, jak se to stane. A část toho poselství, které ty noviny přinášejí– je „Skvělý. Zvolili jsme si Obamu a to je fantastické, ale teď začíná skutečná práce.“ Mike: Ten nápad byl, že uveřejníme něco optimistického, že můžeme dokázat všechny tyhle věci. Proč ne? Vytvořili jsme systém, který tu teď máme, tak proč bychom nemohli vytvořit nějaký jiný? – Wau, opravdu skvělé. – Ukaž, uvážu ti to. – Tohle je velký den.. – „NEW YORK TIMES.“ 7:00 ráno, rušná hodina, tohle je čas vyndat ty noviny.. – Bré ráno. Timesy zdarma. – Žena: New York Times zdarma. Zvláštní vydání. Zvláštní vydání. New York Times. New York Times zdarma. Zvláštní vydání New York Times. Muž: Zdarma New York Times. To jako vážně? – Tohle je podvod, že? – Kdo tohle publikoval? Můžu si vzít jedny? – Co? – Co? „Zákon o národním pojištění schválen.“ Takže vlastenecký– vlastenecký zákon odvolán. Žena: „Zákon o maximální mzdě schválen.“ Hodně štěstí s tímhletím. Tohle je příliš dobré na to, aby to byla pravda. Ale… není to nemožné. Jsou to noviny snů. Že jo? Je to jako když vstanete a všechny věci, které jste chtěli, jsou ve zprávách. Konec války! Mike: Naše falešné noviny byly hitem. Noviny. Zprávy z budoucnosti. Ale zachytí to i reálné noviny? Vy nepracujete pro New York Times. Pro koho pracujete – a rozdáváte tohleto? – Pro chlápka jménem John. John Smith. – Jo, John Smith. – John Smith? Tohle je zvláštní vydání New York Times. Je na tom něco špatně? Jo, tohle nejsou New York Times. Extra, extra! Tohle musíte vidět! New York Times ohlašují, že válka v Iráku skončila. Některým našim zpravodajům se do rukou dostalo něco, co vypadalo jako zvláštní vydání novin New York Times. Jak by se dalo hádat, – je to podvod. – ( zprávy v němčině ) ( zprávy v ruštině ) Soud obvinil George Bushe z velezrady. Vytiskli jsme noviny s titulky, které bychom chtěli vidět. Takže kdyby tohle byly hlavní titulky, ti lidi byli tak vzrušení, když to ráno četli, tak to prostě udělejme. Lili Taylor: Budeme muset procvičit nějaké svaly o kterých ani nevíme že je máme nebo jsou atrofované. Nebo tak něco– komunální, spořící, šlechetné. Medea Benjamin: Musíme dostat zpátky naši vládu. Napochodovat na radnici a říct, „Tady, my máme řešení.“ Frances Fox Piven: Můžeme přemýšlet o jiných cestách jak přispět k hnutí, které říká, že byznis jako dosud je neakceptovatelný, protože to zraňuje lidi a my nechceme hrát roli– patolízalskou, rutinní roli, kterou obvykle hrajeme. – Jděte pryč! – Už jdeme, už jdeme. ( křik ) Udělejte změnu. Vložte nějaké úsilí do to, aby se něco změnilo. A to je přesně to, co jsme udělali my. A, víte, možná– To je to… Jo, je to něco jako, jo. – Oh chlapče! – Ne, já vím, jo! A když trocha lidí nahoře dokáže, aby se děly špatné věci, tak proč se my všichni dole nedáme dohromady a neuděláme nějaké dobré věci pro změnu? Myslím, jako vážně?