O kapitalismu s láskou

O kapitalismu s láskou
Capitalism: A Love Story - USA, 2009, 127 min - anglické znění s českými titulky

Prostřednictvím dokumentu se Michale Moore vrací k ničivému dopadu dominance velkých korporací na každodenní život člověka. Klade nepříjemnou otázku na cenu, kterou Amerika platí za svou lásku ke kapitalismu. Provádí diváka od bahna pojišťovacích podvodů přes Wall Street až na trh s finančními deriváty, který je „tak zlovolně nesrozumitelný, že ani experti nedokáží vysvětlit, jakým způsobem funguje“… A Moore se marně ptá: „Kde jsou naše peníze?“ Oficiální propaganda lidem vtloukla do hlav, že kapitalismus je dobré zřízení poskytující tak velkou svobodu, že nakonec všichni mají šanci zbohatnout. Moore poukazuje na to, že největším zločinem je právě samotný kapitalismus, který umožňuje plnit kapsy několika málo vyvoleným na úkor všech ostatních…

Tento film, jeden z nejneobvyklejších kdy natočených, obsahuje scény, které by za žádných okolností neměly být sledovány někým s chatrným srdcem, nebo někým, kdo se snadno rozruší. Naléhavě doporučujeme, pokud jste takový člověk, nebo rodič přítomného mladistvého či citlivého dítěte, abyste i s dítětem opustil auditorium. Řím byl největší a nejkrásnější město antického světa. Velkolepá fasáda říše nicméně nemohla skrýt sémě úpadku, nezdravé závislosti ekonomiky na otrocích, nepoměr mezi bohatými a chudými. Za nádherou fóra byly obrovské plochy přeplněných ghet. Uniknout z chudinských čtvrtí bylo obtížné, protože bylo jen málo pracovních míst a prakticky žádné pro nekvalifikované. Chtěli-li mít nečinné občany zabavené a zaplašit neplechu, konaly se časté hry a teátry na veřejné náklady. Zpočátku se podporovaly jen vozatajské závody. Ale za vlády Trajána, se staly populárními brutální boje na smrt. V rannější historii Říma, vykonávali pravomoce volení zástupitelé. Ale později byla každá funkce vládnutí pohlcena císařem, který byl nad zákonem a vládl pomocí dekretů. Že lid tak civilizovaný jako Římané s nejhumánnějším systémem práva vůbec, dovolil tolerování násilí na lidských bytostech, je s podivem. Tato nerovnováha a nezodpovědné chování úředníků veřejné správy se staly jedním z významných důvodů úpadku Říma. Zajímalo by mě, jak budoucí civilizace budou nahlížet na naši společnost. Budou nás odsuzovat za tohle? „Je to kočka, co splachuje záchod, je to kočka, co splachuje záchod.“ „Je to kočka, co splachuje záchod.“ Nebo nás budou odsuzovat za tohle. Vidíte šerifovo auto? Jo, tady. Šerif – to je první auto. – Ne… – Tamhle je. Tři, čtyři, pět, šest… Sedm. – Dej mi telefon. – Žena: Je to na tom… je to na… je to na gauči. Tak jo, to je co nejblíž, kam se dostanu, tati. Nestůj za dveřmi, tati. Běž pryč od… Haló, šerife, Robert tady v domě. Snaží se porazit zadní dveře, tati. Jsme tady čtyři. Buší na dveře. Neklademe odpor, ale budete muset přijet k domu osobně. Ale v domě jsou čtyři lidi. Tati, nestůj za dveřmi. Ne. Další svědek. Řekni své jméno na kameru. – Jsem David Phillips. – Chris Collins. A Audra Collins. – A tohle je Amerika? – Jo. To je Amerika, přátelé, to, co právě sledujete. – To je úřad šerifa. – Ano, my víme. – Vyjděte všichni ven, prosím. – Tak jo. Nemůžeme jednat takhle… to je prostě něco, co je v pořádku. A taky je jedna novinka. Už by nikdy neměli vylézat a zatloukat náš dům poté, co vystěhovali člověka a vyhodili jeho nábytek do smetí. Takže nám dávají vědět, že přistoupili k tomu zatlouct někomu dům. To byl domov mé rodiny. To je dům mých rodičů. Žil jsem tu 41 let. To je jediný domov, ve kterém jsem kdy žil. Je jediný, vždy bude pro mě jediný, ať se děje, co se děje. – Jsem tesař. – Tady ho máme. Sandro, jedou pryč. Nech je odjet. – Jsem tesař. Takže? – Jsem jen to. Kdyby lidi platili svý účty, tak je nevyháněj. – No, lidi platěj svý účty. – To by se vám to nestalo. To je pravda. Tak proč si myslíte, že to dělám? Nemám z toho radost, ale je to moje práce. Říkám jen, že byjste mohl dělat něco jinýho. – Říkáme jen to. – To není důvod, proč… Jste člověk z pracující třídy. … lidi se tu rozčilují a málem si navzájem ublíží. My nikomu neubližíme. Vy nás ohrožujete? Měli byste se pakovat. Nebo ublíží někdo vám. Zatímco mluvíte o tom, že nám ublížíte, může někdo ublížit vám. Bude určitě nějaká vzpoura mezi lidmi, kteří nemají nic, a lidmi, co mají všechno. Nerozumím tomu. Není už nic mezi tím. Jsou lidi, kterým patří všechno, a lidi, kteří nemají nic. Musíme tohle vyndat z baráku a zabalit a být odsud do 30 dnů, i když nemáme kam jít. Navrhli jsme tento dům. Bylo to na pozemku naší rodinné farmy. Takže tímto ztrácím kus svého dědictví. Proč to děláte těžce pracujícím lidem? Proč berete všechno? Berete jim všechno. Jsme jen střední třída, těžce pracující lidi co se snaží vydělat si na živobytí. Jen se snaží přežít. Starý Browning. Moje pistole, pistole mého táty, moje pistole. Úřad šerifa. Má to být za 30 dní. Mám 30 dnů, abych odnosil všechny své věci. – To mi řekl ten chlapík. – Ne. Co? Momentálně je to naplánováno na dnešek. Ale… Doklady uvádějí, abysme to vyklidili dnes do 9:00. Hmm, ježiši. No, je taky překvapen. Dům je pryč. Policajt mi řekl, že dům je už prodán někomu jinýmu. Tak nám ten dům už nepatří, ale někomu jinýmu. To je kapitalismus, systém braní a dávání… ponejvíce braní. Jen jsme nevěděli, kdy začne vzpoura. Všechno, vyzkoušeli jsme úplně všechno… kromě vyloupení banky. Přemýšlím o tom, možná to udělám. Víte, to je jeden ze způsobů, jak dostat svý peníze nazpět. Jestliže to udělali… Udělali to mě, Nevím, proč bych to nemohl udělat já jim. Toto je můj druhý Hyundai Sonata. Příští rok asi dostanu nové auto. A když, tak to bude nejspíš další Sonata. Víš, já nejsem autař. Když tam můžu jít a ukrást byt za ekvivalent toho, co by stál Mercedes nebo Bentley, jsem pro. Seznamte se s Peterem Zalewsklým, Floridským realitním pašákem na vzestupu. Jdeme na to. Volá na svou realitní společnost Condo Vultures (Bytový sup). Máme velmi dobré znamení. Tady máte poslední oznámení vystěhování. Takže vidíte, tato osoba byla v podstatě vyhozena policií. Vítejte. Peter se zabývá výhradně klienty, kteří kupují propadlé domy a pak je prodávají se ziskem. Bude to asi 75 m čtverečných nebo tak nějak… Ve finále jediní kupci jsou především jednotlivci, které zastupujeme… Dnes je na trhu za 66 000 amerických dolarů. … kteří jsou v podstatě nižší požírači, kteří do toho jdou. Nemají žádné slitování, žádný cit. Vycházejí jen z čísel. Jdou na to v hotovosti, a hledají jakoukoli skulinu, když jdou jakémukoli prodávajícímu po krku, bez ohledu na jeho situaci. Takže lidi se vždy ptají, „Co je 25 centů z dolaru?“ To je ono. To přesně dostanete. Sup v podstatě představuje nižšího požírače který přilítne a oholí kostru. Vzhledem k tomu, že přicházejí do styku s mnoha různými choroboplodnými zárodky a situacemi, budou se muset pozvracet a jedná se o jakýsi očistný proces. Supi ve skutečnosti nezabíjejí, jsou to uklízeči. Kterou banku chcete? Bank of Amerika? Jen se proklikáme do údajů… a bum, tady to je. Tady máme 3400 zástav Bank of America. Miluju to. Jak jsme shromažďovali údaje, umožnilo nám to náhled na bojiště, skoro jako vřava, když přelítáte přes bojiště v Afghánistánu, v Pákistánu, nebo v Iráku. Aktuální požadovaná cena je 355. Ještě jednou, bylo to zakoupeno za 840. Trochu sleva. Budete mít dvě… Naši lidi využívají ty údaje, aby se dostali dovnitř, a pokouší se ukrást majetek, legálně a eticky ale sedřít jejich cenu až na holou kost. Je to teď všechno o braní. Podívejte se na… podívejte se na střechu… úplně pryč. Nebyl tu 5 let hurikán. Vítejte na zřícenině ve stylu Miami. Takže tohle je přesně kapitalismus, a proto jsou informace tak důležité. Jdeme tam, upozorníme je na to. A pokud se jim to líbí, víte… – Podívejte se na okno. – Podívejte se na to. Vypadá to, že dům vedle hořel. To je rovnýma nohama do kapitalismu. – Poškozeno požárem. – Zajímalo by mě, jestli tam někdo žil… Každý má tu touhu tam jít a využít neštěstí jiných. Někdo se mě zeptal, „Jaký je rozdíl mezi vámi a skutečným supem?“ Řekl jsem: „Je to velmi jednoduché. Já se nepozvracím.“ Naše dnešní téma: Co je kapitalismus? Kapitalismus? Proč by měl být předmětem otázky? Nedal nám nejvyšší životní úroveň na světě? Jsme otevřeni snaze o dosažení zisku, obstát, nebo selhat. To je kapitalismus: Systém svobodného podnikání. Řekněte nám, co znamená „svobodné podnikání“. Šel jsem navštívit mého přítele Wallyho Shawna, dramatika a někdejšího herce. Nemyslitelné! Ale Wally také studoval historii a politiku a dokonce i trochu elementární ekonomie. Svobodné podnikání je slovní útvar, kdy mi v mysli vyvstane představa městečka s různými obchody. A chlapík, který provozuje nejlepší obchod, má nejvíce zákazníků. Zde je základ kapitalistického systému: Motivace ziskem. Podniká, aby vydělal peníze. Původní teorie kapitalismu je to, že je to velmi chytrý způsob hlasování společnosti o tom, které výrobky chce vyrábět. Na co to použiješ? To bych mohl použít prakticky na všechno, co jsem kdy udělal. Víš, společnost volí. Mají rádi, jak ten chlapík dělá zmrzlinu. Ale ten druhý, jeho zmrzlina jim tolik nechutná a nebudou ji kupovat, takže se vytratí. Je to na mě. To je dobrý tvar. Základním zákonem života je, že pokud máte věci, můžete snadno získat více věcí. Velice rychle může mít jeden člověk pětkrát více než kdokoli jiný. – Volné podnikání. – Konkurence. Motivace ziskem. Táta, dělník na montážní lince v General Motors koupil a zaplatil za náš dům, než jsem vyšel ze školky. Měli jsme každé tři roky nový vůz. Jezdili jsme každé další léto do New Yorku. To jsem já na Wall Street. A to jsem já při režii mého prvního filmu na světové výstavě. Chodili jsme do katolických škol, žili jsme dobrým životem. Jestli tohle byl kapitalismus, miloval jsem ho… a rovněž všichni ostatní. Během těch let hodně lidí zbohatlo a muselo platit nejvyšší daňovou sazbu 90%. 90%? Jasně. Ale pořád si žili jako prase v žitě. A co jsme udělali se všemi jejich penězi? Postavili jsme přehrady, mosty, mezistátní dálnice, školy, nemocnice. Dokonce jsme poslali chlapíka na Měsíc. Věci se zdály jít správným směrem. Táta měl práci jistou a máma by mohla pracovat, kdyby chtěla, ale nemusela. Rodina střední třídy potřebovala k přežití pouze jeden příjem. Naše rodina v odborech měla bezplatnou zdravotní a zubní péči. Děti mohly jít na vysokou školu bez půjčky od banky. Táta měl každé léto čtyři týdny placené dovolené. Většina lidí měla nějaké úspory a malinký dluh. A tátův důchod byl stranou, kde na něj nikdo nesáhl. Byl tam pro něj, když šel do penze. Máme to všechno, protože naše hlavní průmyslové konkurence byly v rozvalinách. Takhle vypadal německý automobilový průmysl. A tady je japonský automobilový průmysl. Myslím, že byste mohli říct, že je snadné být jedničkou když nemáte konkurenci. Ano, samozřejmě, ne všechno bylo dokonalé. Nevadilo nám, že jsme museli šoupnout trochu tam a trochu onam… tak dlouho, dokud jsme byli střední třída. A mohli jsme se spolehnout na to, že naše děti to budou mít lepší než my. Vypadalo to pro nás na dobrý obchod. Kapitalismus – nikdo se nikdy neměl tak dobře. A pak, právě když jsme byli uprostřed tohoto velkého milostného poměru s kapitalismem… Sobotní večerní film ABC „Hráč“ bude pokračovat v plném rozsahu po této živé zprávě ABC News. Jsme ve zlomovém bodě naší historie. Chodí Pešek okolo… Příliš mnoho z nás má sklony k uctívání požitkářství a konzumu. Lidská identita již není definována tím, co člověk dělá, ale tím, co člověk vlastní. To není poselství štěstí nebo ujištění, ale to je pravda a je to varování. Teda, to je průšvih. Byl čas přivést nového šerifa do města… … který ví, jak jednat jako prezident. Věděl, jak zacházet s pracujícími, chtěl lepší mzdy. Dobrá, pane, myslím, že jste zvítězil. Nebo ty únavné feministky kňučící o svou Úmluvu rovných práv. To můžu fofrem změnit. Muž, který si věděl s úkolem rady. Ronald Reagan vzešel z béčkových filmů. aby se stal nejslavnějším korporátním mluvčím 50. let. Tohle je taky tranzistorové rádio. Váží pouze několik gramů. Vklouzne vám přímo do kapsy. Boraxo – čistič rukou bez vody. Opravdu nás očistí. Našel své povolání a Wall Street našla svého člověka. Vidíte, banky a korporace měly jednoduchý plán: Předělat Ameriku, aby jim sloužila. Ale zmáknout to bude vyžadovat zvolení mluvícího manekýna za prezidenta. A dne 4. listopadu 1980 jsme to udělali. … že budu věrně vykonávat úřad prezidenta Spojených států. Ronald, Ronald, Ronald… Děkuji vám. Byl to historický okamžik, protože nyní korporátní Amerika a Wall Street měly téměř úplnou kontrolu. Vidíte toho člověka stojícího vedle prezidenta? Toho, který vypadá jako sluha? Jmenoval se Don Regan, Prezident Merrill Lynch, nejbohatší a největší retailová makléřská firma na světě. Převzal klíčovou pozici ministra financí, aby mohl přijmout snížení daní, které bohatí vyžadovali. Regan se pak stal Šéfém štábu Bílého domu, jakmile prezident začal slábnout. Pak by měli dát prezidentovi to, co má 43 guvernérů, právo veta. A… – To budeš muset urychlit. – Aha. Kdo říká prezidentovi, aby to urychlil? Muž z Merrill Lynch, právě ten. Věci v Americe nebudou nikdy jako dřív. Země teď poběží jako korporace. Chystáme se zase vypustit býka. A o čtyři roky později, když se Reagan ucházel o znovuzvolení, byly to jen usměvavé tvářičky a veselé povídání. Opravdu mám pocit, že to, že nám bude lépe, je na delší běh. Vyhoupli jsme se nahoru a továrny pracují mnohem lépe než předtím. Jsme zpátky na vrcholu. Reagan vlastně řídil masovou demontáž naší průmyslové infrastruktury. Ne aby se ušetřily peníze, nebo abychom zůstali konkurenceschopní, protože společnosti již v té době zaznamenávaly rekordní miliardové zisky. Ne, to jen aby se uskutečnily krátkodobé zisky… a zničily odbory. Miliony lidí byly vyhozeny z práce a ostatním pracujícím bylo řečeno, aby pracovali dvakrát tolik. Ale mzdy pro pracující lidi zůstaly zmrazeny. Nejbohatší Američani měli nejvyšší sazbu daně z příjmů sníženu na polovinu. Místo aby nám vypláceli slušné mzdy, jsme byli vyzváni k životu za vypůjčené peníze dokud naše zadlužení domácností nedosáhlo téměř 100% HDP. Došlo k explozi osobních bankrotů. Zjistili jsme, že je nutné zamknout miliony našich občanů. Prodeje antidepresiv vylétly, stejně tak jako mamon pojišťovacích a farmaceutických společností vyhnal ceny zdravotní péče stále výše a výše. To vše byly skvělé zprávy na akciovém trhu a pro generální ředitele v Americe. Polovina Flintu nyní dostává nějakou formu státní sociální podpory. Během konce Reaganových let jsem natočil můj první film o tom, co se stalo zemi a zejména mému rodnému městu Flint v Michiganu, rodišti General Motors. GM vykazovalo zisky více než 4 miliardy amerických dolarů zatímco současně zrušilo desítky tisíc pracovních míst. Šel jsem navštívít hlavního lobbyistu GM ve Flintu, pana Toma Kaye, zeptat se ho, proč se to děje. General Motors by neprokázalo nikomu službu kdyby zbankrotovalo. Z toho vyplývá, co vyplývá, aby zůstalo konkurenceschopné v dnešním ekonomickém klimatu. I v případě, že to znamená zrušení 18 000 pracovních míst? I kdyby to znamenalo zrušení 20 000 pracovních míst. – Nebo 30 000? – Kolikkoliv. – Co všech pracovních míst zde ve Flintu? – To by snadno mohlo stát. A stalo. Téměř všechna pracovní místa byla zrušena a GM zkrachovalo. Možná děsivější byla skutečnost, že zbytek Ameriky se nyní začíná podobat Flintu v Michiganu. Ale byla některá města, která se ještě pyšnila svou velikostí. „Cleveland“ „Pojďte všichni do města Clevelandu Pojďte se podívat na obě naše budovy Je tu místo, kde bývával průmysl Tento vlak odváží pracovní místa z Clevelandu Uvidíte slunce téměř třikrát do roka Ten chlap jede alespoň pod dvojnásobným vlivem. Naše ekonomika je založená na LeBronu Jamesovi Kup si dům za cenu videorekordéru Náš hlavní vývoz je ochromující deprese Jsme tak retardovaní, že si myslíme, že toto je umění Mohlo by to být horší, i když alespoň nejsme Detroit Nejsme Detroit“ Ne, nejsou Detroit. Za 20 let jsem se snažil varovat GM a další, že tento den přijde, ale nestalo se nic. Možná by teď naslouchali. Tak jsem šel do ústředí General Motors ještě jednou se naposledy podělit o některé z mých nápadů. Nemáte oprávnění. Nemůžete tu točit. Co? Nemáte oprávnění General Motors. – Nemůžete točit. – Jdu prostě nahoru navštívit presidenta. Ne, pane. Ne, pane. Víte, dělal jsem to už před 20 lety. Rozumím, pane. A nebyl jsem vpuštěn do této budovy 20 let, a myslím, že je na čase, aby mě někdo vpustil dovnitř a nechal mě s nimi promluvit. Mám pár dobrých nápadů. 4-7 7-6 Alpha Bravo prostoru. Pokračuj. Je tu Michael Moore, aby navštívil prezidenta. Opakuj to. Je tu filmař pan Michael Moore. Je tady, aby navštívil prezidenta. – Pánové. – Ano. Musíte dostat předchozí svolení. Nemůžete tady točit, ano? Ale pokud nemůžu vstoupit a získat povolení, co mám dělat? Asi mají pravdu. Krach je těžké dělat. Nech toho. Nedělej to. Stačí jít v budově. Za 35 let GM vydělala více peněz než kterákoli jiná společnost. Ale nakonec Německo a Japonsko obnovily svůj automobilový průmysl a vyráběly vozidla, která byla bezpečnější než naše, úspornější a zřídka, pokud vůbec, se porouchávala. V Německu odbory pomáhaly přijímat a propouštět členy představenstev aby pracující mohli mluvit do toho, co se děje. Vidíte, lidé z Japonska a Německa bojovali, aby se ujistili, že i jejich konzervativní političtí vůdci neničí svou střední třídu. Takže kde přesně jsme právě teď? V den, kdy byl na General Motors dle kapitoly 11 vyhlášen konkurs, jsem šel s tátou na návštěvu haly na výrobu zapalovacích svíček, kde pracoval více než 30 let. – Takže jste pracovali vlastně tady. – To bys musel jít… … Měli rampu, kterou ses dostal přes tohle, zrovínka tamhle za to… – Za tamhleten prostor? – Jo. – A pak ta továrna byla tam všude? – Jo. Celý komplex je tak dvě míle dlouhý. Vzpomínám si, jak nás mamka vzala s sebou tě vyzvednout. – Každý den o půl třetí. – Jo, mhm. Vycházel jsi tam, vlastně přímo tamhle. A my jsme na tebe čekávali v autě. a viděli jsme tě sestupovat rampou. Byli jsme fakticky nadšení pokaždé, když jsme tě viděli. Byl jsem tam 33 a půl roku. – 33 a půl roku? – Jo jo. Jakou máš nejlepší vzpomínku na to, když jsi tady byl, pracoval tady? Moje nejlepší vzpomínka? Myslím že na lidi. Byla to opravdu dobrá parta. – Měl jsi rád lidi, se kterými jsi pracoval? – Jo. Dobré místo na práci. Já si to užil. Je mi líto, že vidím, že je to pryč. Těsně před Vánocemi 2008, „Republika oken a dveří“ v Chicagu v Illinois náhle propustila celou svou pracovní sílu v odborech, více než 250 lidí. Dostali jen třídenní výzvu. Bank of America nebude nadále poskytovat úvěrovou podporu společnosti, a tak pracovníkům nebyly vyplaceny jim dlužné peníze. Můj život se točí kolem této práce. Bydlím podle mé povinnosti k mé práci, víte? A nejsem to jenom já, jsou to všichni zdejší pracující. Jdeme nad rámec smyslu pro povinnost pro „Republiku“. A na konci, Republika se o nás vůbec nepostará. Zjistili jsme, že zavřou fabriku v úterý. Nezasloužíme si, co nám dělají, víte? To opravdu bolí, protože jak jsem řekl, tohle je moje druhá rodina. Takže to bylo… to opravdu bolí. To opravdu bolí. Budou mi všichni chybět, víte? Bude se mi po nich stýskat a myslím, že nikdo na této planetě si nezaslouží to, co nám udělali. Scény jako tato se opakovaly po celé zemi, a nikomu to nevadilo. „Zambezi, Zambezi – Zambezi, Zam.“ – Jú! Prezident si užívá svůj poslední rok v úřadu. Ale jakmile se ekonomika začala rozpadat, rozhodl se, že je čas vykutálet se slovem „K“. „Kapitalismus“ je nejlepší kdy vymyšlený systém. Hmm. Opravdu? Hlasy z levé a pravé se rovnají systému svobodného podnikání s mamonem, vykořisťováním a selháním. Hmm, mamon, vykořisťování, selhání? Pokračuj, poslouchám. Kapitalismus nabízí lidem svobodu volby, kde pracujovat a co dělat… Pat Andrews hledá práci. Každé ráno marně prohledává inzeráty. Není tady nic. Pro mě nebude asi ani, pánský klub nabírá tanečnice. … možnost zakoupit nebo prodávat výrobky, které chtějí. Tom Rendon zabránil propouštění ve své společnosti na výrobu značek v Stocktonu v Kalifornii, vše jen protože toto jedno slovo mu přidává polovinu jeho podnikání. „Zastaveno“ Pokud hledáte sociální spravedlnost a lidskou důstojnost, systém volného trhu je správná cesta. A pro ty, kteří hledají spravedlnost v Pensylvánii, bylo svobodné podnikání určitě správná cesta. Wilkes-Barre v Pennsylvanii, má jeden z nejvyšších stavů ve státě mladých lidí pod zámkem v domovech mládeže. Možná je to proto, že dobří lidé zde využívají praktiky kapitalismu při řešení rozmarů svého mládí. Kraj najal soukromou ziskovou korporaci se sladce znějícím jménem „PA péče o děti“. Byla vlastněna a provozována dvěma businessmany, jedním z nich byl Robert Powell, právník a podnikatel. Jeho dobrý přítel soudce Conahan uzavřel veřejný domov mládeže a pak dostala „PA péče o děti“ výstavbu 8-milionového soukromě vlastněného zařízení a naúčtovala ho zpět kraji za pouhých 58 milionů $ pronájmu. Setkejme se s některými z mladistvých delikventů z Wilkes-Barre. Magee kouřila trávu na party střední školy. Byl jsem velmi vzpurná když jsem byl v tom věku. Matt se dostal do hádky u jídelního stolu. Hodil jsem kus masa, steak, teplou večeři, po příteli mé matky. Jamie se poprala v nákupním středisku se svou nejlepší kamarádkou. Jen jsem si představila, že už bysme nebyly kámošky. A Hillary udělala stránku na MySpace, kde si udělala legraci ze zástupce ředitele školy, pro přísnost a nedostatek smyslu pro humor. A to bylo to připitomělé, záležitosti 14leté holky. Zástupce ředitele zavolal policii. Ti všichni se objevili před laskavým soudcem Markem Ciavarellou. Tyto děti měly možnost získat první lekci amerického kapitalismu: čas jsou peníze, hodně peněz. Šla jsem před soud, před pana Ciavarellu, a nebyla jsem před ním ani 4 minuty. Stála jsem před ním asi 2 minuty. První věc, kterou mi soudce Ciavarella řekl: „Proč si myslíš, že můžeš udělat takovou blbost?“ Určitě věděl ve své mysli když jsem vstoupil, že zabásne tohohle kluka, ať se děje, co se děje. Ani se na mě dokonce nepodíval. Jakmile jsem vstoupil do soudní síně, neměl jsem žádnou šanci. Bylo tam asi šest dětí, které vešly přede mnou. Každé jednotlivé dítě, jež předstoupilo před Ciavarellu, ze všelikých různých důvodů… některé z menších, některé z vážných… poslal pryč. I když se Wilkes-Barre nachází ve Spojených státech amerických, kapitalismus zde přetrumfl demokracii. Robert Powell, jeden z majitelů „PA péče o děti“, ukul business se soudcem Conahanem a soudcem Ciavarellou. Soudce Ciavarella pak navýšil množství trestaných. Mnohé z těchto dětí poté vlil do „PA péče o děti“, ziskového zařízení pro mladistvé. A na jejich problémy, soudci obdrželi více než 2,6 milionu dolarů, zatímco majitelé „PA péče o děti“ obdrželi desítky milionů z kapes daňových poplatníků kraje. A kam si jel Powell užívat všechny ty peníze? Do svého soukromého letadla a na svou jachtu, „Skutečná spravedlnost.“ 6 500 dětí bylo nespravedlivě odsouzeno. Byl to dobrý obchod, když to trvalo. Dva soudci z kraje Luzerne jsou ve velkých problémech se zákonem. Jdou do vězení. Některé děti byly zavřené, ačkoli probační úředníci měli k vazbě námitky. Tam ztratíte pojem o čase a ztratíte přehled o datu. Stěží jsem to sledoval. Mělo to být nějak… Myslím, nějak okolo 2 měsíců. A šlo to od 2 do 9 měsíců. Původně řekl 3 až 6 měsíců, ale nějak to skončilo u 11,5 měsíce, a já jsem se už vůbec nikdy nevrátila před soudce, aby mi přidal. Nejenže „PA péče o děti“ vyplácí soudcům za naplnění svých cel, ale jejich zaměstnanci byli těmi, kdo měli rozhodovat, kdy je dítě dostatečně rehabilitováho. Ale to dává smysl, protože kdykoli se vládní jednotky obrátí v ziskové korporace služby by se měly provádět, co jste očekávali? Připadám si jako věc, kterou použijí aby dostali peníze a pak mě odhodí stranou. Jen se snažím pracovat na mém létání a připravit se pro mou budoucnost, takže to všechno chci hodit za hlavu, konečně se s tím vším vyrovnat. V průběhu celého soudu jsem nic neovládal, ale při létání jsem to jen já. Je to tím, že si všechno dělám sám. Já jsem jediný, kdo to ovládá. Matt miluje létání a doufá, že se jednoho dne stane pilotem. Pokud ano, dostane se mu druhé lekce kapitalismu: Že v Americe je radno se držet dál od práce pro Mickey D’s. Pamatujete Sullyho? Kapitána Sullenbergera, který bezpečně přistál Airbusem v řece Hudson a zachránil životy 150 cestujících? Skutečný americký hrdina. Setkal se starostou. Vystoupil ve stavu Unie. Kruci, on dokonce šel na Super Bowl. A pak šel do Kongresu. Létání bylo mou celoživotní vášní. Ale ačkoli mám rád svoje povolání, Nelíbí se mi, co se mi přihodilo. To je moje osobní zkušenost, že mé rozhodnutí zůstat v profesi kterou miluji přišlo na velké finanční náklady mé a mé rodiny. Můj plat byl snížen o 40%. Můj důchod, stejně jako většina důchodů u leteckých společností, byl ukončen. Takže prosím, nemyslete si, že přeháním, když řeknu, že neznám jediného profesionálního pilota letecké společnosti, který by chtěl, aby jeho děti kráčely v jeho šlépějích. Jéje, tímhle jste vyklidil sál, Sully. Myslím, že kongresmani nechtěli slyšet takový materiál. – Mají vás rádi jako hrdinu. – Dosavadní zkušenosti… Jaký byl váš počáteční plat za pilotování? Vydělala jsem prvním rokem 19 000 dolarů. Pak jsem se odrazila na 22 000, nebo 23 000 druhým rokem. V loňském roce hrozný plat. Vydělal jsem 17 600 dolarů. V letecké dopravě je vtip, když nám dávají nášivky s křídly jako nově přijatým leteckým pilotům, že společnost pokoutně říká, „Hele, nežádejte o potravinové lístky v uniformě.“ Já nevím jak vy, ale já chci pilota, který mě vynáší do vzduchu do výše 10 km, zaplaceného opravdu dobře, a ne aby seděl v kokpitu a doloval v sedadle pilota, když hledá drobné. Bylo období asi čtyř měsíců, kdy jsem byl na potravinových lístcích. – Byl jste na potravinových lístcích? – Ano. – A to jste ještě létal letadlem? – Ano. Se svou kartou s potravinovými lístky. Když jsem mluvil s paní ze sociálky z potravinových přídělů, řekl jsem jí, že jsem pilot, ani nehla brvou, ale nevěřila mi. Poznal jsem, že mi nevěří. Jak jste se tam ocitl? Nemohl jste si dovolit věci? Spoléhal jsem se na kreditní karty a nakupoval potraviny v době, – kdy jsem nebyl na potravinových lístcích. – Opravdu? Mám dluh asi 10 000 amerických dolarů na kreditních kartách. Jen na nejnutnější, ne na obří televizi a hi-fi. Využil jste to potraviny, abyste vyšel. – Ano. – Máte nějaké dluh ze studentských půjček? – Ano. – Kolik? Zeje tam díra asi 80 000. – Vytáhla jsem 100 000 dolarů. – Studentských půjček? A než je splatím při téhle výplatě, bude mě to stát hodně přes půl milionu včetně úroků, poplatků a pokut. Je to něco, co nechci… Nerada trávím spoustu času přemýšlením o tom protože je to propast. Je to jednosměrka, kterou to se mnou může jít hodně rychle s kopce na poli mnou zvolené kariéry, když budu přemýšlet o tom, kolik toho mám a jak málo vydělávám. Už jste si musela najít druhou práci, abyste vyšla? Chodím bokem venčit psy, Distribuuju juice MonaVie. Znal jsem piloty, kteří darovali plazmu. Pro peníze navíc. – Myslíte, darují krev? – Ano, právě… Aby měli víc peněz, přestože řídí letadlo? Jo. Darujou plazmu. Vrátí jim krev zpátky, ale dostanete zaplaceno za plazmu. Aha. Vysají vám krev, vezmou plazmu… – Krev vám vrátí. – … Vám… Tak dobře, to není nic hrozného. Lidé zůstávají u létání, jen protože ho milují. A vedení toho zneužívá. Leteckým společnostem se podařilo vypěstovat hodně létajících externistů ve snaze v podstatě zničit odbory. Nemůžete soutěžit o každoročně čím dál nižší úroveň, aniž byste uškudlili nějakým způsobem na bezpečnosti Přibližně ve 22:15 12. února 2009 let Continental spoj 3407 začal sestupovat na letiště v Buffalu. Připravte se, je tu pozemní komunikace, buď státní policie nebo úřad šerifa. Musíme zjistit, jestli je něco na zemi. Letadlo bylo pět mil daleko a najednou nemáme žádné známky po tom letadle. Jen vám můžu říct, že letadlo bylo nad značením, a teď s nimi nemluvíme. Nikdo havárii nepřežil a 50 lidí přišlo o život. Média se zaměřila na činnost pilotů. Kapitán Marvin Renslow a první důstojnice Shawová si povídali o své kariéře. „Kariéra“ je zlehčování toho, o čem piloti ve skutečnosti mluvili: Jak málo byli placeni a jak byli přepracovaní. V médiích se vůbec neprobíralo, proč máme ekonomický systém, který umožňuje platit pilotovi méně než manažerovi ve fast foodu. První důstojnice Shawová vydělávala mezi 16 000 a 20 000 dolary ročně a z toho důvodu pracovala v druhém zaměstnání. Její druhé zaměstnání byla servírka v kavárně. Jak jsou tyto společnosti schopny takto unikat? Myslím, že to je smysl kapitalismu. Umožňuje vám unikat s něčím, jako je vydělávat na smrti zaměstnance. Miláčku, já to otevřu. Zkusíme to s tímhle. To je Irma Johnson. lrmin manžel Dan pracoval ve středním managementu banky Amegy v Houstonu v Texasu. – Chceš si to namazat? – Ne. Dan nedávno zemřel na rakovinu, zanechal po sobě Irmu a jejich dva syny. Ale bez vědomí Irmy Amegy uzavřela tajnou životní pojistku na Danův život. Banka velkoryse jmenovala sama sebe jako příjemce pro případ Danova úmrtí. Pojišťovna pak náhodou informovala Irmu, že banka Amegy obdržela šek na 1,5 milionu $ jen několik týdnů poté, co Dan zemřel. Děkuju ti za pomoc. Nikdy by mi to neřekli. Chtěla jsem zjistit, proč na něj zakoupili pojistku. – Nevěděla jste o tom? – Ne. A jmenovali sami sebe příjemci. Jo. Takže smrt vašeho manžela je obohatila o 1,5 milionu amerických dolarů? Vím, že není správné, aby se snažili vydělávat na manželově smrti. Když jsem si poprvé uvědomila, co se děje, Upadla jsem do beznaděje. – Je to bolestivé. – Je mi to líto. Je to bolestivé, a chtěla jsem znát odpověď. Irma kontaktovala Michaela D. Myerse, místního advokáta, který již nahlédl do takových korporátních pojistek na zaměstnance. Při běžném užití životního pojištěn se bráníte proti ztrátě blízkého člověka, nebo živitele rodiny, kdy nechcete, aby osoba zemřela. Při takových pojistkách, které takové společnosti nakupují, chtějí, aby zaměstnanci zemřeli. v souladu s meritem pojistky. Jste pro společnost cennější mrtvý než živý. American Greetings, RR Donnelly & Sons a Procter & Gamble, všechny mají problémy s úmrtností. Tyto čtyři kombinované programy jsou založeny na 50% očekávané úmrtnosti. Tito klienti si plně uvědomují tuto problematiku. V podstatě si zde makléř stěžuje, že zaměstnanci nedostatečně umírají. A proto návratnost investic neodpovídá záměru. Makléř píše, že průběh NCC je na 78% očekávané úmrtnosti. Dobře, takže 78% lidí, u kterých jsme očekávali, že zemřou, zemřelo. Ale problém je, že tři z nich byli sebevrazi. A můžete se na to spolehnout každý rok. Napadá vás jakákoliv jiná situace, kdybyste chtěl, aby lidi umírali? Bojovníci ve válce, myslím. Páni, kdy chcete, aby lidi umírali? Já-já nevím. Válečné situace, teroristické situace. Testování léků, možná. Já nevím. Já nevím. To je zvláštní otázka. Nechápal jsem, jak tohle všechno by mohlo být legální. Koneckonců je důvodné , že existuje zákon zakazujíci mi uzavřít pojistku pro případ ohně na váš dům, protože bych měl zájem, aby váš dům shořel. Vzhledem k tomu, že advokát Myers toto zkoumal léta, zeptal jsem se ho, které společnosti profitovaly z těchto pojistných smluv. Já nevím, vy nevíte, protože neexistuje místo, kam můžete jít a zjistit, zda vaše společnost zakoupila – tento typ produktu. – O kterých z nich to víš? Ty, o kterých víme, že se vylouply, jsou Bank of America, Citibank, Wal-Mart, Winn-Dixie, Procter & Gamble, McDonnell Douglas, Hershey, Nestlé, AT & T, Southwestern Bell, Ameritech, American Express… – To mluvíte o modrých žetonech. – Jo. Nejedná se o společnosti zaleť na jednu noc, které se snaží ušít podfuk, takže mohou sesbírat data, zda někdo z jejich zaměstnanců zemře. Existuje pravděpodobně několik milionů Američanů kteří jsou kryti nějakou z takových smluv, nebo byli v určitém okamžiku. Je jich spousta. To je Paul Smith. Býval to, čemu se říká loajální zaměstnanec. Pracoval jsem pro Wal-Mart po dobu 18 let a já jsem jim dal 110%. Chci říct, že jsem tu společnost miloval. A jak se vyvrbilo, Wal-Mart uzavřel přes 350 000 životních pojistek řadových a kmenových spolupracovníků. Nebyli z vedení. Tito lidi byli jako moje žena, dortová cukrářka po dobu 18 měsíců. To je typ lidí, na které se uzavíraly pojistné smlouvy. Paulova manželka LaDonna opustila svou práci v pekárně Wal-Martu, aby mohla zůstat matkou v domácnosti u svých dvou dětí. Měla opravdu velmi těžké astma. Šla jedné noci na JIPku a vyjde sestra a říká: „Jste pan Smith?“ A já řekl: „Ano.“ A ona na to: „Myslíme si, že vaše žena to nezvládne.“ LaDonna upadla do bezvědomí, ze kterého se už neměla nikdy probudit. Její rodina spěchala do nemocnice, i když nezbývalo, jak by mohli pomoct. V místnosti byla zástěna a LaDonna na druhé straně zástěny. A Jessica stále říkala, „Kde je?“ A já řekla: „Je na druhé straně zástěny.“ A Jessica řekla „Můžeme udělat díru ve stěně abysme ji viděli?“ A držela se mě. Pamatuješ si to? Museli jsme tam zůstat s ní, a tak jsme jí psali dopisy. „Moje drahá ženo, chybíš mi víc, než můžou jakákoliv slova vyřknout. Jsi můj život. Vždy vídáváš krásu v nejjednodušších věcech. Vždy jsem tě pro to obdivoval. Kéž bych ti to mohl ještě říkat. Chci, aby ses ke mně brzy vrátila. Stále se mám od tebe co učit, panenko. Tvůj milující manžel, Paul.“ Jsi v pořádku, Wesley? Bylo jí 26 let. LaDonna: Jsi hloupý. Jsi hloupý. Čím mladší osoba, tím vyšší pojistné plnění, protože očekávají, že bude žít déle. U žen se také očekává, že budou žít déle než muži. Takže nejcennější zaměstnanec společnosti, pokud je mrtvý, je mladá žena. Smrt LaDonny vydělala jedné z nejbohatších korporací světa 81 000 dolarů navíc. Čelil jsem sumě více než 100 000 dolarů za účty za lékařskou péči a 6 000 dolarů za pohřeb a Wal-Mart nenabídl ani penny, aby s tím pomohl. Já jsem jim věřil. A nikdy ani za milion let bych si nepomyslel, že je někde na prohlášení o profitujícím, „Mrtvý spolupracovník, 81 000 dolarů.“ Wal-Mart se o vás nestará. Když někdo umírá, měli by na tom něco vydělat. Společným jmenovatelem každého druhu krytí je, že pokud zaměstnanec zemře, zaměstnavateli se vyplácí pojistné plnění. Jsou často označovány jako „pojištění mrtvého rolníka.“ Mrtví rolníci? Proč používají tak hrůzostrašné jméno? Je to velmi hrůzostrašné. Ani nevím, co to znamená. Smrt je jasná. To je pracovník, který zemřel, takže je mrtev. Rolník, nevím, proč se rozhodli pro to slovo. Nevím, jestli to nemá nějaký historický význam, nebo to je jen způsob, jak nahlížejí na relativní hodnotu životů zaměstnanců. Mrtví rolníci? Jo, mezi sebou tak tomu říkají. Je to urážlivé poukazovat takhle na mého manžela. Ukázalo se, že banka Amegy měla druhou pojistnou smlouvu na mrtvého rolníka Dana, jež jim hodila výnos celkově téměř 5 milionů dolarů. – Je kapitalismus hřích? – Ano. Kapitalismus pro mě a pro mnohé z nás je v současnosti zlo. Je v protikladu ke všemu, co je dobré. Je v protikladu k obecnému dobru. Je v protikladu k soucitu. Je v protikladu ke všem hlavním náboženstvím. Kapitalismus je přesně to, co nám svaté knihy, naše svatá kniha zejména, připomínají, že je nespravedlivé a v určité formě a nějak, Bůh sestoupí a nějak to vymýtí. To byl otec Dick Preston, Kněz z Flintu, který oddal mou ženu a mne. Kapitalismus je špatný, a proto musí být odstraněn. Odstraněn? To by mohlo být poněkud ostré, tak jsem se rozhodl jít promluvit si s knězem, který oddával mou sestru a švagra. Určitě bude mít vyváženější přístup, pokud jde o kapitalismus. Je nemorální, je obscénní, je potupný. Víš… je to opravdu radikální zlo. Je to radikální zlo. Teda, ví jejich šéf, že mluví takhle? Myslel jsem, že nejlepší je jít to probrat s biskupem. Biskup Thomas Gumbleton: Systém se nezdá být prospěšný blahobytu všeho lidu. A to ho činí téměř v jeho podstatě protikladem k Ježíšovi, který řekl, „Blahoslavení chudí, běda bohatým.“ To je přímo z evangelia svatého Lukáše. Jaktože jsme s tímto systémem tak dlouho? Myslím, že je to… mluví o… Systém je postaven na tom, čemu říkáme propaganda. Jsem udiven propagandou… schopností přesvědčit lidi, kteří jsou obětí přesně téhož systému, aby tento systém podporovali a viděli ho jako dobro. Víme, že americký kapitalismus je morálně správný, protože jeho hlavní prvky… soukromé vlastnictví, motivace ziskem a konkurenční trh… jsou zdravé a dobré. Jsou v souladu s Božími zákony a učením Bible. Po tak dlouhou dobu, co si jen pamatuji, mi bylo tvrzeno, že konkurence a zisk jsou dobré věci. Jsou v souladu s Božími zákony a učením Bible. A když růst zisku znamená zamykání několika dětí, nebo obohacení na smrti zaměstnance… Jsou v souladu s Božími zákony a učením Bible. … že je morálně správný pro akcionáře. Jsou v souladu s Božími zákony a učením Bible. Dluh, soudní vystěhování a zneužívání. … Božími zákony a učením Bible. Čemu jsme to vlastně slíbili věrnost? Motivaci ziskem. A tak všichni dobří Američané jednali tak, jako by věřili, že náš kapitalistický ekonomický systém je v souladu s učením Bible. Když jsem bývával kluk, chtěl jsem být knězem. Nebylo to kvůli fantastickému postávání, nebo rytířům Kolumbova doprovodu, nebo dokonce vychovatelkám jeptiškám které na mě byly tak hodné. Bylo to kvůli kněžím, kteří pochodovali ze Selmy, nebo se snažili zastavit válku, nebo věnovali svůj život chudým. Řekli mi docela jasně to, co Ježíš řekl: že první budou poslední a poslední první; Že boháč bude mít velmi těžké časy se dostat do nebe; Že budeme souzeni podle toho, jak jednáme s posledním mezi námi; A že neexistují žádní lidé důležitější pro Boha, než chudí. Od té doby, zdá se, Ježíše unesla spousta lidí, kteří věří, že syn Boží sem byl poslán, aby vytvořil nebe na zemi pro ty, jimž se daří. Musel jsem propásnout tu část Bible, kde se Ježíš stal kapitalistou. Prosím, řekni mi, pane, co mám dělat, abych měl život věčný? Jíti a maximalizovat své zisky. Říkáte, že Království nebeské je po ruce, ale kdy přesně to přijde? Až deregulujete bankovní sektor. Pomoz mi. Procházel jsem tuto cestu 20 let. Je mi líto, nemohu uzdravit váš předexistenční stav. Bude muset zaplatit z měšce. Nějak si myslím, že Ježíš nepřišel na zem, aby rozezněl zvon na newyorské burze. A přesto od samého počátku jej bohatí lidé prohlašovali za vlastního. Když jsem na Wall Streetu a uvědomuji si, že to je samo nervové centrum amerického kapitalismu, a já si uvědomuji, co kapitalismus vykonal pro pracující lidi v Americe, pak pro mě je to svaté místo. Dovolte mi, abych se k tomu připojil. Po celou dobu války v Iráku a války proti teroru, když se podíváte na světové akciové trhy a podíváte se na ekonomiku světa, i přes tato hrůzná ložiska neklidu, zabíjení a vraždění, která jsme popsali, nikdy nebylo lépe. Globální ekonomice nikdy nebylo lépe a světovým akciovým trhům nikdy nebylo lépe, Jimmy. Je to buď Bohem daný zázrak, nebo to má něco společného s vítězstvím rozšiřujícího se světa kapitalismu, nebo obojím. Myslí si, že Wall Street je svaté místo. Co si myslíte, že by si Ježíš myslel o kapitalismu? Myslím, že by prostě odmítl… být jeho součástí. Ježíš by odmítl být jeho součástí, ale pravděpodobně by měl zvláštní místo tam nahoře pro někoho, kdo vynesl tajné memorandum Citibank o jejich plánu na ovládnutí světa. Tehdy v roce 2005 a 2006, Citigroup napsala tři důvěrná memoranda svým nejbohatším investorům o tom, co se odehrává. Došli k závěru, že Spojené státy už opravdu nejsou demokracie, ale staly se plutonomií… společností ovládanou výhradně ku prospěchu horního 1% populace. které tehdy mělo více finančního jmění než spodních 95% dohromady. Memorandum si škodolibě libovalo v rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými a jak jsou nyní novou šlechtou. a že není v dohlednu žádný konec koryta u nějž jsou. Ačkoli byl tam jeden problém. Podle Citigroup nejmocnější a krátkodobé ohrožení by byly společnosti požadující rovnoprávnější podíl na bohatství. Řečeno jinými slovy, rolníci se mohou bouřit. Citigroup lamentovala, že nebohatí nemusejí mít velkou ekonomickou moc, ale mají přece rovnou hlasovací sílu s bohatými. Jeden člověk, jeden hlas. A to je opravdu děsí… že můžeme ještě hlasovat. Vlastně máme 99% hlasů a oni mají pouze 1%. Tak proč se s nimi paktuje těch 99%? Podle Citigroup je to proto, že většina voličů se domnívá, že jednoho dne budou mít šanci sami zbohatnout, v případě, že se budou dost snažit. Bohatí byli potěšeni, že tolik lidí skočilo na americký sen, zatímco oni, bohatí, se nehodlali s nikým podělit. Myslím, že kapitalismus je mnohem důležitější než demokracie. Ani příliš nevěřím v demokracii. Já vždycky říkám, že demokracie je… můžou být dva vlci a ovce kteří rozhodují o tom, co si dají k večeři. To je Stephen Moore… není v příbuzenském vztahu… sloupkař a člen redakční rady „The Wall Street Journalu,“ denní bible korporátní Ameriky. Podívejte, jsem pro, aby lidi měli hlasovací právo a podobné věci, ale víte, že existuje mnoho zemí, které mají hlasovací právo, a jsou stále chudé. Demokracie nevede vždy k dobře fungující ekonomice, či dokonce dobrému politickému systému. Za kapitalismu máte svobodu dělat, co chcete, dělat, co chcete mimo sebe. To neznamená, že uspějete. Pamatujte si, že americká ústava nezaručuje štěstí. Á, ústava. Celý život jsem slýchával, že Amerika je kapitalistická země. Tak jsem se šel podívat do původní ústavy a zkontrolovat, jestli je to pravda. Snažím se vidět, kde se nastavuje náš ekonomický systém, jako kde je psáno, že máme kapitalistickou ekonomiku. Jurisdikce. – Soudní část… – Tam dole? Nikde nebyl uveden volný trh, či svobodné podnikání, nebo kapitalismus. Ve skutečnosti jsem viděl jen „My lid“, něco o „dokonalejší unii“, a podpoře „obecného blaha.“ Obedcné blaho, unie, my? To znělo jako další -ismus. Ale ne, to je demokracie. A začalo mě zajímat, „Co by bylo, pokud by na pracovišti byla demokracie?“ Vždycky existovala velká oddělenost mezi tím, jak řídit zemi a jak mají fungovat podniky. Je to pravda. Zdá se, že je rozpojeno mezi naším vyznáváním lásky demokracii a jak jsme ochotni přijmout diktaturu každý den, kdy se zjevíme v práci. Není tomu tak v lsthmus Engineering ve Wisconsinu. Projektují a stavějí robotické průmyslové stroje. Je to byznys za 15 milionů dolarů ročně. Všichni pracující jsou majiteli podniku. To nemluvím o nějaké kravině jako je akciová opce. To znamená, že jsou skutečnými vlastníky. A je to podnik na demokratických základech, kde každý člen má jeden hlas a stejné slovo. – Všichni pro? – Všichni pro? Z rovnosti pocházejí peníze. Tím, že z rovnosti pocházejí peníze, takže můžou ovlivnit, co z toho vzejde, končí tím, že vydělávají víc peněz. Cool, ne? A jak vlastenecké , že chtějí rozšířit svou lásku k americké demokracii na svou práci. Jen si představte, kdyby místo, kde jste pracujete, byla řízeno vámi a vašimi spolupracovníky. Asi nebudete propouštět své spolupracovníky ke zvýšení hodnoty vašich akcií, že ne? Nebo si přidáte na platu a zároveň svým spolupracovníkům plat snížíte. To tady opravdu neděláme. Opravdu nemůžete, protože všichni ostatní by se na vás dívali a říkali: „Proč je ten chlap tak strašně chamtivý?“ Víte, to by bylo příliš okaté. Pointa je, že máte spoustu lidí, kteří si každý den vyhrnou rukávy a pustí se do díla. Ale kdyby byl v řetězci někdo, kdo by bral nějaké peníze navíc, nebylo by to fér. Hm, spravedlnost na pracovišti… jak neotřelý nápad. V Kalifornii je pekárna, kde pracující každodenně vyrábějí tisíce bochníků chleba. Čím více hodin budete pracovat ku prospěchu družstva, tím více se podělíte o zisk. Pracující jsou šťastní. Žádná velká domů, malá tobě. Všichni jsou stejní. Já jako generální ředitel mám stejný podíl jako kdokoli jiný. A to se ukázalo být velmi lukrativní pro nás pracující. Dělníci na montážní lince vydělávají přes 65 000 dolarů ročně, více než třikrát tolik, co je plat začínajícího pilota v American Eagleovi. Já jenom doufám, že lidi si všimnou tohoto typu organizování činností a začnou to zvažovat jako alternativu. Proč chcete zbohatnout? Kolik aut opravdu v životě potřebujete? Je jasné, že to není autař, ale to je v pořádku. Jeho pekárna a stovky dalších pracujícími vlastněných podniků jsou důkazem, že lidi nejsou vždy motivováni ziskem. Historické vítězství nad obávanou nemocí. Místo využití své geniality, aby vydělal fůru peněz, Dr. Jonas Salk strávil všechen svůj čas vkládáním opičích ledvin do mixéru, když se snažil najít lék proti dětské obrně. A když to dokázal, rozhodl se dát ho zadarmo. Tento člověk by býval byl mnohem bohatší, kdyby prodal vakcínu farmaceutické společnosti. Ale usmyslel si, že jeho talent by měl být užíván pro větší dobro. A slušný plat, který vydělal jako lékař a výzkumný profesor mu postačoval k žití pohodlného života. Kdo je vlastníkem patentu této vakcíny? No, lidi, řekl bych já. Neexistuje žádný patent. Chcete patentovat slunce? Ano, ušli jsme dlouhou cestu od dob Dr. Salka. Protože dnes se naše nejlepší mozky využívají na něco jiného. Kam posíláme naše špičkové matematiky a vědce? Do financí. Nejdou do vědy v Americe. Jdou na Wall Street. Dnešní studenti, na rozdíl od doby Dr. Salka, mohou promovat na vysoké škole s dluhem studentské půjčky až do výše 100 000 dolarů nebo více. Tito studenti jsou poté zavázáni bankám pro příštích 20 let. A nejlepší způsob, jak splácet těmto bankám, je jít pro ně pracovat, místo práce pro obecné dobro. Vzali jsme lidi, kteří by mohli být nesmírně produktivní… právě tam, nač je Amerika krátká… a my je vezmeme a vložíme do činnosti, která není jen jednoduše méně produktivní, ale tam, kde jsou vlastně destruktivní; kde vlastně každý den, kdy pracují, dělají svět ještě horší. Takže na čem přesně pracují špičkoví studenti z Harvardu a jiných škol v těchto dnech? Deriváty… deriváty… deriváty… deriváty… Směna úvěrového selhání. Nedává mi to žádný smysl. Asi s tím seknu. Přesně tak jsem se cítil když jsem začal vnímat tyto nové termíny. Tak jsem šel na newyorskou burzu pro pár odpovědí. Pane, mohl byste mi vysvětlit deriváty? Může někdo vysvětlit deriváty, nebo směnu úvěrového selhání? Může mi někdo vysvětlit, co to je? Pane, můžete mi říct, co je směna úvěrového selhání? Můžete mi vysvětlit derivát? Můžete mi říct, co je derivát? – Nikdo se mnou nepromluví. – Jsem jenom chlápek s modrým límečkem. To vidím. Hej. – Hledám radu. – Jo, dobrý. Měli byste pro mě chlapi radu? Netočte už žádný filmy. Deriváty? Směna úvěrového selhání? Našel jsem jednoho chlapa na Wall Streetu, který nebyl filmovým kritikem. Marcus Haupt je vzdělaný inženýr Ivy League, který byl viceprezidentem Lehman Brothers a strávil 15 let na Wall Streetu tvorbou toho, čemu říkají komplexní finančních nástroje. Co je derivát? Derivát je sekundární sázka na základní produkt. Takže můžete mít produkt a budete mít opci na tento produkt. A opce na tento produkt vám dává oprávnění ale nikoli povinnost, koupit, nebo prodat. Jak bychom to vysvětlili? Máte povoleno učinit rozhodnutí o tom, zda chcete nebo nechcete, aby se to nakonec nabízelo. Vysvětlím to jinak. Derivát je cena, založená na ceně něčeho jiného. Je to něco jako rovnice o dvou neznámých. Pokud si myslíte, že… řekněme, že… Možná bych se měl vrátit. Začnu znova. Vraťme se. Byl jsem ztracen. Možná je někdo na Harvardově univerzitě, kdo by mi to vysvětlil. Jo… kupující… tak prodávající vlastní půjčku, která může selhat. A oni prodávají… někomu… někomu jinému… Promiňte, vrátím se na začátek. Omlouvám se. Jsou velmi exotické. Deriváty nejsou o nic víc, než složité sázkové systémy. Takhle vypadá rovnice jednoho z nich. Nemůžete tomu přijít na kloub? To je v pořádku. Nemusíte. Záměrně si je zašmodrchali, aby se mohli vypařit od vraždy. Řekněme, že jste právník, přijedete a jste od vlády a snažíte se vyhodnotit, jestli tyto záležitosti porušují daňový zákon, či ne. Pokud zjistíte, co dělají, je velmi pravděpodobné, že firma z Wall Streetu vám nabídne práci. Mohl bych jít na Wall Street je požádat, zda by z něčeho nevytvořili derivát? Ano. Věřte mi, pokud to existuje, existuje na to i derivát. Tak tohle se stalo z Wall Streetu… šílené kasino. Dovolili jsme jim vsadit na cokoliv, včetně našeho rodného domu. … nejmocnější centrální bankéř 20. století. Greenspan se stal ekonomickou ikonou. Alan Greenspan říká, v ekonomice jde z tlustého do tenkého. Greenspan divočí. Je to jako ve filmu „Dívky divočí.“ Co mají Mick Jagger a Alan Greenspan společného? Alan Greenspan, který byl v současnosti jistě považován za nejchytřejšího muže, jehož spatřila tvář Země, začníná používat fráze, „využijte hodnotu vlastního domu,“ že Američané mohou využít hodnotu vlastního domu, což znamená v mluvě Alana Greenspana „půjčka na vlastní dům.“ A pokud ji nemůžete splácet, svůj dům ztrácíte. To vlastně začalo promluvou k ponejvíce starším Američanům, lidem, kteří už měli své domovy, na refinancování svých domovů aby je dostali z domů. Ano, dostat seniory z jejich domů. Podvod dostat lidi z vlastních domovů, které už vlastní, byl mistrovský kousek. Funguje to takhle. Za prvé, řekněte majitelům těchto domovů, že jsou vlastníky banky. A že banka je váš domov. Takže pokud váš domov má hodnotu 250 000 dolarů, dělá to z vás čtvrtmilionáře. Sedíte na zlatém dole. Máte vlastní banku. „VAŠEBANKA“. A můžete využít vaši banku na získání více peněz. Jen refinancovat. Každý to dělá. Samozřejmě jsou v desítkách nebo stovkách stránek malého písma skryty choulostivé klauzule, které umožňují bankám zvýšit své úrokové sazby na hodnotu, kterou jste netušili, možná tak vysokou, že nebudete schopni splatit svou půjčku. Ale to je v pořádku. Pokud nemůžete platit, jen si vezmeme váš dům. Samozřejmě, než by si mohli vzít váš dům, potřebovali by změnit regulace a zákony. Co jsem to tady našel za fotku? To je výroční zpráva FDIC. John Gilleran, ředitel Úřadu dohledu nad spořením, který má regulovat spoření a úvěry, je to ten chlap s motorovou pilou. A čtyři další usmívající se idioti na fotografii jsou tři vůdčí lobbyisté v bankovnictví a náměstek ředitele Korporace federálního pojištění vkladů. A jsou připraveni za hromadou regulací. A tohle má demonstrovat jejich záměr zničit regulace. Což se povedlo. A teď víme, co se stane, když odstraníte finanční regulace. Vyrobíte finanční katastrofu. Rozrůstající se rodina s mnoha dluhy; Mladý pár bez akontace; Majitel podniku, jehož příjem bylo těžko dokladovat; Každému z nich byla zamítnuta žádost o úvěr na bydlení od tří různých bank. Jsem od Countrywide a všechny jsem je schválila. Nenechte se oblbnout příjemným vystupováním a blond vlasy. Je to totéž, co vám nabízí sousedská mafie. (imituje Marlona Branda) Vím, jak se cítíš. Máš spoustu dluhů. Nemáš na akontaci. Nemůžeš najít doklady. To je v pořádku. Udělám ti úvěr, co nemůžeš odmítnout. Říká se subprime. Teď nebudeš platit žádné úroky. Zaplatíš později. Neměj starost o budoucnost. Postaráme se o tebe. A stejně jako mafie, Countrywide, Citibank, Wells Fargo, Chase… Jdeme na to. … se jednoho dne zastaví vybírat a seberou vám domov. Platil jsem 1 700 měsíčně a zvládal jsem to. Pak to šlo na 2 000. Pak to šlo na 2 300. Pak to šlo na 2 700. To nezvládnete. Toto jsou Hackerovi z Peorie v Illinois. Randy je pracuje na železnici. Donna pracuje pro domovy důchodců. Jejich farma, která byla v rodině více než čtyři desetiletí, byla zastavena Citibankou. Randy měl před lety nehodu v práci a má zdravotní postižení. Oni prostě absolutně zkurveně ukradli, moje celoživotní úspory a všechno šmahem pera, právníkem a soudcem. Hackerovi mi ukázali oznámení zástavy od Citibanky. Můj pohled se zachytil na městě, ze kterého hypotéka pochází. Jeví se, že společnost ve vlastnictví velkých bank se rozhodla spustit hypotéky za 60 milionů, ze ze všech míst nejzoufalejšího města ve Spojených státech. Tato společnost najímá lidi z Flintu na zasílání 60% všech oznámení zástav v zemi. V tom, co se zdá být krutým žertem, bylo nyní moje rodné město ve službách pomoci zvrácení zbytku Ameriky na Flint. Typicky když banka násilně vystěhovává rodinu jako Hackerovy z jejich domova, najme profesionály, aby přišli a vyčistili místo. V tomto případě si banka uvědomí, proč máme platit drahé dolary, když máme zoufalou rodinu, která bude pracovat levně? V závěrečném ponížení Hackerovi pracují pro banku která jim vzala domov. „Nemovitost je třeba uvést do vymeteného stavu, aby zmizely všechny odpadky, suť a osobní věci. Po doručení klíče vám zástupce PAS předá šek na 1 000 $.“ Víte, 1 000 babek vytlouct z mého domu a věcí, Opravdu jim chci poděkovat. To bylo opravdu něco. Moje žena pracovala týden na úklidu domu aby si byla jistá, že se to dá někomu předvést. Jsem rád, že to udělali. Musím jim poděkovat. Bylo to od nich hrozně hezké. Jo, určitě bych jim rád poděkoval. Mám ještě jeden. To je od dveří do ložnice. Snažil jsem se vymyslet, co… jde tak a tak. Musel jsem tam mít zámek, kvůli dětem, protože jsem měl zbraně. A tady máte peníze, Randy. Jste svědky loupeže. Začínám chápat, proč lidi, kteří ztrácejí mysl, začnou střílet lidi. Neřekl bych, že něco takového udělám, ale vidím, jak dostávají lidi do situací, do těch situací, kdy tam pak lidi jdou s bombami a vyhodí je do vzduchu a střílejí do nich. Ať už se těm lidem stane cokoli, zaslouží si to, to je vše, co můžu říct. Doufám, že se něco stane… Jo, no jo. Nemůžu říct nic víc. Tady jsou nějaký piráti silnic. To je Bob Feinberg. Zpracovával všechny VIP půjčky pro Countrywide, největší národní hypoteční společnost. Přestože se Countrywide specializuje především na úvěry s ostudně vysokými úroky pro osoby s nízkými příjmy, Bobovým úkolem bylo starat se o některé z nejvyšších politických představitelů země. Jednoho dne mi jeden z vyšších šéfů volal do kanceláře. Řekl: „Zavolej tomu chlapíkovi.“ Řekl jsem dobře. A on řekl: „Je to Angelův přítel.“ Angelo Mozilo je generální ředitel Countrywide. „Dej mu tuto sazbu. Vynech tyto poplatky. A nech to uzavřené. A nezkurvi to.“ A já na to, „aha, tak jo.“ Bylo to speciální oddělení, které se staralo o Angelovy přátele. Byly dávány slevy. Upouštělo se od poplatků. A občas se upouštělo od papírování. Doslovně jsme psali na složku „FOA.“ To byli opravdu důležití lidé. Měl jsem tam Richarda Holbrooka… Velvyslance Holbrooka, Donnu Shalalu, lidi z Capitol Hillu, lidi, kteří regulují trh s hypotékami, lidi, kteří regulují Wall Street, a Jima Johnsona, šéfa Fannie Mae, Alphonsa Jacksona tajemníka HUD… Senátora Conrada z finančního výboru. Měl jsem doma v kuchyni televizi a slyšel jsem poučný hlas o dravém půjčování, a jak bychom ho měli ukončit. Finanční regulátoři naší země by měli být policisty na obchůzce, kteří chrání pracující Američany. od bezohledného finančního jednání. senátor Dodd… Christopher Dodd… mluvil. A já jen zíral na televizi a byl jsem naštvaný. Některé z těchto úvěrů mají oprávněné použití, když se poskytují informovaným půjčovatelům s vyššími příjmy. Udělal jsem mu řadu půjček, v nichž si přišel na slevy, a řadu požitků ruku v ruce s tím, že byl Angelův přítel a všechny prima věci. Výbor senátu pro bankovnictví a výstavbu by měl být hlídacím psem hypotečního průmyslu. Senátor Dodd je předsedou tohoto výboru a zasedal v něm po více než 28 let. Jako Angelův přítel obdržel zlevněné půjčky od Countrywide v hodnotě více než 1 milion dolarů. Někdo od vedle prodává někomu otrávený půjčkový šmejd. Byl jsem nucen poskytnout tomuto VIP co nejvhodnější půjčku. Už jste měl někdy pocit, že vaše činnost mohla být korupce? Necítil jsem se, jako bych někoho uplácel, ne. Jen jsem dělal svou práci. Byl jsem chlápek pro VIP. Všichni ve společnosti věděli, kdo jsem. Víte, všichni. Byl to takový spíš lichotivý stav. Ale ne, nemám pocit, že jsem dělal cokoli špatného. A kdybych to neudělal já, udělal by to někdo jiný. Proto potřebujeme lidi jako je Bill Black, jednoho z bankovních regulátorů, který odhalil v roce 1980 skandál stavebních spořitelen. Stalo se něco nesprávného a vsadím se, že regulátoři to ví. Jedna z vůdčích postav skandálu, Charles Keating, měl představu o tom, co dělat s Billem Blackem a vyslal memorandum s těmito pokyny. Zeptal jsem se ho, kdo se o nás stará dnes. Kde při tom všem byla FBI? FBI začala veřejně varovat v září 2004, že došlo k epidemii hypotečních podvodů, jichž se dopustily banky. Epidemie, to byl jejich výraz. Ale po úderu 11.září Bushova administrativa převedla minimálně 500 specialistů FBI na hospodářskou kriminalitu mimo rang postihování hospodářské tresné činnosti, i když jsme byli během Bushovy administrativy svědky vzestupu největší vlny hospodářské trestné činnosti v dějinách národa, vlastně dějinách světa. FBI tvrdí, že 80% ztrát z hypotéčních podvodů si přivlastnili zaměstnanci půjčovatelů. To znamená co? To znamená, že nikoliv půjčující, jenž přijde z ulice, se snaží defraudovat úspory a půjčky. Jedná se o podvody těch, kteří ovládají organizace. – Správně. – Zpravidla nejvyšší ředitelé, jinými slovy. Tak tihle ředitelé si mysleli, že jim to projde? Jim to prošlo. Ano, zcela zřejmě ano. A s prezidentskými volbami za dveřmi… – Definujte bohatý. – 5 milionů. … elity měly obavy, že horečce jejich trestné činnosti může být učiněna přítrž. Po odcizení miliard americké veřejnosti zabráním jejích domovů, a když ji dohnali k bankrotům a když ji přesvědčili, aby investovala své úspory a důchody do kasina známého jako burza, bohatí se rozhodli uskutečnit poslední loupež, a poněvadž jejich 30letá zábava končila, pobrat tolik stříbrného nádobí, kolik jen unesou. Ale nejdřív potřebovali odpoutat pozornost. A jak se dozvěděli po 11. září, nic nefunguje lépe v domě statečných než po staru pěkně ušitý strach. A kdo je nejlepší vykuk pro nejposlednějšího strašáka, než kostlivec osobně? Vy, jenž vybíráte oskarové filmy, pečlivě zvažujte. Dobrý večer. Toto je mimořádné období americké ekonomiky. Nejvyšší vládní ekonomičtí poradci varují, že bez okamžitého zásahu kongresu by mohla Amerika sklouznout do finanční paniky a následoval by útrpný scénář. Vícero bank by mohlo selhat, včetně některých ve vaší blízkosti. Akciový trh by se propadl ještě více, což by snížilo hodnotu vašich důchodových účtů. Hodnoty vašich domovů by se propadly. Zastavení majetku by dramaticky narostla. A pokud vlastníte podnik či farmu, obtížněji a dráze byste získávali úvěr. Více podniků by zavřelo svá vrata a miliony Američanů by mohly přijít o práci. I když máte dobrou kreditní historii, bylo by pro vás obtížnější získat potřebné půjčky na nákup automobilu nebo na zaplacení školného. A nakonec by naše země mohla zažít zdlouhavou a bolestnou recesi. Spoluobčané, to nesmíme dopustit. Ve skutečnosti nebylo tohoto projevu třeba, protože média hlavního proudu už bila na poplach. Zhroucení. Americký finanční systém otřesen v samých základech. Obří banka neobstojí, akcie klesají. – Noční můra na Wall Street. – AIG bojuje o přežití. – Krev na podlaze. – Armagedon. Nejvyšší test našich výběrů financí. Co se sakra stalo? Už jste někdy viděl protržení přehrady? Začíná malinkou prasklinkou, malým průsakem. S drtivou podporu, kongres zarazil omezení. Velké bankovnictví se řítí zpět. A začíná erodovat a ničí veškerou vnitřní sílu hráze. Zamoření z nepořádku kolem bydlení pronikalo čím dál hlouběji do bankovního systému. A brzy přehrada účinkuje proti sobě samé. Váha hráze a váha vody ve spiknutí proti hrázi. Investoři se pod cenou zbavují podílů akcií, což vede k obřím výprodejům… Akcie Fannie Mae a Freddie Mac dnes ráno volně padaly… Pak je tu jakýsi příznačný proud. Pokles Wall Streetu se protahuje do sedmého dne. A pak najednou vznikají 20-25metrové zlomy. Přehrada exploduje. Lehman Brothers, bankrot. Merrill Lynch prodána ve spěchu. – Teď AIG. – Jen hroucení. Roční skluz burzy sejmul některé z největších modrých žetonů. Voda hučí skrz. Dnes ráno spadla Washington Mutual, největší krach v historii amerického bankovnictví. Akcie spadly z útesu. Největší jednotlivý pokles v dějinách. Ničí zbytek přehrady. A celé zhroucení se odehrává pouhopouhé 2 minuty. Ale samozřejmě je to tou malilinkou dírečkou, která tam zela několik let ta to ve skutečnosti zničila. Máte tento od základu nezdravý systém založený na písku místo na skalním podloží. A byl od jádra prohnilý. Vypadá to, že se kapitalismus zřítil sám do sebe. Kdo tu zbohatl? Během této doby zbohatla spousta lidí, v první řadě úředníci a ředitelé velkých bank, spořitelen a půjčovních ústavů a speciálních neprimárních půjčovatelů. Tito lidé se stali neuvěřitelně bohatými. A členové kongresu zbohatli, zvláště po odchodu z kongresu. Řada z nich odešla pracovat do finančních institucí. Jistě, přesně jako Rubin a Summers. Robert Rubin, současný špičkový manažer jak Citigroup, tak Goldman Sachs, mistr změn zákonů, které umožnily komerčním bankám dostat se do nových oblastí jako investiční bankovnictví, exotické pojišťovací produkty. To zlegalizovalo fúzi Citicorp s Travelers Group, transakci odhadovanou na 70 miliard USD, která dala vznik nějvětší bance světa. Po opuštění Clintonovy administrativy, pracoval Rubin pro Citigroup, vydělal více než 115 milionů dolarů. Kde si vydělal peníze Summers? Summers si vydělal peníze jako údajný konzultant a pronášením projevů za údajných v některých případech přes 100 000 dolarů za vystoupení. Summers také vydělal 5,2 milionu dolarů na částečný úvazek poradenstvím hedgeovému fondu. Kde pracoval Geithner? Geithner nadělal fiasko ve svém životě prakticky ve všem. Většina institucí, která zničila ekonomiku, byla přímo pod jeho regulačním úřadem. Jak dostal práci ministra financí? Kompletním pokažením práce prezidenta Federální rezervní banky v New Yorku. To nedává smysl. Samozřejmě to dává perfektní smysl. To není ve Washingtonu nic nového. Lidé, kteří vám dávají chybné odpovědi, ale odpovědi, které chcete, jsou neocenitelní. A často povyšují právě proto, že jsou ochotni říkat a dělat absurdní věci. Právě tito lidé nám slíbili, že finanční deregulace z nás všech nadělají boháče. A právě tito lidé konkrétně zbohatli. Nebylo divu, že bohatí chtěli zbohatnout. Ale tehdy přišli s novým sebevědomým způsobem, jak to udělat. Nacouvat s velkým náklaďákem k ministerstvu financí, a vzít si 700 miliard dolarů z našich daní, bez jakýchkoli dotazů. Mám tady Michaela Moorea. Víš, kdo je Michael Moore, viď? Filmový režisér. Zrovínka mě natáčí. – Mám na lince ženu. – Jé, ahoj. Jak se vede? Baron Hill z Indiany. Jak se vede, pane? Dobře. – Jsme z Michiganu, víte? – Jo. Jak se ten kolaps přihodil? V pátek jsem dorazil domů, všechno bylo v ekonomických intencích v pohodě. Po přistání v Indianě volám zpátky, jen prověřit, jak to jde v úřadě, a zničehonic jsme se dozvěděli o té krizi, a že budu muset po návratu v pondělí hlasovat o mnohamiliardové pomoci finančnímu odvětví. Dostalo se nám slov, že pokud nebudeme okamžitě jednat, hospodářství se bezpochyby zhroutí. Cítila jsem, že oznámení této krize v září, jen několik týdnů před volbami, bylo velmi podezřelé. To bývá kongres nejvíce nervózní. A já si pomyslela,“počkat chvíli. Co se děje? To není normální.“ Vedení kongresu a Bushova administrativa rychle vedly sérii soukromých jednání s titány Wall Streetu, aby zjistily, kolik peněz je zapotřebí k pokrytí všech špatných sázek, které investoři udělali. Dohoda byla sjednána ministrem financí Henrym Paulsonem, bývalým generálním ředitelem Goldmana Sachse, jehož čisté jmění se odhaduje na 700 milionů dolarů po jeho odchodu od Goldmana a vstupu na ministerstvo financí. Myslím, že jsme dnes večer v kanceláři mluvčího viděli ty nejlepší ze Spojených států amerických. Ty nejlepší z Ameriky? Nebo tím myslel ty nejlepší od Goldmana Sachse? Ministerstvo financí je v podstatě rámě Wall Streetu. Všichni lidé ve vedení byli od Goldmana Sachse. Říkáme tomu vláda Goldmana moderní éry. To protože četní bývalí čelní manažeři Goldmana na Bushově ministerstvu financí, tam byli i za Clintona. Pracovali jako výkonní lobbyisté zevnitř na zrušení finančních regulací, zatímco jsme platili jejich výplaty. Ministr financí Paulson… nebyl u Goldmana jen náhodně. Byl tím chlápkem u Goldmana, za kterého zažili báječná léta při nákupech těchto exotických derivátů z bydlení. Tak se dostal Goldman do obrovského množství problémů. Šílené deriváty z bydlení teď zničily hodně Goldmanovy konkurence. A s hochy od Goldmana dnes volají po akcích uvnitř vlády, které by zajistily, že Goldman by skončil jako král Wall Streetu, jakmile si prach sedne. Takže poslední možní lidé v řadě, kteří by měli radit ministerstvu financí, by měli být od Goldmana. Takže přirozeně Paulson, bývalý výkonný ředitel Goldmana, je ustavuje do funkce. A jakou radu nakonec dávají? Využít daňové poplatníky na záchranu Goldmana a dalších upřednostňovaných finančních institucí. Ministr Paulson předložil kongresu jednoduchý návrh. To je ono… tři stránky. Je to okolo 1 miliardy dolarů za každé slovo. A to je docela jednoduché. Ministr Paulson dostane klíč od financí. Začne půjčkou 700 miliard dolarů ve jménu amerického lidu, možná později ještě více. A to navzdory všem zákonům. Všem zákonům! Ani soudní přezkum. Velmi jednoduchý návrh. Jsme v reálné krizové situaci, z které by mohlo vzklíčit něco horšího než Velká hospodářská krize. Tak jsem uviděla strach. Jeden pán začal plakat. Lidé nám říkali, že to bude obrovské neštěstí. A já byla na kandidátce do voleb za dva měsíce. Osm týdnů před volbami nechci udělat chybu. Co je to správné? Nebe pomoz nám. Pokud se nám nepodaří projít tímhle, Obávám se, že nejhorší má teprve přijít. A několika členům bylo dokonce řečeno, že by bylo v Americe nastoleno stanné právo, kdybychom hlasovali proti. Cpali nám to do krku. Chtěli po nás okamžité hlasování bez jakýchkoli smysluplných analýz. – Žádná skutečná slyšení? – Žádná skutečná slyšení. A já nehodlal… Byl jsem zatlačen do kouta v hlasování Pro iráckou rezoluci, založenou na lžích, ke které mě donutili, nechtěl jsem tím znova procházet. Nebudu čekat na události, zatímco se kupí nebezpečí. Nebudu přihlížet, jak se nebezpečí dere čím dál blíž. Použijte strach a dosáhnete svého. A v tomto okně vytvořili… dva měsíce před volbami… tlakový hrnec. Lid chápe, že sněmovna reprezentantů musí nechat projít tento legislativní návrh. Pane mluvčí, můj vzkaz americkému lidu… nenechte kongresu zpečetit tento kšeft Wall Streetu. Ti zločinci mají tolik politické moci, že mohou zablokovat běžný legislativní proces nejvyššího zákonodárného sboru v zemi. Všechny výbory, které by měly monitorovat každé projednávané slovo, jsou zabarikádovány. A to znamená, že americký lid je zabarikádovnán taktéž. Přísahali jsme na ústavu chránit a bránit tuto republiku proti všem nepřátelům zahraničním i domácím. Říkají, že to bude nový Y2K. To je stejná politika zastrašování, již slýcháváme od tyranských finančních obtloustlých kocourů z Wall Streetu. Proč nepožadujeme po Wall Streetu, aby si svůj svinčík uklidil sám? Proč nepomáháme americkým rodinám čelit bankrotu? Proč nesnižujeme dluhy Běžné ulice, namísto Wall Streetu? Je to kongres Spojených států, nebo představenstvo Goldmana Sachse? Večer před hlasováním Americký lid v nebývalém množství zaplavil Capitol Hill miliony zpráv požadujících, aby kongres hlasoval proti. Záchranný balíček byl dnes poražen přehlasováním ve sněmovně reprezentantů. Burza se potopila… potopila do největší jednotlivé bodové ztráty dosažené Dowem v jediném dni. Otázka zní takto: je selhání podpory dostatečným důvodem pro hlasování všech nepřítomných do pěti týdnů? 12 hlasů to pohřbilo. Toliko hlasy značné části amerického lidu, který volal svým zástupitelům a řekl ne. Potom kongres hlasoval proti. Dnes kongres opustil město. Je vytýkáno, že kongres a Wall Street jsou pomálu, pokud vůbec, kompetentní. Přesně před tímhle varovalo memorandum Citibank: Že v případě, že si rolníci někdy vyberou výkon svých demokratických práv, drancování bohatými skončí. Takže Paulson a spol zamířili na Capitol Hill. A rychleji, než stačíte říct „Kontrola, prosím,“ upekli dohodu za pomoci demokratů. Tento problém předchází volby. Musíme to napravit. Musíme to udělat rychle. Souhlasím s ministrem. To nejsou otevřeně náklady, všechny ty stovky miliard. Většinu z toho obnovíme, možná všechno. Demokraté se stali doručovatelem zákona pro republikánského prezidenta. Telefonní hovory prezidenta a někoho, z koho se prezident udělá a členové – znám přinejmenším dva členy, kteří mají zájem o americký senát, a sliby byly učiněny. Během několika dní kongres učinil úžasné čelem vzad a dal bankám více než 700 miliard, které chtěly, lid budiž proklet. V tomto hlasování je 263 pro, proti 171. Návrh je přijat. Bylo velmi pečlivě naplánováno, aby se to stalo, když se to stalo, zapojit hráče, kteří tak učinili. Se zprávou se manipulovalo velice obezřetně. Měli kongres přesně tam, kde ho chtěli mít. Vy si myslíte, že to nebyla pouhopouhá náhoda? Ne. To bylo skoro jako operace CIA, která musela být koordinována na nejvyšší úrovni. Celý tohle fiasko zobrazuje, že existují některé síly… které jsou nedemokratické. Přesně. Které to ovládají. Dlouhou dobu. Odvedli mistrovskou práci. Velmi dobře provedeno. Myslíte si, že je příliš vyhrocené nazvat to, co se tu přihodilo pučem? Finančním pučem? Ne, protože si myslím, že to se stalo. – Finanční puč? – Jo. Mohla bych s tím souhlasit. Mohla bych s tím souhlasit, protože zdejší lidé tomu nevelí, ve skutečnosti tomu nevelí. Wall Street tomu velí. Kde jsou naše peníze? Já nevím. Citigroup utratila 50 milionů dolarů na luxusní firemní tryskáč. Vy nevíte? Ale vy jste osoba… která to vede… dosadili vás do vedení, abyste to zjistila. Goldman Sachs má zrušit 6,8 miliardy na bonusy. Ministerstvo financí přišlo s pravidlem neptejte se, neřekneme. Neptali se bank, co se chystají udělat s penězi. A pokud se jich neptali, banky nemusely odpovídat. Setkání AIG v resortu Údolí… To nedává smysl. Doslýcháme se, že 73 lidí obdrželo alespoň 1 milion amerických dolarů na osobu. Proč by ministerstvo financí nevyžadovalo po bankách, aby mu sdělily, co dělají s našimi penězi? Budete muset tuto otázku položit ministru Paulsonovi. Protože já jsem položila tuto otázku v mé roli šéfky kongresového dohledového výboru, a zatím jsem neobdržela odpověď. Možná obdržíte lepší. Dobré odpoledne. Kancelář Hanka Paulsona. Jo, to je Michael Moore. Chtěl bych mluvit s panem Paulsonem. – Je mi to líto. Jakže se to jmenujete? – Michael Moore. – Michael Moore? – Jo. Haló? Haló? To je šílené, co dělají s našimi penězi. Pokud bych je mohl donutit, aby peníze vrátili… Já bych hlasovala pro. Jsme tu, abychom vrátili peníze zpět americkému lidu. Rozumím, pane, ale nemůžete jít dál – Můžete si převzít tašku? – Ne. – Vzít ji tam nahoru? – Rozhodně ne. Naplňte ji. Mám víc tašek. Vejde se sem asi 10 miliard. Nemůžete mi pomoct získat peníze? Nemůžu vám pomoct získat peníze. Co by se stalo, kdybych si tam teď pro ně zaběhl? Tak jsem šel do jiné banky. Chceme naše peníze zpět. Šel jsem do všech bank. – Viděl jste toho chlapa? – Jo. Dobře, jsme tu proto, abychom provedli občanské zatčení. Hoďte to z oken. Ať jsem šel kamkoli… Dostalo se mi stejné reakce. Jsme tady, abychom provedli občanské zatčení celého zdejšího představenstva a vedení. Proč si nepromluvíte s mým představeným? – To je zrovna on. – Který to je? – V bílé košili? Modrá kravata? – Jo. – To je on. – Nevýrazný sestřih? Používají peníze k nákupu jiných společností. To jsou naše peníze. Aha, to je policejní důstojník. Chtěl jsem provést občanské zatčení generálního ředitele. Pana Blankfeina. Ale jste tu vy, tak byste mi možná mohl pomoct. Provedeme to venku. 170 miliard dolarů z peněz našich daňových poplatníků. – Nemáte povolení do budovy, pane. – Ale já jsem tady kvůli zatýkání. – Já jsem tady kvůli zatýkání. – Ať je to venku, pane. Nemůžu to dělat venku. Jsou nahoře. Já budu zatýkat, pane. Můžete někoho zatknout? Pokud můžete někoho zatknout, i já můžu někoho zatknout. Pane, opusťte budovu, pane. Kdo ještě má opustit budovu? Váš kameraman a váš štáb. No tak, pane. Oni nemluví anglicky. Donde? Tihle hoši porušili tolik zákonů, víte? Jedná se o peníze. Je to krádež, je to podvod. Odvezu je zpět na americké ministerstvo financí přímo v tomto autě. Je to bezpečné. Můžete mi věřit. Jsou tu jen malé náznaky, že se mohlo přihodit něco neuvěřitelného… že se lidi všeobecně ve Spojených státech skutečně zlobí na boháče. Styďte se! Styďte se! Lidé, kteří zbohatli v této zemi v posledních desetiletích dokonce ani neudělali nikomu milé věci. Hráli hry které skončily vlastně poškozením všech. Takže do ekonomiky vstoupila nemoc. Pro Američany bylo neobvyké obrátit se proti bohatým, kvůli mrkvi, kterou nám drželi před nosem, že můžeme být jedněmi z nich. Lidé tomu přestávají věřit. A to bohaté vyděsilo. Vzhledem k tomu, že zaslechli něco vzdáleného přicházet, a nebylo to další suché martini. Byli to zatracení lidi. Jsme připraveni vzít tuto zemi Úplně novým směrem. To, co se děje v Americe právě teď. V Americe se děje změna. Do prdele. To zrovna Wall Street nechtěl. Co když vyhraje? Co by se stalo s jejich způsobem života? Takže udělali to, co vždycky. Vyhodili na něj tolik peněz, kolik mohli. Goldman Sachs se stal jeho největším soukromým přispivatelem s téměř 1 milionem dolarů příspěvků. Ale ještě stále si nebyli jisti, co udělá. Jaký z něho měli pocit, a jejich životního stylu? Můj postoj je, že pokud bude ekonomika dobrá pro lidi od zdola nahoru, Bude dobrá pro všechny. Senátor Obama spustí rozprášení bohatství. Joe the Plumber mu řekl, ten plán vypadá jako socialismus. Mám rád Ameriku. Chci mít jistotu, že zůstane u demokracie a nikoli socialistické společnosti. Opravdu si myslím, že zavede socialismus, dostane-li jen poloviční šanci. Nevěřím Obamovi vůbec. Opustil jsem Evropu před čtyřmi desítkami let, protože socialismus tam zabíjel příležitosti. „Někdo bude muset dát kousek svého koláče, aby měl někdo jiný víc.“ Chci všechny své koláče. Barack Obama je socialista, je to tak jednoduché. Zastrašující kampaň neúčinkovala. Ve skutečnosti čím více nazývali Obama socialistou, tím více stoupal v průzkumech veřejného mínění. A tolikerým používáním slova učinil mladou generaci zvědavou, co to je. Například, to málo, co věděli že v Senátu Spojených států je socialista. Ovšem byl z gayského státu Vermontu. Ano. Říkáte, že jste socialista. Řekněte mi, co to znamená. Jsem demokratický socialista, což znamená, že funkce vládnutí má zastupovat středněpříjmové a pracující lidi, spíše než jen bohaté a mocné. Jedna z věcí, které jsme tady udělali, stali jsme se velmi zbožnými v uctívání chamtivosti. Klademe na přední stránky časopisů hochy, kteří vydělali miliardy dolarů. Přehlížíme policisty, hasiče, učitele, zdravotní sestry, kteří každý den tolik vykonají pro zlepšení života lidí. Musíme změnit náš hodnotový systém. Hmm, to nezní moc špatně. Myslím, že to zní jako možná bychom se měli o něco snažit. Během několika měsíců průzkum Rasmussena hlásil, že pouze 37% mladých dospělých nyní upřednostňuje kapitalismus před socialismem. Doufám, že ekonomika bude… Předpokládáme, že v 11:00 bude Barack Obama zvolen prezidentem Spojených států amerických. Kdyby jen o dva roky dříve někdo předpovídal tuto chvíli, považovali by ho za blázna. Ale takhle rychle se věci mění. Bylo to okamžité loučení se starou Amerikou. Země byla elektrifikována jeho vítězstvím. A najednou byli lidé inspirováni dělat věci, které by se nikdy dřív neděly. Jako třeba šerif v Detroitu který se rozhodl, že je čas porušit zákon, s cílem pomoct lidem. Nezdá se vám poněkud divné, že by vyhledávali pomoc vlády? Myslel jsem, že tohle nedělávají. 1-0-1 rádio. Myslel jsem, že volný trh je: utop se, nebo plav. Jen jsem je viděl topit se a brečet jako malé děti o pomoc od všech ostatních. Dnes jsem zastavil všechny prodeje hypotečních zástav v okrese Wayne. Nemůžu už s čistým svědomím dovolit, aby rodiny přicházely prodejem zástav o své domovy. Co si musely banky pomyslet o tom, že zákon zřízený na ochranu jejich zájmů byl podvracen? Myslíte si, že volný trh v Detroitu selhal? No, myslím si, že volný trh selhal v zemi. Víte, je to šílené. Sousedství, která jsou zcela zničena, protože bylo zabaveno příliš mnoho domovů. A pak se divíte, je to opravdu Amerika, nebo je to země třetího světa? Přesně to, co tu děláme? Dokud se věci tak nezvrtnou, že lidi nemohou dělat nic jiného než protestovat, a pak se nazývají revoluce. A někdy revoluce začíná v nepravděpodobných místech. Vzbudit se. Když žili v zadní části náklaďáku poté, co banka zabavila zástavu domu, jenž vlastnili 22 let, rodina Trody z Miami za pomoci svých sousedů vzala věci do svých rukou. Jménem této rodiny a tohoto společenství osvobozujeme domov pro tuto rodinu. Sejmout ceduli. Dejte ji pryč. Hurá! Když řeknu společenství, říkám síla. – Společenství! – Síla! – Společenství! – Síla! – Společenství! – Síla! – Společenství! – Síla! – Společenství! – Síla! Netrvalo dlouho, než člověk z banky, jenž je vystěhovával, se vrátil. Vidíte to? Pojďte dopředu a natočte to. Jste narušitel. Provedli jsme zde vystěhování a lidi se vrátili dovnitř nemovitosti. Ano. Takže potřebuji policejní asistenci. Když budou všechny tyto domy prázdné, hodnota ostatní domů padá. Takže kdybyste mohl nechat tyto lidi v domě, nepomůže to jen jim… Takže situace je taková, že pokud banka nechá lidi se vrátit, pak banka přijde o příležitost prodat dům někomu jinému. Banky teď prodávají tolik domů. No, pokud banka umožní každému dostat se do domu zdarma… Pak budou mít lidi kde žít. Pohled na bránící se lidi byl neobvyklý. Na výzvu reagovalo 9 policejních vozů. Vzhledem k okolí byla doby odezvy impozantní. – Neporoučíte tady. – Netvrdím, že poroučím. Jen říkám, že nechce být izolována. Nemusíte odpovídat na žádné otázky. Nemusíte jim říkat nic, jasný? Ale Trodyovi si stáli na svém. Nemáme kam jít. – To byl záložní plán. – Jsme nuceni žít uvnitř vozu. To byl náš plán B. Nemáme žádný plán C. To je naší babičky a není to správný. Už je v tomhle domě 22 let a vy ji budete vyhánět? Jak se vám líbí vyhánět lidi z domovů každej jeden podělanej den? Radši byste měl zůstat doma, než dělat něco takovýho. Kde jsou peníze, které dala federální vláda bance? My bysme mohli říkat, že jste narušitel, protože to je náš dům. „Zakořeněni jako strom Jsme tady Stojíme pevně…“ Jedeme. – Dobře jsme to udělali. – Dobrý. Policie a muž od banky se sbalili. Není takové síly, jakou je lidská síla. A lidská síla je nezastavitelná. Cože? Není takové síly jakou je lidská síla. A lidská síla je nezastavitelná. Cože? Neopouštějte vaše domovy. Protože víte co? Když tyto společnosti tvrdí, že mají vaše hypotéky, dokud nemáte právníka, který podrží ruku na hypotéce, nemáte žádnou hypotéku. A zjistíte, že na Wall Streetu ten papír nemůžou najít. Takže říkám americkému lidu, budete squattery ve vašem vlastním domově. Neopouštějte v Ohiu a v Michiganu, v Indianě a v Illinois všechna tato a další místa, kde se s našimi lidmi zachází jako s majetkem. A tento kongres je marný. Teda! Člena kongresu nevidíte každý den podněcovat otevřenou vzpouru. To v Chicagu zaměstnanci Republiky oken & dveří dostali skvělý nápad. Při dalším promýšlení se rozhodli, že nebylo v pořádku propuštění bez předchozího upozornění, zapření dovolené a odstupného a ukončení jejich zdravotních výhod. Tak přišli s plánem. Řekli Bank of America a vlastníkům společnosti, že v Americe nastal nový den. Neopustí budovu, dokud se jim nevyplatí, co jim dluží. Ano, byla to stará dobrá okupační stávka. Rozumíme, že možná byly učiněny nějaké špatné obchodní smouvy. Ale víte co? Neděláme obchodní smlouvy. Vyrábíme okna a dveře. Proč bychom měli být potrestáni? Odboroví organizátoři a pracovníci se připravovali na útok policie, který měl dozajista přijít. Podstupuju tu možnost. Jste připraven na zatčení? Jsem připraven nechat se zatknout, pokud to bude nutné. Jsme tady už od včerejška a nikam neodejdeme. Zavázali jsme se k tomu. Netrvalo dlouho, než se objevila média. A s ohledem na atmosféru v zemi vůči výpomoci bankám i televizním reportérům došla trpělivost s bankami. V Chicagu skupina továrních dělníků sledovala jako my ostatní, jak daňoví poplatníci vypomáhají finančnímu sektoru. Nyní tito odstavení pracující požadují po Bank of America utratit nějaké peníze na ně. Říkají „Banka lupičů of America.“ Podívejte se, jestliže my daňoví poplatníci budeme poskytovat pomoc společnostem jako Bank of America, pak to nejmenší, co pro nás můžou udělat, je užít tyto prostředky pro americké pracující a společnosti. 25 miliard dolarů do Bank of America. Jak ti lidi v noci můžou spát, když jednají takhle? To nechápu. Jaký smysl má potom výpomoc, pokud nejsou žádné pracovní příležitosti? Stávka ubíhala den za dnem. Policie ještě nepřišla. Ale syn chicagského oceláře ano. Jemu se také přihodilo, že se stal biskupem Chicaga. Dámy a pánové, Jsem biskup James Wilkowski. Vím, že všichni procházíte zatěžkávací zkouškou. Učíte naše mladé lidi, že je na čase vyzvat nespravedlnost. Vyrostl jsem na daleké jihovýchodní straně Chicaga a viděl jsem, co se stalo, když všechny ocelárny zmizely. A viděl jsem, jaký to mělo dopad na rodiny. Ale tentokrát jsme s vámi. A my vás neopustíme. Ve jménu Otce a Syna a Ducha svatého. Amen. Tělo Kristovo. Tělo Kristovo. Tělo Kristovo. Když dojde k situaci zde v Chicagu s pracovníky, kteří žádají o výhody a platy které si vydělali, myslím, že jsou naprosto v právu. co se děje jim, je reflexe toho, co se děje napříč touto ekonomikou. Řekl: „Co se děje jim, je reflexe toho, co se děje…“ Říkal, že co se děje těmto pracujícím, je reflexí toho, co se děje v této ekonomice. Dívala jsem se ráno na Obamovu tiskovou konferenci. Vylezla jsem z postele a rozhodla se, že nejlepší, co můžu udělat, je nakrmit ty lidi. Tak jsem přinesla jídlo. – Přinesl jsem nějaké sendviče. – To je dobře. Vlastně se na podporu pracujících objevilo mnoho lidí z Chigaga. Pracující se stali symbolem národa tisíců zaměstnanců propuštěných po celé zemi. Okupace přilákala pozornost politiků, kteří se domnívají, že je to dokladem nerovnováhy mezi Wall Streetem, jenž obdržel vládní pomoc, a Obyčejnou ulicí, která utřela nos. Začíná být kladena otázka: Byl to počátek vzpoury pracujících proti Wall Streetu? Lidi se spojili. Nikdy nás neporazí. Vypomozte pracujícím, ne bankám. Vypomozte pracujícím, ne bankám. Přísliby finanční a potravinové pomoci se ukázaly u nákladového prostoru. Je to opravdu nade vše, co jsme si původně představovali. A teď se tak trochu zasníváme. Dokonce jsme měli rozhovor… Dobře, co kdybychom se pokusili provozovat továrnu jako družstvo? Nemáme žádné peníze. Nejsme kapitalisti. Vedli jsme takové konverzace a pracující o tom přemýšlejí, je to těžká věc, protože pokud se vám celý život říká, že věci jsou tak, jak říkají jiní lidé, být schopen si myslet, že to dokážu i jinak, je docela velký problém. Jsme v celostátních zprávách. Všichni vás sledují, protože jsou vámi hodně inspirováni. (Mluví španělsky) Po šesti dnech okupace se Bank of America rozhodla, že co je moc, to je moc. Lepší je teď vyplatit tyto pracující, a doufat, že jejich malá revoluce odejde. A tak banka a společnost souhlasila se všemi požadavky pracujících. Ano, dokázali jsme to! Ano, dokázali jsme to! Průměrná suma pro každého zaměstnance se bude blížit 6 000 dolarů. Ale jde tu o víc, než jen o peníze. Jde o to, čeho může být dosaženo, když se pracující organizují a stojí si za svými právy. Jen bojovat, bojovat, bojovat, bojovat, jen za tu nejzákladnější věc, která by se měla brát za samozřejmost a která je legálně jejich. Museli jsme tolik bojovat za nejzákladnější věc v životě. Takový boj jsme znali i ve Flintu v Michiganu. Protože to tady strýc se svými spolupracujícími poprvé svrhl mocné korporátní zájmy, které dominovaly jejich životům. Bylo to den před Silvestrem roku 1936. Stovky mužů a žen obsadily továrny GM ve Flintu a okupovali je po 44 dnů. Byli prvními odbory, které dobyly průmyslovou korporaci. A jejich akce nakonec vyústila ve vytvoření střední třídy. Ale tehdy ve flintské okupační stávce policie a firemní hrdlořezové zdaleka jen nepřihlíželi. Po krvavé bitvě jednoho večera guvernér Michiganu s podporou prezidenta Spojených států Franklina Roosevelta poslal národní gardy. Ale zbraně vojáků nebyly použity na zaměstnance. Byli namířeny na policii a najatým rváčům, aby je varovaly, aby nechali pracující být. Protože pan Roosevelt věřil, že muži uvnitř měli nárok na odškodnění v tom, nač si stěžovali. O sedm let později byl president Roosevelt příliš nemocný na to, aby vyšel až na Kapitol promluvit o výročním stavu Unie. Dámy a pánové, prezident Spojených států. Bývalo mým zvykem podat tuto výroční zprávu osobně. Takže ji podal rádiem z Bílého domu. Když bylo po všem, požádal zpravodajské kameramany, aby vstoupili do jeho pokoje, protože chtěl, aby americký lid viděl jednu konkrétní část jeho řeči. Prezident Spojených států pak učinil radikální krok návrhem druhé listiny práv ústavy. V dnešní době se ekonomické pravdy stávají běžně přijímanými. Druhá listina práv, na které může být založen nový základ bezpečí a prosperity pro každého, bez ohledu na stav, rasu, nebo vyznání. Mezi nimi jsou: Právo na užitečné a lukrativní zaměstnání; Právo na to vydělat dostatečně na zabezpečení adekvátní stravy, ošacení a rekreace; Právo každého zemědělce pěstovat a prodávat své produkty, což naoplátku dá jemu a jeho rodině slušnou životní úroveň; Právo každému podnikateli velkému či malému obchodovat v atmosféře svobody, volnost od neférové konkurence a dominance monopolů domácích či zahraničních; Právo každé rodiny na slušný domov; Právo na odpovídající lékařskou péči a příležitost dosáhnout a těšit se dobrému zdraví; Právo na přiměřenou ochranu proti ekonomickým obavám stáří, nemoci, úrazu a nezaměstnanosti; Právo na kvalitní vzdělání. Všechna tato práva vyjmenovávají bezpečí. A po vyhrané válce musíme být připraveni postoupit uplatněním těchto práv k novým cílům lidského štěstí a pohody. Protože pokud není bezpečnost zde doma, nemůže existovat trvalý mír ve světě. Roosevelt byl mrtev o trochu později než za rok. Nedožil se konce války. Ani se neuzákonila jeho nová listina práv. Kdyby žil a podařilo se mu to, každý Američan bez ohledu na rasu by měl právo na slušné zaměstnání… životaschopnou mzdu… všeobecnou zdravotní péči… a dobré vzdělání… dostupné bydlení… placenou dovolenou… a přiměřený důchod. Nic z toho se nestalo. Žádnému Američanovi není nic z toho zaručeno. Ale lidem v Evropě a Japonsku se dostalo každému z těchto práv. Jak se to stalo? Po válce lidé z Rooseveltovy administrativy odešli do zámoří pomoct při obnově Evropy. Během této doby byly sepsány nové ústavy pro poražené národy Německa, Itálie a Japonska. Italská ústava zaručovala všem ženám rovná práva. A to byl rok 1947. Německá ústava říkala, že stát má právo převzít majetek a výrobní prostředky pro společné dobro. A toto jsme sepsali pro Japonce. Všichni pracující mají právo se organizovat v odborech. A je zaručena akademická svoboda. Po dalších 65 let jsme se nestali zemí, kterou si přál Roosevelt. Namísto toho jsme se stali tímhle… Pamatuji si na myšlenky během povodní při Katrině, „Proč musejí vždy chudí strádat v bídě? Proč není nikdy na střeše Bernie Madoff a nekřičí o pomoc? Nebo šéf Citibank, nebo kluci z hedgeových fondů od Goldmana Sachse? Nebo generální ředitel AIG?“ Ti chlápci tam nikdy nebývají, co? Jsou tam vždycky ti, na které nezbyla ani kůrka z koláče, protože tamti si to vzali všechno, a jim nezanechali nic, nechali je zemřít. Odmítám žít v zemi, jako je tato. A nehodlám odejít. Žijeme v nejbohatší zemi na světě. Všichni si zasloužíme slušné zaměstnání, zdravotní péči, dobré vzdělání, a dům, jenž budeme mít za vlastní. My všichni si zasloužíme Rooseveltův sen. A je zločin, že ho nemáme. A nikdy nebudeme, dokud máme systém, který obohacuje hrstku na úkor mnoha. Kapitalismus je zlo. A zlo nemůžete regulovat. Musíte ho odstranit a nahradit něčím jiným, dobrým pro všechny lidi. A to něco se nazývá demokracie. V této budově byly spáchány zločiny. Jsem tu, abych provedl občanské zatčení. Prosím sejděte dolů a odstupte od budovy. Nemějte obavy. Federální věznice je pěkné místo. Víte, nebudu to už moc dělat, pokud ti z vás, kteří to sledujete v kině, se ke mně nepřidáte. Doufám, že se přidáte. A prosím, pospěšte si.